Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMyšlenky
20. 02. 2002
35
10
4751
Autor
Armand
Myšlenky
… jako motýli, když hoří.
Návraty - jenom na chvíli
jsem ožil.
Skončila velikost, tančila nevinnost
… na hoře z kostí.
Mrtvě se usmála, nádherná bezmála
… z lásky k citlivosti.
Už nezpívá víc a už tu není,
tiše jí sedí havran na rameni.
Zlověstný pohled a ticho co děsí,
přimrzla k duši ztracené kdesi –
ve válce, o které nikdo neví,
platila tělem svým a vlastní krví.
10 názorů
Ve všech válkách, i v těch soukromých, o nichž nikdo neví, se musí platit stejně… tím nejcennějším, co máme. Je to velmi smutné téma… ovšem nádherně zpracované. *
Myslím, že jsi chtěl říct, že ve válce hoří všechno a motýl je symbol spíš radosti, štěstí, míru...Tochu mi utekl začátek, ale pokračování zní velmi hezky...
tip jasný
ty si někdy viděl hořícího motýla?.... já ano je jako zmařená naděje volba bez cesty spět vidět jak zahoří plamínek v dětských očích a najednou prostě zhasne přesně tak vypadají hořící motýlí křídla
Ahoj, tak čtu další tvoje dílo. Jsi zajímavý, nejzajímavější na celém světě. Tvá hlouka tvé podstaty je jistě hluboká hlubina.
Cítíš a pocituješ a já jsem rádá, že jsi, že jsi, že jsi. Není to oslava tebe, ale oslava bytí. Nereaguji na tvou poezii, ale na tebe samotného, na to jaký jsi ty uvnitř sebe, na to jaké to vlasně všechno je. Čtu tě dál. Zatím pa
Nevím, jestli jsem to správně pochopil, ale asi mám občas podobné pocity - na umření. Zasáhla mě!
Jsou slova, která dovolí člověku podívat se daleko..daleko za obzor...daleko za přítomnost...tam, kde na člověka čeká jeho vlastní duše
to tě asi muselo něco hodně bolet, žes napsal něco tak nepopsatelně hezkýho a hlubokýho... *
Ta tvá kritika tam je teda nešťastně napsaná. Tak nešťastně, že mi nezbylo, než sarkasticky odpovědět. Říkal jsem si, "to si snad dělá srandu....!"
Beru tedy zpět. Pozor ale na to co píšeš, mě to připdalo jako reakce na roztomilou, sladkou básničku o lásce. Věř mi, tohle není o lásce.
Jinak Ciri mám rád... :)
Měj se krásně
Armande, skutečně má Nuitík pravdu. Opravdu se nikomu nevysmívám a hrůz jsem sama taky prožila až dost, sice jsem v Osvětimi nebyla, ale Ty asi taky ne. Umřel mi táta a rok jsem žila po squotech. S pozdravem Ciri :)
Cirillo...na vysvětlenou (promiň mi trochu sarkastický tón) - dokážeš si představit.. třeba... zážitek lidí z koncentračního tábora? Alespoň v TV si to určitě viděla a nechybí-li ti elementární empatie, tak tě muselo mrazit. To jen aby sis dokázala navodit pocit, tohle není o koncentráku, tohle je o něčem přinejmenším stejně hrůzném. Ale hrůza je subjektivní pocit, stejně jako hloubka, třeba ji máš jinde.
Jsem rád, že se ti to líbilo........ ale pokud sis v tom našla něco jiného, tak se prosím zdrž komentářů o hloubce. (jakobys člověku co zažil Osvětim řekla: "vypadáte dobře, to zas asi nemohlo být tak hrozné, že?" Jak by se na tebe asi podíval?) Tvá reakce připadá mi jako výsměch těm, kteří v těch "válkách o kterých nikdo neví" nechali duši, nebo ztratili život. Já se nemůžu smát.
ona to Cirilla myslila jinak, milý Armande!
Špatněs ji pochopil, dovoluji si říct....ta závorka komentuje Tvé sdělení: Nestojí o hlubší kritiku" nejni to narážka na Tvé dílo, jak jsem alespoň já pochopila....
hej, to je vážně dobrý, jen tak dál..:o)) aneb, jako Drak...a ještě se to rýmuje!****