Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePavučina
28. 02. 2003
24
1
3024
Autor
Lancelott
Ve větvích staletého dubu
Pavouk si přede svou pavučinu
A na vláknech jeho sítě
Ulpívají měsíční paprsky.
Kousky stříbrné záře v síti,
Jenž se třpytí jako perla rosy
Na stéble trávy nad ránem,
Jako jediná hvězda na noční obloze
V mezeře mezi černými mraky.
Leskne se jako krůpěj potu
Na čele Atlase, který na bedrech
Nese tíhu celé Země.
Kapka slané vody ve vlasech mořské víly
Sedící na okraji skalnatého útesu
O nějž se s hukotem tříští vlny příboje.
Perla z kapky deště na krku lesní žínky,
Jenž hladí palouk uprostřed lesa bosou nohou.
A také slza, jenž mi kane po tváři
Poté, cos mi řekla, že už mě nechceš znát.1 názor
Jarmila_Maršálová
30. 08. 2008dejv_ren_stimpi
06. 09. 2005
Nejdříve svěží, pak přechází ve smutnění, málem mi slza skápla taky...je to super ...tip
Dám si tě do oblíbených a ještě tě počtu. Tohle je krásný. Mrzí mě, že neumim psát dobrou poezii. Tohle je moc dobrý!*t
...ten konec mě "vzal"... celá je podle hesla "čím víc bolesti, tím krásnější slova"... Tip, jo?
Perla z kapka deště na krku lesní žínky.....krásná metafora...ale jak krásná báseň to je nemá smysl povídat, určitě už to víš:)
AstraCreek
22. 07. 2003
Díky lidičky...díky moc...jsem hrozně šťastný, že se vám tohle dílko líbí...:o)))
cekanka_ucekana
06. 04. 2003
Také krásne a nežné....:))Nenechaj nás takto smútiť...:))Je to skvelé...
Slzy se mi pomalu kutálejí po tváři jen když čtu, ale je to radost nad tím, že tvoje básně jsou tak krásné.
smuteční_růže
03. 04. 2003
pěkné... se smutným koncem... škoda že to není pohádka, tam jsou konce skoro vždy dobré... *