Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena sál
Autor
slonovina2
Na sál.. Mrzlo až praštilo. S ledovým vzduchem těžkla víčka… Neviděl jsem nic.. ani vlastní stopu… Stopu? Byl jsem snad i rád. Tristní pohled do kraje by ve mně vyvolával zbytečné emoce. Musel jsem dojít až …………………… do nedaleké usedlosti. Různé choroby.. moří tento kraj a ohnisko… bylo nalezeno právě tam. …v chalupách starých horalů, z údolí , hroby…. Stín staletí… krhov…ptáci shora.. stromů smoly stuha…. z ledu…. sad…. Sýr po kapsách, hlad…. se veze dvanáctere žaludek…. kručí…. Tele kdesi pod kovárnou… veselo , jak Stárnou… Taky já….. Jsem doktor. Snad proto jsem byl vyslán. No…. Mám černý kufřík plný nejrůznějších věcí, které rád ukazuji svým pacientům. Jsou pak klidnější, mají ve mne důvěru, Buď vstanou…nebo umírají s klidem na duši….. Udělali jsme , co bylo v našich silách…. Děkujeme pane doktore a přijďte zas……. Naše babička cítí jakýsi divný tlak.. Tuhle na prsou.. Já tiše odvětím… Nebude tak zle… Vždyť včera byla na slámě za starou školou.. No to víte… kozy chtěj taky své…… Když to tak vezmu, ani nevím, jestli jsem kdy koho léčil. vyléčil či… jinak s někým něco prováděl. Jsem… Doktor…nic víc. Prý se na tom v mládí usnesli,že budu….. Hele mladej… Potřebujem tady.. No felčara… Chápeš… Tady máš brašnu,… nějakej ten vercajk… a..a… Jo, moje sousedka si asi vymknula kotník.. Skoč tam a.. přitom Pozdravuj mou ženu.. Tondo… Jsi…… Jdu….. už je to támhle.. za rohem, ještě přejdu stavidlo, ta vichřice je strašlivá…. Ani nepamatuji, kdy naposled uhodily takové mrazy…. Písek ve vločkách ukrytý se plazí v návěje. Bořím se.. Chroupání sněhu… Chrup, chrup, Jdu a cítím… Cítím to, to nic.. To prázdno.. Sunu se po čtyřech.. Sunu se.. v Snech.. Zadýchán.. Snovač… Pláčeš..? Pomoc.. Dveře… Zornice… Srdce… Tluču, tluču Na dveře pahýly.. Prsty? Dva.. Dáte si čaj… ? Jste nějakej , no celej… jak bych to řekla kulantně…. Tak nějak asi nemocen… Pán doktor.. Máme tady výtečný odvar z kobylčích hlav. Je to učiněný zázrak…… Odpočiňte si…! ……… a…pán doktor… je možné ve městě toužit po štěstí… a ..pán doktor, co je taky pravda…… a…a…žena porodila děti….sama… byl jsem vržen do fantaskního světa nemotorných trpaslíků, zakletých létavic, stočených cimprdlíků.. havěti a hmyzu… vše kroužilo jaksi současně …v jakémsi točitém schodišti se objevovaly…. nové prostory.. postavy…hlasy.. vše se zrychlovalo.. stetoskop vál ve větru.. …operatééééér… Po šálku se mi motala hlava… ztratil jsem i poslední odraz… náznak cesty… nebylo začátku ani konce… nebyl jsem…. a to se člověku vždycky tak nějak uleví…. Jsem rád, že nikam nemusím, že ležím tiše v posteli, snažím se usnout, nic mě neruší a můžu snít… snít…..? Pane doktore…. Na sál….. 03:43 Když ho našli.. tak nebyl… už.. už…. zachránil tolik životů.. ten sníh…. Se smál… Sníh…. Já ho milovala… A on to ani netušil.. Bože.. Netušil…. To… … . |