Písmák A co jako?!
Jednou mou příležitostnou brigádou bylo dotazování se lidí vKauflandu. Každého zákazníka, který prošel pokladnou, jsem se snažila „odchytit“ a vyzpovídat ho. Obrovská mapa Ostravy v jednéruce, vdruhé Blackberry a nucený úsměv na tváři. „Dobrý den, mohla bych vás zdržet na minutku.
Upřímnost je nejvulgárnější
Námořník vešel do nočního podniku. Bylo mu určitě přes padesát. Viděl tě u baru. Mladou blondýnu popíjející whisky.
Nevěsta
Málo světla a chlad
vpavučinách tajemství
pod stropem kříž
vrohu kdosi zatleská
Věře
Jak obdiv, tak splín
jak kalamita,
tak ovoce stromů rajských
kdyby na tom sídlišti
Za rohem
Stál opíraje se o posprejovanou zeď starého domu. Byla tma, něco kolem půlnoci, na ulici skoro nikdo nebyl. Sem tam se odněkud vypotácel nějaký opilec. Zapálil si cigaretu.
Jen tak...
Asi je čas zrození
kolem se vše chystá
že už za chvíli
spatří světlo světa
Co nestihneš za života, stihneš po smrti
Titul této (pseudo)úvahy se vám možná zdá trochu bláznivý, scestný, nelogický. Ale věřte, že zas až tak bláznivý není. Panuje léto, každý chce být schlank do plavek, někteří podstupují liposukci, jiní tvrdě cvičí doma i vposilovnách. Proč.
Imaginární rozhovor s kouzelným dědečkem
„Proč pořád brečíš. “
„Nic jiného mi nezbývá. Ulevuju si. “
„A co se ti stalo.
Pozůstatek anděla
chceš zobrazit emoce
chceš zadržet okamžik
chceš zachytit nezachytitelné
chceš, jako všichni ostatní,
šlapání
tichounce šlapeš po suchém listí
schod po schodu
stoupáš nahoru
jaké překvapení
bez názvu
Za závěsem nahé tělo
bez hlavy
jen prsa pupek stehna
květy rozsypané po těle
bojím se
Už nepřijdu
neodvážím se
podívat se ti do očí
znovu ti vykat
Padesát
***
nechápu princip spalovací pece
třicátého pátého října
odvracím tvář
Umělec - morálka a kořalka
Na úvod článku položím pár otázek, na které si odpovězte sami během četby, nebo až po ní. Možná na některou znich zodpoví příběh, který bude následovat. Jako první otázku bych navrhla zamyšlení nad jednotlivými slovy vnázvu. Jak spolu souvisí.
Životodárné sperma příběhů
Nevěra. Proč zrovna ta. Protože při ní vzniká akce, vyvrcholení, rozuzlení a katastrofa. Při ní vzniká konflikt a často bouřlivé řešení vzniklé situace.
Slovo lásce
Slovo lásce
mě zavazuje říct jen jediné
proto opouštím od díků
krásných vzpomínek
Brněnské metro našeho krajana
Téměř shodou náhod (do značné míry však se záměrem) jsem četla po sobě dvě knihy podobného zaměření – Nebe pod Berlínem Jaroslava Rudiše a Brněnské metro Bogdana Trojaka. Tematická podobnost je jen zdánlivá a dalo by se říci okrajová. Obě tyto prózy se věnují dopravním prostředkům, vpřípadě Rudiše se vknize míhají U-Bahny a E-Bahny, u Trojaka je to tramvaj („Kurevské šaliny. “ zahrozil zaťatou pěstí projíždějícímu vozu rozcuchaný Minařík, „kdybyzme měli vBrně metro, tak je klíd.
Když jsem umírala
Když jsem umírala
stál jsi vrohu místnosti
a díval se ven zokna
chtěla jsem tě zavolat
Piškoty
Mám jednu otázku. Co vás napadne jako první, když někdo vysloví slovo piškoty.
Jsou to jisté druhy pečiva, které se vyrábějí zpiškotového těsta, jehož základem je mouka a vejce. Využívají se zejména vcukrářství, zvláštním druhem jsou pak tzv.
Pro dobrý pocit
Pro dobrý pocit
stáhnu pampelišku
zkůže
poprosím o haléř
Maria
Maria,
hladí se u postele
tančí jenom pro tebe
říkáš že to uteče
Červený kůň
Červené ferrari
blondýna na jehlách
holub přistál na střeše
brnkáš pár akordů
Ale tohle jsem nikdy nechtěla...
Prázdný byt. Jedna plus jedna. Zařízený. Na nábytku leží půlroční prach.
Cestou domů
Seděla jsem ve vlaku. Za mnou seděla matka sdcerou. Romky. „Jsi žena, nebo chlap.
Zubní kartáček
Kartáček a zubní pasta. Denní rituál. Ráno a večer. Den pro mě není ohraničený ránem a večerem, ale čištěním zubů.
Sláveček
Sláveček
Bylo pozdě kránu. Podzim řádil za okny. Vítr honil listí po ulicích a vokresní nemocnici se narodil náš velký hrdina Sláveček. Přišel na svět pozdě.
Živá mrtvá vnučka
Nemohla jsem se trefit. Celá jsem se třásla. Zimou, ale i rozčilením. Klíč přece jenom vklouzl do zámku.
Vše kolem slov...
Při mluvení či psaní používáme slova. Každý jazyk se skládá ze slov, ty se spojují ve víceslovná pojmenování, ty pak ve věty či souvětí. Pomocí slov se dorozumíváme. Napadlo vás proto někdy, kolik slov potřebujeme kdomluvě.
Pohodlnost v jazyce
Spostupným vývojem společnosti rozvíjí se také jazyk. Snaha o dokonalost a větší efektivnost, a přitom zjednodušování a miniaturizování, vede ktomu, že se na trzích objevují čím dál menší, ale stále dokonalejší výrobky (mobilní telefony, plazmové televize, LCD monitory a další). Také vjazyce se můžeme setkat súsilím zjednodušit ohýbání slov, upravit delší a složitější tvary zkracováním apod. Zkratky jsou vsoučasnosti velmi rozšířené.
Sousedé
Přisedla si. Položila před sebe talířek svlašským salátem a rohlíkem. Neřekl jsem ani slovo, ale udivilo mě, že si tak bezprostředně sedla. Ani se nezeptala, jestli mám vedle sebe volno.
Feministická lingvistika aneb ženy v jazyce
Feministická lingvistika je výsledkem ženského emancipačního hnutí promítnutého do oblasti jazyka. Vznikla v70. letech 20. století, nejdříve vAmerice, později vNěmecku a pak se rozšířila téměř po celém světě.
Třešničky jenom žerou prachy...
Malé dítě má rádo hračky, které svítí a vydávají zvuky, stejně tak i ty prahneš po něčem, co uspokojí tvé oči. A nejen je. Uspokojí to také tvůj chtíč zahrát si. Zariskovat.
Jiná než školská literatura...
Nakolik je pravdivý výrok „literatura je jen abecední seznam jmen spisovatelů a děl“, o tom můžeme pouze spekulovat, ale můžeme to taky „nechat plavat“ a podívat se spíš na zajímavosti, jichž je literatura plná. Na ukázku, že i literatura může být poutavá, uvedu pár informací bulvárního rázu. Proč zrovna tahle taktika. Přiznejme si, že se nám nejlépe pamatovaly informace pikantní, neuvěřitelné, něčím přitažlivé.
Po zbytek života s jednou...
Nepodařilo se mi zjistit, kdy poprvé zazněla zúst velice zajímavá otázka ohledně oblíbené knihy, nemění to nic na skutečnosti, že většina významnějších spisovatelů, básníků a umělců vůbec, dostane alespoň jednou za život otázku: Jakou knihu byste si vzal(a) na pustý ostrov. Umělci odpovídají všelijak. Jedni by za společníka volili román Marcela Prousta Hledání ztraceného času, jiní Odyssea Jamese Joyce, jiní Dantovu Božskou komedii. Někteří dokonce sneotřesitelnou rozhodností konstatují, že jedině Bible je hodna toho, aby byla čtena stále dokola.
Pohádka jenom pro mě
Sklopená hlava. Ticho. Mlaskání staré paní, která seděla naproti na židli. „Jakou pohádku chceš slyšet.
Ucpaný odpad
„Potřebuju nové ponožky. “ prohrabával se všuplíku se spodním prádlem a za sebe na podlahu házel ty, které se podle jeho názoru už nehodily.
„Opravíš to umyvadlo, nebo ne. Už tři dny ti říkám, že zodpadu teče voda, ale ty mě nevnímáš.
TY A JÁ
Stojím nahá u okna a sypu cukr kočce na hlavu.
Připadám si zvláštně.
Opakuju dokola TY A JÁ, TY A JÁ, TY A JÁ.
Jako by ta slova už měla jiný význam.
Na sever, nebo na jih?
Pod tímto titulem si možná představujete otázku na směr, kterým se má někdo vydat. Třeba že se nějaký turista ztratil a ptá se náhodného kolemjdoucího, kde je hotel, kde je kostel, kde je divadlo a ptá se ho, jestli má tedy dál pokračovat na sever, nebo na jih. Ale není to tak. Nechci se nyní zabývat poutníky, kteří zabloudili, nechci se zabývat ani příjemnějšími otázkami, kdy se vás někdo před prázdninami zeptá, jestli letos pojedete srodinkou na sever, nebo na jih.
Společný osud
„Dělej si, co chceš, je to tvůj život. “ Řekl vám tuto větu už někdo. A měli jste pak pocit, že si můžete dělat, co chcete, že celý váš osud je vašich rukou. Pokud ano, jste určitě šťastlivci.
Vzali jste mi anděla
Dvě oči zalité slzami
Dívají se tupě do stropu.
Nic víc nežije,
Nic víc už není.