sleeping_beauty - bez názvu IV.

bez názvu IV.  15.04.04 sleeping_beauty 

Autorka nám zde modeluje před bulvami pěkný obrázek, protože mnoho čtenářů báseň nepochopilo, vydejme se po jejích stopách.

Rozborka:

výpar rozkrojil

vody napůl

Letí staré sovětské letadlo v dešti a ve výšce 7km nad zemí. Spaliny z motorů, metaforicky výpary a hrnutí vzduchu přídí letadla krájí déšť, jako Mojžíš egyptské moře.

dohry vůně loňské bouřky
přeřízla ta dnešní

Autorka dokresluje atmosféru a poklidný déšť čechrá bouřkou což přispívá k zneklidnění atmosféry. Báseň tak dostává náboj tajemna a čtenář ze s radostí do básně zakusuje pln napětí.

a po dlouhém boji
se zajíkl svět

V dalším obraze je zachyceno Déjavu, jakási reminiscence cestujících na nastupování do letadla když se jedna veéééélmi tlustá paní  nemohla asi deset minut protlačit vstupními dvířky. Nakonec to ale doázala a ostatní cestující křičeli radostí (že vůbec odletí). Autorka nám zde podává nakousnuté jablko, které čtenář dokouše do ohryzku

v závěru básně.

když vtáhl do sebe
malé novum

Jakási nevyslovená přesmyčka a alegorie nástupu cestujících. Slovem vtáhl autorka vyjadřuje pocit nutnosti. Možná že se všichni cestující nerozhodli dobrovolně? Vedle toho se paralelně dovídáme skutečnost, že letadlo je velmi staré. V jakém jiném věku máme sklerozu a dokážeme zapomenout na minulost? Kdy jindy je pro nás každá další tvář nová, volá autorka a posunuje děj kupředu.
Doposud jemně lyrická báseň nezdá se tragickou, ale obrat a závěrečné rozuzlení koncentruje veškerou tragédii okamžiku do pointy v závěru básně.
 
pak zavrzaly panty zítřkům

Stará technika v kooperaci s nešikovně nastupující obézní cestující dostává báseň na hranu. Zde se poetika přímo ďábelsky láme v tragický závěr

a jejich pád
vyústil v klouzavě dlouhý let

Bez zbytečného patosu v závěrečné strofě básnířka otevírá prostor čtenářově fantazii. Dílo dokonáno jest. jak asi může dopadnout staré sovětské letadlo bez dveří vypadlých z pantů ve výšce přes sedm kilometrů?
Dekomprese, náklon, hrůza cestujících, snaha pilota vyrovnat let a další obrazy se čtenáři jen hemží v hlavě.
Účinek básně byl dokonán, již není třeba dalších slov, obrazotvornost každého z nás způsobí, že rozumíme.

Epilog: Proboha!!!!!!! Je to jenom sranda