Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHonzíkova operace
16. 10. 2004
30
21
17852
Autor
Vaud
Nevím, jaký konec má tahle povídka.
Čtvrtek 19,15h
Jdu pozdě. Já vím. Přiběhl jsi mi naproti a chytil jsi mne za nohavici u kalhot. Výš ani ve svých dvou letech nedosáhneš. Držíš se mého kolena oběma rukama. To je nádhera! Když Tě zvednu, tak mne obejmeš i kolem krku. Ale jen na chvíli. Raději by sis chtěl hrát. Chytáš mne svou malinkou ručkou za prst a chceš jít do schodů. Vždyť víš, že do patra chodím k smrti nerad. Právě jsem přišel z práce. Jindy bych Tě něčím odbyl. Dnes půjdeme kam budeš chtít. Ještě nic netušíš, ale za pár dní Tě čeká operace. Už devátá... Ta nejdůležitější.. Profesor říkal, že jí 10 % dětí nepřežije. Jednoho broučínka z deseti rodiče v pondělí odvezou a vrátí se koncem týdne bez něj. Házejí do igelitového pytle hračky v celém domě a pláčou. Co pak udělají s kolíbkou? A co s kočárkem? A se svými životy? Jak poznám, jestli to nebudeme my? Ještě minulý týden jsem kamarádům říkal, že bych šel na operaci místo Tebe. Teď bych byl nejraději, kdyby tam nemusel ani jeden z nás. Mám strach. Hrozně se bojím!
Pondělí 8,12h
Zase pozdě. Už jsme měli být na cestě. Co když Tě nevezmou, protože nestihneme předoperační vyšetření? Třeba to celé odloží. Možná řeknou, že se spletli. Snad se z toho zlého snu probudím. Ty ale miluješ výlety. Směješ se a těšíš se, že jedeme ?pá?. Když máš radost tak vesele kopeš nožičkami a chvílemi napodobuješ zvuk auta. Po dálnici jedu přes 200 km/h. Manželka dnes neprotestuje. Mlčí. Už jsme si všechno řekli. Všechno o všem.
Úterý 6,00h
Operace začne v 8,00h. Vstával jsem ve čtyři ráno, abych Ti mohl dát pusinku na cestu. Neptej se mě, jak dlouho ta cesta bude trvat. Jsem tu moc brzy. Všichni ještě spíte. Stojím za sklem nemocničního boxu a chodím Tě přikrývat. Nevím proč, ale nemáš rád deky. Vždycky se odkopáváš. Každé ráno Ti ještě upravím peřinku a pohladím Tě, než jdu do práce. Konečně jsi vzhůru. Máš radost, že mne vidíš. Tvoje maminka vypadá navenek velmi klidně. Směješ se na nás a máváš na ostatní ?mimi?. Před pár dny jsem si nahrál Tvůj smích do telefonu. Trochu se stydím za svůj pesimismus. Netuším totiž, jak dlouho potrvá, než ho uslyším znovu. Ozve se mi, když přijde esemeska. A to i při esemeskách, z kterých není veselo.
Středa 13,00h
Na chvíli ses probral. Výčet pooperačních komplikací nás znovu a znovu sráží do kolen. Proč my?! Proč Ty?? Máš přivázané ruce i nožičky. Odevšad trčí hadičky a dráty. Tvůj pohled je jednoznačný: ?Tatínku, můj nejhodnější tatínku, prosím Tě vezmi mne odsud!? A já se Ti to bojím prozradit. Jednou se to stejně dozvíš. Nemůžu Tě Honzíku vzít zpátky domů. Jsem totiž taky doktor.
21 názorů
Aha. To jsem vlastně mohl odhadnout podle kritizování kouření a obezity v jinejch dílech...
jsem kardiolog a medicína mě živí, ale už né tolik jako lékaře (a sledování posledních trendů mám v popisu práce - teď zrovna dělám něco s Harvardskou univerzitou, tak jsem u zdroj :-))
Medicínu jako koníček? Stačíš u toho sledovat nejnovější trendy, atd? Pokud by to byla jen zcela okrajová záležitost a zdroj obživy jinde, tak by to bylo určitý riziko. I když vlastně jsem se ještě pořádně nedočetl, jakou máš odbornost...
jsou věci, který se už nedají vzít zpátky ani změnit... však jsem krátce po tom z medicíny odešel a dělám jí jen jako koníček...
Tak tohle jsem asi číst neměl. Můj pohled na doktory je černobílej. Teda spíš černej. Vadí mi, že používaj' takový léky, metody, postupy, který by nikdy nepoužili u svejch blízkejch. Každou chvíli někomu uškoděj' na zdraví špatnou diagnózou, nesprávnou léčbou, atd. Preventivně proto pohlížim na všechny zdravotníky, jako by normální člověk pohlížel na doktorku, cituji:
Honzík měl vrozenou vadu, která byla celkem jednoduchá na operování, ale jedna místní doktorka to posrala (jinak se to nedá nazvat). Teď má Honzík za sebou už 9 operací a pořád to není úplně v pohodě (na rozdíl od té doktorky...).
Jak se zdá, tak ale neexistuje žádná V.I.P. léčba, která by byla jen pro úzkou elitu doktorů a jejich známých a zbytek pro ostatní. Určitě jsi něco věděl dopředu a něco ještě zjistil, poptal se na doporučení, ale stejně se to stalo.
Držim pochopitelně palce a přeju dobrý zdraví. Možná bych měl svoje názory trošku přehodnotit, i když mi docela vyhovujou...
Tak tohle mi vyrazilo dech... vždycky mi zatrne, když slyším podobný příběh... snad je dnes - několik měsíců od Tvé poslední zprávičky - Honzíkovi zase trochu lépe...
Moc bych mu to přála, i Tobě a Tvé ženě.
trosku se to porad lepsi, ale nektery rany se nikdy nezahoji
hlavne ty na dusi
diky moc!
Usmáty_autor
04. 03. 2007
jééé díkes za zprávu, moc mě to potěšilo a jsem ráda, že je to ta dobrá cesta - ta se o dobrý konec určitě postará :c)
a je - je to veselý a moc milý díťátko - máš velikánský štěstí, ať se děje co se děje :c)
ahojda, díky za přání.
Zatím je to na dobré cestě, ale ještě to je daleko ke šťastnému konci...
Je to brouček ;-)
a jedno je jistý - vypsat se - vždycky aspoň na chvilku uleví, musela sem se ještě vrátit a stále doufám, že ten konec byl skutečně šťastný.
já jen doufám, že už teď je všechno v pohodě a přeju jen to dobré - celé rodince *
Není nutné psát, co Vám třem přeji k Ježíšku. A přeji to opravdu moc. Nejvíc, jak umím...
Držím palce.
díky za přání
pořád se potýkáme s nějakými zdravotními potížemi, naposledy byl v nemocnici od pondělí do středy...
ale na druhou stranu je to prďolka malý a je s ním hodně radosti
basnikalex
12. 06. 2005
Honzík si zrovna zpívá místo toho aby spal, ale jinak nás čeká ještě dlouhá cesta...
Jen * (je to spíše část deníku, ale stejně je fajn, že nejhorší je už pryč :)
...
jezis:(
TOHLE JE DRSNY...:(
smutny:(
t
muzu vedet, co mu bylo? Resp. jestli uz je v pohode?
cetla jsem si ty kritiky pod tim a musim rict, ze jak jsi na to s postupem casu odepisoval, tak se mi ulevovalo...
Honzík měl vrozenou vadu, která byla celkem jednoduchá na operování, ale jedna místní doktorka to posrala (jinak se to nedá nazvat). Teď má Honzík za sebou už 9 operací a pořád to není úplně v pohodě (na rozdíl od té doktorky...). Teď se zrovna směje a jezdíme si s autíčkem a lechtáme se. Za 14 dní ho čeká další zákrok (snad jen na 3 dny v nemocnici).
Hrozne ti preju, vam preju, aby to bylo v pohode. Jsi skvelej clovek a urcite bezva tata...
hodne stesti
Uff, tohle je velmi smutné a hrozivé zároveň. Vaude, nevím, jak je na tom tvůj syn momentálně, ale doufám, že už dobře. Držím palce.
Držím palce i do budoucna celé Tvé rodině, Honzíka pozdravuj. Jistě byl tím nejkrásnějším trpaslíčkem
Leasi díky. Je to trochu lepší. Zrovna Honzíkovi hledám červenou vánoční čepičku protože jde zítra na maškarní za trpaslíka :-)
Shellinko, nějak jsem Ti v tom předvánočním kalupu zapomněl poděkovat za milá slova! Aspoň Ti mohu popřát i hodně elánu a radosti v roce 2005. Stejně jako ostatním, kteří na nás mysleli!
Chci jen říct - ze srdce upřímně přeju, aby se tvojí nádherné rodině to ošklivé už jen vyhýbalo...!!!
Koniec poviedky som dočítaval v komentároch. Teda! Som veľmi rád, že to dobre dopadlo a želám Tvojej rodine všetko dobré.
!*
rozhněvaný_malý_muž
27. 11. 2004
-pozdrav kloučkovi - kudrnáčkovi......a přání jen toho nejlepšího.....
Honzíkovi druhé narozeniny!
To je kudrnka..;) Jéj...:) Moc milý...;)
a maminku tu máme? Já už jsem si říkala, jestli ji snad zapíráte..:) Tak maminku taky pozdravujeme..;)
Sluší jim to spolu..;)
Děkuju ..;)
Honzíčku, když teď sfoukneš ty dvě svíčky, sfoukneš všechno.
Hodně zdravíčka, maminku a tatínka už máš
Díky moc za milou a radostnou zprávičku a krásnou fotečku.. Zdravím Honzíka, maminku i Tebe :-)))
máš krásnou rodinu, Vaude....přeji, aby ji už nikdy nic zlého nerozdělilo...:-)
Zrovna máme za sebou celkem krušnou noc, ale všude dobře doma úplně nejlíp :-)) Posílám pozdrav od Honzíka uličníka.
Honzíku, hodně úsměvů - hlavně těch šťastných do Tvých dalších krůčků a let...
A smějeme se!! Už zase!!
děkuju, dnes ráno jsem měl předtzuchu, že se ozveš, je už Honzík doma a je ten zákrok již definitivně úspěšný ?
Honzíkovi..
Díky moc, to je moc milé!!!
Honzíčku, jsem moc ráda, že se zase směješ, posílám Ti pusu....
tak to je ta nejlepší zpráva o Honzíkovi.......konečně má všechno za sebou a bude už jen šťastný a veselý, jako na té fotce!!!!!
Přeju jen radostné chvilky vaší šťastné rodince a krásné vánoce a hlavně - Honzíčkovi hodně moc dárečků...zaslouží si je...
tady začíná svítit sluníčko v podobě Honzíkova úsměvu a to je strašně krásný....:-)
to je krásný... alespoň budete mít veselý vánoce - takový ty klidnější svátky :o)
popřej mu k narozkám i ode všech co mu drželi palečky...
John_Ceder
15. 11. 2004rozhněvaný_malý_muž
15. 11. 2004rozhněvaný_malý_muž
15. 11. 2004
y se divíš ? Tolik ženských kolem sebe ? A copak jablko padá daleko od stromu ? Mám radost.
rozhněvaný_malý_muž
13. 11. 2004
Honzík jde domů...to je nádherná zpráva....nejhezčí za poslední dny....:-))
to bude určitě jen z toho pobíhání, bude to dobré....Honzík je silnej klučík...zvládne všechno...uvidíš...:-)
Díky! Za ty dny co nešťastně mlčel, tak se snaží všechno dohnat a pořád něco vypráví.. Už mu doma připravuju novou postýlku :-)) Příští týden má narozeniny!
vidíš, může to být jen teplotka z toho všeho rozrušení....narozeninky má...copak dostane?:-)
Všecko možný - mimo jiný jsem mu dnes koupil xylofón. Sbohem odpolední klide!
hlavní je hluk....děťátko tím dává najevo, že je zdravé...a taky, jak říkala jedna paní psycholožka kdysi před Vánocemi a já si to vzala k srdci....kašlete na úklid, dámy...bordel v bytě, zdravé dítě...:-))))
Honzíkovi se daří dobře. Je miláček celého oddělení. Čeká na chodbě na sestřičky až si budou měnit službu a dělá všem pá-pá. Ještě před 2týdny jsme se báli, že zapomněl mluvit. Teď se nestačíme divit, kde se naučil tolik nových slov! Snad v příštím týdnu půjde domů z nemocnice!!! Hurá!
Konečně!!!!! A nakonec se mu v nemocnici líbilo...... ale doma je doma - a já jen na dálku přeju hodně a hodně štěstí........
rozhněvaný_malý_muž
08. 11. 2004
a teď se to krok po krůčku bude pořád zlepšovat......přeju kloučkovi hodně síly, štěstí - a dárečků.....
Honzík bude v pondělí pátým týdnem v nemocnici a snad by mohl jít konečně na normální oddělení z Jednotky intenzivní péče, kde je doposud. Po 4 týdnech poprvé chodil. Myslel jsem, že se neudrží na nohou, ale vydržel šmajdat asi hodinu. Zvědavě prošmejdil každou skulinku oddělení. Všem mával a na všechny se smál. Ještě pořád chodíme se dvěma hadičkama, ale je to pokrok.
Dnes měl Honzík dobrou náladu. Celou dobu co jsem byl u něj se smál. Dokonce i na sestřičky trapitelky. A smál se i na svou maminku, která už jeho úsměv hodně potřebovala!
rozhněvaný_malý_muž
03. 11. 2004
Honzík začíná už svůj 4. týden na jednotce intenzivní péče, ale snad se to trochu lepší..
dismorphia
30. 10. 2004
Včera se Honzík poprvé od operace smál. Dalo to hodně práce, ale dnes to zopakoval! Směje se! Sice jen na malou chvíli, ale s ním se smějě celý svět!
Tak to je moc milá zpráva, díky za ni. Jen ať se směje Honzíček častěji!!! A držím palce dál.
to je dobrá zprávicka ....a smích lécí! A kdy Honzícka pustí domu? Preju hodne stestí....
Zatím to na domů ještě chvíli není. Pořád je na JIP připojen na hadičky, které mu brání v kreslení a chůzi do schodů.
táta Honzíka rozesměje vždycky...je to tak, viď...tak hodně smíchu, kluci dva..:-)
John_Ceder
25. 10. 2004
Kdybych ti mohl nějak pomoci, hned bych to udělal, takhle můžu jen držet palce:-(
Jde to všechno hrozně pomalu... Za chvíli mi skončí třetí týden dovolené a Honzík je pořád na JIPce s nejistým výsledkem operace. Snad bude příští týden příznivější na dobré zprávy.
bude přiznivější, Vaude...každá myšlenka, která má v sobě sluníčko je pro Honzíčka cestičkou zpátky domů...posílám je všechny, co teď mám...samé sluníčkové...:-)
Věřím, že operace dopadla dobře a stav Honzíčka se bude i nadále zlepšovat. Držím palce a jsem s Vámi a posílám Honzíčkovi, Tobě i mamince hodně sluníčka...
to jen proto, aby jako každé zvídavé dítě pochopil, proč má přes ně skákat.
Je moc dobre, ze se to lepsí.....preju hodne stestí celé Vasí rodince....
rozhněvaný_malý_muž
23. 10. 2004
andílek rozesmátý
do srdce svého táty
položí dárek nejkrásnější
uzdraví se
a smíchem ukonejší:-)
Dnes byl Honzík bez teploty. Chvílemi. I malé výhry jsou výhry. Kreslili jsme si šneky, želvy a psa. Původně to měl být kůň, ale měl krátké nohy. První den, kdy se nám vedlo lépe! Dnes taky říkal první slova od operace. Bylo to slůvko "dík". V jeho jazyce to sice znamená "podej mi to", ale vy všichni víte, že to dík patřilo i VÁM. Jedno velké "DÍK" posílá Vaudl
To je krásné dueto... I já věřím, že bude zase veselo. Neztrácej naději.... Pořád na Vás myslím...
Honzíku, vydrž! Jsi statečný. Přeji Ti hodně síly a pozitivní energie...
Posílám Honzíkovi písmáckou pusu a doufám, že i on bude brzy rozdávat pusinky na všechny strany...
hodně štěští a hlavně zdraví...
Vaude, musís verit, ze to dobre dopadne - a modlit se za neho....modlitba, která vychází ze srdce je vzdycky vyslysena...Tobe i manzelce preju hodne síly a víry, vím, ze je to tezké, umím se do toho vcítit, ale tu bolest, jakou prozíváte, si predstavit zdaleka neumím...jen kdo to pozná, ví jaké to je....
Tvému synáckovi preju hodne stestí z nebícka....
Nevím sice, co mu je, ale musís verit v zázrak a on se stane.
Nějak se to nelepší.., ale pořád ještě doufáme, že to vezme ten správný směr. Dnes mělo být důležité vyšetření a ... dopadlo špatně. Prý máme vydržet..
Jsem každý den s Vámi, myslím na Honzíčka a sleduji dál tuto povídku. Věřím, že se Honzíčkův stav zlepší. Nesmíme ztrácet naději. Přeji Honzíčkovi dál hodně síly a pozitivní energie, aby to zvládnul a uzdravil se a Tobě a mamince hodně síly k překonání tohoto těžkého období nejistoty a čekání. Věřím, že se Honzíček uzdraví
rozhněvaný_malý_muž
19. 10. 2004
............................................................... Nemám dalších slov, jen víru...
Vaude, jako lékař reálně hodnotíš situaci a to vám pomůže i jako rodičům. Nebudeš mi to možná věřit, ale myslím na Honzíka každý den i vídcekrát a nejsem zde sám, musí to dopadnout dobře, děkuji za informaci.
Díky hrozně moc! Už se těším, až mne bude zase tahat za ruku, abych s ním šel po schodech!
Konec bude určitě dobrý.Přeji hodně síly a štěstí,modlím se za Vás, hlavně za Tvého syna.Všude v životě trpí nevinní, chce se z toho brečet.*
Díky za avi, mám obrovskou radost.... myslím na Vás stále, věřím, že se Honzíček uzdraví, pohlaď ho za mě.... a přeji hodně síly
Náš život měříme také bolestí. Bolest těch nejbližších je silnější ne vlastní. Také poměřujeme vlastní kroky, které bez ohledu na dočasný výsledek nebudou scházet na konečném účtu.
Pro Honzíčka - tip
Je to hodně čtivý a děsivý. Ten konec mi sice není úplně jasný, ale jinak to vypadá na jasný tip...
Čtu se slzami v očích a prožívám to s Tebou.... Dnes dávám moc smutný TIP nejen pro dílko, ale především pro tatínka... Držím moc a moc palce a myslím na Tebe, na Honzíčka i jeho maminku....
Milý malý Honzíčku,
Tobě přeji hodně síly k vítězství, hodně životní energie, sluníčka a všeho, co by Ti mohlo pomoci, abyses vrátil k tatínkovi a mamince a těšil je svým úsměvem.... Honzíčku, vydrž, jsi statečný chlapeček, Ty to dokážeš, prosím Tě, V Y D R Ž !!!
Díky všem za podporu. Moc si ji vážím a hodně jí i potřebuju. Jedu za Honzíkem a všechno mu vyřídím.
Děkuji
Tohle je první dílko vůbec, u kterýho jsem začala brečet... Nevím, co můžu udělat, aby se Honzík uzdravil a vy jste byli zase šťastná rodina. Přeju Vám, aby se na Vás usmálo štěstí a Honzík byl zase v pořádku. *
když jsem byla malá, moje maminka říkala, že každý z nás má svého andílka, který se o nás stará...když Honzík spinká, andílek sedává na jeho postýlce a vypráví mu pohádky, které se maličkým dětem proměňují v barevné sny...v každičkém z těch snů je vždycky máma a táta a ti drží své děťátko pevně v náruči a svou láskou a vírou dávají děťátku sílu, kterou potřebuje..za každou myšlenku radosti, za každý úsměv a pohlazení odejde kousek nemoci z tělíčka pryč...a na Honzíčka právě teď myslí s láskou a vírou v jeho uzdravení spousta i cizích lidí tady a jeho andílek mu předává jejich pozitivní energii a pohádky...uzdraví se Tvůj klouček, Vaude a zase tě bude tahat za nohavici a smát se...věř mi, protože já svého andílka poprosila, ať za ním letí a pomáhá:-)
*****
rozhněvaný_malý_muž
16. 10. 2004
Víš, vždy, když se mi v avízech objeví odkaz na Tvé nové dílo, mnou projede vlna nedočkavé radosti a těším se, cos napsal... A teď sedím a zírám na monitor a strašně moc si přeju, abych Ti mohl předat aspoň část své víry, že vše bude v pořádku, ale nevím jak...
Posílám za vámi svoji obdobu Craerassynýho andílka, aby vám přinesl úsměv...
Pořád myslím na Honzíčka. Posílám mu moc pozitivní síly a energie, prosím za jeho uzdravení a za radost a štěstí Vaší rodiny....
moc smutný príbeh, jestli ze zivota - preji Honzíckovi uzdravení, sama mám deti a vím, ze bolest je neutesitelná..........za tuhle povídku ani tip nemá smysl, ale kéz by pomohl synkovi - t
Udělali jste mi všichni obrovskou radost!! Nějak mi chybí slova, kterými bych vám poděkoval. Honzíkovi se daří trochu lépe. Křehké příměří s nemocí. Všechny slzičky už vyplakal, ale ještě to není na smích. Věřím, že už brzy bude. Je totiž z veselého chovu, jak jste už asi sami poznali.
Děkuji ještě jednou!! A moc..