Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePOD VRCHEM BOREČ
08. 05. 2006
20
0
7135
Autor
vesuvanka
POD VRCHEM BOREČ
Dnešní ráno prozářené sluncem slibovalo pěkný výlet, na který jsem se moc těšila. Cesta vlakem uběhla v příjemném rozhovoru s výletníky, jejichž cílem byl Říp. Naše cesta směřovala k vrchu Boreč. Napřed jsme se zastavili tak jako každý rok u studánky, kterou jsme vyčistili. A pak jsme pokračovali k úpatí Borče. Je to oblý a nevysoký kopec tvořený znělcem, který má pouhých 446 m nad mořem, ale po přírodní stránce je velmi zajímavý, obzvláště v zimě. Zimnímu výletu na Boreč je věnováno samostatné vyprávění.
Tentokrát jsme se zaměřili na květenu. Louka na úpatí nás přivítala mnoha rozkvetlými prvosenkami. To bylo překvapení! Tolik petrklíčů na jednom místě jsem ještě snad neviděla - byly zejména přibližně ve středu louky, směrem k okrajům byly spíše "rozseté". Další krásnou rostlinou, která se nám představila velkými červenofialovými květy, měnícími odstíny do modré až azurově modré, byla lecha (hrachor) jarní. Lecha si vybrala své místo v levém horním okraji louky, zatímco na opačném konci začal kvést pryskyřník a na hranici lesa zářily bílé květy ptačince velekvětého. Středohorské louky na mě často množstvím a barevností květů působí jako mozaiky.
Posadili jsme se a obdivovali malebné panoráma Středohoří. Přímo před námi se tyčil Lovoš, nad nímž se objevovaly mráčky. Kletečná, Ostrý a Milešovka byly ve slabém oparu. Sluníčko příjemně hřálo, jen chvílemi foukal chladnější východní vítr.
Nad loukou poletuje bělásci a pak se tu objeví větší rezavý motýl s tmavými skvrnami, který jen rychle přeletí, několikrát se vrátí, ale nesedne si, takže nemohu motýla blíže určit. A kdo nám dnes zpívá? Budníček lesní, sýkorka, drozd, strnad luční a někdo z pěnkavovitých.
Opustíme louku a jdeme při okraji listnatého lesa, kde ještě kvete sasanka hajní. Jaterníky už odkvetly, zato se můžeme potěšit jejich mladými svěže zelenými listy.
Jiné listy nám prozradí, kde pokvete mařinka vonná, mochna husí, jitrocel a další rostliny. Trnky jsou obalené drobními bílými kvítky. Keře, často hustě rostlé, lemují louky i pole, což dodává krajině malebnosti, ale je to především výborné zázemí pro ptáky a zvěř. Naši pozornost upoutá "ostrov podbělů" odkvetlých i kvetoucích.
V poli, které se již zelená, tu a tam kvete maceška rolní (Viola arvensis). Zahlédneme babočku paví oko, která nám udělá radost a usedne na cestu.
Sluníčko se schovává za mraky, které rozhání vítr. Pozorujeme stíny mraků prohánějící se po kopcích. Nádhera! A mně se vybaví dávná, prádávná doba, kterou žádný člověk nepamatuje. Tehdy se tu odehrávalo bouřlivé drama ohně, kdy země se chvěla a burácela, do výšky vystupovaly sloupy dýmu s černým popelem, tryskaly fontány rozžhaveného kamení a rozlévaly se řeky lávy. Následovala doba, kdy vyhasly krby, vychladl kámen a krajinu modelovaly chladné živly, ale jiskra ohně zůstala - rozdává život a radost v barevné kráse, vůních i zpěvů, rozdává nadšení i lásku.
Dnešní ráno prozářené sluncem slibovalo pěkný výlet, na který jsem se moc těšila. Cesta vlakem uběhla v příjemném rozhovoru s výletníky, jejichž cílem byl Říp. Naše cesta směřovala k vrchu Boreč. Napřed jsme se zastavili tak jako každý rok u studánky, kterou jsme vyčistili. A pak jsme pokračovali k úpatí Borče. Je to oblý a nevysoký kopec tvořený znělcem, který má pouhých 446 m nad mořem, ale po přírodní stránce je velmi zajímavý, obzvláště v zimě. Zimnímu výletu na Boreč je věnováno samostatné vyprávění.
Tentokrát jsme se zaměřili na květenu. Louka na úpatí nás přivítala mnoha rozkvetlými prvosenkami. To bylo překvapení! Tolik petrklíčů na jednom místě jsem ještě snad neviděla - byly zejména přibližně ve středu louky, směrem k okrajům byly spíše "rozseté". Další krásnou rostlinou, která se nám představila velkými červenofialovými květy, měnícími odstíny do modré až azurově modré, byla lecha (hrachor) jarní. Lecha si vybrala své místo v levém horním okraji louky, zatímco na opačném konci začal kvést pryskyřník a na hranici lesa zářily bílé květy ptačince velekvětého. Středohorské louky na mě často množstvím a barevností květů působí jako mozaiky.
Posadili jsme se a obdivovali malebné panoráma Středohoří. Přímo před námi se tyčil Lovoš, nad nímž se objevovaly mráčky. Kletečná, Ostrý a Milešovka byly ve slabém oparu. Sluníčko příjemně hřálo, jen chvílemi foukal chladnější východní vítr.
Nad loukou poletuje bělásci a pak se tu objeví větší rezavý motýl s tmavými skvrnami, který jen rychle přeletí, několikrát se vrátí, ale nesedne si, takže nemohu motýla blíže určit. A kdo nám dnes zpívá? Budníček lesní, sýkorka, drozd, strnad luční a někdo z pěnkavovitých.
Opustíme louku a jdeme při okraji listnatého lesa, kde ještě kvete sasanka hajní. Jaterníky už odkvetly, zato se můžeme potěšit jejich mladými svěže zelenými listy.
Jiné listy nám prozradí, kde pokvete mařinka vonná, mochna husí, jitrocel a další rostliny. Trnky jsou obalené drobními bílými kvítky. Keře, často hustě rostlé, lemují louky i pole, což dodává krajině malebnosti, ale je to především výborné zázemí pro ptáky a zvěř. Naši pozornost upoutá "ostrov podbělů" odkvetlých i kvetoucích.
V poli, které se již zelená, tu a tam kvete maceška rolní (Viola arvensis). Zahlédneme babočku paví oko, která nám udělá radost a usedne na cestu.
Sluníčko se schovává za mraky, které rozhání vítr. Pozorujeme stíny mraků prohánějící se po kopcích. Nádhera! A mně se vybaví dávná, prádávná doba, kterou žádný člověk nepamatuje. Tehdy se tu odehrávalo bouřlivé drama ohně, kdy země se chvěla a burácela, do výšky vystupovaly sloupy dýmu s černým popelem, tryskaly fontány rozžhaveného kamení a rozlévaly se řeky lávy. Následovala doba, kdy vyhasly krby, vychladl kámen a krajinu modelovaly chladné živly, ale jiskra ohně zůstala - rozdává život a radost v barevné kráse, vůních i zpěvů, rozdává nadšení i lásku.
guy - právě o to se snažím a když se to podaří, mám radost :-)))... děkuji za návštěvu, milou odezvu i tip
vesuvanko - u tvých věcí je výhodou, že když prší a je zima, člověk může sedět v suchu u počítače a procházet se s tebou po loukách pod slunečnou oblohou .. i hlasy ptáků je při té procházce slyšet ... *
Candy - potěšila jsi mě svojí návštěvou a milými slovy - děkuji i za tip a zdravím Tě :-)))
Zase obdivuju to nadšení a schopnost vnímat každý deteil kolem sebe, vždycky mě potěší*
catie - děkuji za milé zastavení i krásný obrázek Olympu, moc jsi mě potěšila, zdravím Tě a přeji krásný víkend :-)))
Pan_Brasovsky - jsem potěšena Vaší návštěvou a milými slovy - díky i za turistický tip a zdravím Vás :-)))
Usmáty_autor - děkuji za milé zastavení i slova - mám radost, zdravím Tě :-)))
Usmáty_autor
11. 05. 2006
Wu_Chan - moc jsi mě potěšil svojí návštěvou, milými slovy a krásným, inspirativním obrázkem - děkuji :-))) mám velikou radost a zdravím Tě
Craerassy - děkuji za návštěvu, milá slovíčka i tip, také jsi mi chyběla, přeji krásné jarní dny :-)))
Robinia - díky za návštěvu, milou odezvu i tip :-)))
Vesu - to jsem si ani neuvědomil, hned vyměním starý text za ten aktuální, dík, dík, dík !
Děkuji vám všem za milé zastavení, kritiky, případné připomínky i tipy. Váš zájem mě moc potěšil. Přeji krásný večer :-)))
Horavin - podívám se na to a opravím, díky. Pokud jde o vkládání vlastních obrázků, musí být na webu, bohužel Ti neporadím, nevím jak se web zakládá, neumím zacházet ani s písmem, sama píši jen tím základním, jsem úplný laik co se týká počítačové techniky
Mikulash - ono je to vpodstatě popisné vyprávění s poetickým nádechem, pokud Ti to připomnělo text učebnice českého jazyka, docela mě to i těší
Oldjerry - díky,budu se těšit, ale to bude asi textz z loňského roku toto je popis výletu, který jsem podnikla v sobotu :-)))
Tak Jano, tuhle samozřejmě nejen znám, ale i dávno mám, je ale zvláštní, že ji mám tento měsíc připravenou do tisku. Tomu se říká intuice, tušení, jasnozřivost a tak různě podobně. Díky -stejně jsem si ji s chutí přečetl ještě jednou...
Sakra, že ty vždycky začneš popisovat krásné výlety, když dřepím v práci:)
krásný výlet, taky jsem dnes jeden absolvovala, možná mě i inspiroval, uvidíme :-)
*t
Celé to na mne působí jako "příkladový" text do učebnice českého jazyka, kterou jsme si nosili nebo měli nosit na hodiny slohu když se mělo psát vyprávění. Nemyslím to jako urážku, ale ten text na mě snad kromě závěru přesně takhle působí. Na hodinách jsme si ho nejdřív přečetli abychom měli představu jak zhruba takový text vypadá a potom jsme psali vyprávění na podobné téma občas kopírovali a nakonec vytvořili více či méně povedený plagiát modelového textu.
Vzdálený_hlas_moře
08. 05. 2006
Jó, a prosim eště na oplátku jednu technickou radu, jak vkládat ilustrace k dílům. Potřeboval bych dát ke svejm překladům Burtona jeho vlastní ilustrace, ale menu mi nabízí pouze možnost stažení z webu. Z vlastního počítače ne, nějak jsem tu možnost nenašel, myslím, že tu někde je, ale nevím, jak na to. Také si nevím rady, jak nastavit stupeň velikosti písma při umístění nového díla. Zatím to řeším nastavením nadpisu (1-5). Pak ještě neumím řádkovat těsně bez zbytečného rozpalu. Díky.)
Tak už rozumím Tvému nicku, nádhernejm fotkám, které pro radost nám ostatním (někdy i poněkud naříkajícím literárním zoufalcům) přidáváš do kritik. Krásně se mi to čte, i když botanice houby rozumím! .-) *
Abych byl i trochu užitečnej, smázni prosím Tě v druhé větě druhého odstavce první slovo "Louka" a začni velkým písmenem Na... (louka už tam je).
Ještě jedna technická a praktická poznámka: v beletrii se celosvětově osvědčilo sjednocené pravidlo klást všechny tečky, čárky vykřičníky či otazníky před uzavírající uvozovky bez ohledu na to, zda je uvozena věta vcelku nebo jenom pouhá její část či jediné slovo (čtvrtý řádek druhého odstavce) místo: /...spíše "rozseté"./ pak použít /...spíše "rozseté."/ Když se na to pozorně podíváš, zjistíš, že to i dobře vypadá, a běžně se také i používá. Ve vědecké literatuře pak v rámci přesné lokalizace a identifikace se toto pravidlo neuplatňuje s výjimkou uvozování věty jako vcelku.
:-)