Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesmývám si z rukou svoje viny
19. 12. 2009
45
39
2946
Autor
Robinia
píšu si do loňského kalendáře
všechny promeškané svátky
snad mi je líto, že nebyly,
dnes nevrátím nic zpátky
spěchat se někdy nevyplácí
náš život nemá jízdní řád
do myšlenek od rána se mi vrací
jen jedna chvíle, jeden pád
zázraky snad jsou vyprodané
nám všem se blíží konečná
v kapsách mě studí prázdné dlaně
smrt bývá vždycky netečná
a člověk bezmocný jen divák
zírá z hlediště života
počítá svoje má dát a brát
chtěl by...
však na dně už jen nicota
všechny promeškané svátky
snad mi je líto, že nebyly,
dnes nevrátím nic zpátky
spěchat se někdy nevyplácí
náš život nemá jízdní řád
do myšlenek od rána se mi vrací
jen jedna chvíle, jeden pád
zázraky snad jsou vyprodané
nám všem se blíží konečná
v kapsách mě studí prázdné dlaně
smrt bývá vždycky netečná
a člověk bezmocný jen divák
zírá z hlediště života
počítá svoje má dát a brát
chtěl by...
však na dně už jen nicota
39 názorů
Jarmila_Maršálová
27. 08. 2010
a odchází další a další - až přijde řada na nás - tohle si beru z týhle básničky a líbí se mi, jak si to popsala. *
Mnohokrát Vám všem děkuji a přeji krásné svátky.
Snad bych měla ještě napsat malé vysvětlení k téhle písance. Ráno můj kolega vyjel z vyhřáté dílny na kole do mrazu na dvoře a po několika metrech spadl. Přestože u něho hned byli lidi, okamžitě zavolali záchranku a začali s oživováním, bylo to marné. Když po další hodině záchranáři balili věci, volali policii a havrany, člověku se chtělo křičet, že to přece není možné, ať to nevzdávají... Teď, kdykoli jdu přes ten dvůr, vidím ho tam ležet... a možná dvojnásob si uvědomuji, jak je každá chvíle cenná, jak malý krůček může být mezi životem a smrtí...
..častěji vzpomínáme, co všechno jsme promeškali, jako by toho bylo víc než toho, co jsme stihli... a možná i je toho víc...
Sebastiana
21. 12. 2009
blbý, no .. kdyby na tom dně bylo aspoň něco, aby se od toho dalo odrazit - příště je potřeba si na padání vybrat lepší dno
*
větroplach
21. 12. 2009
jako bych už slyšel Petra Koláře .. pohodil by hřívou a břichem a pořádně by se do toho položil .. :-)
blboun nejapný
19. 12. 2009
zde mi přijde opravdu líto, že dílo nemá pečlivěji pohlídaný rytmus. obsah bezva -ale nečetlo se mi nijak snadno, nějak to drhne? / třetí sloka je O.k/
hezky napsané... občas propadám pesimismu, ale to zase nedokážu psát... */
sestricka.slunicko1
18. 12. 2009
Krásně (a moudře) pesimistická…vyprodané zázraky a studené prázdné dlaně, nádhera... ***