a tady ještě Nel
já dám do klubíku jo? budou mít radost
(strašně mě těší, že v tvých kritikách potkávám staré dobré tváře)
* * *
Tip za krásnou báseň i za Ferlinghettiho, miluju ho:-)
mě se ta básnička hodně líbí, je to přesně takovej ten dablikovsko008-bukowsko-kerouacovsko-ferlinghettiovskej styl :o)
ne, opravdu je povedená :O)
tip*
..věř, že i my ostatní čekáme, čekáme na věci více či méně podstatné ale pro nás osobně velmi důležité. Čekat se ovšem nevyplácí, nejdeme li onomu čekanému alespoň trochu vstříc to pak jen těžke dosáhneme kýženého a očekávaného výsledku. Pojďme tedy všichni vstříc našim čekankám ať už za cenu autenticity či neautenticity, hlaní je že jsme udělali krok blíž k sebevyjádření....:-)))))))))))))*t*
Bezva, nelíbí se mi tak jako Jack ( myslím ta báseň ) ale i tak dám tipoid :)*
Lawrence by se nemusel stydět. Možná nejsi až tak úplně Emeričan, ale co na tom - poezie naštěstí razítko do pasu ani dlouhý a únavný cestování nepotřebuje . . .
TIP
Lasy*
Ty krávo...to je ale neautentický...:-))))
******!******
Absolutní souhlas s Rivkou.
Túto báseň som si vybrala úplne náhodne, zaujal ma jej názov, ale potom som nemohla spustiť zrak, musela som ju prečítať až do konca, stále mi len behali oči a čakala a čítala, čo bude ďalej. Znelo mi to tak pekne, ľúbozne. Naozaj to bolo a je super. Vďaka.
ďáblíku, v míru jsme a v míru budeme, dokud nás bledé tváře.... etc. atd. .. , že....*;-))
ach jo - zase pozdě:
to Dablik: - myslím, že je to podaný zručně, s nápadem a svižně - TIP
to Hermit: - souhlas
to Rivka: vnímám problém tak, že "autenticita" je za zaznamenávané ručit vlastní existencí. Mapovat a objevovat prostor svého života, kam zajisté patří i úvahy - třeba o vesmíru. Tady se zdá, že se mapuje prostor, jak si jej autor představuje - z toho plyne onen pocit "neautencity". Nemyslím, že použití metafor, či příměrů nutně není autentické. Je to jen forma, kterou je možno dosáhnout sdělení "subtilnějších" hnutí mysli. Nepleť si realismus a autenticitu.
Pokud je řečeno "záznam - tak, jak zažil" - nelze s tím souhlasit, neboť nejde o objektivní hodnocení (snad ani není možné). Přesnější by bylo říci " tak, jak vnímal" - a k vyjádření autenticky vnímaného může použít autor prostředků libovolných -pokud se domnívá, že tím ozřejmuje podstatu svého vjemu. Pokud však reflektuji pohled složený z přejatých nevlastních vjemů - vyjádřených někým jiným, mohu tak učinit pouze tehdy, pokud věc o které se vyjadřuji osobně znám - jinak nejsem autentický. Nikde není řečeno, že neautentická literatura nezasluhuje existence. Někteří pouze více cení té autentické ... objevitelské
Promiň - ale podle mě je to přesně ta americká stupidní sračka, cos napsal.....
Břízo - nejprve k tomu méně důležitému: Říkám-li já "zažil" a ty "vnímal", mluvíme o tomtéž - mluvit o tom, že každý zážitek je subjektivní (tedy že je to vnímání té které situace, v tvém podání), mi připadalo jako nosit dříví do lesa...
"Pokud však reflektuji pohled složený z přejatých nevlastních vjemů - vyjádřených někým jiným, mohu tak učinit pouze tehdy, pokud věc o které se vyjadřuji osobně znám - jinak nejsem autentický. ..."
Nemůžu a nemůžu souhlasit. Tady totiž imho nejde o pouhou reflexi. Jde o transformaci. Tím, že to autor vztáhne k sobě, nabývá text nových významů, není už čímsi "pouze odvozeným" (a, btw, nových významů vlastně nabývá i text původní). Když už jsem tu mluvila o Seifertovi - určitě si pamatuješ na jeho dvě sbírky nazvané "Chlapec a hvězdy" a "Šel malíř chudě do světa". To jsou texty psané k obrázkům (či obrazům) Lady a Alše, ale přece nejde o to, že by dle postupů slohových prací zaznamenával "v popředí kytka, veprostřed hrající si děti, vzadu dům" - ne, je to inspirace, zvýznamnění určitých detailů (třeba), nebo z nich vychází jen v náznaku, motivem... Ty texty nejsou pouhým doprovodem, ale (líp to říct neumím, ač jsem si vědoma, že to vyjádření je deformováno studiem:c)) ) svébytným básnickým vyjádřením... A podobně to vidím tady. On samozřejmě text, který se inspiruje jiným textem, může být méně kvalitní (koneckonců existuje nespočet komentářů toho, že básnický popis Mony Lisy nikdy nedosáhl kvalit obrazu samého). Jenže to už není o autenticitě, to je o kvalitě...
O to právě jde ! - do jaké míry je daný text reflexí a do jaké je transformací, vztahující se k autorovi samému - k jeho vnitřnímu já a jeho osobnímu pohledu na svět. Zde konečně i sám autor v prologu uvádí dedikaci Ferlinhettimu - a evidentně se pokouší o sloh jemu blízký - tedy o napodobení (jako studii) - a vědomě potlačuje sama sebe. Nic proti tomu - ale neříkejme tomu autenticita - vždyť i sám autor si na ni nečiní v tomto případě nárok ...
necini, zdala se mi ta ferlinghettiovska forma pro tuhle basen (vzhledem k prologu) vhodna...
Jak bych začal ...
Konečně sem si koupil knížku od Ferlinghettiho, ale pořád nemam čas na čtení ... takže prostě nevim jak a o čem píše z vlastní zkušenosti, jenom z doslechu ...
Kdybych teda měl kritizovat obsah, tak mi přijde docela plochej, jednostranej ... až na pár vyjímek ... ale jak řikam, neznam Ferlinghettiho a jestli (a jako že asi jo :o)) tohle měla bejt "poklona" (spíš poděkování) jemu, tak ty výhrady tak nějak pozbejvaj smysl ...
TIP
Hermite:) Dobrá - říkáš "vnitřní a vnější prožitost". Ale co to je? (Já zatím vycházím z vlastní představy, prosím, přibliž - ať nemluvíme o zvířeně a vozech:) ) Z technického hlediska to pořád mohu chápat jako výše uvedené, totiž papírovou versus "vlastní" inspiraci. Jenže - imho - pro potřeby poezie je každý "zážitek", právě že je jedno, zda jsme to někde četli či se kochali východem slunce, jen vstupní informací, kterou přetváříme, ze které děláme estetický fakt.
Ona je tam spousta cizích (lépe - "cizích") slůvek, o která si lze nabít - ale dle mého skromného názoru není relevantní se ptát, zda autor prožil (vnitřně, skutečně prožil), nýbrž jak se to k němu vztahuje. (Aby mne neutloukli bohemisté, nikoliv přímo k autorovi, alébrž k lyrickému "já":))) ) Já to celé chápu jako kontextový symbol... Maine už pro mě není Maine... Nebo spíš zároveň je i není... rozumíš?
Rivko,
pravda je, že May nebyl dobrodruh v Americe a ani Verne nebyl prazvláštní cestovatel a všichni jsem jim to baštili.... ale tohle já nemyslím.... prostě jsme jim věřili, že krajiny svých knih znají.... tady, této básni, ďáblíkovi nevěřím... i kdyby fyzicky znal Times Square a Maine a nevím co, tak mi přijde že véhle básni nám trošku o sobě lže.... promine mi, ďáblíku, viď ;-)
nicméně Rivko za tvůj výklad díky, říkáš svými slovy to, co cítím i já, ale nedokážu takhle hezky a přehledně vyjádřit... inu, štůdia....;-)
jezis :o)))
hermite, ja souhlasim s tvoji argumentaci, je to poza, dablik tam lze, ano :o)))) pokud si odmyslim prolog, pak te plne chapu...ale, pokud ho tam zas vratim...jo, furt je to stejny, ale je to stylizace, opodstatnena a myslim ze i oduvodnena, a...proc ne, ne? ;o))))
a jinak vam vsem dekuju!
My tobě, jeden success za druhým :)))
Tiiip na hlubsi kritiku proste nemam silu...!*
zarazuji do klubu...
já naopak (od hermita dále :-) tuhle oceňuji velmi vysoko, autenticita je zadupaná energií radnosti aktivity a zájmu o tu Miss... :-)) nikoliv bezvýchodnosti :-)))
Ty nejsi ďáblík, ale ďábel!
TIP
Kdyby třeba Otokora Březina psal jen o "nevypůjčeném" světě, pak by psal o zatuchlý jednotřídce a třiceti žácích v ní... Naštěstí si jako básník mohl dovolit "vypůjčit si" celý kosmos... A proto je i dosud "bez nástupce král"...
Co to píše za paznaky? A ne Otokora ale Otokar!:-)))
hm, Lyryku stojí to za úvahu, hm, Printe.... btw: pojďte se hádat... !
(stejně si za tím stojím...)
;-)
Ale to je dobře, že si za tím stojíš!:-) Myslím si, že s páněm Lyrykem se v tomhle naopak shodnete! Viz třeba Astalavista: Přejdi Jordán a Rivčin komentář. Nemám co dodat, než si také stát za svým!:-)
ten konec mi přišel poněkud suše lacinej, ale jinak, jinak je to fakt bomba, jak si hraješ se slovy a s významy ( třeba ta strofa o pasu a i další ... ) :-)) TIP !!!
No, nerad chválim a tak sem se rozhodl, že tě chválit nebudu
jen :čekám
na poselství slov
z bulvárních plátků
moje Miss Underground
ve svetru z kontejneru
proto vymysleli tmu –
na svlíkání
doma v křesle
.....tak- jen tolik ;-)
hlubší kritiku nevyplodím...
... ta báseň je fakt síla
***
Lawrence a autenticita - aneb Kdo zabil Franze Kafku?
Ono už dlouho tu slyšet hlasy typu "to je autentické - to není autentické", s častým dodatkem, že co není autentické nezaslouží si žít. Nuže dobrá. Tak si vezměme drobnohled: CO je vlastně autenticita v poezii?
Pokud jsem slýchávala, dost často se to označení používalo pro Jirouse a jemu podobné, z čehož nyní odvodíme, že jde (velmi často) o "poezii všedního dne", autor sám zažil a - pozornost napněte - tak, jak zažil, zaznamenal. Tak a jedině tak může být dle mého názoru poezie autentická.
Jenže tolik praví teorie. Praxe praví, že už to, že něco napíšete ve verších, je de facto absolutním zrušením té proklamované a slavené autenticity, už to, že něco napíšete s estetickým záměrem, znamená PŘETVOŘENÍ zážitku, minimálně je to pouhá reflexe, tedy něco výsostně neautentického. Každá metafora, přátelé, jest hřebíčkem do rakve velké autenticity. A to jsme ještě u toho, že je nám předkládáno něco, co autor zažil.
Nuž, dále. TÍM, ŽE OMEZÍME OKRUH "PSATELNÉHO" NA OKRUH VLASTNÍCH ZÁŽITKů, JSME ZNIČILI TAK CCA 90 % VEŠKERÉ DOSAVADNÍ TVORBY. Pochopitelně nemyslím tvorbu zdejší. Neboť Kafka nezemřel na paloučku, Karolína Světlá neskočila kvůli milému do propasti a Seifert nebyl proletář. Literatura, přátelé, je FIKCE. V každém případě. Jedině realismus popisuje - či, lépe, snaží se popisovat - život tak, jak plyne (on koneckonců Zola se taky neuchlastal, rozhodně ne dřív, než napsal Zabijáka).
Ovšem, namítnete, Seifert žil na Žižkově, Kafka byl tak trochu mešuge a jeho soud připomíná pojišťovnu a Zola věděl, co jest démon alkohol. Čili - vám nevadí ani tak inspirace převzatá, jako inspirace převzatá z papíru. Ale vždyť i čtené je - zde "pouhou" - součástí naší mysli, stejně jako srdceryvný příběh paní Novákové odvedle... Neboť Shakespeare si vypůjčil náměty. Poe (Jáma a kyvadlo) si vypůjčil námět. A vůbec, už ty názvy! Doktor Faustus! Josef a bratří jeho! Odysseus! Odpoutaný Prométheus! Já bych to vyhodila z knihoven:c)
Jo, a tobě, Printí - neříkal on Deml, že nástupcem na trůnu jest Holan Vladimír?:c))) (To já jen tak...:))) )
Rivi: :-) NEZVAL: Smuteční hrana za Otokara Březinu. Začíná oním známým Je bez nástupce král...
*!
Rivko, děkuji Ti za ten krásný a hlavně poučný teoretický rozbor. Chybí mi u něj jediné: žlutý podklad vážné kritiky. Kde jinde než u takového příspěvku by měl být?
Já vím!:c) Bůh a kruh a vůbec vnitřní rým...!:))) Já mluvila o tom, když Holan posílal Demlovi svou první sbírku...:))))
Rivko, nerozumíme si....
nešlo mi tak úplně o autenticitu za každou cenu.... ale o opravdovost, když ne vnější, tak vnitřní prožitost... někde v téhle básni místy cítím trochu faleš, pózu, předstírání... jako jsem tady nedávno psal i Rimbaudovi... abych tak řekl: mnám dojem, že je je někdy bližší košile než kabát, mně je to aspoň v poezii bližší....
...a nebráním se další polemice.....
Jéje, vy tu zase něco řešíte! I vy jedni!:-)
Vyjádřila bych se, ale dneska už jsem vyjádřená tak, že by bylo jádro v nedohlednu.
Anebo bych se nevyjadřovala.
Čert ví.
velmi trefné a dobré, zvláště první sloky - lehké
Daám ti tip a otázku. Nechceš mi půjčit nějakýho Ferlinghettiho?
K prologu se připojuju a navíc - díky tobě - Ďáblíku!!!! *!
ďáblíku, umíš...
přesto: znáš tak dobře svět, o kterém píšeš? nevypůjčil jsi si ho trochu? nic proti tomu (taky to dělám) ale tvá dobře napsaná báseň na mě nedýchla autenticitou....
takže jen tip
hlubsi kritiku, no ja bych mohla se rozepsat ze...ty se taky rad rozepisujes:-)))))))) no nic to nebylo ani kapanek vtipny.
:-)
i kdyz kapanek jo
zato ta tvoje basen nebyla ani kapanek spatna, asi jsem lacina, ale vsecko co jsi nacpal do pasu...pekny.
tip.
americká špinavá lož!!!!! :-)
*!
čekám
na svojí velkou
chlupatou....
...tak v týhle fázi jsem si začal myslet, že píšeš jak Bukowskej, ale pak si mě vyvedl z omylu, když následné substantivum posunulo ten obraz někam úplně jinam. Nevím, kam na to chodíš, jestli v noci pozoruješ hvězdy anebo vůbec ne, ale každopádně si mě opět přesvědčil o tom, že si zkrátka dobrej :). A já už nebudu cintat pentli, nechám to koňovi :).....!*
skvělý opravdu skvělý..***t!!
.........
Nějak se nezmůžu ani na zvuk, natož na výstižnou poklonku...!
Chtěla jsem něco vypíchnout, něco, co mě vážně posadilo na zadek, ale když... ono mě to celý - dokonce přímo srazilo.
Takže *******!!! A kdybych mohla, vytapetuju si s touhle básní pokoj, díky.