Svátek milenců

Dík, jsem takový obojživelník, koukni na moji báseň Rozsvíceno - nejlépe zde hodnocená, a také minipovídka Zídka u dvora...tak nevím, co psát, a to píšu teprve dva roky a půl:-)

Opět hezká kresba postav i lidských osudů. Jak mohl někdo napsat, že psaní veršů ti jde lépe než povídky? :-)))

CHT - díky, potěšilo...co udělal Blatný svého času?

Poslechnu si odkaz, díky...

Dobře, Irenko.

kvaji, díky, on je rozdíl kráčet jako budovatelka desáté pětiletky a jako dlouhonohá dáma, která je jista sama sebou, a tím bych diskusi o druzích chůze zakončila:-)))

Kdysi jsme s kolegou v práci víckrát pozorovali jednu ženu, jak si to dlouhými kroky v sukni rázovala po továrním dvoře. Vypadalo to hodně divně. Když stála na místě, působila jako dáma, ale v chůzi rozhodně ne. 

bixley, díky moc...

Nemám k tomu co dodat. Vždy je krásné potkat znovu někoho, koho jsme milovali, byť jen platonicky. Hezky podáno.

Lakrov, dobrá, uvozovky odstraním, snad čtenář pochopí, že nebyli opravdovými milenci, i bez nich...

Děkuju moc za komentář, jsi vnímavý, tohle vše jsem tam chtěla vměstnat, snad se tedy podařilo, a bez určité vysvětlující pasáže by to v rozmezí těch roků asi nešlo...díky!

Oldjerry, děkuju...snad...

Nechce se mi rozebírat , ani nic vyzdvihovat.  Je to krátké svědectví o tom, že rozumíš životu.

avi

Já ti ty kroky snad budu muset někdy předvést...rozesmál jsi mne na dobrou noc:-)))

Dlouhé kroky musí být v zásadě rychlé. Dovedeš si představit, že někdo dělá pomalu dlouhé kroky? To by chodil jako čáp.

To ne, krátké krůčky dělají ženy, které si "vynucují" ochranu mužů, ale sebevědomá žena dělá dlouhé kroky, nikde nepíšu, že rychlé, ale jen dlouhé...a taky jsem něcop podobného kdysi dávno četla v jednom románu, myslím ve Třech kamarádech, a utkvělo mi...

Dlouhý krok značí silnou osobnost? Pro mě symbolizuje spíš jakýsi spěch a dáma spěchat nepotřebuje. :-)

kvaji, děkuju, že jsi četl a napsal postřehy. Tohle jsem psala vysloveně na Valentinskou soutěž na PP, a hledala nějaké decentní téma. Ještě k dlouhému kroku - měl vyjádřit silnou osobnost krásné a úspěšné ženy. Možná by žena - čtenářka - lépe porozuměla:-) A on neměl dost sebevědomí...díky.

Když jsem si přečetl první dvě věty, hrklo ve mně, neboť jsem si, kdoví proč, vzpomněl na Nezvalovu báseň Podivuhodný kouzelník. Znáš to: Zelený stůl podpíral ruce staré vládě / patnáct tisíc revolucionářů stálo na barikádě... Tu jsem s kamarádem recitoval na vojně. Ne že by mě to nějak zvlášť těšilo, ale bylo to lepší než blbnout na buzeráku. Při učení básně jsme se hecovali a chechtali se u toho, a pak jsme měli strach, že se rozchlámeme při veřejné produkci.

Ale k tvé povídce. Kdosi tu psal, že je to črta, avšak črta je nefabulovaný útvar. Tvoje dílo má jistě určité rysy črty, ale je to povídka. Napsaná je půvabně, nicméně téma setkání po letech s dávnou láskou (v tomto případě víceméně platonickou) bylo už mnohokrát zpracováno, a tak se tážu sám sebe, čím je tvé podání tématu zvláštní? Obdivem nenápadného, nedůležitého muže se špatně zapnutým knoflíkem k dáme, herecké hvězdě krajského divadla? To také nebude ono. Tvoje povídka má však, ostatně jeko vždy, svou zvláštní atmosféru, takovou člověčí, a tím je silná. Dokážeš udělat i z banálního námětu záležitost.

Jedna připomínka - dáma s dlouhým krokem? Ten není pro dámu zrovna typický. Když si představím ženu rázující dlouhým krokem ulicí, nekoresponduje mi to s dámou v elegantním plášti s kožešinou.

Davide, dík. Bylo mi potěšením, že jsem potěšila nečtenáře Valentýnek:-)

Tahle povidka je crtou. Velentynsky namet ve me vyvolaval obavy z banality. Ale autor je vyvratil svym zpusobem vypraveni. Ten je osobity. Hlavne stridmosti jazyka. Posledni cast textu je nejsilnejsi. Oslovil me kondenzovany popis "muze se spatne zapnutym knoflikem". Tim je receno vse.

Díky, že jsi i tak přečetl - psáno trochu horkou jehlou do PP soutěže. No, ano, vzrůšo jako v pět ráno v baru tu nemám, ale co už:-)

Po "Etudě vzteklého psa" za mě teda trochu krok o level níž.

Ale těžko se mi z pozice apatického chlapa hodnotí valentýnsko-romantická povídka z domova důchodců :-) Forma textu samozřejmě u Tebe bez výhrad.     

Vigan, děkuji, moc jsi mne potěšila.

Karle, díky:-)

Milý příběl. Každý den ke kávě a máš to i se zákuskem. Příjemná nálada. T.

Jani, díky ti:-)

Irčo, jako vždy, pěkně napsaný příběh ze života :-))) TIP

Lilie - díky, je to "valentýnka"

Tak jemné až dojemné ... TipipiT

Um, díky za komentář a přízeň

O setkání milenců po asi padesáti letech jsem kdysi viděla krásný gruzínský film Štěpy.  Možná je ale lepší,když k takovým setkáním ani nedochází. Často je lepší zachovat si třeba až do smrti jisté iluze . Tip.

Ozzi, tos pěkně vyjádřil...je to tak, v Římě jsem již byla, tak teď už jen.....

Inko, děkuju...je to možná sladší než obvykle, ale když byl ten Valentýn:-)

Irčo, děkuji za další, citlivě a s vůní zvláštní poezie napsaný příběh. Je to, jak víš,můj šálek kávy :-)  A otevřené konce jsou ty nejlepší...

agáto, taky jsem /tebou/ mile překvapena...byl zde někdo, kdo mne upozornil a já asi pět vět poopravila...díky tobě i všem:-)

hm... mile překvapená ... až na ten důchoďák :)) ale to tak nějak už k tobě patří

blackie, děkuju:-))

tvé krásné ze života.........*/***

Evži, stará láska nerezaví...žili spolu až do smrti /snad:-)/ a tobě díky

A jak to bylo dál?     :-) /T

Tak dík, Zajíci:-)

Myslel jsem to tak, že se to povedlo (ta povídka).

Čudlí, díky:-), dnes je Valentýn, tak jednou něco milého:-)

Zajíci - jaks to myslel s tím počínáním?? a dík...

Dodolo, otazník beru jako dobré východisko svých příběhů - zvláště tehdy, když znám realitu:-) a díky

Jo - možná ho chtěla poznávat...ale první večer hned nechtěla zvát k sobě...a on se podceňoval, tak se na to vybodnul...ale dostal ještě jednu šanci, i když v DD:-)

Takové milé. /*

Úspěšné počínání :-)

Otazníky, samé otazníky! Ale proč ne, otevřené konce nechávají čtenáři víc prostoru... tak si ale říkám,že očekávat od dámy noční pozvání domů, to nebyl nejchytřejší tah... mladík asi nebyl zrovna ze staré školy :-( 

Leraku, díky, možná bude delší příběh...musela bych žít do sta let, abych vše stihla:-))

Valentýnsky vystavěný příběh o dotecích času a míjení. Myslím, že to má i potenciál pro větší plochu (případně.) V ději zůstává jen jedna jistota o jejich budoucnosti. A to je "možná!" Život vane všemi směry.

Je to přjemné čtení a v intencích Tvé vrozené empatie a smyslu rozvést zdánlivou banalitu v lidsky nádherný příběh. Jen s trochou nadsázky bych se vyznal, že jsem se do Valentýnky zamiloval.

Luboši, jsem moc ráda, že tě příběh zaujal...díky za komentář

gabi, díky - měla bys tam s kým hrát stolní hry a tak:-)), dík

Velmi přesvědčivé a strhující!  Dobře napsáno! *****

pekná predstava...aj ja tak raz stretnem niekoho v domove dôchodcov...len ešte neviem koho (by som chcela) :)*

hej, poznám, stihla som "prelistovat",  teším sa na ne, sú knihy, ktoré sa oplatí čítať viackrát...

Děkuju moc:-), i když je možná znáš:-))

tak...Aslan a iné poviedky už mám, ďakujem za tip, teším sa na večerné čítanie, aj keď len z PC...

zvedavec - myslím, že i starší lidé mohou dojít pocitu štěstí...nerada používám slovo láska:-)

Hani, v minulých dnech jsem vydala sbírku Aslan a jiné povídky - ale je to E-kniha, je v mnoha nakladatelstvích, dá se koupit a stáhnout:-)/např.Kosmas - nebo E.knihy jedou..../ a děkuju za moc milý komentář

vidím, že mu držíš palce a máš s ním svoje zámery ;) tiež držím palce,

len asi mám predsudky a myslím si, že taký ten postoj, že svet musí ležať pri jej nohách ju len tak neopustí, obzvlášť, ak niekto (myslím na Vladimíra) na tú hru pristúpi

ale možno to bude celkom inak

Ty to proste vieš...príbehy zo života, citové sklamania, neistota, smútok, nádej...to všetko podávaš  tak akurát a tak to má najväčšiu silu...knihu Tvojich príbehov, keby vyšla,  by som určite mala na nočnom stolíku...

pri predstave Ofélie som si spomenula na dávnu pesničku J. Laufra -

napůl dítě napůl mladá žena  odvede mě do ráje anděl v bílé říze na kolena  moje milá je

zvedavec - proč myslíš, třeba bude ráda, že tam má někoho "blízkého", a dají se dohromady...díky:-)

stretli sa opäť

no priveľa nádeje na šťastie s touto ženou Vladimírovi nedávam