pot II

:) Přečetla jsem si celou diskusi pod dílem, abych se jako trošku přiučila třeba to, jak mám báseň uchopit. Místo toho jsem se setkala s podivuhodným příběhem o mnoha dějích, které mne skutečně bez okolků umístily přímo doprostřed pouště. Aspoň že tak :) A chci říct - jak tak báseň ve snaze o souznění čtu, přišlo to nekonkrétní zadostiučinění, které mi někdy bohatě stačí k závěru... Je to prostý pocit líbení, pokory a nálady, bez kapky pointy v jakékoli barvě. :)) Je to fajn. Dík.

Tak tady jsem zůstala nedotčena... vlastně úplně mimo. Jdu si uvařit kafe, no.

protože jsi přešla... tu poušť jako. :o) (dík za čt ení) )

možná by se mi to mělo líbit? ale nenašel jsem si v tom nic moc pro sebe... :-(

super *! zdraví faust

fakt divná, divná věc - to pokoušení klávesnic***

divná,divná věc

vostrý:)*

***

nádhera hermite nádhera ...*!

no tady toho jééééé.....je to moc moc dobrý!!

...uz mi to istu dobu nepise...ale ked pise...pisem atramentom...fakt...akasi ucta ci co... viem na co si narazal... jednoducho sa bez T nedas obist! T

TIP a tu diskuzi si přečtu až jindy :-))

pšt ;oX *V*

pšt ;oX *V*

Olala. Potěšen. Děkuji gd.

aledity Míro, třeba to byl překleb... ;-)

Charles Bukowski: Chopin Bukowski tohle je mé piano. zvoní telefon a lidi se ptají: co děláš? co tak se s námi opít? a já říkám: sedím za pianem. cože? sedím za pianem a zavěsím. lidi mě potřebují. naplňuji je. když mě chvilku nevidí, zoufají si, jsou z toho nemocní. ale když je vidím příliš často, onemocním já. je těžké živit a nebýt sám živen. mé piano ke mně mluví. někdy jsou ty kousky roztěkané a nepříliš dobré. jindy jsem tak dobrý, že se cítím jak Chopin. někdy vypadnu ze cviku někdy hraju falešně. to nevadí. já totiž klidně můžu poblít klávesnici ale budou to moje zvratky. je to lepší než sedět v místnosti s třemi nebo čtyřmi lidmi a jejich piany. tohle je mé piano a je lepší než to jejich. a oni ho buď mají nebo nemají rádi.

originál - čistě pro srovnání.... Charles Bukowski: Chopin Bukowski this is my piano. the phone rings and people ask, what are you doing? how about getting drunk with us? and I say, I'm at my piano. what? I'm at my piano. I hang up. people need me. I fill them. if they can't see me for a while they get desperate, they get sick. but if I see them too often I get sick. it's hard to feed without being fed. my piano say things back to me. sometimes the things are scrambled and not very good. other times I get as good and lucky as Chopin. sometimes I get out of practise out of tune. that's all right. I can sit down and vomit on the keys. but it's my vomit. it's better than sitting in a room with 3 or 4 people and their pianos. this is my piano and it is better than theirs. and they like it and they do not like it

gd, líbí, mi se!:-) zdroj? i v češtině jest?

v češtině na adrese http://www.bukowski.wz.cz/ukazky/chopin.htm, v angličtině na adrese http://bbs.vslib.cz/bbs2www/Poetry/0069>. máš zvláštní slovosled i mimo básně - aby ti to nezůstalo. :)))

takhle to mimochodem vypadá, když někdo zapomene na uzavírající parametr "/a"...

tady jsou mimochodem i další texty z toho výboru. líbil se mi třeba tenhle... cosi došly mi sirky. péra v gauči jsou polámaná. ukradli mi kufr. ukradli mi olejovou kresbu dvou růžových očí. auto je v háji. v koupelně lezou po zdi ryběnky. má láska je v háji. zato akcie šly dnes nahoru. tady je odkaz ma těsné provázání bukowského tvorby s klasickou hudbou. a pár bukowských hudbu i skládalo, jak vidno zde... google, to je věc...

pancrfaust na vás, neznabozi... diskuse pod dílem je bez koruny za bodík a na frantu z obrataně si nešahejte, tolik udělátek jako von nebudete mít nikdá, natož keramickejch, muhehé... hermithe: i ti, co přešli, přešlí děkují Sv. Vašina: není to zlý, hochu, není... tady´s mi vysloveně učinil zadost, totiž radost, byť nechtěně... :-)

Stanislave, zvyklej nebo nee, já tě plácat nebudu, nebuj :-))

Báseň si těsně netipnu, ale Miroslwkovu formulaci: není hanba, že nerozumíš... ale ten předpoklad, že musíš, aby bylo dílo kvalitní, je ostudně blbý. bych dal vytesat:)))))

Eddy_: to jsi měl říct rovnou, že vydíš, nebyl bych se obtěžoval jasnit zrak v tak prudkém případě...

drfaust- právěže neznám, přelítl jsem nějakej výbor, co u nás od Bukowskýho vyšel, ale votrávilo mě to, takže to asi nebude ten inspirační zdroj, to, co píšeš, je možná lepší, no...

No ta Láska je pes je právě výbor z let (tuším) 1974 - 1978. Mě osobně se tam ne všechno líbí, ale tenhle text určitě. On se (podle mě) bezvadně hodní do téhle debaty. Lepší - jako Bukowski? Já nemám teď ten text poruce, ale tam je to o něčem trochu jiném. Jeho text je takový přímější. Opravdu ten text nemám při sobě a nechci mu křivdit, ale pokud si vzpomínám, je i trochu chudší. Já to jen nemohl nepřipomenout.

Těžko soudit, neznám to... on má, pokud vím, jinej styl... a ten B. styl se mi líbil... mě nesedí to, O ČEM to je a k čemu on dochází... ale je mi fajn, jak se držel svý lajny a proto je tak často napodobovanej... líbil se mi od něj Holywood, co si tak vzpomínám....

Eddy, ta tebou zmíněná Miroslawkova tryskavost byla, jak předpokládám, veselá ironie, nemusíš se kulivá tomu kyselit jak kyselina akorbová, bo tak něco, nie? ;-)

Eddy: pokud jsou to pro tebe kydy, doufáš marně ;o) Navíc nehodlám plýtvat silami a suplovat tvé vlastní úsilí k práci na sobě, jež jsi se neobtěžoval vyvinout... Ale abych rovněž uzavřel diskuzi, nevím přesně, co sis ucelil, ovšem obávám se, že každá poezie je do značné míry osobní. Objektivismus je hloupá a pyšná zhovadilost rádobymudrců a výsledné texty snažící se o ni podle toho dopadají. Ivo Aštar Benda buď pokálen. Požadavek na srozumitelnost komukoliv a vlastně i na srozumitelnost obecně je nesmyslný... a nejen dnes, s tím bys neuspěl ani v 19. století. Třeba Zpěvy Maldororovy od Lautréamonta (1864) byly pochopeny a přijaty francouzskou uměleckou (a tedy odbornou! nikoli, použijeme-li cvekovštiny, luznou ;o))) veřejností až ve druhém desetiletí století 20... u nás byly vydány a poté okamžitě soudně zakázány 1927... a mám takové nejasně jasné tušení, že ty bys to nedal ani dnes po téměř 140 letech. To ovšem nic nemění na tom, že, ať máme jakékoliv výhrady k jeho dílu, Lautréamont nepochybně byl veliký básník, jehož dílo položilo základy pro francouzskou, resp. světovou (a i českou) poezii. Nebo u nás jen namátkou takový Deml... Holan, Šiktanc... a i takový Skácel, který uměl stvořit věci průzračné, ale uměl své texty také pěkně zakalit... z takového jeho čtyřverší jako je Mitmem bys tuším dostal osypky. Ale ono je vždycky nejjednodušší přičíst svou vlastní nedostatečnost někomu jinému... a prohlásit text za nesrozumitelný, nesouvislý blábol, přinejlepším "osobní poezii" a jít hrdě prdět na latrínu vlastního sebeuspokojení. Abychom si rozuměli, není hanba, že nerozumíš... ale ten předpoklad, že musíš, aby bylo dílo kvalitní, je ostudně blbý. Živé umění je o chození novými cestami a když je před tebou někdo příliš napřed nebo jde postranní pěšinou, neznamená to, že se ztratil... to jsi jen ty zaostal.... pokud jsi tedy vůbec na nějakou cestu vyšel.

hermit: to nebyla ironie, to byla mírně bujará, expresivní nadsázka v zájmu úplnosti postižení významu obrazným podobenstvím, kterého jsem použil.

A ještě cintát z Demla: Jest pravda jako zvěř a dlužno ji loviti v houštinách souvětí a v brázdách slova, někdy jako lišku v doupatech protiřečnosti a smíchu jezevčíky důvtipu a kouřem pokory, jindy za teplého večerního soumraku jinotajů (v mlčení celé přírody, když táhnou sluky), neboť pravda je ve své podstatě divoká a plachá, znajíc člověka, ale i když se vzbouří a je neslušná, vystupujíc ze jha času a jako povodeň strhujíc mlýny obecné logiky a zanášejíc bahnem chudá předměstí vědy a umění, nebo jako oheň vyprskujíc do prostoru mastnoty a chlípnosti a pohodlí, šindely přetvářky, myšinu mlsnosti a klepů, projektily vzpoury či lávu extase a rouhání: bývá nesrozumitelná. Mluvíme o koních, o dětech, o ptácích, o rybách, bůhví o čem, ale za našimi větami jako pod kobylkou houslí ozývá se nejen ta žíně a struna, bekot jehňat a ržání kentaurů, lkaní kukaček a doupňáků, nýbrž i duše dřeva a ono na povrchu červenavé, jako srdce uhlazené, ale uvnitř prázdné a tmavé vězení naší touhy… (Česno, 1924)

...naokraj Rozhodně bzc netvrdil nic o pěkně zabalených blábolech; už třeba: má klávesnice láska špinavá poušť prsty mám v ní hlavu (ach moje řeč) u korun z nich (a dál) z nich se dívám dolů ... (stále to teče a to jak dolů tak nahoru) ... atd. odpověď na to, kdo jsou ti, kteří přešli, má každý asi svou, a když si myslí že jsou tam jen tropy a figury, tak mu to asi neteče a odpověď nemá. Jen bych se zeptal Hermita: Víš i přesto že se mi to líbí hodně, znáš Bukowkého báseň Chopin Bukowski? (mimo jiné je k nalezení v Láska je pes) To vadí trochu mě. Tohle je mé piano... .... někdy hraju jako Chopin někdy jsou ty kousky roztěkané a nepříliš dobré ... (tady bych řekl že Eddy čerpal z ní, když říkal: Nějaké věty jsou rychlé nějaké pomalé ale každá říká..., a tak je skrytá narážka na Bukowského už asi u něj. Přesto si dovoluji se zeptat explicitně Hermita.) ... Tohle je mé piano a oni ho buď mají nebo nemají rádi. (Tenhle Bukowksi patří k mým nej, kdysi jsem ho i ...) ****t

když člověk neví coby, píše o tom jak píše. jinýmu bych to zazlíval, ale když hermit o napsal tak krásně...... akorát trochu probíjí, hoch... :)))

že jsi nedal vědět... mínus bod... dnes budu ve stromovce na psích vojákach... břečet do půllitru a sentimentálně vzpomínat na mládí, jež uprchlo mi v dál... zajdi... na nějakou ošklivou chorobu... :)))

všem děkuji všem i žlutým :-) Míwo, tobě děkuji předvším za připomínku k závěru s tou pointou, možná se mi eště usadí a ten závěr srpkem prosekám... btw: . . . zdá se mi když tu někdo napíše nesouvislé nic neříkající blábolky v pěkných kombinacích slov a vět - tak se tomu říká poezie... POEZIE je symfonie. Nějaké věty jsou rychlé nějaké pomalé ale každá říká říká něco o něčem říká jedno Zase jediná záporná kritika takže se tu asi stanu neoblíbeným uživatelem kterého vyhodí... To je svět i poezie se začíná kalit... pěkný, Eddy, díky! :o) jak by sis to nazval?

sv: koukal jsem na mapu, jmenuje se to pod lípami a je to hned u tramvaje? možná bych se mohl stavit, ale opravdu jen na skok - tak na dvacet minut, půl hodinky, končím v šest a koncert začíná od sedmi... resp. měl by.

sv/gd: stejně nevim kde to je... nechcete skočit rači na prahu na sokolovský?

no, dyk, bejvalou hospodu Labuť myslim....:o)))

Eddy: ale pronikl... ze svého pohledu se cítím pod povrchem básně vcelku volně... ovšem nevím proč bych to měl nějak konkretizovat a rozebírat... tobě nicneříkající to jistě je, tomu rozumím také ;o)

vidíte burani - vy se tady bavíte o pajzlech a miroslawek s edíkem vedou teoretický diskuse. takhle by se mělo rozjímat pod uměleckým dílem, na úrovni!

copak? nečekal bych podobně disharmonické tóny v naší líbezné debatě o filigránských významových nuancích moderní poesie. mám o tebe starost, milý stanislave, nemáš v posledních dnech nějaké trápení? mohu ti nějak pomoci?

co se děje, jelínku ušatá?

božínku! ty máš... - opičku! chachacha, no tak to se povedlo, nezdolný mohykán libeňských žižkovských a smíchovských hospod má hlavu, jako když mu do ní kopne motykou... no to je mi OPRAVDU LÍTO!!! chachacha, krucinálfagot, na ten se hraje stejně nejlíp. vedro k posrání, což?

Jojo, v práci bývá nuda veliká..;-)

Kritiky nečtla, báseň jen zlehka přijala, protže na mne moc složito-silná, leč z toho, co uvízlo v mé chatrné představivosti jsem okouzlena „modrní zemitostí“ (nebo jak to pojmenovat?) pocitů a předání náůady, vcítění…

---

|||-_-|||
«*»

---

ぺた

---