Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsi beran
13. 11. 2003
17
0
4107
Autor
StvN
Mé nitro zaplavil zelený svět.
Jako bych ležel na břiše v trávě
a přede mnou jen rovná zem.
Z jablečného nebe se na mě snášely smaragdové kapky jako poleva na dort.
Káral jsem ruce,
že se nehýbou;
oči, že pláčí.
Bál jsem se olivových mraků,
které měly teprve přijít.
A s nimi bouře,
zemětřesení,
nahota.
Přes hlavu se mi měla převalit vlna mechové pěny
a já se,
místo, abych se sebral a zmizel,
litoval, že ležím na břiše v trávě
a mezi stébly hledám bijící srdce
skryté v červánkové dálce.
*
?Já toho znám," řekla a sebevědomě si zabušila do hrudi. ?Ale tohle zvíře mi tě připomnělo. Jistě, bez urážky," dodala a začla vyjmenovávat další znamení.
"Třeba znám Raka - ti jsou prý citliví, Štíra - ty neznám, škoda. Býka - to bys mohl být taky ty. Lva - neznám, je Panna zvíře? Kozoroha - neznám, nebo?." Na okamžik přivřela víčka. ?Jó, ti jsou prý moc fantazijní. A Rybku - ta je dobrá. A nezvířátkový znám Střelce, Váhu a Blížence - móóóóc hodní."
To jsi ty, pohnul rty.
Pak posmutněl.
?Vyjmenovala jsi jedenáct znamení zvěrokruhu," řekl zklamaně. ?Na mě jsi ale zapomněla." To znělo tak zoufale smutně, až jí píchlo u srdce. ?Zase," dodal a podíval se jí do očí. Asi se mu leskly. Kdyby neuhnula pohledem, věděla by to. Kdyby věčně neuhýbala pohledem, věděla by všechno. Člověk, který se narodil k tomu, aby byl klamán, blesklo jí hlavou. ?Promiň," špitla.
"Zase", zpíval vítr v jeho hlavě.
Musela sklopit oči, stud se jí rozléval po celém těle. Chtěla zakřičet nějakou omluvu, ale mladík ve znamení vodnáře by stejně neposlouchal. Nechtěl.
?Kdybych mohla..." hlas jí selhal, všechny smysly byly mimo její tělo. Naproti zůstaly jen oči, dvě pomstychtivé tečky v obličeji a to jen proto, aby sama viděla, jakou zkázu ztropila.
Vítr mu zpíval v hlavě a mezitím se dívka s pohledem na chlapce loučila...mlčky. Snad i jemu se v hlavě rozjel vichr na znamení toho, že pochopil.
Kdyby neuhýbala pohledem, věděla by všechno. Já vím, že toho nechce moc vědět. Je to jednodušší. Utřela by slzy a vyklidila bojiště.
"Někdy v jinou dobu a jinde," řekl potichu a byl to příslib, že už nechce být opomíjen a všem bude rozhlašovat, že je vodnář. Jen ne jí. Na ni už se nikdy nepodívá.
DON`T WORRY, BE HAPPY
BOBBY MCFERIN
Here`s a little song I wrote
You might want to sing it note for note
Don`t worry, be happy
In every life we have some trouble
But when you worry you make it double
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy now
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Ain`t got no place to lay your head
Somebody came and took your bed
Don`t worry, be happy
The landlord say your rent is late
He may have to litigate
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
- vítr ztichl a někde z povzdálí zpívali si šťastní lidé.
*
Je pozdě.
Propadl se příliš hluboko.
Mohl plavat,
kdyby jej však nespoutaly řasy.
Nyní je utopen,
vznáší se u dna.
Břichem vystavený k hladině čeká na ruce,
jež by jej vší silou vytáhly z bahna
zpátky na světlo, které zná odpouštět.
Slunce totiž ví, že musí každý den začít úplně od znova.
Jako bych ležel na břiše v trávě
a přede mnou jen rovná zem.
Z jablečného nebe se na mě snášely smaragdové kapky jako poleva na dort.
Káral jsem ruce,
že se nehýbou;
oči, že pláčí.
Bál jsem se olivových mraků,
které měly teprve přijít.
A s nimi bouře,
zemětřesení,
nahota.
Přes hlavu se mi měla převalit vlna mechové pěny
a já se,
místo, abych se sebral a zmizel,
litoval, že ležím na břiše v trávě
a mezi stébly hledám bijící srdce
skryté v červánkové dálce.
*
?Já toho znám," řekla a sebevědomě si zabušila do hrudi. ?Ale tohle zvíře mi tě připomnělo. Jistě, bez urážky," dodala a začla vyjmenovávat další znamení.
"Třeba znám Raka - ti jsou prý citliví, Štíra - ty neznám, škoda. Býka - to bys mohl být taky ty. Lva - neznám, je Panna zvíře? Kozoroha - neznám, nebo?." Na okamžik přivřela víčka. ?Jó, ti jsou prý moc fantazijní. A Rybku - ta je dobrá. A nezvířátkový znám Střelce, Váhu a Blížence - móóóóc hodní."
To jsi ty, pohnul rty.
Pak posmutněl.
?Vyjmenovala jsi jedenáct znamení zvěrokruhu," řekl zklamaně. ?Na mě jsi ale zapomněla." To znělo tak zoufale smutně, až jí píchlo u srdce. ?Zase," dodal a podíval se jí do očí. Asi se mu leskly. Kdyby neuhnula pohledem, věděla by to. Kdyby věčně neuhýbala pohledem, věděla by všechno. Člověk, který se narodil k tomu, aby byl klamán, blesklo jí hlavou. ?Promiň," špitla.
"Zase", zpíval vítr v jeho hlavě.
Musela sklopit oči, stud se jí rozléval po celém těle. Chtěla zakřičet nějakou omluvu, ale mladík ve znamení vodnáře by stejně neposlouchal. Nechtěl.
?Kdybych mohla..." hlas jí selhal, všechny smysly byly mimo její tělo. Naproti zůstaly jen oči, dvě pomstychtivé tečky v obličeji a to jen proto, aby sama viděla, jakou zkázu ztropila.
Vítr mu zpíval v hlavě a mezitím se dívka s pohledem na chlapce loučila...mlčky. Snad i jemu se v hlavě rozjel vichr na znamení toho, že pochopil.
Kdyby neuhýbala pohledem, věděla by všechno. Já vím, že toho nechce moc vědět. Je to jednodušší. Utřela by slzy a vyklidila bojiště.
"Někdy v jinou dobu a jinde," řekl potichu a byl to příslib, že už nechce být opomíjen a všem bude rozhlašovat, že je vodnář. Jen ne jí. Na ni už se nikdy nepodívá.
DON`T WORRY, BE HAPPY
BOBBY MCFERIN
Here`s a little song I wrote
You might want to sing it note for note
Don`t worry, be happy
In every life we have some trouble
But when you worry you make it double
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy now
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Ain`t got no place to lay your head
Somebody came and took your bed
Don`t worry, be happy
The landlord say your rent is late
He may have to litigate
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
Don`t worry, be happy
- vítr ztichl a někde z povzdálí zpívali si šťastní lidé.
*
Je pozdě.
Propadl se příliš hluboko.
Mohl plavat,
kdyby jej však nespoutaly řasy.
Nyní je utopen,
vznáší se u dna.
Břichem vystavený k hladině čeká na ruce,
jež by jej vší silou vytáhly z bahna
zpátky na světlo, které zná odpouštět.
Slunce totiž ví, že musí každý den začít úplně od znova.
Šmoulo, to víš že bych ráda.. probourej mi tu zeď konečně už
Je horko, doufám, že je ti fajn.
A což, je to pěkné, že? Nemohu se toho zbavit.
Bájo, StvN, báječný
Zapamatuju si: Kdyby pořád neuhýbala pohledem, věděla by všechno
a Slunce musí každý den začít znovu!!! To jsi vážně vymyslel?
***T
Já vim, další konstruktivní a zajímavá informace, no nic, už je mi líp, dík za optání,.. :o))
Konečně něco pozitivního takhle poránu, no, vlastně je skoro půl třetí, .. ale co, dneska bude celej den, jenom ráno, nebo večer,..fuj,já chci spát. Jednou jsem se dneska usmálo a hned jsem dostalo facku. Skvělej pozitivní den, a to jsem si ho takhle zkazilo jenom kvůli ňáký propagaci,...jakéhosi večera, ..vlastně, já ani nevim co to bylo, ..poetický večírek ,..ale nevim ..
No,..nic.
Sakryš,.........
to je pěkný,.........to je táák pěkný
Já poslední dobou přestávám psát ,,...konstruktivnějc, nebo tak, ..ach jo. Když todlenc je do puntíku,...a nebo, moment, já to ještě zkusim
no..ten začátek moc dobrej...ale udělat z toho nějakou milostnou zápletku...prostě skrytá červená...
Dobrý, dobrý. Musel jsem si to přečíst asi dva, tři, čtyři, pětkrát! Jo je to fakt dobrý. Jsou tam opravdu dobrý prostředky (hlavně Don't worry, be happy). Nikdy by mě nenapadlo, že povídky se dají psát ve dvou...
Dají a je to, podle mě, někdy lepší. Hlavně, když si nevím rady s ženským pohledem. Je to přirozenější.
pozorovatel
30. 11. 2003Don´t_worry
26. 11. 2003Don´t_worry
26. 11. 2003Don´t_worry
26. 11. 2003
Ja sice nevim, jak to bylo, ale pokud jsi byla inspiraci (cemuz me dovedla ta pisen)... inu, proste to nekdo delat musi :). Ju?
Don´t_worry
24. 11. 2003
Neni pravda. Kdyby jedno jediný slovo bylo od tebe, má stejnou váhu jako tisíc mých.
Don´t_worry
22. 11. 2003
Poprvé mi to přišlo jako slint. Podruhé jsem si uvědomila poetičnost obrazů. Potřetí jsem začala přemýšlet a zarazily mě Tvé slzy. Jenže pokaždé tam vidím sebe a nevím, co s tím.
Jsi vztahovačná.
Ale co, je dobře, že v tom něco vidíš.
Doufám, že z toho něco máš.
Jsem taková, k čemu mě to nutí. Ze všeho má člověk něco. A nedělej, že se divíš mé vztahovačnosti.
Ne. Šlo o rozhovor s Don't_worry, víš. Takovej pokus. Já napsal něco, ona něco a tohle z toho vzniklo. Přiznávám, ona o tom ještě asi neví.
Já Tě teda chválit nebudu... Ale DW bych mohl - i když asi ne za tohle, nějak mi to nesedlo...
DON`T WORRY, BE HAPPY - je sice moc fajn pisnicka, ale tady je nejaka nasilna....Jinank bych vsechno nechala, je to moc fajn, v pohode. Navic on je VOdnar, neustale mezi nebem a zemi, takze mixovani prozy a poezie tam sedi perfektne...:-)*
cekanka_ucekana
13. 11. 2003
Velmi pěkné, ten text tý písničky by tam myslím nemusel být celý, ale je to pěkný. Chválím hlavně DW :-) a *!*
je to moc pěkné. i když se mi to zdá trošku překombinované. jako byste tam toho chtěli nacpat co se vejde :) nejvíc se mi líbil ten prostředek. má moc hezkou atmosféru. klidně by mohl stát sám o sobě.
tip