Písmák Smrt si nevybírá
Dozněla poslední slova z úst místního faráře.
Naposledy se mohu podívat bratrovi do tváře.
Jedinému bratrovi, kterého jsem kdy měl.
Bohužel už nemám.
Záblesk lásky
Přírodní perly prořízly mé vidění
aura anděla prosvicuje mou myslí
ukrutně mě dráždí její pohledy
lascivní - sklepení mi přivolává
H-R (I.)
Pokusím se vám povyprávět jeden příběh, který se mi stal před nějakým tím časem. Původně jsem ani neměl v plánu se o něm někomu zmiňovat, natož tak jej takhle zveřejňovat, ale člověk stárne a hloupne, úmysly se mu rozletí do světa jako děcka po dvacítce (nemyslím teď ty maminčiny mazánky, kteří by nejradši zůstali až do smrti – samozřejmě maminčiny - nebo ty rádoby puberťácké hrdiny alias „zdrahače z domovů“) a s novým svěžím vánkem v životních plachtách přehodnotí své postoje.
S odstupem času na spoustu věcí se koukám jiným zrakem. Dalo by se říci zkušenějším okem starého matadora.
Stodolní
Popíjím s druhy na Stodolní.
Absinth nám náladu uvolní.
Jsme tu na správné adrese,
irskou whiskey nám donese
Procházka nočním Brnem
Potemnělá ulička nočního Brna
odvážné kroky místem, kde čas
jako by odvál veškeré naděje
V zákoutí spí dva bezdomovci
Věřím 2011
Hezké vzpomínky mi zůstaly,
má slova oči dávno nepálí,
časy s nádech poezie ustaly,
srdce zkamenělo do skály.
Letní axiom
Sluníčko ven v létě lanaří
varlata to nemají rády
v kalhotech těsných se zapaří
Zajíček na hraní
Atraktivností překypovala
jedna vnadná, zadaná paní
o svém činu nepochybovala
jak ji omrzelo doma spaní
Hříčka pana Laffera
Reformy, reformy, reformy
valíme se splašeně vpřed
Ceny nahoru, demonstrace
Usmívá se na ministerstvu
Óda na černou labuť
Blyštivé perly s jiskrami v očích září
při pohledu na diamanty krásy, zralosti,
šarmu, inteligence, úsměvu, přirozenosti,
jež se mistrovsky v jediné ženě spáří.
"Nic"
Prochází nedotčena sílou okamžiku.
Znechucení se jí vkovalo do tváří.
Copak se Ti přihodilo moje milá.
Zvídavá otázka na skály dotčení
Mražáky
Kdykoliv jsem se taty ptal:
"Jak je ti tato. "
odpovídal: "Je mi Jan. "
Když se strýca Sovičkového ptali:
Náznak přírody v 2D
Svobodné stromečky
prořezávají zatuchlé
ovzduší zkažené morálky
rozčepýřené lístečky
Předvolební
Skučí meluzína vládní.
Padni, komu padni.
Smutné průzkumy od STEMu
ukazují,
Vampýrská pohádka od Hranické propasti (V.)
Spustila alespoň přehlídku svých dovedností. Rozhněvaná na to byla dost. Utěšoval ji fakt, že Marion nikdo zvampýrských spárů nevysvobodí. Na pomoc si vzala zažehnutý oheň vkrbu.
Vampýrská pohádka od Hranické propasti (IV.)
Jezdci dorazili kbranám opevnění. Odstavili koně a přistoupili kmohutné bráně. Frak vylovil zpochvy kouzelný meč, na jehož čepeli vytvořil pomocí svých schopností silné chvění apostupně se meč proměnil vobří vrták. Ten se zabořil do masivu ahladce jím prostupoval.
Vampýrská pohádka od Hranické propasti (III.)
Na druhý den osedlal koně, nabral si na cestu zásoby, rozloučil se struchlící královnou avypravil se do dálek, aby se pokusil znovu stát vládcem temnot. Od smrti krále ubíhal den za dnem. ZAlvap se stala korunovaná královna hranických temnot. Její síla i moc vykazovaly vzestupnou tendenci.
Vampýrská pohádka od Hranické propasti (II.)
Sličná, přátelská, veselá víla se proměnila vnoční můru akrvelačnou bestii smagickou působností. Ladná vampýrka se přilepila našaška. Několika rozmachy rukou její drápy roztrhaly barevnou kombinézu, kterou rozmetala po místnosti. Nahého muže povalila na zem a drápy mu přejela zlehka po hrudi, na níž se vzápětí objevily krvavé šrámy, které pak dychtivě olízla.
Vampýrská pohádka od Hranické propasti (I.)
Před dávnými časy. Přesně tak. Jsou tak dávné, že si nikdo nepamatuje, kdy to bylo. Přesto tento neskutečný příběh se vskutku odehrál.
Pro M.
Hnědá očka se blyštivě rozzáří. Veselý výboj projede po tváři. Od pondělí na mě svítí v kalendářisobota a dvanáctka se jménem Máří. Nepravte, že Vám brada dolů spadlaz toho, že dvanáctého slaví Madla.
Poštovní holoubek
Nostalgie ve mně probudila
patos pro napsání díla.
Věnuji mu zvláštní péči.
Selektuji slova, jež léčí.
Být...
Být ptákem, létal bych za vámi celé dny,
být perlami, zdobil bych váš nádherný krk,
být váš idol, navštěvoval bych vaše sny,
být inkoust, chtěl bych plnit váš psací brk.
Růže pro dávnou lásku
Stojí na chodbě s červenou růží,
hledá slova, kterých se tolik bál.
Boj o svou lásku už dávno vzdal.
Přesto po té dámě touží stále dál.
Nedokonalost na prodej
Kdo si s nadšením koupí
mé slovní poetické hračky.
Chtějí však kapičku oleje
na promazání,
Pravda pálí dál
Zvesela plamínky hoří,zaživa grilují "hříchy"kořeněné lidské maso. (kořeněnou lidskou mysl)
Dřevěné hraničkychytají s vánkem druhý dech. Bolestí křičím. Těžkou pravdu břímám na zádech.
Dubnový limerik
Přáhno škaral borivet
glosa tiš filut mlet.
Zkřáb milín a smilka
hrobná apatká křilka,
Limerik o dětech, škole a bacilech
Mám pro vás oznámení nemilý. Kantory napadly zákeřné bacily. Děti vesele nechodí do školy. Radují se, že nedostávají úkolya rostou z nich debili.
Mor ze Skaliských hor
Za okny se nám hromadí sníh, děti razí cesty na saních a dlouhá psaní kolí víc, než zima na zarudlý líc. No a v tomto čase, se připomínám ve své kráse. Nastala vhodná doba pro zvážení podání přihlášky podle vysokoškolské vyhlášky a můžeme studovat oba. Již předem dávám věděti s ohledem, abys mi nachystala lopatu, půjdu Vám odklidnit sníh a pak za tuhle pracovní úplatu po Tobě budu chtít čas tolikero drahý a společný oběd či večeři v něm strávený.
Závist pramení z nevědomosti
Závist. Co je to závist. Nedá se definovat žádným matematickým vzorcem, nemůžeš ji uchopit, není stálá. Ani suchá, ani mazlavá.
Poslední radost
Radujte se, brachové.
Ještě, máte čas.
Čekají hřbitovy nachové
na každého z nás.
Inženýr
Můj starej známej je výbornej inženýr.
Nosí kalhoty, košili, kravatu a knír.
Miluje auta, pivo a francouzský sýr.
V pátek večer nás osvěží českej beer.
Funkce a co víc?
Matematické funkce se staly mým prokletím.
Netušil jsem, že kvůli nim zrovna proletím.
IQ mi trvale klesá stále níž a níž.
K úrovni hranice přežití je pořád blíž.
Ztracený úsměv
Kde se rozléhá Tvůj smích. Ten rozrážel depresi jizvícísrdeční kraj jako plamínekna knotu láskyplných svící. Maloval sluníčko na černé nebeza deště i smrtící vichřice. Proháněl se od koutku ke koutkua já ho miloval ze všeho nejvíce.
Zavřete oči, odcházím
Všechno vím, všechno znám.
Leč tady jsem skončil.
Život se mi otočil.
V hlavě teďka nic nemám.
Můj první ritornel
Kde slovíčka působí ohraně,
sotva někoho zajímá láska.
Leč básník položí život za ně.
Parkerova touha
S nasazením urputnýmpo velikonoční rozlucemi stoupá z hlavy dýma pero touží po ruce. Parker - můj věrný kamarádžadoní zhýčkaná slova psáta srdíčko lehce šimratté, co ji mám rád. Splním mu jeho přání,beru Parkera do dlanía jdeme vymýšletslova pro ten květ. Pomůže nám pohár vína,ať nás chytne slinaryze básnickáa počte si dáma hranická.
Kaleidoskop
Každý všední denjsem z ní otřesenv pozitivním smyslu. Psáno jest bez výmyslu. Každý den vidím novýobrázek v ní snový. Znovu se mnou zatřepalaa dosud se mi neokoukala.
Dáma a kašpárek
Jeden příběh Vám povyprávím,o kterém občas za dne sním. V mé mysli kráčí jedna žena,slovy zapovězenými velebena. S ní v radosti skotačíjeden podivný kašpárek. Občas mu dech nestačí,přesto dovádí rád dál.
Idea o cestě na jih
Sebral jsem se a vypravil se na jih.
Nebaví mě můj život, něco zkusím,
stereotyp mě ubíjí, změnit to musím.
Někdy na viděnou. Lehce jsem vzdych.
Vyvolený pro kudlanky
Vyhlížely si mě pečlivě v davu,aby mě potom připravily o hlavu. Slibovaly mi po spáření slávu. Stal se bohužel ze mě mazánekpro společnost nábožných kudlanek.
Prometheus
Ležím na milostné postelijako ke skále přikovaný. Kde si užívá má bohyně,pro niž je i Olymp malý. Vášnivé myšlenky mi rvounelítostně srdce z těla. V bolestech tajně vzlykám.
Intimní lyrika po zásahu racionální analýzy
Rozepínám zlaté knoflíčky u bílé košile,pod níž se skrývá nahé ženské tělo . pokračování další den by to chtělo,než mi zůstanou jen střípky unylé. (Pozn. : .
O myšičce
Vařila myšička kašičkuna zčernalém rendlíčku. Je to potvůrka malá,bo tomu dala, tomu dalaa z myšáků feťáky nadělala.
Inkvizice
Stačí pohled jinovatky. Žádné lyrické slovíčkopro ni nevezmu zpátky. Už jen pro její krásu.
Pro její pružné rtíky,z nichž nepřímo vychází:Nekoukej, prosím, na mě.
Datel
Posedával mi datel na ramenia tesal mi do kosti temenní. Vytesal mi do hlavy důleček,mně z ní vytekl mozečeka ze mě se stal blbeček.
Nefertiti
Strnulost mě ovládá v úžasu. Přede mnou sedí v černém ta,která symbolizuje krásu. Jsem jediný kdo to v ní vidí. Poslouchat výklad a nevědět,zda mi jeho podstata dochází.
Svítá na západě
Teskná noc mi potemvzrušení tělo orosí. Dneska nosila jméno. To mi znělo krásně. Napětím jsem se chvěl.
Dešťová
Procházím městem liduprázdnýmv dešti. Vtom mi padne do okakrasavice. Ta na náměstí promoká. Vykročím k ní krokem rázným.
Úsměv princezny M.
Sleduji nezbedný zázrak užasle. K životu probouzí úsměv princezny M. plamen na knotu svíce dávno vyhaslé. Sám se stávám tím plamenem.