Písmák Rodinné tajemství
Rodinné tajemství„Myslím, že každá rodina má svá temná tajemství a pruderie se nemění, protože ji předáváme v genech. “ Filip Michał BajonNenávidím svou rodinu. Její členové jsou pro mne mrtví. Celou dobu mi lhali.
Fríský kůň
Fríský kůň„Fríský černý kůň je vždy zážitek. Je to nemoc, na kterou není žádný lék. “ Hana HerčíkováDo posledního detailu si vybavuji ten černý den, kdy do mého života vstoupilo zlo. Bylo mi tehdy šestnáct.
Žal hraběnky Kláry
Žal hraběnky Kláry„Láska přináší nakonec žal, protože jeden musí zemřít dřív než druhý. “ – Christian Friedrich HebbelZ nebe se snášel sníh a padal na smutnou krajinu kolem. Závějemi navátými na silnici kráčel černý kůň se sklopenou hlavou. Neochvějně si razil cestu mrazivou vánicí a táhl za sebou skřípající košatinu, kde u pytlů sena sedělo mladé děvče.
Fantom
Fantom
„Čím čistší oběť, tím špinavější ruce vrahů. “
Stanisław Jerzy Lec
Jedné noci, když za okny vytrvale šuměl déšť, jsem seděla na kraji lůžka a zamyšleně hleděla do tmy. Blížila se obávaná hodina, kdy fouká studený vítr a černá noc neochotně ustupuje před jasným úsvitem. Celou zem brzy zaplaví zářivá barva krve.
Špitál u Milosrdných sester
Špitál u Milosrdných sester
"Nemocnice jsou místa, kde se vás pokouší zabít bez udání důvodu. "
Charles Bukowski
Mareš běžel noční můrou, ze které se nedokázal probudit. Nohy ho nesly dlouhou chodbou, aniž by tušil kam vede, či co jej očekává na konci. Pronásledovali ho, jako když honící psi štvou hustým lesem zraněné zvíře, oslabené ztrátou krve.
Příšera pod postelí
Příšera pod postelí
Malé děti nenechají spát, velké nenechají žít.
- židovské přísloví
Anička nevěděla, co ji probudilo. Ale bála se. Dívala se ven na zimní měsíc, zavěšený nízko na zachmuřené obloze, odkud svou oslnivou září drtivě přebíjel i zapadlé hvězdy.
Portrét hraběnky R.
Portrét hraběnky R.
„Teprve až smrt zarámuje život, portrét je doopravdy zavěšen na zdi. “
William James
Hraběnku R. jsem sice spatřila jen jednou, ale i tak se mi vryla do paměti nesmazatelným způsobem, který lze přirovnat snad jedině ke krvavé ráně ostrou dýkou, co za sebou ve zraněném těle navždy zanechá hlubokou jizvu.
Temná touha
Temná touha
„Tragédie života spočívá někdy v tom, že dostaneme to, po čem toužíme. “
Ernest Hemingway
Habibi, ležící mezi nadýchanými poduškami, zmáhal monotónní pohyb luxusních nosítek, která nesli černí otroci. Sledovala, jak ptačí hejno s pronikavým křikem stoupá k rudému nebi. Kdesi daleko lze spatřit i nebetyčné skalní věže a kdo má dobré oči, může ve zlatavém písku snadno nalézt i klikaté stopy rohatých zmijí.
Labyrint
Labyrint
"Život každého člověka je labyrint, v jehož středu leží smrt. "
Brigitte Riebe
Bylo jich čtrnáct. Sedm velmi mladých chlapců a dívek, skoro ještě dětí. Již nyní věděli, že zemřou.
Malířka
Malířka
Malířství je silnější než já, dělá si se mnou, co chce.
Picasso Pablo
Bývalo to takové romantické místo, nyní však - alespoň na mne - působilo spíše strašidelným dojmem. Jsem poslední majitelkou tohoto sídla a až zemřu, nezbude z něj vůbec nic. Kdyby dům opět ožil místo toho, aby byl na tak trestuhodně dlouhou dobu ponechám postupnému chátrání, dokud z něj ani z těch nádherných zahrad nic nezůstane.
Dáma a drak
Dáma a drak
„Hlídá mě drak bolesti,
v černé sluji neštěstí. “
František Kožík
Inkvizitor
Inkvizitor
Kdo chce zapalovat, musí sám hořet.
Otomar Dvořák
Zastavil se na osamělé křižovatce dvou cest, aby znovu nabral ubývající síly. Věděl, že se nesmí nikde dlouho zdržovat, ale urazil již příliš mnoho mil na to, aby jej neunavila namáhavá chůze bez jakéhokoli nároku na krátký odpočinek. Proto usednul na plochý kámen, co možná mohl být bývalým milníkem.
Temnota
Temnota
„Miluji temnotu a i mé myšlenky jsou černé. “
Joseph S. Le Fanu
Věděla jsem, že jsou za mnou, ale ani v nejmenší jsem netušila, jak velký mám před nimi náskok. Zarazila jsem se právě v okamžiku, když už jsem byla skoro na schodech.
Smutný klaun
Smutný klaun
„Smích, lítost a hrůza jsou tři struny naší fantazie. “
Alexander Sergejevič Puškin
„Já chci jít do strašidelného domu. “
Západ slunce
Západ slunce
Když umírají koně - těžce dýší, když umírá tráva - zvolna usychá, když umírá slunce - hasne v tiši, když umírá člověk - zpívá do ticha.
Velemir Chlebnikov
Už jim zbývalo tam málo času, kdy se ještě bylo možné pohybovat pod konejšivou ochranou slunečního svitu. Mlčenlivý forman pobídl klusajícího koně zapřaženého ve dřevěné bryčce, kde seděla ospalá pasažérka v tmavých cestovních šatech sněkolika zavazadly.
Mrtví a pohřbení
Mrtví a pohřbení
„Smrt je život vnejplnějším rozkvětu, jádro a pravé tajemství života. Vzhledem ke smrti jsi vlastně teď mrtva. “
Ladislav Klíma
Probudila se s tím, že se necítí právě nejlépe. Však ani nebylo divu, po včerejší noci by se necítil dobře vůbec nikdo.
Ledová královna
Ledová královna
Je plavá a má ostrý zrak,
rty jak vplameni
a malomocně bledou pleť,
Až zamrzne peklo
Až zamrzne peklo
Cesta po nehostinných místech
a zamčených pokojích,
kde se život a smrt
Abatyše
Abatyše
Jak hořela jsi. Jak to pronikaly
Lstivé jazýčku úst.
Ach, nejvíc ústa vomámení pálí
Skleněné střevíčky
Skleněné střevíčky
Inspirací jsou Popelka, Sněhurka a Červená Karkulka. Pokusila jsem se přepsat některé ze svých oblíbených pohádek do své vlastní pozměněné verze, abych potvrdila to, co tvrdí mimo jiné i Stephen King:
Všechny pohádky jsou horory.
Říkali jí Popelka, ale ve skutečnosti se tak nejmenovala. Když byla ještě malá holčička, zemřela jí matka a ovdovělý otec se podruhé oženil stou nejhorší ženou, na jakou mohl narazit.
Slepá ulička
Slepá ulička
Město…
Vysoké domy a šedé uličky, hustá mlha.
Zakuklená postava, nůž vtemnotě.
Zkažená krev
Zkažená krev
„Chvějete se, krásná paní, jako vadnoucí květ,“ hleděl jí upřímně do očí, „a šíříte kolem sebe vůni, která opájí, omamuje. Vůni krve …“
Jožo Nižnánsky
„Kolik jsi vsadil, zlato. “
Přežít potmě
Přežít potmě
Potápíš se do šera.
Bojím se, mami.
Žluť světla víří prachem,
Červivé jablíčko
Červivé jablíčko
Kdo se sehne pro jablko vzahradě smrti, ten až vhrobě zakousne se.
David Bimka
„Proboha. Nedívej se na to. To je jako rouhání.
Běs z bouře
Běs z bouře
Matné zažíhání oblohy,
proč zákeřné mé rozpoutáváš vlohy,
jež jak hadové se plazí,
Slepá skvrna
Slepá skvrna
„Člověk je zvláštní tvor. Předložte mu obraz, na kterém malíř namaloval něco neznámého, snad i démonického, pak většinou uvěří, že je ve hře ďábel. A přitom je to pouze fantasie toho malíře. Ve skutečnosti je ďábelský pouze život.
Svody smrti
Svody smrti
Ach, drahá Julie, proč ještě teď
tak sličná jsi. Či mám se domnívat,
že láskou vzplála netělesná smrt
Kráčející rakev
Kráčející rakev
Viděl jsem rakev kdysi
a svíci plačící
pak vzácná ústa čísi
Zavřené dveře
Zavřené dveře
„Ona sama je dům, ve kterém straší. Ona sama
sebe neovládá: její předkové občas přicházejí
a vyhlížejí z oken jejích očí, a to je děsivé. “
Judita
Judita
Já mohu vše. Tak jako pravá zmije
Já nakazit mohu vše otravnou slinou,
ve službě ďáblovi zřím život svůj i cíl.
Samá voda
Samá voda
Jsem plod bezpráví, vlastního nevolnictví a chamtivosti,
jsem prázdnota, jež okusila lásku a navždy ji ztratila.
Obdařen odporem kexistenci,
Poslední polibek
Poslední polibek
„Svá ústa přimkni nyní na má,
dech lidský má mízu nebeskou,
tvou duši vysaji až do dna,
Bezejmenná jáma
Bezejmenná jáma
„V hlubinách ukryté jeskyně nejsou určeny bádání vidoucích očí, neboť zázraky, jež střeží, podivné jsou a strašlivé. Prokletá je zem, kde mrtvé myšlenky jako nové žijí vprapodivných tělech, a zlovolná je mysl, kterou žádná hlava netřímá. Neboť se již dlouho tvrdí, že duše ďáblova příznivce ze své mrtvolné hlíny nespěchá, nýbrž červa hlodavce živí avzdělává, dokud zhniloby nový život nevyraší a tupí mrchožrouti podzemští schopnosti týrat jej nezískají a do obludných rozměrů nenarostou, by jej usoužili. “
H.
Sejít z cesty
Sejít zcesty
Lehký třpyt ranní rosy na kameni jsou jejich špatně schované vlasy,
střípek v lesní houštině, ztracená hadí korunka,
a bílé stopy slunce mezi stromy ukazují, kudy proběhla bílá laň.
Otrávené trny
Otrávené trny
Poslal jsem ti černou růži vpoháru
šumivého vína zlaté barvy nebe.
- A. Blok
Paní pijavic
Paní pijavic
„Ani muže, ani nejkrásnější ženu neobjala jsem nikdy svými polypími chapadly tak pevně, abych mohla mít rozkoš zjejich svíjení se. “
- Ladislav Klíma
Trpká noc mě naučila znát ztemnělá lůna lstivých lesíků sjejich jásavou zelení a černými vlčími jámami. Na první pohled vypadají jako veselé paseky a vlhké, voňavé lužiny, ta půvabná rejdiště maličkých šotků a květinových víl vzasněném údolí mezi pohádkovými kopci. Konejšivý večer něžně halí silné kmeny nejspíš staletých stromů a jejich žilnaté listy si tiše šeptají temná tajemství .
Bestie
Bestie
Bestií se žena nerodí. Bestií se žena stává.
- Barbara Nesvadbová
Poprvé sama od sebe zvedla ledabyle zavinutou hlavu. Poprvé se mu podívala přímo do očí.
Hořká čokoláda HR
Hořká čokoláda
Kdo někdy ochutnal stoprocentní čokoládu, ví, že není ani trochu sladká. Za klíčovou pochutinu západu byla vybrána jen díky své fekální barvě a konzistenci.
- Jan Stern
Odjakživa měl strašný problém sdětmi.
Tvář Gorgony
Tvář Gorgony
Přistup blíž, Gorgono.
Pohled tvých očí zničí vše živé.
Můžu Tě pohladit, má paní.
Závoj zla HR
Závoj zla
Zpouště vylétla černá sova, za krutým zobákem byla tvář ženy. Vdrápech držela napůl opeřené mládě sovy, kolem lidské tváře rašila brka, vzduchem se míhaly malé drápky. Lilitu vylezla ztemné díry jako hmyz vylétnuvší zmrtvoly, roztáhla křídla a letěla pryč, kmístu, kde se rodí bouře, zpět do opuštěných plání. Zlá a násilnická bytost, jež odklopená pouštními démony kráčí větrnou pustinou.
Smrtihlav HR
Smrtihlav
I vzpomeneme toho, který žertovával.
Ten černý motýl stín vrh rozvlátý.
Stín ušklíb se: Vše podle přání. Žádný nával.
Vyvolená
Vyvolená
Už o ní nemohu přemýšlet jako o smrtelné ženě, spíš jako o nelidské nestvůře, která se válí vkrví zbroceném doupěti, kde se přehrabuje zkrvavenými pařáty vkostech a zbytcích svých obětí.
- Robert E. Howard
Vrohu rozkvetlé růžové besídky se nikým nezpozorován skrýval dokonalý ďábel tělem i duší. I když starobylý rod té ženy byl na svou šlechtickou krev pyšnější než poslední jednorožec, její okouzlující krása byla u dvora už dávno zcela bezkonkurenční a ona uměla mámit vznešené velmože andělským jazykem sladším než včelí med, její mrzká mysl byla neskonale zkaženější než zbujelý zhoubný nádor, který jí každou chvíli hrozí rozdrtit přetíženou lebku.
Zrcadlo
Za zrcadlem
Vjeho přízračných hlubinách se všechno zdálo ještě studenější a temnější než ve skutečnosti a divná postavička sbílým obličejem a rukama – jediné světlé skvrny vtom ponurém obraze – upírala na mne třpytící se ustrašené oči, které jediné se uprostřed všech těch nehybných věcí pohybovaly – můj obraz vzrcadle vypadal opravdu jako duch a připomínal mi nějaký maličký přízrak, zpola vílu a zpola skřítka, jak se po tmě zjevují opozdilým pocestným vopuštěných údolích zarostlých kapradím a vrašeliništích.
- Charlotte Brontë
Stála sama proti sobě.
Luna
Luna
Ó příteli a noční společníku, ty, jenž nacházíš potěchu ve vytí psů a rozlité krvi, ty, jenž bloudíš mezi stíny hrobek, ty, jenž lačníš po krvi a děsíš smrtelníky, Gorgo, Mormo, měsíci stisícem tváří, shlédni se zalíbením na naše oběti.
- Howard P. Lovecraft
Pořád dokola se mi vrací jeden sen. Nechutná noční vidina, která samozřejmě nemá ani vnáznacích nic společného se sivým svitem umrlého měsíce.
Modrá krev
Modrá krev
Tvé mrtvé krve vychladlé jsem bledým květem,
jenž vláhou zraků tvých se rozpučel a vzrůstal:
chuť trpkou života svým vlíbala mi retem
Noční návštěva
Noční návštěva
„Moji hadi se mohou nalokat tvé krve . . . a neucítíš to, protože ta trýzeň, ta není tvá – svoji trýzeň máš vsobě – ta tě neusmrtí, protože vní žiješ.
Nekromancerka
Nekromancerka
„Za mnou dítě, zahrajeme si trochu, já jsem madam Morgue – paní Márnice. Představím vám své přátele, pana Mrtvolu a pana Kostlivce. “
- Joseph S. Le Fanu
Perfektně mezi ně zapadla.
Posedlost
Posedlost
Parazitická myšlenková forma, neusmířená duše. Trpí. Kdysi byl dobrý. A stal se zlým.
Bílá jako sníh
Vybral sis mne za mrtvolu.
Odevzdal jsi mne lebce.
Vyslal jsi přízraky, aby mne pronásledovaly.
Posíláš vampýry, aby mne obtěžovali.
Rudé růže
„Není to jeho vina, ale člověk si nedokáže odmyslet – jisté věci. Snad by bylo vhodné, kdyby mu někdo zpřátel poradil, aby se neoblékal do toho černého sametu, rozumíte-li mi. Prostě se vjeho společnosti necítím dobře – ten jeho obličej, takový bledý, vypadá jako tvář někoho, kdo je ještě bledší, rozumíte mi. I vjeho voňavkách je cítit pach krve.
Smrt je jenom začátek . . .
A zatímco měsíc ozařoval mramorovou hrobku záplavou světla, bouře o sobě dávala opět vědět, jako by se vracela po své stopě. Vté záři jsem spatřil vtemnotě hrobky krásnou ženu splnými tvářemi a rudými rty, zdánlivě spící na katafalku.
- Bram Stoker
Moje nová domovina. Těsná, úzká, tmavá a chorobně chladná.
Potemníci
Ta ji nyní vězní u sebe, současně zvědavá i plná nenávisti kní, a její výkřiky tlumí nános udusané půdy.
- John Connolly
Byla tma.
Naprostá tma.
Pokoj pro panenky
Ztracené panně sveselými červenými šaty a smutným osudem.
- Heda Bartlíková
Vtom tmavém pokoji si budete připadat jako na pranýři. Jako vetřelec vcizím domě. Jako nevítaný návštěvník.
Tma, schovka a sliz
. . . chapadla vpodobě pahrbků, hledající si cestu zpodzemního centra polypovité zvrhlosti .