Ptáci
Je noc a ty říkáš: „Dneska jsem si na tebe vzpomněla“.
Přetočím se na záda. Zůstáváš jenom ideou, dokud se nepřisuneš a já neucítím tvůj dotek. Jsi náznak ve tmě.
Kuchař
Jestli si myslíte, že vaření je nějaká hra, tak okamžitě přestaňte číst a tu křehoučkou bio šalotku si strčte hluboko doprdele.
Zaprvý budete potřebovat ostrej nůž, protože tím pidlátkem co máte vruce to krásný rajčátko akorát tak sežmouláte do podoby vagíny vaší starý.
To jsem možná trochu přehnal.
Zasraná karanténa.
Abstrakt
Úvod.
Vtažení do děje. Ufňukaná filozofická otázka, co vás na chvíli přiměje se soustředit.
Výrok č.
Zrak
Vizu říká, že nejhorší svět na tom být slepej je to, jak se vám lidi pořád snaží pomáhat. Všechen ten čas, kterej strávíte pečlivým oťukáváním prostoru kolem, všecka ta námaha, než se naučíte orientovat vprostoru podle sluchu jako netopýr, a to všechno jenom aby vás zničehonic popadla nějaká vymrdaná Máňa a jako, že vás odvede.
Jako, že vám pomůže přes cestu.
„Strčil jsem jí hůlku doprdele a pak mi přidělili tebe“ říká Vizu a já kývu, jakože ok a zatlačím do něj, že jdeme, páč na semaforu skočila červená.
Hra
Otočí se, trochu zatřese rukou a nakročí směrem ke mně.
Přes vlasy a kolem brady má uvázaný šátek, který vsakuje kapičky slz. Ta tvář srozpitými stíny rozmazanými všude po tvářích se ke mně natáhne, trochu zavrávorá, ale nakonec toho nechá, otře si pusu zamazanou od rtěnky a zeptá se:
„Není to trochu moc. “
Vrtím hlavou, že ne, ale taky mi jsou zrovna čtyři a na modrou košilku mi kapou rozmočený kousky kornflejek.
1954
Sedím vautě.
Prší.
Sleduju cákance vody na skle a přemýšlím co všechno se mohlo stát. Co všechno se mohlo stát jinak.
Snímek č. 2001
Počkám, než se ke mně otočí čelem a objektiv přiblížím ještě o trochu blíž.
Učí vás teorii symetrie tří bodů a způsob, jak cíl vobjektivu vycentrovat, tak, aby diváka nerušilo okolí. Ve škole jsem byl vždycky dobrý. Moje fotky mají duši.
Pocit
Sedím a něco cítím.
Je to pocit čajovny vjedenáct večer, kdy už nejezdí vlaky, kdy čaj pomalu chladne a kluk co zrovna odešel nedovřel dveře. Hraje písnička, co neznám, ale myslím, že by se ti mohla líbit. Dveře se pohupují ve větru.
Hospice
Moje práce je jedna ztěch, co připomínají menu u McDonald´s. Tím myslím hodně vjednom.
Hodně čeho.
Chci říct, někdy je lepší se neptat.
Pohled
Sedím ve vlaku a pozoruju výraz co se mění. Oči, co mohou být modré, vlasy, co na slunci vždycky vypadají hnědě, postava vbarvách, co mám rád.
Hledí skrz prostor. Vzdálenost, která může, ale nemusí být konečná.
Noc
Je noc. Temná noc, kdy na nebi nenajdete měsíc a já nemůžu spát.
Je to ironie.
Je to jedna ztěch nocí kdy vám od spánku chybí už jenom třetí bok, hlavu protínají myšlenky, co nedávají smysl a prostor splývá sčasem co nekončí.
Pohádka
Lehni si a zhasni ty malej smrade. Tak přestaň už se ptát proč stojí ti pinďour, vezmi si méďu a spi. Možná ti řeknu něco na dobrou noc.
Tak.
Ekolog
Ekologie znamená spát s jednou ženou ve více pozicích.
Já jsem ekolog.
Tím myslím život zrecyklovaný z milionů večerních filmů a levnýho porna.
Jsem ekolog, ale jestli se naseru tak svedu Gretu Thunbergovou, tvrdý anální sex s tunou toxickýho lubrikantu a kondom nakonec odhodíme jen tak do křoví.
Holandský větrný mlýn
Série modelu: Lidová architektura
Náročnost: 3
Měřítko: 1:87
Všechny díly si předem narýhněte pomocí tupého nože a části 5, 13, 14, 17 a 33 podlepte slabším kartonem.
Dokonalost
Nejdřív si sežeňte větší plechovku od barvy a vželezářství jí nechte naplnit hřebíky. Nebo matkami. Svorkami. Ne ne, nevadí, že jsou ohnutý to právě naopak.
Bonsaj
Už jsem vám říkal, že pěstuju bonsaje.
Sakra jo. Miluju to.
Mám fíkovník, javor a jabloň co snáší rozkošný malý jablíčka.
DELETE
Detektiv Robert Louis Stevenson postává na rohu před kanceláří a kouří. Cestu křižují auta a on přemýšlí kam asi všichni jedou. Vypadá tak jako detektivové obvykle vypadají. Jenom obočí má trochu hustší.
Chlad
Když se na vás Bella usměje tak se jí dělají vrásky kolem očí a vy si možná všimnete, že mezi zuby má malou mezírku, ale mě se to líbí a jestli vám ne tak radši držte hubu, a sice mám brýle co jsou černý a křehký a želví krk a hubený ruce co mi můj táta pořád bere mezi ukazováček a palec, ale nedělá mi problém natáhnout vám do počítače složku sdětskou pornografií nebo se napojit na vaše vodovodní potrubí a napumpovat tam spousty odchlupovacího šamponu.
Možná, proto je vaše žena plešatá.
Když Bellu obejmete zezadu tak se zachvěje a dá vám pusu na tvář a já to sice ještě nikdy nezažil, ale viděl jsem to už fakt mockrát když to dělala sPaulem Wittmanem a Willem Heisenbergem, ale mám fakt dobrou představivost, a hlavně je teď zase singl, chci říct, že nikoho nemá a já si patlám ofinu, co je na můj věk až trochu moc řídká, tunou gelu, protože jdeme na rande, jako na opravdovou schůzku svečeří a debilním kecáním o víně, ale to předbíhám.
Když jsem za Bellou poprvé přišel tak si mě nejdřív nevšimla, ale nakonec se usmála, ty zuby, ty vrásky a těma božsky jemnýma prstama, kterýma určitě nemasturbuje, si odhrnula vlasy, co má blond a já blond rád, a možná jenom možná je to důvod proč mám play list na Pornhub plnej Švédek, ale to není ono.
Let č.93
Pavel K
Let č. 93
10 000 metrů nad Pacifikem
Pan Kratochvíl se zvedne a na chvíli vystrčí nohy do uličky. Pár lidí se na něj otočí, ale hned se zase vrátí kobrazovkám před sebou. On si protáhne nohy a kalhoty má od sezení vykasané až skoro ke kolenům, protože mu jsou malé.
Suchost
První věc, co udělám je, že zaklepu. Myslím jako pořádně zaklepu. Žádný ťukání ale pořádný buch buch buch doprdele. Chci abyste do toho ztrouchnivělýho kusu mrtvýho dřeva zabušili tak ostře, že spadne destička sčíslem dvanáct a vaše ruka bude rudá, rudá jako krev, rudá jako vaše tvář, protože vám vaše ex jednu ubalila, a fakt nemluvím o trávě, protože jste jí podved, protože tři panáci, protože hezká servírka, protože HIV vás moc nevzrušuje.
Macarons
První věc, co bych vám chtěl říct je, že moje teta je mrtvá. Jako Marylin Monroe mrtvá. Jako Edith Piaf mrtvá. Víte, moje teta možná nebyla slavná ale i tak jsem ji měl rád.
Tapeta
On si nikdy nemohl vzpomenout, kdy to začalo. Byla to vtom nevinnost. Pomalý krůčky hladové laně. Zavolal Janě - Jana ne-ví.
Tvrdý je bojovník práva
Tvrdý je bojovník práva
Protože každý chce své právo
Někdy snad i více než je zdrávo
A tak volám: "Mámo. "
Vteřiny klidu
Ticho vmé hlavě
když hledíš do hlavně
hlavně klid
My nežili marně
Dobrý člověk
Především bych rád podotknul, že toho rána jsem procitl naprosto zdráv, bez jakýchkoli známek nemoci. Ano procitl jsem zcela, a to zejména zcela odpočinut, jelikož jsem předešlého dne ulehl velice brzy. Možná že den za oknem byl poněkud pošmournější. Zumouněně šedých oblak slabě poprchávalo, já však (to důrazně podotýkám) nepatřím koněm dnes velmi moderním somnambulům a ostatním hypochondrům.