Podzimně na způsob balady

moc, trochu dotajemna, nechává prostor, jak kdo uchopí, to se mi líbí *

tak tato se mi líbí moc s ...TIP

...

Jo, jo, jo, jo, jo! Supr... jen tak dál...

Přímo sná...t*

a2a2a: "verse"? Nerozumím..

nefungují mi uz asi tri týdny hácky a krouzek nad u, tedy proto vertse z háckem, ani mne nenapadlo, ze muze jít o takovou významovou skoro zámenu

tak až dnes.... je to krásně napsaný... chytí tě a nepustí..

Pro tvé verse si vzdy rád najdu chvilku - tip

tak tohle je bomba...není co dodat, vše je napsáno....snad jen že žebra jsou in.....ale zde sedí nad ohněm..tip

Nebudu se dopouštět řečí, neb jsem dočasně přišla o řeč. ***

Jo...pěkné:o)

víš co mi to připomnělo? tu básničku, jak se chlapeček schoval a všichni ho hledají a on si pak jde skočit...

nadšené děvče nadšeně tipuje :-)) Povedená práce!

nepřijde mi tak čistě podaná jako některé... Ta naléhavost z některých částí skoro spíš trčí než naléhá. Asi mi vadí zdvojení přesahu na konci: nejdřív bůh(s tímprovazem) a následuje zámlka...a pak krajková a víonvá smrt která si dost zahrává a další přesah se zámlkou.... tentokrát smrt. Přitom jedna smrt byla už ve smyčce, kterou Někdo uvázal... to mě asi vysílilo a tu pointu jsem si už nedal s gustem. I kdyby se nejednalo o boha a opravdovou smrt ale prostě o příčinu a knec něčeho obecně, tak to schéma působí konstrukčně stejně..na mě. Ale líbí se mi velice tvé uchopování přirody. Umíš se v ní pohybovat, celou ji máš oživenou a člověk ij už vyhledává a automaticky klíčuje

Jinovata: Dík. " Přitom jedna smrt byla už ve smyčce, kterou někdo uvázal..." To nemusí být zdvojení v tom smyslu, jak o něm píšeš.. Pro inspiraci: Ta smyčka, ve vizuální rovině, může být tělo jako takové ("líh údy povolí" → údy jako konce smyčky). Z kontextu to tak lze.

ale tak jsem si tu lidskou smyšlu představil. Jako by člověk sám byl popravní smyčkou... nedával by te obraz ijnak smysl. A líbí se mi právě pro to zvláštní uchopení smrti: popravní smyčka přeci neumírá, jen je u smrti. A končetiny jsou nástroje kterými se světa chápeme... nejsou konkretizované tak se nebojím v úvahác dosadit sůbec "smysly"... za které vidíme a smrt se nám dává na naší už popraskané kůži která je smyslů zbavená: respektive smysly se pnou nahoru ale smyčka věší ve své dolní části. Ten konec mě v tom právě ruší... jakoby byl epickým doplňkem k úplnosti a zároveň novým přesahem do tématu smrti... Smyslu toho přesahu nevytýkám nic, jen se snažím popsat proč na mě ta struktura působí esteticky rušivě. Smysl ti neberu

zalezlo za nehty, jauvajs. *

asi už ti rozumím:) a chápu. ok.

vrátím se k ní v klidu večer, ale už teď je mi blízká... až příliš...*

nádhera. fakt. nemůžu jinak - velkej TIP

skvělé t.

Smysly samy vyvstávají...netřeba nic hledat...obrazy perfektní...prostě umíš (kdybych to uměl rozebrat tak hezky jako jinovata určitě bych taky něco našel...ale tak nějak si nechci kazit dojem :o))) t.

!!!! t

*

skvělý obraty, égo, p.s. - drfaust: tvoje kritiky mě vždycky uzemní! *

Těžká věc... leckdy nemá smysl cokoli říkat:)

drfaust: né, já vim, seš dobrej chlápek :)

* (+klub)

:) no to já nevím... se zeptej egila:)

Pěkná, k obraznosti zvoucí - T

* První dvě úžasný, do těch dalších se mi teď úplně nedaří proniknout...ještě se vrátím

Ta se mi líbí...* .... Svěrací kazajky prvního mrazu – až semknou vše, co zdivočelo – znehybní stopy.