Vy taky počítáte básně?

Taky počítám, pro jistotu...

S počítáním ( i když je to velmi zavádějící termín ) a nepočítáním souvisí poezie psaná volným veršem. Myslím, že autor tohodle auditka tak píše a myslí si, jakej neni borec. Podle mně je to "počítání" naprosto přirozená věc, protože vychází z přírody a z člověka. Příroda je struktura, člověk je struktura a k struktuře vnitřně tíhne. Celý vývoj druhů ( Darwin ) je směrováním ke struktuře a člověk má tím strukturu tak zafixovanou, že v nachází krásu. Porušení struktury člověk vnímá negativně, ztrácí ukotvení, atd... Navíc poezie pak nepůsobí jen obsahem ale i rytmikou, melodií ( mýtus, že se z poezie pak stává hloupá písnička je blbost ) a na čtenáře působí z více směrů, umožní mu více do ní proniknout. Stačí se podívat na poezii veličin jako Nezval, Vrchlický, atd. - ty mají básně defakto také spočítané, ale nikdo asi nebude tvrdit, že to není kvalitní lyrika :-)) Takže já osobně, ano, básně konstruuji, nebojím se to říct a myslím, že nejsou o nic horší, než ty nepočítaný. Myslím si naopak, že když už třeba nepůsobí "hlubokým" obsahem, což je sračka, kterou odmítám, tak jsou alespoň rytmické a něco přinesou, na rozdíl od pubertálních výlevů.

HC: Umění je v tom skloubit obsah s formou ;o))))

Jo, počítání :-) Když já mám pocit že když to budu počítat, tak šíleným způsobem utrpí obsah. Nevzdám se!

Kali: :o)!

ja z toho nic nechapu, LIDI pomoc!

Víš,Henry,já píši nespoután ničím a nikým,ale prostě ten rytmus tam tak trochu musí být znát,protože jinak je to takové (řekl bych neuspořádané) a oku a uchu neladící....pochopils???????? Když Ti něco prostě nesedne tak Ti to prostě nesedne.....

Kalinko: sice to nepočítáš, ale máš to dost přesně... to je to o čem je tu řeč.... někdo to umí, jiný se to musí naučit... a někdo chce pochopit, CO to vlastně umí

Myslím, že Merle to v posledním příspěvku do diskuse vyjádřil naprosto skvěle.

počítám, když to nejde samo. Přirozeně s nerýmovaných ne, ale musí mi to "znít" ke kalince viz. Merle

díky díky díky fšem, hned je mi líp!:o)

Někdo v tom radš -jak to padne- lítá Jinej zase slabiky si sčítá Takže, kdož to má rád, ať má si ten svůj řád My co na veškeré řády zvysoka Jdem kam nás doplaví vodička divoká. Z potoka, zvesela, volná a bez čísel prstíky v peřejích, jak libo se zamane. Komu se nelíbí, ať si to vyřeší. kdo na to nedbá, též na múzy nehřeší, jen pro hřích nečísel neřádů, volností... Nečti,když matikou Snář znečitelnil sis, A kdeže maj si vlastně hrát? Tak na to se ptej všech poetů a bláznů, a pak taky dětí.... K čemu čísla? Řády? Lajny? Jsemť právě najust autor číslům nepoddajný!:o) Neřádům řád! Když to máš rád?! Já radš změnu síly toku v básních i u potoků, a jen v tom trošky prsty potopený mít a navrch svobodně co to jde SNÍT!:o)))

většinou intuitivně, avšak u haiku pokaždé i doslovně

limita trojnásobku jambu se rovná polovině daktylu umocněného trochejem (kdyby ti to nevycházelo použij derivaci :-))))))

Jiko ba ne ...musí použít určitý integrál v intervalu začátek až konec....:-)

Chtěl bych blahopřát kalince, že svůj názor podala tímto způsobem.

Díky moc za vaše názory. Stejně ale raději zůstanu u mého starého šálku kávy. Vždy se raději spolehnu na cit, i když tam bude vycházet že 1 + 1 = 3 Ještě jednou Díky.

Jo a díky Mahoney za to upřesnění hned na začátku, holt na to, čemu nerozumím, se těžko ptá.

Mno, zatím mi stačil jakýs takýs cit, ale fakt je, že nám to někdy někdo spočítat musí:-)))

kde srdce s citem vypadnou z rýmů, musí zákonitě nastoupit rozum i s pravítkem a kalkulačkou, aby ty naše sny hozené na papír lahodily oku a duši a uším těch okolo tak, jako lahodí našemu vnitřnímu světu, ze kterého se každý den trochu vypisujeme :c) - pokud ovšem nepíšeš prózu, volný verš či podobné jiné zajímavé literární útvary :c))

nic jsem nikdy nepočítal. až na jednu báseň. zní takto: 3x=156 x=76 jmenuje se to Moje celková vyrovnanost.

počítam. Nie vždy, ale niekedy musím. V zbierke, ktorá raz dúfam vyjde aj knižne (7 - balady bez nálady) to bolo dokonca nevyhnutné, lebo ide o sonety a tam sa rytmika dodržať musí. Pri voľných veršoch a náladových básňach je to skôr vec pocitov a originality.

cit a zase cit citem poznám když mi to nesedí, pak když chci takto z koriguju česám i nečesám jak se mi to hodí moje vlasy jsou na tom podobne

Papouch: :-ú))))))))))))))))) !!!! jedenáctiosminovejpentaonickejtaktsesníženousextou :-) A s tím rytmem jsem se nezastal jenom Tebe ale i sebe, protože někde se ten rytmus vypočítat nedá..když ho spočítáš tak nesedí... ale to ty víš .. :-)

Prokletí: Říkáš mnoho povyku pro nic za nic? ;o) Helenko: jiz se nepamatuji,ale pamatuji si, ze MAM RADA tvoje veci ucasane i rozcuchane.

nevím, co mi chceš říct, jen mi připadá, že tohle auditorium ztrácí jakýkoli smysl... m.

Já nejraději PROČÍTÁM! Spočítaj mi to až vostatní /a to je život/ :o( a teď vážněji: Někdy to sčotnu a někdy jako Albirelo nakreslím a někdy..někdy udělám voboje, nesedne mi to a stejně to tak nechám. AT´si! No a někdy to vopravím. Co se cejtění tejče, jsem tu zjevně nejhlušší z davu.

Nepočítala jsem to, a pak mi jednou zolli vrátila báseň s tím, že mi tam nevychází počty slabik. Teď je často dodatečně počítám, a jsem zklamaná, když mi to nesedí. Zolli, díky. Mám v sobě nějaký jiný rytmus.

hele, takový Shakespearovy sonety (kerý miluju) si autor sám musel asi taky počítat... pokud píšeš verše v rýmech, je to i důležitý, ale nemusí, je to svobodná volba, kdo počítá, spočítá, kdo nepočítá, nechá tak... trocha zvytečného rozruchu pro nic, hm m.

počítám :) a nepovažuji to za matematiku... ovšem, mnoho lidí to dělá podvědomě. já, coby spíše prozaik, si pomáhám jak můžu. pokládáš-li počítání do desíti ya matematiku, pak jsem pro matematiku. používáš-li volný verš, pak je to o hodně volnější :)) to obvykle nepočítám ;)) AdaMM

Počítat se snažím, ale stejně mi to většinou nevychází. Navíc si myslím, že ne vždy musí být všechno naprosto O.K., a tak se na to často vykašlu ;)

Viz Tynic..) Ja si ji zpivam, ci jak to nazvat, a kdyz mam nekdy velky problem , tak prichazi rada i na pocitani, zvlaste, kdyz se pokousim dostat to do formy. Ale jestli te prekvapilo uz to pocitani, nema smysl ti neco rikat o daktylu ci jambu..)) Ber s humorem, nechci se dotknout, ale psat verse, podle me, neni jen vrhnout na papir. Snazim se zachovat si uctu ctenare a pohladit tak jeho ucho, pokud to ma basen ma za ukol, pokud ma burcovat, muze to skripat. A nazor:"Ja pisu jen pro sebe, pro svuj pocit!"...hehe...tak to nikomu z lidi, kteri tu davaji sve versiky a verse neverim...to by je tu totiz nedavali. Asi vsichni mame potrebu se se svymi pocity sverit a chceme byt snad i pochvaleni. Nekdy treba potrebujeme vynadat, ale kazdopadne mame potrebu nase pocity nekomu sdelit. Mame velkou radost, kdyz si to po nas nekdo vubec precte. Kdyz nekdo z tak mala casu, ktery na svete ma, vyplaca par vterin ci dokonce minut jen pro nas, a kdyz se zamysli a napise i kritiku!!!!!....chrochtame blahem...citime se vetsi a dulezitejsi...stojime jim za ten cas. Proto nekdy i pocitam, i kdyz chapu, ze to muze byt pro vzletneho umelce ponizeni. Nejsem velky umelec. Ja chci z basne, ktere nekdo cizi obetuje ten svuj drahocenny cas, kdy ji cte, odstranit alespon ty zbytecne chyby (rytmika, hrubky, ...).

Henry, děsíš mě. To že někdo bez rytmiky píše je běžné, ale že někdo ani neví, že něco takového existuje, to už je opravdu na pováženou. I nerýmovaná poezie mívá svůj rytmus, třebas nepravidelný... Mám jeden takový citát: pokud chceš nějaké pravidlo smysluplně porušovat, musíš ho nejdřív dokonale znát. Já počítám, až když cítím nesrovnalost... a to abych pochopil proč.

Já počítám jen podvědomě. Musím slyšet, že mi to zní.

Teda tady padají čím dál tím lepší otázky ;-))) 1 2 3 4... jak je to dál? ;-))) Počítá za mě většinou můj cit...

Většinou počítám až po napsání ... pro kontrolu. A někdy i během psaní když hledám vhodné slovo. Rytmika není jen o počtu slabik. Kdybys viděl jaké hrůzy se dají ve verši sledovat a popsat, asi by Tě chytla ledvinová kolika. Pro Tvou rámcovou představu si přečti (nejen) Rivčinu kritiku pod mým nedávným dílkem Hajaja. Mimochodem, ta kritika je vážně dobrá. Forma bez obsahu je na nic. Ale skoro stejně na nic bývá obsah bez formy. To je pak často jen neartikulovaný emocionální výbliv. Jak chceš hodnotit emoce? Je někdo básníkem, protože cítí emoce?

Já píšu většinou volným veršem, a tam mi stačí pro dosažení jakéhosi rytmu cit. Pokud se ale rozhodnu pro rýmy, ke kterým by měl patřit i správný rytmus, pak "počítám", přesněji řečeno, v duchu si verše skanduji se zvýrazněním přízvuků a tam, kde se zarazím, počítám doslova nebo si vypomůžu školským rytmickým grafem na způsob -.. -. -. -.. -. - -. (á, tak tohle nesedí!)

Píšu, jak mi jdou slova z hlavy na papír a nepočítám a neupravuju :-)

Bez kalkulačky ani ránu. :o* (Tak jako tak to máme všichni spočítané.) ;-)

Ja sice vedome nepocitam, ale pokud pisi rymovane, tak automaticky do nejake predem dane "melodie", ktera spolehlive "pocita za me".

nejde o kalkulačku, ale o cit ... :o)

nepočítám šlape mi to samo

Jim: kde nestačí cit, musíš zapojit kalkulačku...

Pokud se snažím doladit nějakou moc rytmickou blbůstku tak počítám. Někdy nepočítám, počtem slabik to nesedí ale rymicky mi to šlape... aneb věčný spor Merleho rytmiky a Papouchovy rytmiky..třeba :-)

Vojtek: stroj versus člověk :-))

Nepočítám!!!! Všechno citem.... Taky minimálně rýmuju (už) nebo vlastně rýmuju, ale jen náhodně, ale stejně nepočítám. Fuj! Uf! Nebo na to nemám, nevím... počítají pak za mě jiní a já jim tím vlastně jen přidělávám práci. Tak si rýmuju jen tak náhodně, aby to nebylo ani poznat ;-)))) šak se koukni...a nepočítej ;-))

kafka: Ty nepočítej, svazuje Tě to příliš

teď jsem si uvědomil... a přece někdy počítám ! třeba 5-7-5 haiku; na to moje evropské, spolehlivě na čtyři doby dupající dvanáctitaktové blues-rockandrollové srdíčko cítek nemá Kdybych měl napsat sedumnáctitaktové dílo v třináctiosminovém rytmu ve triu prolínajícím se s taktem jedenáctitřetinovým a to vše v pentatonice, tak bych asi možná taky počítal... :-)))) Vojtek.: díky brachu ve zbrani (kytaře), že ses mne zastal :-))))

Nemám kalkulačku, ani pravítko, souhlasím s Viem a "měly by se" je špatné spojení, které pokud vím zaznělo poprvé až u tebe.

No,to se mi zdá jako blbost,protože tím asi uniká smysl, neboli se básník nevymáčkne. Ale když se to někomu líbí...

miroslawek: u tech kritik na Hajaju jsem malem umrel smichy :))))))))))))))))

Co se tyce pocitani... to bylo tak: Nejdriv nic. Pak mi nekdo rekl, ze by mohl treba souhlasit pocet slabik, ze to pak lip zni - a ejhle, ono to opravdu znelo lip! Tak fajn jednu dobu jsem pocital, drel a pak to preslo do krve. Trochu. A pak jsem prisel na Pismaka a poprve jsem uslysel o rytmice, nadherne nazorne mi to vylozil Vyjan, zastal se i Marigold a dilo bylo dokonano. Tedko silim nad tim, abych ze sebe vubec neco vypotil a melo to hlavu i patu, aby to rikalo, co chci rict a nevic aby to melo stejny pocet slabik a aby dlouhe a kratke slabiky nejakym zpusobem korespondovaly. Vysledek je, ze misto abych basni venoval 5 minut, stravim nad ni tyden a porad jsem s ni nespokojeny :( mam z toho skoro prvni sedive vlasy a ne a ne to rozhybat :( Ale co, je to drina a casem se to nejak vstreba do krve. Doufam. Asi bude chyba v tom, ze si to nebroukam na zadnou melodii a pak se v tom zamotam. Ale treba tedko uz jsem skoro zoufaly. No, zkusim to uverejnit, uvidime jake k tomu budou vyhrady.

Pravítko a kalkulačku potřebuje teoretik a básník by to měl cítit:) (btw - jak myslíš, že se básně psaly dřív? Že si tu časoměrnou vyšvihli na papír z jedné vody načisto? I psaní je práce...):) Osobně - nepočítám. Teoreticky - ay, pravil Mistr - JÁ počítat neznám, proto počítání špatné... :)

Rytmus básničky bys měl cítit.

ééé upřesňuji že se jedná o počítání slabik za účelem zkorigování rytmiky, když se autor chce vyhnout chybičce... a za sebe: počítám

ééé ještě jedno upřesnění: nikoli zvýraznit báseň, ale zdůraznit nekteré slovo či verš...

Kdo to nemá v uchu počítá...

Vždy jsem velice rád, když narazím na báseň, která sama o sobě zpívá. Takže rytmika je pro mě důležitá. Když něco píšu, nepočítám slabiky, ale přiřazuju slova k melodii, která mi zrovna zní v hlavě.