Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJakou řečí to vlastně mluvíme???
Autor
Vzdálený_hlas_moře
Věříš mi?
. . .
Věřím, vždyť to přece víš.
Na co naráží, doufám, že nechce zase…
Tak nech mě to udělat, dovol mi to už konečně...
Snad už to konečně vyjde,ať už
si k sakru přestane hrát na citlivku…
..........................
Ale já nechci.
Už je to tu zase…ach jo…
Takže mi nevěříš
Nána blbá, tak dneska si asi nevrznu.
Miláčku, vždyť víš, že tě miluji
Proč mu nestačí, že je pro mě jediný,
copak nechápe, že to nechci uspěchat?
Ale já tě taky miluji, a to je to nejdůležitější, pojďme zpečetit naši lásku…
Ty jo, ze mě bude Shakespear, to až
povím klukům v hospě…
Ježiši, miláčku, to jsi řekl krásně.
Přece jenom mě miluje, on je ten
pravý. Ano udělám to, pro něj, pro
sebe, pro naši lásku…
Miluji jen tebe a chci to prožít jenom s tebou, cítím, že ty jsi ta pravá, věř mi, má lásko…
Ach, ty mé zlatíčko.
……………………….. Že by už? Konečně?
Jsi ten pravý…jsem si jistá.
. . . . . .
Vem si mě Miluji ho a to naši lásku jen posílí.
. . .
Bojím se
Slibuji, že budu něžný, chci jen tebe
Cha cha, tak přece to není taková
citlivka, na kterou si hraje…
Ach…..
Au . . .
Uff, byla jsi opravdu úžasná.
Takové dřevo jsem ještě neviděl.
Byla to hrůza, třeba bude Lucka
zítra lepší…
…………………………………….