Domino

Tonda, 41 let, ekonom - nyní majitel baru

            Před osmi lety pracoval na finančním úřadě jednoho krajského města. Pak odjel do Barcelony. Nejdřív myl záchody na Ramble. Bral méně peněz, než platil nájem. V Čechách  prodal třípokojový byt, aby měl z čeho žít.  Pár  let dřel  v restauracích. Na černo myl černé nádobí.   Zadlužil se a pořídil si malý bar na okraji Barcelony.  Je to taková větší garáž. Nepodařilo se mi zjistit, kdy má volno. Když přijdu na oběd, tak mi dá panáka. Skoro pořád má dobrou náladu.

Pavel 39, inženýr strojař - nyní zemědělský dělník

            Dobrou náladu má i Pavel. Po revoluci odjel se ženou na farmu do Skotska. Sbírat ovoce. Po roce se s ním rozvedla. Nechtěla už bydlet pod stanem…Pavla jsem potkal na jazykovém kurzu. Měli jsme říct svůj nejhezčí životní zážitek. Pro něj to byl příjezd majitele farmy do Čech. Vybral si ho jako průvodce po Praze. Člověk vlastnící několik traktorů si ze všech zemědělských námezdních dělníků zvolil právě jeho. Nejkrásnější moment v životě!

Lenka, 26, dispečerka – nyní aupair

            Pro Lenku byl nejkrásnější  okamžik, když potkala Vikiho. Aspoň si to chvíli myslela. Viki je černoch s dredama. Lenka je pěkná  brunetka co miluje tmavý kudrnatý kluky. Nechala se sbalit od prvního, kterého v Barceloně potkala. Taky mu nevadilo, že nemluví Španělsky. Souložili spolu pravidelně v parku u nádraží. Když bylo chladno, tak mu Lenka kupovala na nádraží něco teplýho, aby mohli sedět vevnitř. Paní, které  hlídala holčičku, jí vyhodila, jakmile Vikiho uviděla. Viki je nezaměstnaný narkoman a má v obličeji a po těle fleky svědčící o jedné smrtelné chorobě. Lenka nerada používá ochranu. Není to ono. Viki jí občas bil, ale jinak je úžasnej. Odjela do Čech a nechala si u něj většinu svých věcí. Teď se vrátila a hledá ho. Zapomněla se  po čtyřech  měsících soužití zeptat, jak se jmenuje příjmením a netuší, kde bydlí.  Ví jen, že je to Viki z Madridu. Ani tím si není moc jistá.  

Aby se jí lépe hledal Viki, ztracené věci a jeho láska, tak si našla dalšího kluka. Ilegálního emigranta z Chile.  Je krásnej – všem holkám doma se prý na fotkách líbil.  Má velký rty, tak jí ani nevadí, že v Barceloně vybírá popelnice.  Říká mu „Čileňan“ a  plete se jí Chile a Čína. Když jsem jí říkal, že je to Indián, tak se smála. „Tohle je čistokrevný Čileňan! Nedělej ze mně blbou! Indiáni  neexistujou!“

Petra 25 let, zdravotní sestra s VŠ nástavbou - nyní au-pair

            Neexistujou ani fajn místa kde dělat aupair. Petra bydlí 10 kilometrů v kopcích od nejbližšího města. Mobil jí ukradli pár dnů po příjezdu a rodina nemá internet. Pevnou linku nemůže používat, protože jí odposlouchává policie. Otec rodiny – jinak vyhazovač v bordelu, je údajně v programu na ochranu svědků. Při nejbližší příležitosti se opila. Nepamatuje si, kolik chlapů se na ní ten večer vystřídalo.  Probudila se u strýce,  postaršího zedníka,  nahá. Před cestou do Španělska přestala brát antikoncepci. O víkendu si půjčila kolo a jela těch 10 kilometrů do města. V internetové kavárně  teď hledá místo, kde si nechá udělat interrupci. Na Vánoce se vrací domů.

Igor 45 let, profesor literatury – nyní údržbář

            Domů do Záporoží se moc nechce Igorovi. Být středoškolský profesor na Ukrajině není žádné terno. Opravuje nám ve firmě rozviklané židle, ucpané záchody a  kliky u dveří. Lituju ho. Z profesora na údržbáře - to není právě závratná kariéra. Procvičuju si s ním Ruštinu. Zaníceně mi vypráví  o literatuře a ruských autorech. Nedávno jsem koupil časopis, kde se píše mimo jiné o tetování ve východoevropských věznicích. Igor má jedno na  levé ruce. Podle časopisu znamená „sleduje mě policie“.

A já? ...