Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevěra
04. 04. 2011
40
33
3051
Autor
synáček
slovíčko nechtěně donesené z bronzového háje
plného ještěrek a nedopitých šálků čaje
uštknutý sen uprostřed dlaně
v hodině svítání
33 názorů
Sebastiana
06. 04. 2011kouzelná_květinka
06. 04. 2011
sveřep: Děkuji, ano, to je vtipné „prohození“, ale bylo by to příliš dokonavé, jestli mi rozumíš. Ta následná katastrofa je ve svém trvání mnohem hlubší… neboť je zničeno i to , co ještě (v hodině svítání) sotva začíná…
Nicollette: Děkuji… máš pravdu, je to přesně taková situace, kdy není důležité nic… jenom ta chvíle samotná…
elfka_Sea: Děsivá, ano to je precizní postřeh, právě o to mi šlo. Začíná téměř jako by to byla jen hra, ale vzápětí se dostaví onen děsivý rozměr: je zničeno všechno, co bylo, co právě je, ale i to, co už (díky zradě) nikdy nebude… Děkuji Markétko.
Jak slabý umí být člověk na duchu... *t Je smutná, děsivá, ale výstižná... hlavně ty uštknuté sny v dlani.
blboun nejapný
05. 04. 2011Nicollette
05. 04. 2011
Ach ta Terezka, ale inspirovala Te dobre, synáčku, napsal jsi to hezky ;-)
Do polštáře
04. 04. 2011
zajímavý pohled, ale ztrácím se. Pevně drží druhý a třetí verš... ty jsou silné