Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevločkové haiku
Výběr: sapro
23. 12. 2002
55
6
4650
Autor
Armand
vločkové haiku
Nebe nad námi
vločky mezi vločkami
líbané zemí
~~~
zahradní haiku
Strom svými listy
zahradu čistí
a voní
~~~
ne-haiku o bocích
V bocích spí činy
jsi lodí u mělčiny
mých dlaní
~~~
?
6 názorů
nakolik se dle "přísnějších kritérií" smí v haiku užívat personifikace - líbané zemí ?
I jen několik slov může říct mnoho...
Proto dávám tip...- na znamení toho
-Zahradní haiku- se mi líbí; je to v něm tak, jak to je, a mám pocit, že ten rým přišel sám od sebe a tak tam taky patří.
Mně se líbí všechny, ale kdybych musela si vybrat, tak Zahradní haiku. ***!
vločkové haiku... mno, stačilo napsat "sněží" (nebo "nasněží") a máš to za sebou. Kde je ten "zbytek ledovce"? Zahradní hajku-->dobrý, až na ty slabiky. Boky se mi líbí, pěkné (a možná to i je haiku, pokud loď či mělčina jsou sezónní slova). 2/3* W.
;-))))))))) vidíš, už jsem zapomněla, já si svou tvorbu nepamatuju
:-))))
Radost: Snad proto je lepší to druhé haiku. :))
Řekni mi ale, když to rozlišuješ, jak se liší Tao od Mysli Buddhy? Možná, že tě haiku doběhlo .-)
Radost: souhlasím s tebou ve výběru druhé, je nejprostší a osobně ji taky lehce nadřazuji. Nicméně nesouhlasím s "laciností" té první.
Proč je ona jakoby "jediným haiku" z těch tří? Protože dodržuje požadované 5,7,5 (tohle pravidlo je sice IMHO naprostá blbost (české překlady japonským mistrů taky nejsou rozhodně 5,7,5 všechny)), ale budiž. První haiku v sobě skrývá "podstatu světa", proto je výjimečné. Spojuje tři základní zdroje čchi - nebe, zemi a to "mezi", - tedy "manu" nebe ovlivňující zemi, jež ovlivňuje formy projevené na ní ("vločky mezi vločkami" lze vnímat jak jako "z nebe padající", "ve vzduchu tančící" i jako "ležící na zemi" (líbané zemí), tedy tvořící jak onen článek spojení, tak tu "projevenou formu" jež je ovlivňována energií země). Vločky jsou zde symbolem vesmíru, všehomíra, tou formou která je zároveň prázdnotou.
promiň, ale haiku není symbolismus a taky není taoistické
to je právě pramen všeho napochopení. haiku neříká nic víc, než těch sedmnáct slabik. nejde ani ve snu o interpretaci, nedej bůh metafyzickou. musí bát prostým zachycením okamžiku. třepotajícím se cárem květu. hořkosladkým poznáním (buddhisticky) marnosti, zároveň hlubokým procítěním přírody. tak :-)
nevím, proč si myslíš, že ta první nejvíc naplňuje formu, mě se nejvíc pozdává ta prostřední... jako haiku tedy. A taky se mi nejvíc líbí i jen jako báseň :-) za tu ti tip.
(Ta první mě nenadchla je malililičko laciná, ta třetí je "jen" hezká :)