Písmák Voda stáří
Voda plyne a čas sní,
Kolik dní mi milý dáš.
Voda plyne, plyne stebou
A tvou tváří.
Beruška
Kytička na louce, kytička kvete,
leckteré berušce hlavinku splete.
Sedm má beruška, sedm má puntíčků,
nestraš ji holečku, nastav ji ručičku.
Vždyť svět se ztrácí
Vždyť svět se ztrácí,
to je to.
Tak jako pírko mezi trny.
Vždyť svět se ztrácí,
Žiletka
Na stole v koutku zapomenutá žiletka,mám chuť si ji dát. Ne tak, jak se dávají obyčejné žiletky, ale neobyčejně.
Na stole v koutku přikrytá stuhou, stačí jen napustit sklenici ledové vody a pomalu se k ní přiblížit.
Ne - udělám to hned, tak aby to moc nebolelo.
ANINKA
Uprostřed vody malý kámen,
co dala ho tam maminka,
kdyby tam nebyl, byl by amen,
se zvířátkem jménem Aninka.
Každý každé
Každý se vzpírá, každý to ví,
každý chce umřít, každý chce snít,
každý má touhy, každý má sen,
každý je hloupý a i já jsem.
Jak děvka....a to pořád dokola
Pondělí:
Má prázdná ruka,
duše co topí,
tvé horké rty
Hodný kluk / hodná holka?
MICHAL: (pátek odpoledne 20. 10. 2000)
Celý netrpělivý jsem se zase díval na hodinky. „Jo, je už půl šestý a Klára nikde.
Zlatá rybka
Vypravěč:
Na břehu starého rybníka žil mladý a trošku přihlouplý rybář. Bohužel v této
době trápil zemi strašný hlad a nikdo nebyl schopný chytit rybičku. A právě
na břehu tohoto krásného rybníka se odehrál náš příběh.
Taková zvláštní svatba
„Tak pojď, praštíme do toho“, stihl mi ještě Pavel říct, než mě chytil za ruku a dotáhl k úřadu. Tak strašně jsem se na to těšila a teď jsem měla pocit, že nevím, co dělám. Dostala jsem tak šílený strach, jako ještě nikdy. Celý týden jsem si ve snu představovala, jaké to bude, až si vyměníme prstýnky.
Mezi?
Stojím mezi dvěma světy. Vím to. Cítím něco, co nechápu a přitom si tak strašně přeju, aby byla pravda to, co chci. Chtěla bych si umět vybrat.
Pršelo
Zazvonil mi budík – pršelo,
vstala jsem – pršelo,
šla jsem do školy – pršelo,
šla jsem na dramatický kroužek – pršelo,
Strom
Jak jedinec mezi davem,
jak člověk, který se zapomněl pohnout,
stál tam sám a plakal.
Kolem něj byla jen tma,
"Bylo" (aneb víkend v Mostu)
Tak, právě teď jsem se vrátila. Ne, že bych měla touhu zasednout hned k počítači. To vůbec ne, ale donutila mě k tomu maturitní otázka, kterou bych měla zítra vypracovanou odevzdat. Mám úžasný pocit, tak jsem se chtěla trošku podělit.
Naděje v klubíčku
Myšlenka, která se vloudí do mysli jako noty svázané hudbou,
svázané melodií,
je myšlenka prázdna, zamyšlení, smutku.
Zkus zavřít oči a nechat vplynout do duše coby zpovědníka sebe,
Polibek
Zase už sílu poznávám,
když nechávám ji v sobě spát,
zase už tobě nedávám,
to co mohla bych ti dát.
Beznaděj
Myšlenka. Co to vlastně je. Každý to vidí z jiného pohledu. Například někdo v tom vidí pouze slovo.
Myšlenka
Jedna ruka hledá druhou,
zatím není - jednou budou.
Jedna ruka hledá lidi,
nechápe - tím víc se díví.
Stánek s pocity
Co prodávat úsměvy,
když svět jich nemá, kolik měl by chtít,
co prodat jenom jediný.
Pak svět ten jeden bude mít.
Sluníčko :-)
Máš chuť světla poznání,
máš všechno světlo světa,
i sladce chutná zklamání,
když v tvojích očích vzkvétá.
Všechno zahodit
Chtěla bych mít tvoje ruce,
co se budou dotýkat toho, co je jejich,
Chtěla bych cítít teplo toho, co jen můžu chtít,
a přitom mám strach,
Strach
Může žít člověk v návalu strachu.
Může žít v proudu bolesti.
Nebolí to přímo,
vím to, víš to,
Tak by to přeci nemělo být
Nechci, aby mi bylo smutno, tak ráda bych to překonala.
Včera, jen tak náhodou jsem zapnula po dlouhé době televizi a dívala se na lidi. Bylo mi z toho smutno. Nepřišlo mi, že ti lidé, kteří tady "bojují o práva, o svou pravdu", opravdu bojují.
Andílek
Jednou večer, tma už byla,
ke mě přišel chlapec malý,
vlásky zlaté, kůže bílá,
zvonky zněly když on pravil.
Ruka času
Tak zase hraje smutná ruka na struny času,
ptá se druhé, která se směje.
Tak zas hraje a čas mi utíká.
Chtěla bych číst její otázky,
Vítr pro smích
Kolem ohně jiskra sebe,
co obvykle tam sedává,
všude temno, rudé nebe,
dej to, co se nedává.
Co znamená milovat?
Co znamená milovat.
Snad tebe lásko, tebe chtít.
Co znamená milovat.
V chvílích smutku chtít se přitulit.
Svitek papíru
Svitek papíru tam klidně leží
a co v něm as tak je, ty se mě ptáš,
snad touhy, které v hlavě běží,
které těžko si lehce urovnáš.
..Blázinec
Večer u nás doma připomíná spíš tahy figurek na šachovnici, teda alespoň pro mě. Na povrch vypadáme jako normální rodina, ale občas mám jiný pocit.
Ze školy se vracím po třetí hodině a pokud nejsou rodiče doma, zakotvím u televize. Horor začíná až okolo páté.
Koťátko
V zákoutí světla, kde lesk ti snadno přetrvá,
snad můžu bdít i v tichých snech,
tak vědět světu dám, že chvíle je tady,
jinčí nežli v obyčejných dnech.
Jiskřičky zloby
Jiskřičky zloby na prosou hada,
to je tam co umíráš,
ústa se smějí, mysl se hádá,
v minutě poslední svět nevnímáš.
Kolovrátek
Když jedna vadne, druhá vzkvétá,
a tak to možná má i být,
když jeden padá, druhý vzlétá,
ne, nesnaž se to pochopit.
Kousek sebe
Každý kolem má svou duši,
každý sbírá vlastních sil,
chci vědět, co ostatní jen tuší,
ušla bych pro to na tisíce mil.
Sen temna
Zavřít oči, zavřít je v prostoru neskutečného hluku,
kde se probouzí sen všech koutů mysli
a prosí o všimnutí se v podobně útržků slov,
útržků prosby, útržků darování.
Slzy života
Každý člověk hledá něco neviditelného,
a přitom nepřizná, že hledá.
Každý člověk si staví svůj svět,
a přitom tvrdí, že v něm už žije.
Tak proč?
"Tak jo. " ozvalo se v hloučku na její adresu. "A proč by jo. Ale hele necháme toho.
Maminka
Jednoho dne kuk a byl na světě malý kluk. Rozhlíží se a rozhlíží, ale co říká si, budu řvát. Chci zpátky, nelíbí se mi tu. Ale v tom ho pohladí dvě měkké ruce.
Hrobník
Byla tma a mlha všude,
nevěděl, kde je, nevěděl, co bude.
Všude kolem se prostřela černá noc
a on tušil, že nastává čas,
Láska
Láska je jako poupátko,
co rozvijí se s časem,
rozvine se až za krátko,
zraje jak pole s klasem.