Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž umírá den
Výběr: vesuvanka
20. 03. 2005
31
0
6091
Autor
synáček
Když ticho padá do snů
láme se noc
jak stromy opadávám i rostu
usínám pro radost
a ránům vzdávám poctu
Když bylo ve dne smutku dost
a každý večer není vinobraní
odevzdám spánku nespavost
a Bohu díkuvzdání
a ránům vzdávám poctu.... a já Ti posílám východ slunce pro radost....
úplné pohlazení po dušičce, i když už máme jaro... ale to vůbec nevadí
t*
Den neumírá, on jen tiše odchází do vzpomínek a před usnutím se s Tebou loučí...
jak stromy opadávám i rostu
usínám pro radost
a ránům vzdávám poctu
...moc krásná, taková nostalgická, citlivě zachycená*
mopc hezké, ta hloubka textu mě dostala, nad Tvojema bbásněma trávím dsot času protože se je snažim d hloubky pochopit. seš asi dobrej člověk a proto je mi líto když vidím jak ty básně jdou z Tebe a to znamená že to musí bejt něco hodně zlýho co Tě tíží. kéž by se našel (jak řikalo dost lidí přede mnou) něco co by obrátilo Tvoje bsáně (s nimi i život) na veseljší notu...
Nádherné verše.. nádherné pocity..
ránům vzdávám poctu.. :o)
to je krásné.. :o) to je třeba.. :o) t
pěkně vyjádřená odevzdanost. škoda že je to tak smutné, ale asi to tak má být
NO NÁDHERA, co víc Ti psát? Udělal si mi moc velkou radost.... konečně jedna pro mě optimistická... je moc hezká. Velmi se mi tam líbí:
odevzdám spánku nespavost
a Bohu díkuvzdání
přijde mi upřímná, lehká s krásným nádechem něžnosti.... super... *t je naprosto jasný.. ... opravdu.... krása, krása, krása :)
Děláš mi čím dál větší radost
nebuď hrubá, psala sem, že nemam na mysli zrovna synáčka
(což ty bys mohla říct - ale teď se bavíme o synáčkovi)
v pořádku
uklidni se ty
kouzelná_květinka
21. 03. 2005
usínám pro radost
a ránům vzdávám poctu
já odevzdám spánku nespavost
a Bohu díkuvzdání
báseň je celá moc krásná, tichá, vyjadřující odevzdání a pokoru, ale i bolest.... jakoby každý den jitřil nějakou ránu - vzpomínku na něco moc smutného.... Moc bych Ti přála, aby se našel lék, který by tuto ránu zhojil
TIP a V
kéž by se našel lék na tento smutek..
Mala_Princezna
20. 03. 2005
Jako by tu smrt potřeboval
snáší se k zemi list
a ovál
je snášenlivě skryt v tom pádu...
*
jako moc hezkej hrníček ve vitríně, ze kterýho ale nikdo asi moc pít nebude - moje babička jim řikala sváteční, a z těch se smělo pít kafe jen před smrtí nebo po pohřbech, svatbách, to je fukanec..ale hezký na mě až moc.
vyzrálé proto, že autor neni žádný malý kuře
jakoby po mnoha letech zkušeností a zážitků sklopil hlavu a začal psát básně
čim ti to vadí?? klišé? podle mě je klišé subjektivní věc
chtěla sem se tě zeptat už dřív, docela mě zaráží, jak se k některým starším, o mnoho starším lidem chováš,
tuhle to bylo u nějaké básně a ty sis tam vlítla jako deus ex machina a smetla si to ze stolu, aniž by tě zajímalo, že dotyčný je o 30 let starší než ty
věk není zárukou pro kvalitu psaní, to říct nechci, ale když už je to špatné, tak se k lidem chovej aspoň s úctou (minimálně k těm starším)
no to mi dost křivdíš
já jen mluvila o úctě ke starším lidem (v tom případu s glassy sem ani nemluvila o synáčkovi)
věk není zárukou pro kvalitu psaní, to říct nechci, ale když už je to špatné, tak se k lidem chovej aspoň s úctou (minimálně k těm starším)
- tadyto víš
to co sem řekla slípink s tebou absolutně nemá dělat, stejně jako s ostatními, tak ze mě nedělej zrůdu
forget_me_not:
Před usnutím… když probírám znovu v paměti všechno, co se za celý den stalo… přihodilo… jako bych opadával těmi vzpomínkami… ale i rostl poučením z toho, co jsem za celý den získal… Usínám ne únavou… ale radostí nad tím, že se blíží opět již nové ráno… Usínám pro radost nad „znovuzrozením“ nového rána…
A nezáleží vůbec na tom, jaký ten den byl, protože ne každý den nemůže být krásný… takže i za ty špatné dny… za jakékoli… prostě za všechny dny… Bohu děkuji… a toto odevzdání se do rukou Božích mě zbavuje (problémů) nespavosti… kterou tak mohu klidně vyměnit za spokojený spánek…
Chodívám spát dost pozdě… kdy všude okolo jsou již lidé ponořeni ve svém (nejhlubším) snění… kdy noc se láme v polovině… nebo se už dokonce zlomila… takže je dávno po půlnoci…
Všem moc a moc děkuji...