Múza je on

pro mne smutná tématika, ale přesto se mi líbí. *t*

líbíí

obzvláště závěr je silný.....** líbí velice

hezké, zajímavé, inspirující T***

zajímavé /*

mám jich víc, ale další ti ukážu až příště :-)

:-) takže ty máš dvě múzy? :-)

.-)

*****

*

/*

Každé rozkódování je vlastně nové zakódování... Není špatná...

No pokud šifrované rovnici přidáme další neznámou vzniká neřešitelný zádrhel. Nic na tom nemění fakt, že je napsaný šikovně a s jistým půvabem. Je to nadrealistické dílko, asi pro vyvolené, nebo pro ty, co se vyvolenými cítí být. Nic na tom nemění, že to lze mnoha slovy a odbornými termíny vysvětlit. Opravdu dobré dílo není třeba vysvětlovat. Domnívám se, že takovéto dílo má selektizující funkci : dělí čtenáře na ty, co nerozumějí a na ty kteří sice rovněž nerozumějí, ale asi se za to stydí.

ÁÁÁ... přejel mi mráz po zádech... tahle je něco... *

pěkně napsané...tip

Moc krásné, výstožné. T*

!

nepochopil jsem.. sem tam se hezky čte, ale obraz zrní a jen tak se nevyjasní, takže nenadchlo

viz Zuzulinka... a *

asi napotřetí jsem konečně zjistila, že je krásná :)

k tomu se dostanu :-)

jinak klíč neznamená hned odtajnění klíč je cosi, co pomáhá k rozkrytí

f: ale já se ptal na tu neznámou, která se dosadí...

Pozo: jakej klíč? veřejně otevřít text může také znamenat ho zničit.. dávám přednost naslouchání cinkotu klíčů v třesoucích se prstech kasařových než vrzání víka vypáčeného trezoru :-)

Bohužel nemáme...alespoň já klíče moc nenosim. To s tím čtenářem vnímám podobně.

zbora: ale to sem vůbec nepatří mě jen zajímala ona neznámá a pokud řekneš, že čtenářova, tak odpovim, že ta je snad u každý básně doufal jsem, že máte s fouckaultem něco jiného na mysli, něco jako klíč to nebyla provokace

Tuší mlhavě , že to bude asi dobrá báseň...ale nic pro mý voči.Ahoj.

Pozo: všichni budeme mít možnost se na konci měsíce vyjádřit, že? Pokud máš přesnou interpretaci, rád se s ní při oné příležitosti seznámím. Jaká? Ta čtenářova...

všechno je poezie, pro ty co ji ve všem najdou pro ostatní v často nesrozumitelných smyčkách slov*

podzim je poezie sama o sobě jen .. z téhle věci mi vykukuje tak mnoho konstruktů a málo oné.. poezie aneb moc se nadechuješ a moc chceš báseň je rebel bez příčiny :-) ne kus polystyrenu s připíchnutými špendlíky barevných významů (T*/ za práci/ která zračí hledání směru)

zbora, jo?:) tak jaká neznámá, která se dosadí?

Panejo..., ta sedla!***

mně se naopak první dvojverší velice líbí. mezi řádky cítím léto obtěžkané lidským očekáváním, kterak s počátkem podzimu odezní... hutně a neamatérsky vyjádřeno. hutná je celá báseň, při skrovném použití výrazových prostředků odkrývá nečekané hloubky významů a smyslu. tak to má dle mého být: netopit se v prostředcích, ale jít po věci. slova jsou pak jako špičky ledovce a tajuplně pod hladinou je skrytá niternost, udávající prostor a směr... t,v

jo, ale jo (líbí) T

líbí

Fouckault to napsal trefně

ano

"včera slyšel kameny padat ze srdce léta" to se mi nelíbí, to mi je uměle vykopaná hloubka Fouckault: jaká neznámá, která se dosadí? já bych to zjednodušil na pouhou metodiku stylu když si to čteš stále dokola, najdeš provázanost,jako když dlouho koukáš do těch 3D obrazů dokud nevíš, jak koukat, neuvídíš proto mi nepřijde složitá.. jen že tu čteme spoustu jiných básní a tahle najednou klade jiný nároky nejlepší je asi jí číst celou:))

super Alimrovské*

skvělá .. zdá se že u některých textů poetika vzniká tam kde šifrované rovnici nasadíme další neznámou.. úspornými prostředky zde je osloveno "já" čtenáře.. jakoby nepřímou řečí.. pomrkáváním.. bez vazby na exaktněji uchopitelnou jednoznačnou interpretaci jež by dominantně kontrolovala čtení a dokázala zastavit dešifrovací kruh.. niternost, intimita, pocit ztišení, prostor pro projekci individuálního "čtenářského očekávání"

a teď nevím, tak ještě jednou a omlouvám se

Dík za kritiku, ale avi ¨jsem neposlala :-)

No sice jsem moc nepochopila o čem to je, ale čte se to hezky, líbí se ma ta zajímavá slovní spojení např. "jen proti směru slov" :-) Děkuju za avízo:-)