Dobře mi to zamíchalo s pocity :-) Super! **
Já od tebe četla jen tu poslední povídku o dvojčatech (moc dobrá), tak se půjdu podívat, jestli něco píšeš o své rodině..
no, u nás v rodině se čarodějnictví dědí, ale nehodí to víc, jak 15 let zpět. Máme všechny o 10 let mladší partnery. Koukám do zrcadla, no stejně to už není ono.
Jak se to krásně čte, ty životní patálie - dějí-li se někomu druhému....
teskné, smutné, přesto nádherně napsané. *t*
to je moc milé, děkuji :-)
to heslo, víno a hořká čokoláda... jako bych viděl sebe... *
a vůbec, dávám tě do oblíbených... :-)
Také už nemám ráda zrcadla.T*
no jo, on to zažije skoro každý, posléze :-))
jakoby to psala moje mamka :))
*
Skvělé. Opravdu moc vtipné, ač to třeba v tu chvíli může být i smutné.
Líbí se mi to :) Asi teď půjdu a řeknu svojí mamce, jak dneska vypadá skvěle :P :)
Líbí se mi to :) Asi teď půjdu a řeknu svojí mamce, jak dneska vypadá skvěle :P :)
Začátek tvého psaní pro radost úplně skvělý...a nejenom proto, že si též každé ráno musím na svůj obličej namalovat ještě jeden, aby se mě náhodní kolemjdoucí nelekli a v práci mě poznali...a co je od krku dolů neřeším a zrcadlům a výkladním skříním se raději vyhýbám nebo se dívám jinam...abych si nezkazila náladu...prostě jsi to vystihla super...a jsem moc ráda, že jsem tu narazila na čarodějku... :-)
hezky, svižně a čtivě napsaný ...
Ale jo, jako takový úvod - budiž. Chce to ale zvolit nějaký normální font, a hlavně odpustit si hrůzy typu "ona zvedla své ruce".
no jo, co nadělám - kritici jsou od slova kritizovat :-) A tys byl velmi vlídný.
já se bavil* a nemyslim to zlomyslně
Vypadá to skvěle, hned jdu dál!*
Nevyjadřuju se, když nemám ponětí (nebo, jak říká mylenka - pojem. :-) ( Hezký psaní přeji!
Tvůj děd Ed :-)
A to je milé, Edvine, že čteš i komenty pod dílkama, je vidět, že to bereš zgruntu všechno. :-) Změnila jsem tedy kategorii z povídek na prózu na pokračování, snad to bude více odpovídat, neb "povídání" jsem tu fakt nenašla.
Ti chlapi se tam jenom ze zvědavosti nabourali - jako ten Tvůj soused do Tvé koupelny.
Teda, asi to byla chodba, ale mně se sem hodí koupelna, no. :-)
No jo, asi to není povídka, ale když tady se tu musí zařadit do nějakých útvarů, tak jsem určila ten nejbližší.
Díky za vlídné hodnocení.
Taky jsem se setkala s tebou popisovaným pohledem na manželku a je to moc milé. Kupříkladu pro mého taťku je mamka furt to osmnáctileté děvča, co si bral, ačkoli za těch 52 let už doznala změn...
Akorát bych tě opravila ve sdělení, že se tu baví spíše ženské - bo aleš, Bíša, bubu, jejdavilda, jisuch, kunka, Květoň a Vaud by s tebou asi hrubě nesouhlasili :-)))
No, baví se zde spíše ženské, a já tu asi nemám co dělat, ale když ta čučenka jukla do mojeho chlívku, tak jsem byl zvědav na ten její. Dovolte, abych Vám k tématu "ženská krása" něco přibleptnul:
Můj třiasmdesátiletý tchán, co mi nedávno zemřel, nás loni v létě překvapil v obyváku. Byli jsme na návštěvě. Prý že se musíme podívat na balkón, na maminku. Chrápala tam ta jeho stařenka v houpacím křesle. Normální bábina, vrásky, upadlá brada, řídké, šedivé vlásky, celá huběňoučká. A on na ni hleděl a popisoval nám, jak je krásná, že prý úplně stejně jako když jí bylo sedmnáct a brali se.
Věřil jsem mu, protože sám nejednou k mému překvapení zjišťuji, že jsem na proměnu vzhledu mé ženy docela slepý. Pořád je to ta moje osmnáctka.
Myslíte, že kecám. Budiž. Pár mužů mi podobné pocity potvrdilo. Většina ne.
Napsal jsem o tom povídku Foťák. Třeba jsem to tam vyjádřil líp.
Váš děd Ed :-)
P.S. Dovolím si kritiku: Toto ovšem není povídka, tedy z literárního hlediska. Takové povídání. Ale docela fajn.
:-) ano, nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě líp, zvoáště pak bývá líp s vínem nebo hořkou čokoládou!
víno vie zahojiť každú ranu, idem si hádam... :-)
chudák čučenka, tak to vypadá, když ji někdo nechá bez dozoru..
na oplatku jsem si precetla neco tveho.nekteré pasáže mi posunuly koutky siroko k usim :) (s)měj se!
No páni, to je milé, díky za návod na lepší zítřky :-)
moje babička si na stará kolena pořídila o 20 let mladšího milence a v rodině zavládla nádherná pohoda... A babička nikdy neřešila jestli je krásná - prostě krásná byla pořád a basta fidli :-))
*
No jasně. Je tolik nádherných hereček, úplně znejistělých z toho, že nejsou dost dokonalé a pak jsou zdánlivé ošklivky, co ten vzhled nijak neřeší a s přehledem udělají "díru do světa". Tak ti přeji, pomerančový kvítku, ať jsi tou nejkrásnější - pro sebe. To není o nadutosti, ale o ocenění daru těla, kterého se mám dostalo. A do toho Egypta se určitě podíváš, čeká na tebe celý svět, ne? :-) Díky.
Holky, nehaňme se! Myslím, že to je o úhlu pohledu. Měla jsem kolegyni, cosi po šedesátce, občas u nás brigádničila. Vloni se chystala do Egypta a brala to s veškerou parádou. Zašla na kosmetiku, na pedikuru, na manikuru, na kulaťoučké tělo si nechala ušít plavky (několikery) a když u kadeřnice s takovou vervou líčila, že si ještě koupí řetízek na kotník a chlapi budou úplně šílet, tak se čekající pán málem zakuckal smíchy. A jak to dopadlo? Egypťané opravdu šíleli. Nemaj rádi vyschlé figury, blondýnky jsou v kurzu a vidět někoho, kdo si váží vlastního těla, je taky osvěžující. Z čehož plyne poučení, že někde na světě se vždycky najde někdo, pro něhož jsme zrovna my ženou jeho snů...
Já když jdu kolem zrcadla, které mám bohužel zabudované ve skříni z venkovní strany, tak zavírám oči. Pokud chci udělat ze svého ksichtu obličej, nasazuji dioptrické brýle a zvětšovací zrcadlo, abych se náhodou nezranila a upravila se aspoň tak, abych nestrašila náhodné okolojdoucí, když kráčím po městě. Na tělo od krku dolů jsem úplně zapoměla. Poskytuji mu pouze hygienu, nedívám a když se náhodou zapomenu, je to pro mne opravdu velké zklamání.Jak je ta příroda krutá.Duše ještě mladá, tělo, to již strádá!!
Ale, kdyby mi bylo čtyřicet, tak to bych se ještě dívala, to jsem byla docela čupr holka :o))
Zároveň souhlasím s čučenkou, že jsem také uchcechtaná, což je u mne opravdu výjimka, při čtení Květoňových výtvorů :o)) Jsou bezva.
Za povídku samozřejmě ****
Dík, teda, Květoni... :-) Ale na tebe nemám, si tě zrovna čtu, ale už mi docházejí síly.. jsem uchechtaná do slabosti, uch..
Ono to pokračuje v těch dalších příbězích. Asi by to nikdo nevydržel číst v tom jednom..
Já vím, ale mouchy na něj tentononc... i v lokále..
portrét císaře pána visel v lokálu, ne na hajzlíku,
alfi: když Čestmír došel kam Císař chodívá pěšky, spatřil Husáka? hm hm :-))
To přece byla věta ze Švejka... :-). Teda tamto bylo na císaře pána, já takhle normálně nemluvím, jen, když cituji :-)
to nebyla kadibudka...normální civilizované wc bez hmyzu...státníka jsme našli na půdě...:o)
Potrét státníka? ... a sraly na něj mouchy? :-)
tak to my jsme svého času měli potrét Husáka na záchodě...
Tak to já jsem se jednou divila doopravdy, neb sousedův synek svépomocí zapravoval pojistkovou skříňku do společné zdi. Šla jsem juknout na chodbu, co to za randál a fuj, najednou na mně vedle zrcadla zírá udivený a škaredý chlap. Nakonec jsme se rozhodli, že nechceme mít společné okénko a zdilo se.
počkám do jara, až se všechno zazelená, nebudu tak nápadná :-))
taky se někdy divím, kdo to u nás tam za zdí bydlí...
A to je chyba, avox. Měla bys tomu trápenému stvořeníčku poskytnout trochu útěchy a lásky.. no kdo jiný, když ne ty? :-)
Když jsem se naposledy podívala do zrcadla, koukala na mne ta bába tak vyčítavě, že už tím směrem za světla ani nechodívám... :-)) */
Tak jsem tady a čučím s hubou otevřenou. Napsáno podle mne velice skvěle...
někdo je vyhnaný prášky, někdo chyninem...
neumím, já se naučila jenom psát, takže to pak podle toho asi vypadá
Tys sice šel dobrovolně, ale museli tě nalákat na cukroví, je to jasné, četla jsem tvé verše.. :-)
Kdepak, já šel dobrovolně. Každénásilí zanechává stopy
strašné následky mívá, díš? Taky tě vyhnali, taky tě vyhnali??
Jo jo, chinin mívá strašné následky mívá strašné následky :-).*
Písmák 
