celkově, perfektní konec*
...ano, to je to správné slovo, pamatuju si všechno - označil mě jakýmsi cejchem, proto jsem to poznala
Źárovko, je to i můj favorit. Jeho básně se mi vtiskly do paměti jako žádné jiné.
Ani teď nevím, co můžu napsat, připadám si jakási...no, příliš prostá! Tak snad jen to, že je mi sympatické, že taky čteš Holana, je to můj favorit!
Zase poslední... připojuju se k pánúm předřečníkům. Máš mou úctu. Hezké dny! :-)
Kamile, nic se nestalo, to je normální. Děláme to občas včichni. Smekám před tím, že jsi schopen přehodnotit své postoje a navíc s tím pak vylézt na veřejnost. Někteří tento dar postrádají.
Kamile, podobně občas reagujeme mnozí, možná téměř všichni, daleko méně je těch, kteří jsou schopni sebereflexe jako například nyní ty. A to už něco znamená.
Tak je to vždycky. Já se často nestačím divit, co jsem kde napindal za pitomosti :)
Omluva: Dnes jsem na hlavní stránce viděl obdobné zapruzení Krytyka ohledně udělování výběrů, které jsem sám předvedl v této diskusi. Až tehdy mi došlo, jak je to trapné, kecat ostatním do jejich úsudku. Beru tedy zpět vše, co jsem výše napsal. Zajímavé je, že mi to nedošlo u mě samotného, ale až u někoho jiného. No, snad si z toho vezmu do budoucna ponaučení...
pardon, jeste avi jmenovanym
Kamile, proč se mi text líbí jsem stručně napsala, už když jsem dávala výběr. Podrobně vyjádřeno by to bylp nejspíš podobné tomu, co napsal a2a2a2, netřeba to po něm opakovat, myslím.
Vlastně díky tomu, že nemohu přes den volně rejdit po netu, už nemám moc co dodat nového k již napsanému.
Snad jen, že uznávám, že napsat dlouhý text je jistě dřina. A povedená kniha je lahůdka. Ale ani napsat dobrý krátký text nepokládám za triviální záležitost. Ono neplatí jednoduchá úměra mezi kvantitou a kvalitou. Nejen v próze.
Mimochodem, tvé přesvědčení, že nikdo z nás nic většího nikdy nenapsal, je poněkud úsměvnou ukázkou argumentu vzniknuvšího "ad hoc", bez toho, že by ses popídil... :)
Moje dobrá kamarádka z Berlína, vždycky, když se chovám jako ty teď, tak mi bez obalu zašeptá do ouška roztomilou větu: "Sereš si do huby."
Tož tak.
Ty hele, Kamile... Kdybych měl hodnotit zdejší tvorbu podle kritéria "kdo by vydal knihu těchhle textů", nebo jak jsi to formuloval, patrně bych Výběr deponoval do sklepa a nechal ho tam hnít.
Zjevně jsi nepochopil smysl tohohle ocenění. Jde o to, poukázat na výjimečný text, nikoli spřádat teorie o tom, jestli by dvacet takových vydalo na knihu.
Neuraž se, ale blábolivě mícháš jabka s hruškama.
(a dodávám, že jako autora a zdejší osobnost si tě vážím)
Kamile, já jsem své kusé argumenty uvedl už v úvodu. Nechci se zbytečně rozepisovat. Memám na to čas a vlastně ani chuť.
Pro účely komunikace o různých argumentech si tu nechávám uložené staré diskuse, kde se dá k podstatě věci pozorným čtením dojít také a to většinou v daleko širších kontextech.
Za všech namátkou vybírám tuto:
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=351411
Kamil Sikora,
tvá odpověď má povahu, kde nepřesnosti doplňuješ nepochopením role a možností kritiků. K těm nepřesnostem patří, že není pravda, že by v posledních pěti létech zde nebyly prozaické texty, které by se nedostaly do Zlatého výběru, dále to, že tvé zdůvodnění nijak nepopírá nárok prozaické miniatury na výběr a obávám se, že čílení se nad tím, že nečteme knihy povídek zde či rozsáhlé prozaické texty nemůže mít samo o sobě žádný vliv na ztrátu autority. Ta je dána přece jen více okolnostmi.
K S: Než začneš s těmi desítkami tisíc slov, tak si přečti kategorii: je to miniatura.
a2a2 a Pišto: Ano, jsem rozrušený, ale trvám na tom, že právem. Ukažte mi nakladatele, který by vydal knihu složenou z takovýchhle povídek! Nanajdete žádného, každý se vám vysměje. Nemá to totiž ani základní atributy kvalitní prozaické tvorby. A vy zde hlasováním deklarujete, že je to vrchol zdejšího povídkaření!!! (Za posledních 5 let na Písmáku nepamatuji prózu se 4 výběry.) Přitom tady jsou dobří autoři povídek i novel, ale ti nikdy nedostanou ani ťuk. To jste kritici??? Takhle ztratíte veškerou autoritu, máte li ještě jakou. Jsou tady autoři, kteří zde mají uveřejněny stovky povídek ve sbírkách, přičemž délky povídek se pohybují okolo 1000 slov. Jsou tady monotématické kusy o 40-50 tisících slov... Víte vy vůbec, jak dlouho trvá napsat knihu s příběhem o 50 000 slovech? Víte vy vůbec, jak dlouho trvá napsat povídkovou sbírku o 40-50 povídkách??? Rok, i více!!! Výše uvedenou miniaturu napíšu za 5 minut, s jedním prstem v uchu. Jenomže tohle vy vědět nemůžete, nikdy jste nic většího nenapsali, a ani nenapíšete, proto dáváte přednost 9-ti řádkovému dílu, před poctivou knihou!!!
Movsar: Tebe neoslovuji. Každý si může psát co chce. Není tvojí vinou, že došlo k téhle výměně názorů. Já zpochybňuji úsudek kritiků, ne tebe! Dokonce věřím tomu, že máš i dobré povídky, které nedostaly ani tip, natož výběr. To je zde běžné!!!
PS: Omlouvám se za slovo "sračka" to jsem přehnal. Sračka to není, ale ani žádné veledílo, na tom trvám...
Já si a2a2a-ho často dobírám, ale pravda je, že se občas hodí. Třeba když jde o to, diskutovat s lehce rozrušeným jedincem.
K jeho odpovědi není moc co dodat.
Kamil Sikora
Kamile jde o prozaickou miniaturu, a i kdyby mělo jít i o rozsáhlejší prozaický text, nemusí nutně obsahovat dialogy, aby byl smysluplný. A děje je zde docela nadmíru, dokonce na tak kratičký text úctyhodně nadmíru. Já za sebe to vnímám tak, že v takovéto zkratce je vlastně umění nahodit několik situací, otevřít je tak, aby čtenář bez problémů mohl asociovat a přitom je spojit do celku, který působí plynule. Tolik z mé strany na vysvětlenou, a ta poznámka ...a další se připojili, aby náhodou nebyli za blbce, kteří nevidí "císařovy nové šaty" v akci... určitě byla, jak doufám, napsána v momentálním rozčilení, třebaže souhlasím, že za blbce nechci vypadat nikdy, avšak někdy na to nestačím. V tomto případě však vím, co jsem chtěl.
"Z pohledu prozaika je to však strašná sračka! Žádný děj, žádné dialogy, dokonce marně hledám smysl tohoto prozaického "díla"!"
Vskutku vybroušené argumenty!
26 tipů, 4 výběry!!!
Z pohledu prozaika je to však strašná sračka! Žádný děj, žádné dialogy, dokonce marně hledám smysl tohoto prozaického "díla"! S tím však ostře kontrastuje jeho úspěch u kritiků. Jediné vysvětlení, které mě napadá, je, že zdejší "kritika" už je zcela nekritická. Jeden z nich, asi Zbora, dal první výběr, a další se připojili, aby náhodou nebyli za blbce, kteří nevidí "císařovy nové šaty" v akci. Jak jste proboha tomuhle mohli dát výběr? Zdůvodněte to!!! Velice mě to zajímá!!!
na Ruzicku je v Arizone moc horko..:-))
díky a2a2a za čtení a výběr! A taky Evičce, neboj, myslím, že těch skutečných kavalírů na trase je více, než těch s mimikry kavalírů a andělů.
jako by se vrátilo cosi z minulosti, hlavně ten humor s nadhledem ... a ostrovtip (jen aby tě Anděl jednoho krásnýho dne nepozřel :-)
kromě toho, že je to napsáno s jistotou mne zaujala víceznačná pasáž o pánských záchodcích, je v ní vtip, ale také spravedlivý sarkasmus.
Pišto a Pomerančová, díky, jsem rád, že vás ten text oslovil. Ano, uvěřitelné, ten den mi připadal tehdy poetický, tak jsem si ho zapsal, vše jak se událo. P.S.: Omilostněného Růžičku občas potkávám na trase Kavalírka - Anděl. Je to zvláštní, ale on trochu působí jako kavalír i anděl. Je ztělesněním rčení, že zdání klame.
Tohle se mi líbí - přesvědčivé, uvěřitelné, slov tak akorát.
Ten text žije. A baví.
Ale jo, pro tenhle styl mám slabost. Byť pro mě samotného jej definoval Wenders a toho už asi nic nepřekoná, pořád jde o výtečně zvládnutý text.
Tak mě napadá, že by se skoro hodil do té diskuse o maturitách a psaní prózy o 250 slovech...
Dávám jeden Zborou pošťouchnutý Výběr :)
Díky vám všem za čtení a příznivá slova. Tento večer asi budu, jak zpívá Lou Fanánek, "usínat s pocitem hospodských rváčů".
...dobře "obyčejný", což ale bejvá nejtěžší!
tipujeme!
Velmi poutavě popsané. Má to náboj. A ten dramatický závěr s otazníkem. Paráda.
Mění se více vlivem té četby, nebo nové barvy?
- otázka těžce movsarovská.
Je to naprostá báseň. Lehkost celého textu mě okouzlila. ip.
Napínavé! .) Mně osobně se ty útržky kupodivu dohromady semknou v jeden úžasný zápis. Líbí se mi ta záznamovitá přirozenost. Na nic není tlačeno. Ani na text, ani na čtenáře. To mám rád.