Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seco kdy zbývá
28. 02. 2012
64
40
4318
Autor
guy
každý si kdysi hrál
na tolik jsem jich měl
byly tu tenkrát mámy
a odpouštěly všem
co zbylo ve vlasech
v kapsách a špičkách bot
jen ve vysokých horách
kde k nebi bylo blízko
a nepukaly skály
tam mlýnky modlicími
si vítr prosívali
a málokdo si všímal
že ráno chutná jinak
než podvečerní šero
uprostřed polních cest
a že je každé zdání
jen nenápadná lest
na zamotání nocí
co mizí se svítáním
a pouze úzkost zbývá
jak podmíněný trest
40 názorů
Uff. T.+O.
Nějaký konstruktivnější kritiky snad budu schopná pozdějc ;)
Co zbylo z dětských her,
pár hezkých vzpomínek
na ruce maminek,
je to tak vůbec fér?
T*
Jen ten jediný poslední verš vydá za sto padesát "něčím zajímavých" veršů tady všude okolo.
Prostě guy. ***
sestricka.slunicko1
08. 03. 2012Sebastiana
03. 03. 2012blboun nejapný
01. 03. 2012noc na spadnutí
01. 03. 2012Marcela.K.
29. 02. 2012
guy, ty jsi prostě záruka kvality - akorát mi na tebe nesedí 2x opakování slova "jen" v téže sloce, to mi připadá jako tebe nehodné :-)), ovšem jako celek to má sílu! *t
Pekná báseň. Druhá strofa ma dostala:
"tam mlýnky modlicími
jen vítr prosívali"
chtěla jsem napsat, co nejvíc na mě působí, ale nevyberu nic, každá sloka má svoje a dohromady jsou silné
Jarmila_Maršálová
28. 02. 2012
ráno chutná jinak
než podvečerní šero
uprostřed polních cest
a že je každé zdání
jen nenápadná lest
na zamotání nocí
úzkost snad ne, ale smutek na mne padl... druhá sloka je pro mne nej, líbila by se mi i jako miniatura */
.. byly tu tenkrát mámy...
Až se mi z toho zadrhlo v krku, ačkoli tu svou pořád ještě mám. Ale jednou ten čas přijde a bude prázdný a studený a opuštěný.
Krásná báseň.
Tak takovou básničku si vždycky rád přečtu. Nebýt předchozího komentáře, ani bych si neuvědomil ten volný verš.
Květoň Zahájský
28. 02. 2012
dnes trochu jinak....zdá se mi...
toto nejvíc:
a že je každé zdání
jen nenápadná lest
na zamotání nocí
co mizí se svítáním
a pouze úzkost zbývá
jak podmíněný trest
no, mne mama nevodpustila nic...)...a asi nikdy, byt se tak tvarila....ale dikybohu jsem nijak k vostatnim "mamam", doufam, nezahorknul...-o))
...ergo: "susny"...o)
*