Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMOJE CESTA
Výběr: Print
17. 04. 2000
41
2
5225
Autor
AZALIN
Zpočátku byl jsem myšlenkou,
součástí věčného jsoucna,
pak nastoupil jsem pouť dalekou
nazpět - a do budoucna.
Byl jsem rybou v oceánu,
jen jednou kapkou z mnoha.
Měl jsem otevřenou bránu
k tiché oslavě Boha.
Žil jsem v korunách stromů,
přijímal dary lesa,
toužil se vrátit domů
- a stále dolů klesal.
Když kráčel jsem po pevné zemi,
živil se divou zvěří,
byl jsem již opuštěn všemi
a v Boha věřil stěží.
Naděje opět svitla mi,
ve všem tom marnu a bídě,
že spatřím obzor neznámý
- tam, v bájné Atlantidě.
Ach, byla jsi krásná, vznešená,
my žili v pýše pohodlí.
Proto jsi nyní pohřbená.
Sami jsme o tom rozhodli.
Žil jsem i v pastvinách Izraele
a nehleděl jsem na proroctví.
Vraždil jsem svoje nepřátele,
Josefa prodal do otroctví.
Byl jsem egyptským otrokem,
panenskou kněžkou, poběhlicí,
stavitelem i vojákem,
filosofem věčně snícím.
On odpovídal nám na otázky,
měl dlouhé vlasy, vousy - oči,
které mluvily řečí Lásky.
Můj život se zas k pravdě stočil.
Pak večeřel jsem s Ježíšem,
má duše byla opět čistá.
Však běda, já byl Tomášem
a k ránu třikrát zapřel Krista.
Bil jsem se v římských legiích,
dobýval jsem a znásilňoval,
topil se v bezduchých orgiích,
nic a nikoho nemiloval.
Za svitu Luny na ostrovech,
s elfy jsme v lesích tančili.
Bůh byl zpět v srdci i v mých slovech
- než křesťané vše zničili.
V Bagdádu vezír dlouhovlasý
šel kolem trhu s otroky.
V těch očích spatřil dotek spásy
a rozvzpomněl se na roky,
kdy peruánská princezna
jen pro něj v noci tancovala.
Možná si nikdy nepřizná,
co pro něj kdysi znamenala.
Pak žil jsem v srdci Evropy
a vzplanul proti tyranii.
Těžko jsem mohl pochopit,
že naše srdce stále hnijí.
Byl jsem davem zpívajícím
s vůdcem, co měl jedno oko,
"Ktož sú boží bojovníci".
Avšak Bůh byl převysoko.
V minulém životě měl jsem kůži
rudou jak záře plamenů.
Po návratu jsem vždy toužil
a věřil, že si vzpomenu
na svoji dokonalou duši,
na to, kdo vlastně vůbec jsem,
zatím však pouze doufal, tušil
- a teď jsem došel právě sem.
A nyní žijem v těžké době,
ocitli jsme se na pokraji.
Však sílu máme sami v sobě,
stačí jen chtít - vždyť žijem v ráji.
Teď už nás jenom krůček dělí,
na Zemi svítá naděje.
Zjistíme, co jsme zapomněli,
a potom navždy dospějem.
2 názory
Díky.. nepřehledná masa textu by to nebyla, kdyby tomu novej Písmák nezkurvil formátování.. jako ostatně i u dalších..
Slůůůníčko
20. 12. 2004
Je krásná, vidím, že i tak se lze dívat na reinkarnaci. Je to fakt dokonalý a moc se mi to líbí.
*
*
*
Jen napůl nesouhlasím s poslední slokou, vývoj tu bude stále a určitě nejsme na konci nyní.
*
*
*
Hm..........jen takovou naprosto bezvýznamnou poznámečku: Tomáš nezapřel Krista, byl to Petr (myslím, že forma nemá ustupovat obsahu takto závažnému)
*
*
*
Díky :o)
kde se historie snoubi s fantasii a vypravecskym umenim, neni co dodat...jen tip*.-)
Líbí se mi,že je to tak reálně pojatý.Myslim,že mluvíš za všechny.Pokud bych v životě chtěla hledat,tak určitě takhle.
akpak je to možný, že jsem to nečet???? Nebo čet???? já ani nevim. Každopádně je skvělá.......skvělá skvěloučká....*****!
Konstantinidisová
11. 08. 2001
Milý Azalin, včera som ti napísala, že tvoje básničky o čaji a strome, ktoré som od teba čitala ako prvé, ma nútia prečítať si viac z tvojej tvorby. Touto som začala. Tými životmi, cestami som šla s tebou, nielen v básni, ale naozaj, ty si ja, ja som oni a oni sú my... všetci sme to isté a je to krásne, keď si konečne spomíname. Hádam to ešte stihneme...
S hlbokým poďakovaním... *****
Myslím, že Tě chápu. Mluvíš mi z duše..:-))
*
Je to neuvěřitelná nádhera !
Už jsem ji kdysi četla, ale až nyní jsem na své cestě došla tam, odkud ji dokážu pochopit...
Však sílu máme sami v sobě,
stačí jen chtít - vždyť žijem v ráji.
Ale ona úplně celá...
*!
Každej máme nějakou svoji cestu.. a kdo může říct, že ta jeho je lepší nebo horší? :-)))
Záleží predsa len na tom, ako šťastný na tej ceste človek je a koľko lásky v nej nájde a rozdá. :o)
Taky se sem z casu na cas vracim :-))) A nedalo mi to abych nenapsala 'moji' cestu (Návrat ztracené dcery), jenze na tohle proste nemam, Azaline...
to me fakt zabilo uplne nejvic, jo presne tohle jsem potrebovala,,,tip tip tip
Fantastické. Nie som schopný viac slov, moje vedomie nemá svoju skutočnú šírku, ale cítim jeho chvenie vo vnútri. Diky. TIP. axon
asi jdu spát a nechám si to zdát...
po tomhle už nemůžu číst nic jinýho
dík
TIP. Taky vím, o čem mluvíš.Mimochodem, taky znám Hovory s Bohem N.D.Walsche. Jsem asi tak uprostřed druhého dílu. Mění mě to a otvírá mi to oči. Díky.
Ale takhle to doopravdy je, ty popisujes minule zivoty od zacatku az do tedka!! Celou evoluci nabyvani vedomi!! Ja vim o cem mluvis!! Ten optimisticky zaver je na miste, opravdu uz jen krucek... nekdy za sto let... a pak... :-)) *
Bambulka: Jéééé, vidim, že rozumiš.. to je sqělýýý!!! :-)))
Silvinka: Kouzelník Azalin ti samozřejmě uděluju souhlas.. pro Tebe všechno!! :-)))
Filozofická osvěta ? Beru ! Jenom je to na mě trochu moc dlouhé...
stačí jen chtít - vždyť žijem v ráji.
Dík...
Byla by asi škoda navždy dospět, ale jinak mám rád optimistické závěry. Je to pěkná procházka tvou hlavou. Dovedu si to dobře předtavit i jako videoklip. Pěkný.
Azi!!!!!!!!!!!!! To je ona?! mám ústa dokořán - zatím tip a až se vyspím tak víc...
AZI - to je fakt fantastická poema. Jenom drobný hnidpišský detailek (co jiného ode mne konec konců čekáš - že ?)
v té sloce o Husitech:
---- jedno oko
---- převysoko
- to je- rytmicvky a veršově vzato- lepší, než předaleko - ale to je detail ... jseš šikula !
teda AZALINE ja padam na zadek cekala jsem po ranu ledacos ale dnes snad nepujdu cist nic jinyho mne to nadchlo.
Tip
Bára Braun
17. 04. 2000
S plným dechem TIP!:-)
Snad jen, že k ránu třikrát zradil Petr a ne Tomáš, ale třeba to byl autorský záměr. A je to vlastně jedno!:-)
bebitka blond
17. 04. 2000Miroslawek
17. 04. 2000
Azaline - to je fakt fantazie - dostals mě !
Printe - když střídáš živočišné druhy, epochy, pohlaví, jseš davem, měníš řemesla - že by tohle vadilo ? Mě se to takhle líbí dokonce víc ...
Ale mně to vůbec nevadí!:-))) Taky jsem kdesi upích Nikodéma na strom, ač tam měl sedět Zacheus!:-))))
Azí, tohle je DOKONALÝ, a vůbec se nedivím, že z toho ta slečna v čajovna padla ehm na židli a jen tak zasněně na tebe zírala ;-))))))
jeden máš i ode mě
Ma poklona, jako bych tam byl s tebou. Sedím a znova pročítám.... je to supr, poklona stareho čaroděje.
aaaaazi
já jsem TI říkal, že se to neobejde bez TIPu, hihi...
je to fakt, no už jsme si řekli, že?
TIP...
a dík, že jsem mohl býti první, kdo si tuto poému mohl přečíst, ach...
Třeba jednou, za 50 let, až budou probírat "co chtěl básník říci" dítka ve škole, tak jim bude pan učitel vysvětlovat, že "autor chtěl v tomto místě zdůraznit nejen svou neschopnost uvěřit v to, na co si nešáh (a proto sebe nazývá Tomášem), ale současně i zkušenost s Kristovým odhalením vlastní nepříliš přijatelné proň budoucnosti - jsa jistě krom jiného ovlivněn hlasem kohouta na orloji, pod kterým jda poemu promýšlel"
:-)
Uáááá, tak to je.. no já ani nemůžu najít to pravá slovo, takže Ť !!!! :o))
Skutečnost je taková, že autor sám sebe nazývá Tomášem, protože je to jedno ze jmen, které mu osud v tomto životě přidělil.. a ano, Printíku, byl to autorský záměr.. ;-)))
Azíku, tohle je víc než na TIP (a bez protekce!!!, Ty víš:-))
Na pokraji stojíme, pak v sedě
jako tenkrát tam v Atlantidě
rozhodnout se musíme, kam dál se vydáme
na rozcestí, než vlastní Zemi prodáme
ničíc sami sebe, ve škodolibé radosti
pohrávajíc si s magií, v nevědomosti ...
Naděje září světlem stále jasnějším a těch lidiček je stále víc a víc. Svět si vzpomene a všichni půjdem tou správnou cestou ...
Jsi mi zase o hodně bližší, nevím co dodat ...
jeden TIP je málo!
To víš, že se mi to líbí, azouši. Už proto, že si připadám, jako bych to prožil s Tebou.
Dělám to velmi nerad, ale dávám Ti TIPeček.
Azi... vzal si mi dych. Takto ma už dávno niekto neohromil. Ďakujem. Ešte dnes si to vytlačím. Môžem to prečítať v našom literárnom klube?
Akosi mi chýbajú slova, toto je viac než báseň... No veď hej, ty si predsa čarodej :o)
*t*i*p*
Tak teď nelze už nic dodat, vše už jsi řekl. :o)
Naprosto jsi mě zaskočil, ale klidně to můžeš dělat každý den. :o)
Nelze než obdivovat.
(jak jinak než TIP)