Písmák Novoroční vzkaz
Letos na to nemám nervy.
Ať vás vezmou čerti, červy.
Zamkla jsem si na duši.
Jsem zlý pes, tak běda.
Okružní jízda
Praha. Protivná od pohledu. Jako holka, co má místo mozku šatník. Jako některá ztěch, který váží míň, než můj batoh a když nejste muž, co jí leží u nohou, nestojíte ani za pozdrav.
Něčí očí
Nastoupily za mnou
do noční tramvaje.
Jely načerno
a byly modré.
O hovězím svátku
O hovězím svátku
Žádám o povolení
Na pět minut se do tebe zamilovat
A napsat ti báseň.
Vylomená tužka
Psala po tmě vylomenou tužkou.
Napsala ti dopis a vněm to všechno bylo.
Potom ten dopis složila do obálky.
Nadepsala tvoje skutečné jméno.
Zádušní mše za Vánoce
Zádušní mše za Vánoce
Dav se rve nahoru a nebo zase dolu. Jezdící schody končí vnedohlednu a Nedočkavá do mne vráží, že snad nemám stát vlevo. Vlevo je totiž ona. Vtom je ta potíž.
Špatná povídka
Špatná povídka
Řekl bych, že jestli to má Jana vhlavě alespoň trochu vpořádku, musí ode mně vdohledné době zdrhnout. Podíval jsem se na sebe do zrcadla. Pravda je, že vsedm ráno nikdo nevypadá tak, aby na to mohl být hrdej. Já ale nejsem nic moc i když se vážně snažím.
Přirovnání
Jako
pouliční osvětlení
pavlačový kočky
binomická věta
Zesnulé listí
Zesnulé listí
Na památku zesnulého listí
zapalte cigarety.
První jinovatka, bílé šaty družiček,
Šest
Podzimní chvilka anitrochupoezie
Všest ráno
To vypadá skoro jako listopad.
Taková ta hloupá apatie,
Mezilidskej karneval naposled
Mezilidskej karneval naposled
VKarlově hlavě bylo naprostý ticho. Rozhodl se neexistovat. Není žádnej Karel Vlček, tak na co tady ještě všichni stojíte. Oni stáli dál, protože nechápali, jak někdo může zničeho nic přestat existovat bez svolení a bez razítka.
Mezilidskej karneval na stříbrným podnose
Mezilidskej karneval na stříbrným podnose
Pamatujete si takovou bláznivou ženskou, co se jí říká podle nápisu na žvejkačkách. Ne. Tak přesně to je Winter. Winter od slova Winterfresh.
Mezilidskej karneval na ohnutý lžíci
Mezilidskej karneval na ohnutý lžíci
„ Já jsem stebou strašně, ale strašně nešťastná. “ Oznámila hezounká bruneta Karlu Vlčkovi, zatímco ten si matně uvědomoval, že asi žije, nebo co.
„ Jo. A jak se to pozná.
O půlpravdy
První:
Nikdo tady není.
To proto,
že tu nejsem ani já.
Markétin měsíc
Plížila se bez cíle bytem. Zase ten pocit. Zase ten odporný pocit, že je toho na ni moc, že to sama nezvládne, že je jí hrozně. Jenompřepracování – uklidňovala sama sebe.
Návod k použití
Rozpusť vbílém víně
Jednu černou noc.
Papírové vlaštovce
Pošeptej svá přání
Kecy v kleci
Kecy vkleci
Třikrát denně servírujem
Kecy na sladko.
Když ale příjde na věc,
Chybička
Zvuky noční ulice.
Dusivýkašel.
Nachladil ses.
Mramor bývá studený a ty jsi na něm včera spal.
Tři mrtvé řádky
Hledáš smysl života.
Copak nevíš, že je v mrtvých očích
porcelánových panenek.
Zvonkohra pro zasněnou
City jsoujako tanečnice
v dřevěné dóze na šperky.
A život jako zvonkohra.
Teď. teď ještě slyším,
Perlová děvka
Čekal ve špinavém pokoji těch, kteří šetří na čemkoliv, aby měli na chlast a cigarety. Jednu si zapálil. Všechno bylo prostoupeno pachem kouře.
Přišla tak akorát.
Co chce červený vokno od života
Co chce červený vokno od života.
Když je vokno červený, znamená to pro ně asi určitý stigma, protože všechny okna bejvají bílý. Samozřejmě, že všechno se dá řešit sebevraždou, ale zkuste to, když jste okno. Být oknem je vůbec dost psychicky náročný zaměstnání.
Lhářčina přísaha
Lhářčina přísaha
Odejdi,
Prodejná můzo
Ve stovkách barev
Pohádka o Sáře
Pohádka o Sáře
Jméno, které jménem není
Jediné je její jmění,
Možná čeká vykoupení,
Krysočtverec
Krysočtverec
( Zmijodrama o nevěře a třech dějstvích )
Dějství prvé
František, Marie,
Básník a svině
Básník a svině
Stojíš přede mnou
Jako pravá perla
Předhozená nenažrané svini.
Taková optimistická
"Život je fajn, ale nesmí ho být moc. "
řekl a skočil. Ten usměvavej sebevrah.
Krysozmijí veršíky
Praví takhle zmije líně:
" Kryso, ty jsi vážně svině. "
Krysa se však nechce dát:
" To říkáš ty - podlý had. "
Vzkaz od R.
Vzkaz od R.
Jsem jako šílená.
Lesknou se mi oči
A nocí se řítím do nikam,
Zatím bez názvu
Stál úplně na konci a byl tak hrozně sám.
Malej, smutnej a nepochopenej. smajlík.
Baziliškův syn
Baziliškův syn
Čí je vlastně tvá tvář.
Komu jsi vzal oči.
Tvůj úsměv znám roky
Nesmyslný jednohubky
Vezmu si propisku,
Půjdu se bít,
Za právo nedospět,
Věřit a snít.
Abeceda obyčejného dne
Ano – řekl někdo. Snad odpovídal na otázku a nebo jenom souhlasil.
Brzo – vnamodralé ranní mlze postávají mrtvoly živých nadřízených, podřízených, studujících, otravených.
Cíl – ten mají každý jinde.
Sebevražda
Sebevražda
Poleju se benzínem,
škrtnu sirkou,
zahořím touhou,
Okenní variace
Variace
( při pohledu zokna )
Ležím tu.
Jen já
Havarijní rybky
Havarijní rybky ( aneb povídka,co vůbec není o rybkách )
Uzavřené vprůhledném vodím vězení plavou tři rybky. Jedna velká zlatá,druhá sduhovýma šupinkama a ta třetí,ta docela malá a ošklivá, stou si chodím povídat. Mohla bych říct,jednoduše – Ta třetí je moje. – ale neřeknu to.
Vakuovaný párky
Vakuovaný párky
Potkala jsem svoje myšlenky
v hlavách kolemjdoucích.
Kdosi mi je vzal.
Skořicové blues
Skořicové blues
Déšť přerval město na tisíc nesmyslných kousků.
Déšť smazal zmysli tisíc nepatřičných myšlenek.
Vítr neurvale svlékal stromy a jejich záplatovaná róba se pletla do cesty dvěma podrážkám. Rozbíjely kaluže na tisíciletou smůlu a paltřila knim Ona sneurčitě hnědými vlasy,které vítr svléknout nedokázal.
Sen,ve kterém byl květen
Sen,ve kterém byl květen
Víš,mně se nikdy sny moc nezdály. a nebo jsem si je asi nepamatovala. Ale tenhleten vydal za stovky zbytečných snů o zbytečných věcech,které jsem udělala,než jsem šla spát. Byl zrovna květen vtom snu.
Něco okolo páté teprve svítalo
Něco okolo páté ráno teprve svítalo. Ulice pomalu otevírala oči,aby si prohlédla prvního ranního chodce. Drobná vzpřímená postava kráčela krokem tak rázným,že zní navzdory neveliké výšce šel až strach. Černé šaty za ní impozantně vlály a podpatky klapaly ve fortissimo.
O kachličkách,zdech...trochu jiná verze
O kachličkách,zdech a písku
Nálada zašedlých karmínových kachliček přisedla v čekárně kzakleté princezně. K té,co sama zaklela se do šedého svetru a věčně svraštělého obočí. Stádo tak příšerně stejných kachlí nemělo na ni vlastní názor . ani po té,co jim naplivala do xichtu.
Na větvi
Víš,
Jednou,až pochopím,
Že jsem všechno stejně prohrála,
Najdu nejvyšší strom valeji.
Snídaně se životem
Snídaně s životem
Oči,před chvílí teprve otevřené,hledají jezera vmapě na stropě. Mají čas a můžou hledat věky. ještě celých pět minut. K jezeru se chodí lidi topit,no a nebo pro vodu.
Vanilkový čaj s kousky tebe
Vanilkový čaj s kousky tebe
Zavírám oči.
Duše je otevřená do kořán.
Dotýkám se světla svíčky.
O kachličkách,zdech a písku...
O kachličkách,zdech a písku
Nálada zašedlých karmínových kachliček přisedla v čekárně kzakleté princezně. K té,co sama zaklela se do šedého svetru a věčně svraštělého obočí. Stádo tak příšerně stejných kachlí nemělo na ni vlastní názor . ani po té,co jim naplivala do xichtu.