VANILKA
"Miláčku, je tu chladno. Málo topíš,“ prohlásí můj muž a kouká se po peřině.
Nebudu čekat, až si o ni řekne a podám mu ji rovnou. Zimu tu nemám, zatopeno mám dost.
KINO ŽIVOT
Bylo mi asi sedm let a už jsem chvíli chodila do školy. Takže nastal čas, abych i do kina chodila sama. Maminka mě tam přivedla, koupila mi vstupenku a posadila mě na správné místo, protože zase tak velká, abych to nepopletla, jsem ještě nebyla. Dodnes nevím, jestli na mě čekala celou dobu někde poblíž, ale vždy stávala venku před kinem, když promítání skončilo, aby si mě odvedla domů a po cestě vyslechla mé překotné líčení shlédnutého.
STATIM !
Když syn utrpěl poměrně vážný úraz hlavy a zpráce mi ho přivezl kamarád skomentářem, že už je to dobrý, protože už ví kde je a netřepe se, neváhala jsem ani okamžik doprovázet ho do nemocnice, kde to neznám. Kluk měl hlavu jako pomačkaný globus, na pravé straně čela díru a oči podlité krví kolem dokola. A to i jinak ostýchavá matka vyrazí kamkoliv. Tím spíš, že každý nemocniční komplex je dnes vybaven kvalitním navigačním systémem v podobě dobře viditelných tabulí.
MŮJ SYN JE PANKÁČ
Můj syn je punker. Žije punk, poslouchá punk… a občas i vypadá jako punk. Tohle hnutí nemá žádný jednotný ideový směr. Nejrozšířenější postoje jsou odpor vůči nacismu, rasové diskriminaci, politice a válčení.
ŘÍKÁVÁ SE...
Říkává se, že je lépe vyhořet než se stěhovat.
Já se stěhovala mnohokrát.
Ve třech letech jsem byla jen brzdou tohoto procesu. Táta už byl vnovém bytě, kde na jedné matraci uprostřed budoucího obýváku vyčkával příchodu rodiny.
ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ
Kvapem se mi blížilo osmnáct, což je přibližně věk, kdy už by člověk měl dokončit základní vzdělání. Moje babička o něm říkávala, že se mění sdobou, a nabádala mě, abych se něco naučila o počítačích, protože jinak budu „namydlená“. Nostalgicky si k tomu povzdechla, že za jejích časů k získání místa vkanceláři stačilo mít úhledné písmo. Do kategorie základního vzdělání pak zahrnovala ještě obyčejné kupecké počty, slušný přehled o naší národní historii a i pro neznabohy alespoň povšechnou znalost bible.
STŘÍDÁNÍ STRÁŽÍ
„Ty seš ten novej. “ zeptal se Jirky větší zdvojice služebně starších policistů, když se všichni sešli venku u auta. Vypadal trošku jako neohrabaný medvěd, byl jakýsi pomačkaný a čepici měl zmuchlanou pod paží. Vjedné ruce držel velkou bagetu, ve druhé obrovskou termosku.
JÁ TĚ VIDÍM!
Pachatele mi přivedli už před pár hodinami. Nedopustil se žádného závažného činu a nezpůsobil jím ani velkou škodu. Ale i „malé“ věci se musí vyšetřit, řádně zadokumentovat, a postoupit státnímu zástupci. A ten očekává, že svou práci odvedeme dobře.
SRAZ
Když jsem se blížila kmístu konání, hodně jsem váhala. Obvykle totiž hůř hledám své „místo u stolu“. A to i na školních srazech, na které bývám srdečně zvána. Teď jsem však šla na sraz, na který mě nikdo nepozval.
KONCEM VŠECHNO ZAČÍNÁ
Byli jsme sice na stejném bojišti, ale vprotilehlých zákopech. Já policajt, on vloupač. Měl až nezdravě šikovné ruce. Zcelospolečenského hlediska příliš nenechavé.
V DOBRÉM I VE ZLÉM
… ve zdraví i vnemoci, vchudobě i vbohatství. Tak to mám nastavené. Tohle přece člověk cítí, když miluje. Je vtom řečeno všechno, lépe se to vyslovit nedá.
DOBRÁ OTÁZKA
Pachatele jsme měli tak rychle, že to bylo na vyznamenání. Jenže právě tehdy se vyznamenání nedávají. Zřejmě pro mylný dojem, že když se podaří pachatele chytit brzy, tak to nebylo nijak složité, a moc velkou práci to nedalo.
A protože jsme je lapili včas, tak ještě nestihli „zašantročit“ svůj lup.
BOŽÍ MLÝNY
Byl nějaký špatný den. Někdy dny takové bývají. Na co člověk sáhne, to se mu nedaří. A když se to táhne od rána, už vpoledne se těší, až večer zaleze do pelíšku.
KLÁRKA
Byla sobota, můj budoucí muž popíjel svou ranní kávu a listoval vnovinách. Bydleli jsme spolu krátce, a ještě mě měl rád. Já jeho taky. Svýjimkou motorky nebylo nic, co bych mu nedopřála.