Písmák „devonské vápence jsou rozrušeny abrazí spodnobadenského moře a činností organismů“
příboj modeluje hluboké a otevřené rozsedliny
zanechává dobře opracované úlomky hornin
jejich povrch je narušen bioerozí;
kruhovité jamky - úkryty ježovek
účelné osevní postupy II.
na extrémních stanovištích se vyvíjí převážně mělké půdy
nevhodné pro zemědělství
jejich zalesnění nebo zatravnění je často problematické
neboť erozí ztratily svrchní vrstvy
materiál v suspenzi
plaveniny splaveniny antidepresiva herbicidy slova
v mých vodách způsobují mírný zákal
naštěstí už neokupují prostor tak agresivně jako tehdy -
jenže kdy tehdy
účelné osevní postupy
je již velmi starou zemědělskou zkušeností
že opětované pěstování téže plodiny na jednom pozemku
zhoršuje půdu
proto je vhodné plodiny střídat;
nevyhnutelnost odlučných ploch / výpisky z kapitol o protierozní ochraně půdy II
strmé svahy
které neodpovídají přirozenému sklonu zemin
a nejsou chráněny vegetací
lze snadno narušit činností vody
výpisky z kapitol o protierozní ochraně půdy
komunikace
jež je vedena nesprávným směrem
může erozně rozrušit celý svah
a pohybem zemin zničit přilehlé údolí
příběh č. 42, verze 3, du forma
Ale vždyť to znáš, je to takovej ten banální příběh, kterej jsi slyšela už tisíckrát, kterej se klidně mohl stát i tobě. Ve čtvrťáku na gymnáziu se zblázníš do svýho nejlepšího kamaráda, on se pak zblázní do tebe a když se to začne přelívat do něčeho jinýho, nastane průser; někdo na svou první lásku romanticky vzpomíná, ale ve výsledku je to spíš mor, kterej tě rozežírá dlouho potom, co se rozejdete. Jasně, zpětně si říkám - kdybychom to tehdy nepustili tak daleko, byli bychom doteď dobrými přáteli… určitě; vždyť jsme si docela rozuměli, nekonečný řeči o všem možným… Akorát mě při této úvaze vždycky napadne takový to klišé – můžou kluk a holka / muž a žena opravdu být jen přátelé.
No nic, prostě do toho spadneš, zamilovanost jako závislost, i když se všechno děje pomalu, trvá to, trvá, než se vůbec odvážíš ho políbit, nakonec jedna krátká pusa a pak s tebou najednou přestane mluvit -
A ty nechápeš, nechápeš vůbec nic, snažíš se z něj vylomit důvod, vždyť všechno musí mít nějakej důvod, věříš tomu, že se ti podaří jej vypátrat; přece jen, jsi racionálně založená šprtka, kterou vždycky bavila škola… Jenže nic z něj nedostaneš, ticho ti protýká mezi prsty.
výpisky z atlasu trav
ačkoli trávy tvoří podstatnou složku luk a pastvin
nejsou všechny stejně kvalitní
některé druhy lze považovat za méně hodnotné
plevelné
ostrovy nemají jména
překročit hranici ekumeny
žďářit kolonizovat
opustit nížiny
kde řeky překládají svá ramena
rumiště
možná jsi zapomněl
jak vypadám jak zním jak mlčím
- proto ti čas od času o sobě dávám vědět
zdánlivě nesmyslnou změtí slov
výletiště
„Je to moc vysoko a je to nebezpečný… chybí tam zábradlí. “
„Vstup na vlastní nebezpečí. “
- tu nesmírnou výšku mi přiřkli lidé; se svou potřebou vše změřit srovnat nacenit procítit
nadto nechápu proč najednou spadám do jakési liché kategorie
požářiště
jsem tu
jsem tu stále
žiju a mám se docela dobře
porostnice hasivka bříza
hradiště
jsme na místě.
prý hradiště -
ale ovšem.
původní lesy vymýtili
čím je pro vás poezie?
autorka alenakar se na konci své básně "fosílie" ptá, zda je evoluce poezie ukončený proces.
je to tak. nebo není.
čím je poezie právě pro vás.
pouštní dlažba
mračna písku nad obzorem -
větší klasty zůstávají v původní pozici
zaklesnuté do sebe
nerozložitelně nepropustně
exkurze / krajinou
jsi na místě.
opět hledáš duchy vysídlené vesnice -
v rámci katastrálního území zaniklé obce
nacházíš jen ekosystémy podobné suťovým lesům
návrat na exkurzní lokalitu III
dlouhou dobu buduješ adaptační mechanismy
efektivně vynakládáš získané prostředky
náhle se však pravidla hry o přežití mění
původně výhodné vlastnosti
návrat na exkurzní lokalitu II
kdysi mořské dno
dnes nepříliš výrazný profil -
vrstevní sled rozlomený v čase
analyzuješ vzorky organických hmot
návrat na exkurzní lokalitu
jsi na místě.
kdysi mořské dno
dnes nepříliš výrazný profil -
vrstevní sled rozlomený v čase
fáze vývoje krasové krajiny
podmínkou pro vývoj dokonalého krasu je
přítomnost rozpustných hornin a dostatek vody
v raných fázích
- zřetelné projevy krasovění na povrchu
krajina po povodni
skrz mlhu vidno jen na pár kroků
mezi vyvrácenými stromy však tušíš
trosky kusy dřeva lehlou trávu odpadky vějíře větví kmeny zbytky stavení
řeka několikrát přeložila své koryto
zápisky z teorie ostrovní biogeografie
pozvolna přestáváš být součástí kontinua –
najednou jsi ostrovem
ubýváš
přesto doufáš
sedimenty
------------------------
------------------------
------------------------
písky jíly slínovce
spánek je jezero
černá a dočasná
hltáš i vylhaný měsíční svit
necháš vítr aby čeřil tvou hladinu
ač víš že hlouběji nepronikne
vybrané kapitoly z fluviální geomorfologie
zas podemíláš břehy
hryžeš v zátokách
chvíle
kdy se rozliješ do krajiny
chybějící doslov
co s nedopsaným příběhem
a únavou z věčné potřeby doslovů -
zbývající léta se potácet
mezi obdobími sucha
Rodokmen
Bylo mi asi třináct, když jsem zjistila, že táta pije mnohem víc, než jsem si myslela. Chytli ho, jak řídí s jedna celá sedm promile v krvi a sebrali mu na rok řidičák. Vzhledem k tomu, že se už nemusel hlídat, opíjel se o to víc. Klára, moje o deset let starší sestra, ho všemožně obhajovala, ale dělala to zřejmě jen proto, že sama měla s alkoholem problémy.
náhrdelník
pár recyklovaných omluv
padnout si do náruče
ach ten žár ten žár jen přilož do kamen
v souladu s dávnými rituály
horní hranicí lesa
neustále se zabýváš růstem okolních stromů
pečuješ o ně
toužíš je poznat pochopit
a mezitím kdesi uvnitř kdesi daleko
exkurzní lokalita / poslední
už se skoro nevidíme
a přitom kdysi –
jsme na místě.
na hraně.
exkurze / hladinou
šest tisíc metrů pod mořem
tu tmu si už nepamatuješ
ale i přesto bys rád -
- o hlubinách oceánů víme méně než o měsíci -
sesuvná území
svahové pohyby jsou v některých případech téměř nepostřehnutelné
- jen stromy stále vesele opilé
- zeminy budující svahy se jeví jako stabilní
dokud jejich vnitřní tření nedosáhne prahu
zemětřesné roje (nic zásadního atd.)
o zemětřesných rojích víme
že souvisí se změnami vydatnosti pramenů
a změnami nálad mrzutých a sebestředných žen
ovšem jejich projevy jsou ještě přijatelné
příliš dlouhé období tektonické stability
spád údolních den se vyrovnává
nejdříve při úpatí svahů
posléze postupně k pramenným úsekům
žádné rozrušování břehů
peneplenizace
sdílený prostor hrástí i prolomů zerodoval
téměř všechny důkazy o jeho existenci byly peneplenizovány
zbývají jen monadnoky
- destrukcí dosud nestrávené hmoty původních elevací
pod vlnou
pořád jen pozoruješ
jestli řeka teče tam kam má
už tě unavuje ji hlídat
kámen do kapsy
zápisky z exkurze; pohřbené půdy
zažili jsme několik dob ledových
inverzi magnetického pole
i příchod člověka
dnes je však šance na revitalizaci nízká
krajinou
krajinou
dávno
nesčetněkrát seknout drápkem
krev v umyvadle – vydařený akvarel.
ideální báseň
expozice musí být
srozumitelná
a proto - vápenec anebo žula
- pomatený metamorfity pominu
mosty
slova
kameny přes rozvodněnou řeku.
umění společně mlčet je dar
divokou vodu prý překlenou mosty z ticha
zápisky z exkurze; vodní
(pod)
začala sis v místech
kde liška dává dobrou noc
a kde skály dokážou zpívat
muzeum/učebna biologie
zatavit okamžik do jantaru
- mušku, mravence… alespoň zrnko písku.
a v dobách méně příznivých jej okukovat jak exponát v muzeu zkamenělin
nebo vzácnou relikvii v bazilice
Šibenice
Jdu tichou krajinou. Úbočím kopce, jakých jsou v naší zemi desítky, stovky. Tento je trochu zvláštní – nahoře kdysi stávala šibenice. Vzduch voní pozdním létem.
exkurzní lokalita; mizíš
pomalu mizíš
ztrácíš se mi -
nacházím tě jen v sobě a na starých fotkách
- dosud neodplavená vrstva regolitu
nic zásadního se neděje; sempervivum
na římse divadla netřesk -
být jím od narození -
uchytit se v narušené omítce
vystačit si s málem
výlet
jsi na místě.
hledáš duchy vysídlené vesnice
jenže -
- zřejmě je vypudila nenávist koncem války
Sucho
Konečně spinkají. Ida ještě zkontroluje, jestli jsou přikrytí, starší syn trochu funí, mladší zamlaská a jí připadne, že jsou tak krásní a roztomilí; na okamžik zapomene na všechny ty chvíle, kdy se je snaží krotit, kdy má pocit, že jako matka absolutně selhala, že je úplně k ničemu.
Jenže koho to proboha zajímá. Je třeba skloubit vše, děti a muže a práci a rodiče, kteří se těžko vyrovnávají s přicházejícím stářím, a babičku, co mizí před očima; vždyť co jsou moje stesky nad tím, že někomu teče život mezi prsty, že mu zbývá pár měsíců, týdnů.
Q100
jsi odškrceným meandrem
strangulační rýhu zakrýváš nefritovým náhrdelníkem
a závisíš na jistotách druhově bohatého ekosystému
který spěje k zahnívající rovnováze
404 page not found
…
už se skoro neslyšíme.
jen občas si tě vybavím
když najdu čtyřlístek
čtyřlístek
stejně si pořád myslíš
že najít čtyřlístek znamená štěstí
přitom jde jen o anomálii
(v lepším případě)
vale un potosí
jejich chodby mají nízký stropy
je tam vedro
chce to hodně žvýkat koku
nepřemýšlet
jablko
jako když rozkrojíš jablko napříč
čekáš hvězdičku
a místo toho křížek
to se přece neděje ani mně ani tobě
zpátky na exkurzní lokalitě
…
letos už asi nikam nepojedem
místo bolavě bílých útesů a šumění vln
opuštěný lom na kraji města
mezisklad
jsme na místě.
budoucí mezisklad vyhořelého jaderného paliva
jako bych v podzemí - uvnitř skalního masivu - žila už nesmírně dlouho
naháním strach svým spolužákům
exkurzní lokalita
to podstatné se tu už stalo
ale když zavřu oči
slyším
hukot motorů uvnitř masivu
tak trochu nechtěný zázrak
na oltáři ulity uvězněný v kameni
rozdrobený polámaný kdysi živý
čekám zázrak
i když v nic takovýho nevěřím
moře pod našima nohama (zase jsme se nějak nepochopili)
smál ses
když jsem vysvětlovala
že celý město kdysi leželo uprostřed oceánu
a dnešními ulicemi valila láva
bylo nebylo
pod branickými skalami
čekala jsem čtyřicet minut
než jsi dorazil na rande
(naivka dochvilná)