Perseidy
Čepelí úsměvu sekám Tvé trny,
ozvěny kroků na dunivém písku,
plachý déšť s očima raněné srny,
přeťatý přívod k vodotrysku.
Wolff and the Moon
The art never sleeps,
but the mind seldom wakes,
the eye often weeps,
over goofs the heart makes.
In Commemoratione Omnium Fidelium Defunctorum
Sometimes the twilight opens gates,Obscure, hidden ways,My father calling - "Come, you're late. ",I told him - "Not today. ".
Isabelle Wolff
A veiled face,
the palest eye,
twists and turns
of truths and lies.
Derviš a sultán
. takto pravila Šeherezád svému královskému manželovi, když do zahrady opět vstoupil večerní chlad a slunce se klonilo k západu:
"Alláh je veliký, Alláh je slitovný, a Mohammed je jeho prorok.
Žil jednou jeden sultán, který si opravdu přál pochopit, jak žijí jeho poddaní - co je trápí, co chtějí, po čem touží a o čem sní. Vydával se často v přestrojení mezi svůj lid, ale lidé po čase zjistili, že se tak děje, naučili se poznávat sultánovy převleky, a chovali se před ním tak, jak se chová každý na audienci u vladaře, který ho může zbavit života lusknutím prstů - se směsí úcty a bázně, ale nikdy tak, jak jim velelo jejich srdce.
Summertime
If one of my many drumsby magic could grant me a wish,I would taste all the world's rums,but I'll leave swimming to the fish.
Distant shores
Towards the unseen sea
rivers and brooks must flow
mixing old memories
with dreams of tomorrow.
Lights and Lanterns
Lanterns and lamps,hopes and colors,dancing on the twilight's seams,
green from envy,blue with sorrow,reds and yellows of futile dreams.
A gust of wind,playful splash of showerwhispered a long forgotten name.
I raised my voice,with a Word of Power,I banished thee from whence thou came.
dream.void() = null
Dnešní noci jsem znovu snil
o dálkách, kde jsme spolu nebyli.
Z bitev, které jsem nezažil,
mám místo údů jen pahýly.
TD - Orel a krocan
Na xaverovské nádvoří se jednoho dne zčistajasna, docela jako blesk, snesl orel. Důvodem jeho nenadálé návštěvy byl zatoulaný hraboš, kterého orlí zoban a drápy ve zlomku vteřiny připravily o existenci, zatímco se v okolních klecích, podobno šumění lesního listí při nenadálém poryvu větru, rozeznělo poděšené a šokované kvokání obyvatel drůbežárny.
"Barbarstí, čiré barbarství. " zakvokal pohoršeně důstojný krocan, ke kterému, jak se zdálo, shlíželi ostatní Xaverovští se zvláštní úctou.
Olivia
Smály se oči Tvé,
i já jsem se smál,
riff na čtyři doby
jsem dokola hrál.
Slavnost záhrobních hostí
Vypil jsem kalich Tvé hořkosti,
do dna, neb doba je vhodná,
hořkost se mi vsákla do kostí,
duše zůstala svobodná.
Soumrak literatury co výlučně lidské kratochvíle
Napiš haiku o staré paní jménem Gora, zlomeném brku a sněhu.
Stara paní Gora,
zlomeny brk v ruce drží
ve sněhu kráčí.
Ekonomická situace v říši pohádek
"K lepšímu nejsou všechny změny. "
naříká nešťastně hladový Jeníček.
"Bába má od pondělí nové ceny,
už vím, zač je v kapitalismu perníček. "
Ozvěna
V stepích Řeči Pospolité
leží kozák posekaný,
včera padl v bitvě líté,
dnes v kostele zvoní hrany.
Kouzlo demokracie
V exkluzivním pražském miliardářském klubu Rockefeller, jehož GPS souřadnice by turista na Google Maps jen marně hledal, vládla onoho jitra zvláštní atmosféra. Nebylo by přesné ji charakterizovat jako stísněnou (na to byli všichni členové příliš, jak se lidově říká, "za vodou"), ale přesto by pozornému návštěvníku neunikla neobvyklá kadence kritických odfrknutí, kterými lord Alisdair Crowbar častoval nadpisy článků ve Financial Times (žádní návštěvníci se v klubu pochopitelně nikdy nevyskytovali, v tomto směru měl livrejovaný butler velmi jasné a specifické instrukce, a tak si oné subtilní změny nálady všímáme pouze my). Nádechem nervozity se vyznačovalo i staccato o stůl bubnujících prstů energetického magnáta Daniela Vsetínského, který byl se do miliardářských kruhů přiženil teprve nedávno a trpěl nervózní obsesí, že ho uzavřená komunita pražské smetánky nepřijme mezi sebe. Podobné obavy však byly naprosto liché, neboť čeští miliardáři se starali především a hlavně každý sám o sebe, což bylo také veřejným tajemstvím jejich úspěchu na nemilosrdném kolbišti mezinárodního byznysu.
Trampoty pana ministra
"To se podívejme, jaká silná slova - Zločinnou agresi a sprostou krádež netolerujeme, řekl prý pan ministr Lipavský ruskému velvyslanci," podivil se továrník Krumphanzel, zatímco si míchal stříbrnou lžičkou ranní kávu ve svém oblíbeném klubu Rockefeller, jehož adresu by nuzný kancelářský dělník města pražského na Gůglu marně hledal. "Přitom v době zločinné americké agrese na území Iráku, Afghánistánu a Libye jsme ji nejen tolerovali, ale dokonce jsme se nadšeně vojensky účastnili. "
"Se zločinnými agresemi to máte zapeklité," řekl bývalý vyšetřovatel StB, nyní majitel knihkupectví a zvláštní poradce ministerstva vnitra pan Dobráček. "Vhodně načasovaná zločinná agrese může takové impérium energeticky zabezpečit na dlouhá desetiletí dopředu, a i na nohsledy a pacholky nějaký ten drobek zbyde.
Smrt
Jak na honu laň zná dávit chrt,
po konjunktuře vždy přijde škrt.
Lad krásy střídá slabost, žal,
pár let jsi snil - tos nečekal.
Újmy obecných pojmů
Nejvyšší čas
"Stovky let plynu jen dopředu,
je to jediné, co dovedu. "
Smutně slul nestárnoucí Čas.
Demonstrace na podporu práv íránského lidu
Přeposílám výzvu k podpoře celosvětových protestů proti brutalitě íránské teokracie, které odstartovala nedávná smrt Mahsá Amini, neboť jsem bytostně přesvědčen, že jedna lidská bytost nemá právo nařizovat jiné, co má nebo nemá nosit na sobě, které části těla si musí nebo nesmí zahalovat, případně co smí nebo nesmí se svým tělem provádět, a žádné náboženství, ideologie, případně zvykové právo, či jiná forma kolektivního poblouznění nemůže takové právo zakládat bez ohledu na pocity, tradice nebo přesvědčení těch, kteří se násilé ve jménu zmíněných přeludů dopouštějí.
Pokud v sobě i vy najdete sílu věnovat pár hodin starosti o osud lidí ze zdánlivě vzdálené a "cizí" země a kultury, přijďtě se zítra připojit na Václavské náměstí v Praze k onomu shromáždění - možná, že se nic nezmění, ale možná, že se změníte vy. A to už by mohlo za pokus stát, n'est-ce pas.
Mysterium Vacui
Mezi atomy hmoty prostorné mezery
jsou najisto důkazem kosmické nevěry.
Částice nezbedné (nedbaje vazebné síly)
kamsi mimo prostor si odskočily.
Psycho Path
Bitevní vřavu často střídá ticho,
(slyš, jak od stěny odráží se hrách)
těm, co přežili hlasitě kručí břicho,
basovým tónem muziku tvrdí strach.
Můra
Ze tmy zrozený nemá v noci strach;
racek se rád houpá na vlnách,
žádný losos v moři neztratí se,
a zlomit nelze pouštní písek.
Vzkaz příteli
Nestav si dům v ruinách mostu,
prsten vyměň za sedlo a koně,
težké víno nabídni hostům;
krev hroznů Země hodí se pro ně.
Interstellar
Ahmed Alshaiba - Interestellar Theme (Youtube)
To je nádhera. prostě čistá nádhera, až se dech tají - hudební téma vyjadřující nadčasovost, nesmírnost kosmických dálav. Znovu a znovu se ujišťuji, že hudba je naprosto základní a hluboký komunikační prostředek, protože literatura, která potřebuje ke komunikaci jazyk s sebou nutně nese obrovskou bagáž různých nevyřčených postulátů, sdílených omylů, přeludů, nadějí a strachů.
Ale hudba - hudba je amalgámem rytmu, který ovlivňuje přímo srdeční tep a tím i temperament, a melodie, která předchází intonaci hlásek a slov, a dokáže bez jediného slova konstruovat nálady a snové vize.
Věra ve víru vášně
Krásná, přesto věrná Věra
nevydrží do večera.
Dřív než soumrak stíny zdlouží
(kroky lidí; ona touží. )
Vzhůru dolů
Bdění je ztráta čichu,
myšlení
je zase svědění
tam, kde máš prodlouženou míchu.
Jogín a Mandala
Když už měl jogín na mále,
svěřil svou duši mandale.
"Zde máš mou duši, mandalo,
není to ale nastálo. "
Kocovina
Přes včerejší tabuli, příteli,
dnes čistý ubrus zapomnění;
ač jste se spolu krásně poměli,
co bylo, dnes již nenávratně není.
Jihočeská selanka
Jeroným si dodal odvahy, přistoupil k neznámé cestující, která se na něj před okamžikem usmála jako pelargoniemi rozkvetlá pavlač, a takto k ní pravil:
"Odpusťte, milostivá, nicméně měl jsem v průběhu tohoto odpoledne pocit, jako bych při pohledu na Vaši krásu pocítil nával těžko zvladatelného vzrušení, ale zaboha si nemohu vzpomenout, v kolik to bylo hodin. "
Neznámá kráska se tentokrát neusmála, protože spala jako do řeky vhozené poleno. Jeroným při tom zjištění pocítil rovněž nával ospalosti, a než se nadál, spal jako dudek i on.
O spořádaném kacířství
"Vědmo, plamen těžko počká. "
Řekla z pece černá kočka.
Vědma (ještě napůl spící)
spěchá proto k inkvizici.
Zdvořilá erekce
"Dovolil jsem se, madam, dostaviti,
a před Vámi v pozor se postaviti.
Též i můj penis se dostavil,
a vzorně se v pozor postavil. "
Luminum Aetherna
Ronika - Bezejmenná
Máš srdce rozbité na kousíčky
A duši jako plamen svíčky
Hoří a hoří - stravuje samu sebe
Coitus Sanctii
V duši prázdno, však na ústech pěna,
možná jsi podobná jako moje žena.
Než vichru odevzdat frustraci, zlost,
raději mě odstrčí - "řekla jsem: DOST. "
Another Life
It's about to rain
But not quite yet
The storm clouds are stained
Bloated with dread
Sobí hrob
Být kluzký jako kámen,
co snadno na dno jezera,
odkud chlad kostí vyvěrá
a kostrám morkem nočních snů.
Hvězdobraní
Schovám své ruce do Tvých dlaní,
nevnímám úprk slov, ba ani,
že slunce k obzoru se sklání;
padá hvězda, co mě vždy zraní.
It's raining you...
Clouds weeping dry gin,
raindrops whispering your name,
sirens and sorrow.
TD - Mravoučný traktát o úskalí obcování s mocnostmi pekelnými
Žil, byl kdys v slovutném městě pražském jistý Doktor Faustus, znalec věd hermetických i mundánních, který bydlel na rohu Karlova náměstí, jen co by houfnicí dostřelil od autorova zanedbaného brlohu. Příběh se, toť se ví, odehrál dávno před započetím procesu gentrifikace Starého města, což také vysvětluje záhadu, jak si mohl prostý doktor věd naturelních item transcendentních dovoliti nájem v samotném centru, obklopen holírnami turistů a plastickými klinikami pro zbohatlíky z řad kupců či zkorumpovaného měšťanstva.
Tento nebohý doktor žil osamělým životem učence, stranou lidského kolotání, neboť ho stihla strašlivá kletba, a totiž že život samotný ho počal k příšerně nudit. Fausta nudilo spát a nudilo ho vstávat, nudilo ho jídlo, pití, i věčné tlachání učených kolegů na Universitě, ba dokonce i majestátní pohyb těles celestiálních, jejichž odvěké saltarello sledoval náš nebohý vzdělanec čočkami svého astrolábu, připadal našemu hrdinovi bez nápadu, pln repetitivní bezradnosti a nehodný ni pohrdavého epigramu na stěně záchodků na Ovocném trhu.
Zrození dokonalosti
Bylo jednou jedno království, tak daleké, že si dnes nikdo není ani jist, jestli vůbec kdy existovalo. V tom království nikomu nic nechybělo, dny a noci tam byly přesně tak dlouhé, že to všem vyhovovalo, a citróny byly přesně tak akorát žluté. Jednoho dne se v tom spokojeném království narodila královským manželům princezna tak dokonalá, že slunce v úžasu nad její dokonalostí na chvíli zašlo za měsíc, takže došlo k zatmění, a když se zase v království rozsvítilo, užasli všichni nad sličností a rozšafností novorozeného královského caparta.
Princezna se důstojně vykulila z královniných útrob, a hned vysekla světu perfektní pukrle, a svět oněměl, takže zapomněl princeznu pojmenovat, ale to vůbec nevadilo, protože byla natolik jedinečná, že svět, kam až paměť sahá, nepoznal podobnou, a nikdy podobnou ani nepozná.
Hmotnost času
Čas který strávím vážením času,
nemohu protančit po Bakchantek vzoru;
stejně jako nelze změřit krásu,
nelze čas uložit do trezoru.
Labyrint písku a slunce
Slunce v tajné královské zahradě už vyšlo více než stokrát, ale králova žízeň po neobvyklých příbězích neustávala, i pravila proto krásná Šeherezád:
'Můj vládče a manželi, Alláh je veliký a nanejvýše trpělivý, a Jeho vůle vládne proměnami, rytmy, jakož i osudy lidí a věcí. Z Jeho vůle se v dalekých krajích v jiném světě a čase zrodil veliký vypravěč jménem Jorge Luis Borges, který snad napsal, snad převyprávěl i příběh, který dnes chci vyprávět já Tobě, protože ráno je horké a ospalé, a z pouště vane horký vítr vybízející k zahálce a snění. Tedy poslyš slova z jiných světů, tak vzdálená našemu chápání, a přece tak blízká.
Žil kdysi dávno na ostrově Kréta pyšný a chytrý vládce, a jeho země v té době díky obchodu ze zeměmi dalekými i blízkými velmi zbohatla, i dal postavit obrovské bludiště plné dveří, pastí, žebříků a nástrah, aby tak dal okázale najevo své bohatství a svou moc.
Pálení čarodějnic
Oheň, tân, Feuer, gháš,
Jeho jména šeptej,
rytmus a krok přec poznáváš,
jen se mě na nic neptej.
Boreás
Late Winter's whisper,
sky's sullen brow
stole all my answers
with a murder of crows.
Bealtaine
Hidden foreshore, sunset comes,
visions, fever, bonfire, drums.
Bare heart beats in earthen bowl,
crimson claidheamh stole my soul.
Transformace a deformace
Okem hodí každý klouček
po dámě, co má na klobouček.
Však o tom sní každý pěšec:
"Proměním se, jen mít měšec. "
TD - Dopisy Múze (III)
Múzo mému srdci stále drahá a vzácná,
. i přes všechny vývraty a výmoly na Cestě, a přes občasné řinčení oceli v pečlivě voleném expresivu, se mi dnes stala podivná věc - dostal jsem se do časové tísně. Ano, už vidím, jak krčíš své půvabné obočí, a říkáš: "To si neumíš lépe zorganizovat svůj kalendářík. Říkala jsem si, že je dnes v trůnním sále podivně ticho, když jsem smýčila pavučiny a věšela prádlo (a jestli cekneš něco o služebnictvu, přerazím ti prsty svým zánovním jezdeckým bičíkem s intarzovaným motivem velmi zamyšleného morijského trpaslíka.
Začarovaný kruh
Jak změřím svůj stín o půlnoci,
kdo sám se zvedne, bez pomoci,
čí oko Tvým se občas dívá,
proč svou pravou tvář chceme skrývat.
King Neptune
Tiger Lillies - "King Neptune"
Old Johnny, he's seen mermaids
when he ran aground,
they carried him ashore,
PETanque nehraje, ale boty si zULA
00:20 - Z okna, cos', Ivane.
Mír, Váňa, Nať a šok. - 00:22
00:34 - Nirvána
Nať
Sen nesen nes!
Byl krásný západo-jiho-západ slunce,
naši lásku jsem zvážil (tři a půl unce),
pak ve tmě jsem dál šel poslepu,
pak ve tmě jsi dál šla poslepu,
Výheň dní / The Forge of Days
Zetlelé květy nový život sytí,
krásu zas oko, které se dívá;
ve tmě i černé světlo svítí,
Doteky dekadence
Šeříkem voněla, když si ke mně sedla,
Muže svého by však nepodvedla.
Souzvukem, dotykem roztály ledy,
minula minulost, jak podzim šedý.
Dopisy Múze (II)
Má drahá Múzo,
Nevím už ani, jak Tě mám vlastně oslovit, máme už oba tolik jmen, tváří a rolí, že je těžké nás mezi nimi najít. A je vůbec třeba něco takového jako homogenní, uchopitelnou identitu vůbec hledat, není to v postfaktické době tekutých pravd jen další atavismus, který se rozpustí se stoupajícími teplotami ve zvedajících se vodách oceánů, napájených tajícími zbytky polárního ledu. A je skutečně naší vinou, že pro vnitřní složitost, (která vznikala zpočátku instinktivně a živelně, a později zcela záměrně a systematicky co adaptační mechanismus), je opravdu naší vinou, že se zdáme někdy okolí nesrozumitelnými, a díky inherentní lidské fóbii z neznáma někdy dokonce děsivými. Není ovšem si třeba sypat popel na hlavu (nemá to ostatně ve zvyku ani jeden z nás co činnost kontraproduktivní a nezábavnou), ovšem na druhou stranu někdy je v oblacích popela fouknutého proti noční obloze vidět všelicos, a někdy popel sám od sebe zůstane vířit ve vzduchu a vytvoří podivně známé obrazce, planoucí v noční tmě vlastním, narudlým svitem, a vítr přinese přes střechy domů jaksi důvěrně známé, a přece nezemské tóny houslí, jak se nějaký novodobý Erich Zann snaží zoufalou hrou přehlušit tlukot vlastního srdce, a moje ústa začnou opět intonovat mě neznámá slova v neznámém jazyce (není to agnličtina, ani Akán, ale mrazí ty slabiky do morku kostí, jako když zemský tremor otřese základy chatrné budovy).
Whips and whispers
To inspire yourself to inspire others,
could there be a nobler calling.
you freed me from my ancient bothers;
I'll catch you - next time you're falling.
Jin a Jang
Silaerob Anoroc - Světlem tvořená
Tělo má spletené z jemné záře,
myšlenky schovává pod polštáře,
kolena odřená, ruce spíná,
Witches' Lullaby
Noční chlad
a světla v stráni,
hebký dotek usínání.
Vratký krok,
Alter Ego
Hoří v noci plamen svíce,
z rány krev doň zvolna kape,
srdce temné chce vždy více,
kdo to zažil, ten snad chápe.
Věčné zatracení
Věčné je zřejmě zatracení,
když se jsoucí v nejsoucí změní.
Například jako když pivo pění,
a najednou pěna nikde není.
Naděje
Naděje žije,
dokud jí živíš,
dokud srdce pije,
a hlava se diví.
Stín pod hvězdami
Žila byla kdysi dávno v jednom velkém domě malá holčička. Dům byl velký, přátelský, a plný světel, chodeb a všelijakých místností, trochu jako bludiště.
Jednoho dne ale všichni někam odešli.
Tatínek odešel.
Dopisy Múze (I)
Tak jsem si to všechno přebral, prošel jsem svůj zdrojový kód, opravil pár detailů, hodil ho do Kompilátoru, a myslím, že nová verze bude fungovat lépe. Je mi jasné, že slabost nesnášíš, a že nehledáš obdivovatele a uctívače, že chceš růst a že hledáš inspiraci stejně jako já - a to všechno jsem vzal při psaní své nové verze v úvahu. A když jsem se vzbudil (hodinky - "Long, but non-restorative s1eep" - no shit, Sherlock.
Svítání / Sunrise
Po noci temné světlo jasné,odhalí zrakům světa tvář. Chceš-li sám zjistit, co je krásné,nemusíš nosit svatozář. Po slunném dni vlahý noční zefyrnechá tě pod hvězdami spát. Kdo oslepl světlem planoucích sefir,může si o slunci sám nechat zdát.
Cliffs of Moher
Osamělá žena
skrze slzy, skrze splín,
zří mladého džentlmena
(už ho nikdy nespatřím. )
Naděje umírá poslední
V předsálí Posledního soudu,
znuděně čeká parta bloudů.
Na co to čekají. Prý na spasení.
Jenže se proslýchá: nebude, není.
Celestiální tlačenka
Poslední soud zahlcený
uprchlíků vlnou,
od Jana mrkni na zjevení:
v Nebi mají plno.
Dobro
Je dobré nestahovat kalhoty, když je brod ještě daleko.
Je dobré šetřit střelný prach, dokud neuvidíš bělmo očí svého nepřítele.
Je dobré odevzdat ohni, co tě na cestě tíží, protože si nakonec stejně vezme všechno.
Je dobré bdít i v noci, protože nikdo nikdy neví, co přinese úsvit.