Písmák Soudce Osud
Úroveň šestnáctá – Soudce Osud
„Asi jsem se zamilovala. “, řekla mi Billie druhý den. „Prosím . “, byl jsem zaskočen.
Zkus napodobit své druhé já
Úroveň patnáctá – Zkus napodobit své druhé já
Další den jsem zase jel kakademii. Tiše jsem si zauta představoval, jak budu postupovat dál. Na nic jsem nemohl přijít, což se mi zrovna často nestávalo. Mísit se mezi ně jako den před tím se mi zdálo úplně zbytečné.
Svázané ruce
Úroveň třináctá – Svázané ruce
Jak už jsem řekl. Pohled na ní jsem potřeboval. Jenomže ten samej pohled mě zabíjel. To se nezměnilo.
Vítr se dokáže obracet, když loď skutečně potřebuje
Úroveň čtrnáctá – Vítr se dokáže obracet, když loď skutečně potřebuje
Rozhodl jsem se ten mindrák řešit. Dneska vím, že to byla chyba. Tedy chyba byla ten způsob, jakým jsem to řešil. Šel jsem se prostě, jak by řekl vesničan, ožrat.
Poslední položka
Úroveň dvanáctá – Poslední položka
Uplynulo několik dní a můj otec přešel ze své dosavadní práce na novou. Uplynulo několik dalších dní a otec přesvědčil matku, že rodinu dokáže uživit jen ze svého platu, takže matka přestala pracovat. A uplynuly měsíce a několik dní a otci se splnil nový sen. Najednou byla naše rodina finančně zajištěna, až jsme tomu ztěží věřili.
Šance co se neodmítá
Úroveň jedenáctá – Šance co se neodmítá
Jednoho dne, když už jsem se neprobouzel ospalej a svýčitkou, že mi něco uniklo, mě po škole odchytla Billie. „Potřebuji stebou mluvit, Nicku. “, řekla tajemně a já vůbec netušil, co by mi asi tak milionářská holka chtít. „Co bys ráda.
Kronikářem svého osudu
Úroveň desátá – Kronikářem svého osudu
Čtvrtek 21. Května. Asi jsem se zbláznil. Nařídil jsem si budíka na půl pátou ráno, i když jsem měl normálně ve zvyku vstávat až cca.
Návrat z krajiny záhad
Úroveň devátá – Návrat zkrajiny záhad
Středa 20. Května. Probudil jsem se sbolením hlavy a zalepenýma očima. „Svině Berger.
Vrátím ti identitu odzvoněním sedmého dne
Úroveň osmá – Vrátím ti identitu odzvoněním sedmého dne
Vneděli přijela Billie. Russel naštěstí už u mě nebyla. Určitě by si myslela bůhví co. Nepřivezla mi zrovna potěšující informace.
Já nejsem já, ale stejně to bez tebe nepůjde
Úroveň sedmá – Já nejsem já, ale stejně to bez tebe nepůjde
Přišla sobota 16. Května, den Russelin narozenin. Nebo alespoň den, kdy jsme je slavili. Neměl jsem příliš zkušeností smalými oslavami ve dvou lidech.
Nová realita
Úroveň šestá – Ariadnina nit – Nová realita
A byl tu pátek. Pátek 15. Května. Víkend na krku, což jsem hodnotil pozitivně.
Můj první večer s tvojí láskou
Úroveň pátá – Můj první večer stvojí láskou
To místo jsem měl strašně rád. Chodili jsme tam sklukama ještě jako malí caparti, když jsem bydlel ve vsi za městem. Objevili jsme to náhodou. Bylo tam nádherně.
Díky za všechny tvé vzpomínky
Úroveň čtvrtá – Díky za všechny tvé vzpomínky
Výtečné ráno. Nemohl jsem skoro ani dospat. Probudil jsem se do krásného slunného dne, čtvrtka, 14. Května.
Nejdelší den a element chaosu
Úroveň třetí – Nejdelší den a element chaosuRáno jsem se probudil ve svěží podobě. Hned jak jsem otevřel oči, připadal mi dům nápadně prázdný. „Snad jsem zase nezaspal. “, pomyslel jsem si.
Dopis na rozloučenou
Drahá –neznámá-- .
Život se mění a my sním. Všichni stárnem. Ty, já, prostě všichni.
Přechodný den
Úroveň druhá – Přechodný den
Tohle všechno se mělo změnit. Nikdo mě ale nevaroval, takže jsem se nemohl psychicky připravit. Na tohle osud prostě nehraje. Něco vám přihraje ať jste připraveni nebo nejste.
Běžný den
Moje jméno je Nick Svanson. Bydlím na odděleném předměstí jednoho celkem velkýho města vmenším rodinném domku se svými rodiči. Takový normální život. Nic zvláštního.
Mé druhé já (15,16)
Úroveň patnáctá – Zkus napodobit své druhé já
Další den jsem zase jel kakademii. Tiše jsem si zauta představoval, jak budu postupovat dál. Na nic jsem nemohl přijít, což se mi zrovna často nestávalo. Mísit se mezi ně jako den před tím se mi zdálo úplně zbytečné.
Mé druhé já (9-14)
Úroveň devátá – Návrat zkrajiny záhad
Středa 20. Května. Probudil jsem se sbolením hlavy a zalepenýma očima. „Svině Berger.
Mé druhé já (4-8)
Úroveň čtvrtá – Díky za všechny tvé vzpomínky
Výtečné ráno. Nemohl jsem skoro ani dospat. Probudil jsem se do krásného slunného dne, čtvrtka, 14. Května.
Mé druhé já (1-3)
Moje jméno je Nick Svanson. Bydlím na odděleném předměstí jednoho celkem velkýho města vmenším rodinném domku se svými rodiči. Takový normální život. Nic zvláštního.