Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDesatero z noci
Výběr: Markéta, Zuzulinka, Print, Craerassy, a2a2a
08. 02. 2007
51
46
8660
Autor
Augustin_Šípek
Desatero z noci(věnuji…)první byl večera jako časné zření opatrně našlapoval ulicemivyvracel cesty z hospod jemnědal najevo křehkost proseba vyprávěl příběhto bylo tak že páter ztratil trpělivosta klekání se neslo trochu dřív než prostá míraotevřených očía potom byla nocBohem ojíněnáa ti dva se chtělimít společná poznánísnad se znát i víc než časemzchladneměsícbyl rád že je celýjako je zlatý peníz v dlaniskutkem osiřelýměřil pocit dne až se běžet chtělokolem starých plotůa mít jiskry prázdných myslíopět po ruce k běžnému použitítehdy se bdělost rvalas půlnocíto byl boj nebe a srdcíjako stvořený pro obrazybásní dávno mrtvých snílkůmy je zabili že jich bylo málona cestách tmoupodél zpitých prostranstvía pokácených křivek obyčejných světůlepili se k citu papíroví dracilétali na křídlech popěvků tak směšnýchže se otřásalo i svědomí lampsviťotevírali dveřeházenému hrachu a stěnám bylo krutě bílona polední stranua vláčená tráva vykašlala poslední rosuvracela se stébla mezi prstynočního spřádánía objímáníprostoupené momentembylo tehdy v povídání cizích milostnicjemné hašteření o kousek čistého plátnase skvrnou od večerní kávyjakoby hmatem oprášený rukopis minulého časuviděné ránoobyčejné mělkým dechemvěčných spáčů vyzrazených z principudlouhé tmya potom se rozkrývaly rýhyoboustranně zšeřelého pohledua tehdy platírovnováha mezi olověnou tíhou rukypodávané žalem a čímsico je novésrovná se palčivost s krokydané si darem směrem k soběkroky nebo slovakoncejsou prosté a obyčejnéa nejsou zvláštní ničím
46 názorů
Marcela.K.
26. 07. 2007
a vláčená tráva vykašlala poslední rosu
vracela se stébla mezi prsty
nočního spřádání
a objímání , líbila mcelá moc a moc - T
Tomanová Nicol
05. 03. 2007Marcela.K.
04. 03. 2007
... a stěnám bylo krutě bílo
Bože, to je ale krása, kompletně od začátku do konce. Hluboká úklona. *
Playwithfire
21. 02. 2007
Nejdřív jsem si myslela, že mě ta délka odradí, ale.. sakra jsem se spletla, protože se četla a četla a.. je fakt skvělá, každá část má něco v sobě a nemám nic proti jedinýho slovu..
a tohle moc: a vláčená tráva vykašlala poslední rosu.. *
J.K. Olešínský
11. 02. 2007tři_černí_mravenci
11. 02. 2007
děkuji za avi:-)
z mého pohledu...někdy jsme plní pocitů a srovnat je je tolik těžké...obracet se zpátky a vidět vše očima, které jsme měli tam na začátku..obdivuji u tebe právě ty obrazy, které podáváš čistýma očima, čistým srdcem...a celou dobu se nemůžu zbavit pocitu smutku...toho tichého, který nikomu nic nevnucuje, ani nenamlouvá...jakoby někdo seděl u starého stolu, namáčel v kalamáři pero a psal...
*
Milý Augustýne,
výběr a tip samozřejmě. Je to relativně dlouhý text, četl jsem 3x.
Vyznívá mi baladicky, a snad v každé jeho části zaujmeš hezkými obrazy, tedy něčím, čehož si sám na jiných básních ceníš.
Bohem ojínělá noc, prostá míra otevřených očím, zlatý peníz skutekem osiřelý, pokácené křivky obyčejných světů, oboustanně zčeřelý pohled, vláčená tráva.
Pro mne za méně zdařilé považuji - dávno mrtví snílci, stěnám kritě bílo, cizí milostnice.
Báseň působí uceleně, má nerušený rytmus, snad až na část "Měsíc" - předposlední řádek a poklidné tempo, kterým cíleně umožňuješ čtenářovo vstřebávání. Zdá se mi, že první tři, čtyři části vynikají nad ostatními větší lyrikou i zpěvným zvukem, kterému napomáhá občasný, nenásilný, snad jako by mimoděk zařazený rým. Tady spatřuji určitou nevyváženost mezi těmito částmi celku.
A pak velmi oceňuji poslední dvě sloky, které nabízí uzavření příběhu jakýmsi resumé, odpoutávají se od příběhu, ale ne proto, aby se distancovaly, ale z jakéhosi nadhledu potvrdili. I toto je přednost.
Jinou předností pak je, že v jednotlivcý částech, alespoň v některých, kladeš důraz na spíše obsahovou, myšlenkovou bohatost, v tomto ohledu je to velmi krásné dílo. V tomto směru vynikají části - Měsíc,s půlnocí,na cestách t,a tehdy platí.
Děkuji Zborovi za avízo a tobě, přiznám se, závidím.
AutumnCollection
08. 02. 2007
Intenzivní mrazení
Popis lásky
Krásně kompaktní a smysluplný celek.
Vyzařuje z něj skutečný život se všemi jeho krásami i tíhami...zabalený do lehlého a vzdušného, kouzelně metaforického a obrazného hávu, který voní novotou (neotřelostí) a neklouže jen po povrchu momentálního stavu básníkovy duše, nýbrž jde výrazně do hloubky a snaží se postihnout téma v celé šíři jeho záběru.
Asi je hloupost vyzdvihovat některý z okamžiků, protože text po celou dobu zůstává "v lati", přesto: -první- lehce a křehce naznačuje...-a potom- (mohla by stát bez rozpaků i sama o sobě) v okamžiku nastaví konkrétní tvář, vykreslonou tak přesně, jak jen je to snad možné, jen to nazančení na konci možná zbytečně předchází událostem příštím, ale to je diskutabilní (pro mě spolu s -konci- dva nejsilnější momenty)...další úseky nenuceně směřují k závěru, postupně "těžknou" a pozvolna snímají z očí klapky...-konec- je přesný a velmi realistický, stejně tak jako konec skutečný.
Říkám: brilantní!
...a dovolím si avi
violetlight
08. 02. 2007
...mne prijde precpany pocitama, nemuzu si pomoct, jo, cetl jsem trikrat, lebka jako na tenise sem a tam...a vsimni si, das-li vic titulkovanyvh(xxx), vznikne jakasi falesna soutez, co "nej", pritom, pokud chapu dobre, jde o JEDEN CELEK... ale zase vyhoda je, ze k tobe na zahonek clovek neleze skoro nikdy nadarmo a veme si...*
s půlnocí
to byl boj nebe a srdcí
jako stvořený pro obrazy
básní dávno mrtvých snílků
my je zabili že jich bylo málo
pekne...
*
a mít jiskry prázdných myslí
opět po ruce k běžnému použití...
oh, to je návod na satori!!
a tehdy platí
rovnováha mezi olověnou tíhou ruky
podávané žalem a čímsi
co je nové
srovná se palčivost s kroky
dané si darem směrem k
sobě
kroky nebo slova
tohle nejvíc... a pak taky ty konce :-)
otevírali dveře
házenému hrachu a stěnám bylo krutě bílo
na polední stranu
a vláčená tráva vykašlala poslední rosu
vracela se stébla mezi prsty
nočního spřádání
a objímání
***
asi stejně jako nejsou zvláštní začátky, jen se nám mnohdy jeví podobnost zázraků čistě náhodná*