Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMožná tě ráno probudí
Výběr: sapro, rebecca13, Print, Milly, silence, Markéta
28. 09. 2007
54
65
8465
Autor
Armand
Pověz jak to,
že sám jsi sebe opustil
žes jako dům
v němž nikdo nespí, nebydlí
žes jako muž u toho domu
jenž zrakem hledá po obzoru
co je jen v rukou tušením...
Co kdyby otočil se
koště vzal
zametl
ustlal
usnul
spal
Možná ho ráno probudí...
65 názorů
Jarmila_Maršálová
29. 03. 2009hana kupčíková
26. 02. 2009
To je krásná báseň
hlavně ta první polovina
od verše:
co je jen v rukou tušením
už se v tý básni trochu ztrácím
Co bych měl říct na báseň, která má oči a duši, která osloví a přitom se jen podívá? Nádherná***
sluncem_zvláčnělá_zběsilost
31. 08. 2008
Markétko,
vím, o čem mluvíš, řekl bych, že si to uvědomuji docela často, a přesto nejsem schopen si této pomyslně naplněné náruče dost vážit. Bohužel.
A děkuji ti za ten okamžik, kdy si člověk při takovýchto setkáních pod takovýmito básněmi uvědomuje, že třeba, když to bude opravdu naléhavé, neselže on sám či někdo poblíž. Takovýchto momentů zde na Písmáku není nikdy dost, naopak jsou vzácné. A toto je další tip i pro tuto báseň.
teď si nejsem jista, zda jsem poslala avi, pakliže ano, omluva za ono druhé...
avi
a2a2a: "jenž zrakem hledá po obzoru
co je jen v rukou tušením..."
k tvé kritice jen malá asociace, která mne teď právě napadla, možná ne úplně vedle: věci, které držíme, které jsou nám přilepené takřka k tělu, jsou nám ve své podstatě nejvzdálenější a jen stěží můžeme tušit jejich smysl. Musíme se vydat napřed na dlouhou pouť...daleko za obzor, abychom se opět vrátili - již vidoucí a chápající onen ztracený smysl. (tato myšlenka se samozřejmě objevuje na mnoha místech nejrůznější mystické literatury, zejména chasidé ji přijali za svou, takže si na ni nikterak nedělám nároky, pouze prošla mou zkušeností... :-)
hezký večer Armandovi i tobě, Jiří!
Miroslawek
16. 10. 2007
Miroslawek: ještě štěstí, že o tom co to znamená rozhoduju já a ne ty .-) A já mám za to, že ta báseň je namnoze určena právě tobě :)
Kvičík Douda
16. 10. 2007Miroslawek
16. 10. 2007
Míra: :) vidíš, přiznám se, že Skácela jsem nikdy nečetl, poprvé včera s Niki u čaje :) To cos citoval by pak ovšem mohlo znamenat, že jsme si docela blízcí. .-)
Jarmila Moosová Kuřitková
15. 10. 2007Miroslawek
15. 10. 2007Miroslawek
15. 10. 2007
a2a2a: děkuji za tvůj obsáhlý pohled... pro mě je každopádně důležité, že tě oslovila, že se tě dotkla.
CrawlingChaos
10. 10. 2007
Rozumím, proč báseň zaujala a tato sama okolnost je mi sympatická, zejména proto, že mne těší, když čtenáři slyší na upřímnou niternost, a ta je zde zřetelná a je největší devízou textu.
Dalším pozitivem je to, že jsi věřil dopadu svých myšlenek natolik, že jsi nepotřeboval rozmáchlých textů a přívlastků, toto je patrné zejména v druhé části.
Za zajímavou považuji i kombinaci pomyslného dialogu (dotazování, spíše zpovědi) a pak monologu (rozřešení). Působí v krátkém textu dynamicky a zřetelně vymezuje smysl obou částí básně.
Za nedostatek považuji zvolenou obraznost první čási básně, která pro mne vyznívá příliš obřadně
a také verš - "co v rukou je jen tušením" mi přijde hodně lomcující s vžitou a myslím, že i pevnou asociací, že co jest v rukou, je jistota.
Ovšem nabízí se i jiný, pozitivnější výklad, který takto zdůrazňuje naše neusále pochybování a hledání. Myslím však,že jestliže jsi už zvolil jako obraz jakéhosi pevného místa v životě dům, pak by snad i ty ruce měly mít svůj původní význam, a nebo ten únik jistoty měl být zřetelněji vyjádřen.
Pro mne je však rozhodující motiv básně, její myšlení.
uff, pírko s biflí na hřbetě, přesto stále hající svou lehkost. Nutno říci, velmi obstojně ;) *V
Je skvělý číst tě jako básníka, než funkcemi obdařeného Písmákem.
A je to moc dobré!!*
rebe: :) je to jak říkáš... a výběr od tebe, to je pocta, kterou rád přijímám.
rebe: potěšilo mě, žes zavítala... ale něco ti uniklo.. v té básni není nikdo třetí... dokonce ani nikdo druhý :) Dům nikdo nepřipravuje,... jen někdo se vrací domů. Ale konec konců.. ty si čtenářka a ty tomu rozumíš nejlépe .-)
Witch: ty si vzácná návštěva, nečekaná... jsem rád, že básnička padla do noty.
Yeziiinka: ty lichotnice! (děkuju)
A co já?! Jak dlouho mě necháš čekat na své kouzelné, opojně krásné básnění? :)
všem díky za vzácnou návštěvu .-)
To musíš napsat takovou perlu, abych si milostivě uvědomila, jak málo mi Tě tu...!
Velmi niterné, řekla bych. A jímavé, ač jsi o to třeba nestál.
Velmi *****!