chuť po panelu

koncert na panel :)

Super. *

!*

Dobré. Tip.

Velmi

Nejdřív mi to všechno unikalo, ale po více přečtení je to pro mě kompaktní jako celek. Všechno mi na sebe navazuje, je to jako úvod a závěr, vyplněný životem. První a druhá mě vyděsily, bylo mi z nich trochu stísněno,ale ta tření mě ukolíbala, je čistá a říká, že takhle je to vlastně fajn, že takhle to chodí...stala jsem se po ní smířlivou a jsem ráda, že nejsem z paneláku...***

*

*

...*

Fajn, také obrazotvorné*

zase jednou neco co se mi libi, jaksi bych chtel aby se alespon balkonum napravo rikalo jinak nez hroby, ale ono repete je nejspis cilene. Vuci Staropramenu mam obojetny vztah, ale zrovna ten moment je zvlastni, pripada mi totiz ze vypravec vstupuje do popisneho pribehu az prilis nasilne s tim aby se neobycejne vyostrene vyjadril k nicotne jednotlivine. Ve zbytku basne promlouva poeticky a inteligentni cynik, ktery si to neprilis dumyslnou kritikou Staropramenu sam zaskodi. Jinak tipovaci bomba. Libi se mi, ze vim, kde jsem a chci jit dal a spolu s autorem zanicene sledovat co nam dnes slovesne ztelesni ta nepredvidatelna, ale kontextualne ujarmena predstavivost. Plus celkem rovnovaha mezi obecnym a konkretnim. *

...dadík, ty asi nechápeš, co jsem ti napsala... já přece nic proti Tvému názoru nemám.

oprava - mi!

ani nevím co mě raflo psát sem a toto, ale když už teda, jen bych ještě řekla, že jsem v životě bydlela všude možně, od malýho romantickýho domečku, po krásnou vilu z první republiky, přes různé typy bytů, takže povědomí o jiném bydlení my nechybí....stále si ale vedu svou, že to základní má člověk v sobě... a zdravím.. nic proti tobě mylenko...:)

dadík :-) to asi nepochopí ten, kdo v něm bydlel, či bydlí...já v něm nikdy nebydlela. Měla jsem vždy to štěstí, že jsem ze svých domovních dveří vyšla na zahradu...těžko Ti to asi vysvětlím...ale tím přece netrvrdím že panelákoví obyvatelé nežijí :-)

vůbec nechápu co kdo může mít proti panelákům.... to co máme v sobě, to žijem....není to moc závislé na prostředí, pokud neskončíme třebas v Africe na poušti a možná i tam si přenesem to svoje...:)

Hezké,trochu depresivní.TIP

lepší a lepší ---

***

Nikdy jsem v paneláku nebydlela :-) párkrát jsem tam byla. Nikdy bych tam nechtěla bydlet...ani se milovat, ani umřít... Jo...věřím ti to - všechno *

Nepíšeš mi nic a mám avi. Myslíš, že se mi chce číst, jak píšeš egilovi ? Příště to budu brát jako urážku

všem díky za zastavení Pišta: de se dneska na Staráč? :) egil: díky za obsáhlou a jazykově vybroušenou reflexi. Jistě je pravda, že druhý a třetí text vlastně konkretizují prostředí, pokud bych to oprostil od poetiky, to že paneláky obývají v současnosti hlavně mladí a staří lidé, vytváří zvláštní kontrast, který jsem chtěl pojmenovat v prvním textu. V dalších dvou celcích jsem se dostal k některým konkrétním pojmenováním a ironii, chtěl jsem do toho dostat i několik uživatelských rovin obyčejné mluvy, protože i to je pro ono prostředí typické. Reakce tady a na Totemu mne přivádí k jedné obecnější úvaze, a to, zda konkrétní pojmenování a konkrétní příběhy neskrývají obraz nějaké obecné podoby reality, vlastně tím, že vyprávím "příběh" konkrétního člověka, bych chtěl vyprávět příběhy mnhoha dalších, kteří nejsou pojmenováni - konkrétním obrazem vytvářím weberiánský ideální typ, který je svým způsobem nástroj k poměřování reality, ale i reprezentantem nějakého obecného jevu. A ptám se, jak moc je úkolem autora hledat tu hranici mezi konkrétním a obecným, protože v obou rozměrech je určitá cesta. Samozřejmě o tom, zda se to povedlo nevypovídá jen můj dojem, ale i čtenářská reakce. Za těmi texty si mohu stát jakkoliv a taky si za nimi stojím, ale pokud čtenář ten ideální typ neodhalí, (což není, myslím si, dobře ani špatně, je to prostě text s poetickým záměrem) tak se mu obraz zdá plochý a nekonkrétní, protože odkazuje k jediné individuálnosti, která vlastně nemá obecný přesah a do jisté míry může vypadat banálně, nezajímavě. (Což je ale i častý nedostatek přílišných zobecnění) Fouckaul: říkal jsem si, že se někdo ozve, líbil se mi ten rozdílný obraz smrtky 19. stol. a 20. stol., jak o něm píše Bělohradský teď v té nové knize, bere si tam za příklad cimrmanovského smrťáka a pojmenování "ten příští bude sekáč" jako odkaz k modernitě. Asi máš pravdu, je to trochu známé téma, ale neodolal jsem, ta propojenost názvu století s pojmenováním pater...:) hezký den a běž domů, Ivane... (21.8.2008)

připojuji se k výběru zejména za první část i závěrečnou část, ale i jako celek působí kompaktně a řekl bych, že jsi ji uchopil s laskavostí, a tento duch je básním nejvlastnější

První část je úžasná, druhá se mi taky líbí. Ale tu třetí část nějak nechápu, nebo mi tam nějakým způsobem nesedí.

líbí se mi*

budu opakovat ostatní. první část líbí, další už moc ne... jako by byly až příliš konkrétní - vztažené na ty zmíněné osoby. na ty osoby, které neznám.

Za první část děkuji, ostatní vyprávění alá Ulice mě nenadchlo.

tohle jo - dlouho jsem nic tak fajn nečetl

snažím se :-)

pak mi řekni. Rád si tě poslechnu Poněvadž ty nejsi žádný blbec

přečtu si i jiný věci od něj a pak se to provalí :-)

ty necítíš, jak se šípek do toho jarmarečního vypravěče stylizuje ? Každý by měl dělat, co je mu vlastní šípek se hledá

to jak dramaticky vhlédla do tý hmyzí každodenosti do toho pachtění - ten panelák je dobrý místo k pozorování a to srovnání z hroby trčícími z těch krychlí.. zkrátka zaujalo mě to atmem mezi řádky - zároveň je tam i krapet výpovědi o životě a smrti když to plácnu takhle pateticky.. a je to srozumitelně napsaný což vyžaduju.. sry nejsem kritik

radši mi řekni, co se ti líbí na této básni.

ta jedna tam bydlela hora love žádný love stejný to bylo jako teď ale ty panelákový lidi se na sebe usmívali- dobrá nálada tam vlastně a ta úúúžasná příroda kolkol ah

a co ? chyběly love ?

souhlas já bydlel na Otavě chvíli

dělal jsem tam, drsný kraj. Třeba držet při sobě

jižní město

ty texty vlajou ve vzduchu.. jako proč nalevo? jako proč hroby? k čemu ten název? omalovánky

Mně se moc líbí všechno a nejvíc trojka na závěr. T***

mně dvojka - T

***

jednička

*

mi se líbí taky teda nejvís první sloka, ale ostatní dvě jsou taky v pohodě, neřekla bych, že mi tam něco vadí.

zvláštní. takhle mi to nikdy nepřišlo. ale asi je to tím, že jsem tehdy byla malá. v něčem máš pravdu, ta báseň je opravdová. působí. je v ní hodně nostalgie. aspoň pro mě. je to vlastně krásné***

mě se nejvíc líbí ta poslední.

dvojka mi přijde tendenční jak filozoficky z klišé charakteru modernity 20. stol a ornamentální figurativnosti 19. století + "vtípek" na konec jako bonus.. celkově mne nenadchla. Zatímco jednička a trojka jsou méně hodnotící a hierarchické a předpokládatelné.. volnější a bez dohledu "jakoby ironie pro jistotu".. poetičtěji čistější.

*

první část je fakt silná, ostatní dvě jsou dobré, ale ta první mě skoro bodla do očí... -t-

tak tohle je moc fajnový především ta dvojka hmm

balkónům nalevo se říká hroby dny jsou tu tmavé a nekonečné To se mi líbí, šípku. Ale jsem rád (chci, abys to věděl), že jsi změnil styl. Tudy možná vede cesta

...Vytrcil je lacinej teda....a kdyz uz , tak ukrajinec s velkym..:)....ja bych zasek u prvni...tvuj text... ..:jenze sama o sobe by jednicka byti takto nemohla........ ..s tim bluz teda taky nevim, k Ukrajincovi "blůz" jde, me bije do voka... ...a "plakajici strecha" taky v zaveru celek trosku upachtila a zlevnila, ale i tak...vcera jsem tu cet jednu za druhou, no, vlastne kdyz muzu, ctu skoro vsecko, ale mam pocit, ze texty tady jdou do kelu....a pak si rikam, esi i takovyto text to bahynko prilis nenadnasi.....snad ale jen vec vkusu...*

opr.;překlep: samořejmě má být "mně osobně není z nejsympatičtějších"..

jednička je skvělá! dvojka.. nejsem si úplně jistý, cítím v ní jistou ironii, ale v posledku mně co do výrazu ne zcela sedne - je tak moc "civilní", až v posledku působí trochu přestylizovaně → způsobem, který mě osobně není z nejsympatičtějších.. a trojka.. jako by pokračovala v trendu uzemňování obecného (~první část, která - výborně - generuje celek chronotopu) do konkréten, ale opět - nejsem si jistý, jestli se jí to úplně daří.. — asi tak: tam, kde by bylo lepší nechat zátky na svém místě (a četlo by se a cítilo tu natlakovanou energii), je otevřeno a rozlito na lehce banální stůl; a ani skvělé finální dvojverší to nezachraňuje.. stačilo by celkem málo.. ________________ za první část *v

Když pominu "blůz" a "bůček na síťovky", tak je to velmi povedený text. Tedy byly by, nebyl-li by tak flagrantně zkažen neúctou k tomu veskrze kvalitnímu pivu. To je vyloženě škoda.

omlouvám se za jedno nevyžádané avi ohledně Staropramenu :) jinak díky moc za zastavení

moc povedené t