Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesítě
Výběr: a2a2a, Markéta, Augustin_Šípek, Print
19. 09. 2008
34
39
4783
Autor
Fouckault
už nezvažuji co by bylo
vhodné ani nestavím druhou tvář
v paměti
nechávám jen mozek kreslit znaky které vadnou do vět
než jak pavouci vyčerpaní tkaním skončí
mezi skly
na cestě do tmy ptám se, zda se objevíš..
a mysl nepřestává
39 názorů
na vyber to neni, ani na tip.. jakoby jen dotknnuti se hladiny, nic se neodvazuje pod ni..
myslíš ze tvá báseň není k smíchu? :-)...ne, není, opravdu ne, jen jsem chtěla dát na jevo, že se k tvým veršům tajmo často vracím a působí mi nesmírné potěšení a rozjitření mysli je číst...
:-)
rozevíráš jimi plasticitu křehké niternosti člověka, která v textuře tvého jazyka působí velmi přesvědčivě, ačkoliv za ní tuším jemné nuance pocitů, které vystupují na povrch a "předou síť" tušené nevyslovitelnosti...
Augustin_Šípek
22. 12. 2008Antiutilitaristka
21. 09. 2008
Zvlastni prurez tvoji mysli... neni to uplne salek meho caje, presto ma neco do sebe :-)
chci_slyšet_tvoje_ticho
20. 09. 2008
Láďo a Markétko, přemýšlím stále o tomto, pro mne sporném verši, slůvko ...vadnou... mi přijde hezké, ale právě ten příliš široký prostor pro asociace v jinak obsahově sevřené básni mne ruší -ptám se totiž podvědomě, proč zůstaly nevyslyšeny, cítím tam velký rozptyl, asi je to dáno tím, že tvou poetiku vnímám s velkou zkušeností s ní. S těmi pavouky sice nabízíš zřetelnou návaznost, ale přece jen mi to subjektivně trochu utíká. Ovšem to je jen můj pocit, báseň je to jednoznačně výtečná.
nechávám jen mozek kreslit znaky které vadnou do vět
mně naopak tento verš je velice blízký, přirovnání slov k vadnoucím květům...., jakoby to, co bylo vyřčeno již není to, co bylo myšleno, či cítěno... Necítím se být podvedena, že jsi cosi nedotáhl, připadá mi to naprosto úplné a vystihující.
než jak pavouci vyčerpaní tkaním skončí
mezi skly
na cestě do tmy ptám se, zda se objevíš..
zdá se (a připadá mi to jako krásná myšlenka), že se na oné "pavoučí uondané stezce" musí objevit někdo druhý, druhý člověk, jako bod, ke kterému se napřahuješ v naději na únik... :-)
***
Jiří díky, zvažoval jsem "tuhnou do vět" ale "vadnou" mi vzhledem k širším asociacím a konotacím přišlo lepší. Jde o ten zkrat mezi pocitem a myšlenkou, okamžik kdy se z kapky stává kámen
Hezká, pocitově napumpovaná, vyjádřením přirozená poezie, s vynikajícími prvními třemi řádky a hezkou pavoučí metaforou. Pro sebe za nedotaženoý považuji verš ...které vadnou do vět... vnímám ho jako sugestivní nabídku k jakémusi dalšímu vyústění, které se však pro mne nekoná, zatímco se znaky kreslené mozkem je to v nejlepším pořádku, je to jen další nápaditý verš.
.......no, domyslive napisu, ze tohle znam........
a prozivam, ke vsemu dost casto : proste trefa......***