Odpočívadla
Bříšky prstů opatrně setřu
prach a vrásky ze Tvé kůže.
Zlehka dýchnu do uhlíků
Jen trochu,
Jednou
Vesmír mu řekl, že je čas odejít.
Zavázal si boty a šel dál.
Po Cestě od známého k neznámému,
od tehdy k potom, od stáda k pokladu.
Nevolání
Nad městem vyšel obří měsíc.
Tenký proužek dýmu stoupá z hasnoucí cigarety.
Kapky deště se odpařují zchodníku
a kdesi nad hlavou, snad voblacích,
Tři bájná vtělení
Vtělení první
Můj řecký bratr v patové situaci.
Hledá citlivé místo,
které jediné krvácí.
Rytina rytířská
Rytířská klání na Cestách.
Zbroj tíží a cíl je v nedohlednu.
V srdci samota a oheň.
Jen nepodlehnout sebeklamu.
Pirátská
Odvazuji lana a jejich konce házím do vody.
Za zády hoří přístav a loď míří na volné moře.
Tak vlajku na stožár
a pistole zas nazpět do pouzder.
Daňové přiznání
Občas platím daň svému ohnivému srdci.
Bolestí, jizvami, steskem.
Daň z přidané hodnoty
z touhy a potřeby
Od jezera
Svázaná hladina tichého jezera.
Nizké mraky a odlesky slunce
co zapadá
zapadá
Vzpomínka
Hladivá poštolčí pírka
zbrocená závratnou touhou
Něžné proužky světla
z polozatažených žaluzií
Metalurgická
Ocelový prut ještě žhne.
Matně svítí do tmy.
Fouknu na něj
a v mlžném oparu
Klid v bezčasí
Ani barva, ani šeď
. tak něco uprostřed.
Poklidný ptačí let.
Křídla co dokážou obletět svět.
Filipika k básníkům
Je mi trochu smutno.
Vposlední době čtu na Písmákovi hodně básně začínajících autorů. Většinou jde o průměr, ale někdy narazím na dílko, které by si podle mne zasloužilo více pozornosti (a tím pádem i jeho autor). Je mi ale smutno z toho, že pokud by takovou věc napsal nějaký "významný" písmák, sklidila by hromadu tipů.
Medvěd
Sedím na větvi. Což o to větev je to pěkná. Široká, hladká, sem tam odnož sveselými lístky. Je to ale dost vysoko a přeci jen tu sedím už notně dlouho.
Hurá na střechu !
Po ulicích chodí tolik zamilovaných lidí
a předseda vlády má tolik starostí.
Lidé pobíhají sem a tam
Jedině lampy tu stojí nehnutě
Nesonet zapomění
Zpívám nesonet zapomnění.
Pod Prahou teče milion kalných řek.
V kamenných domech bijí kamenná srdce
a každý z těch domů se chvěje očekáváním.
Hladové usínání
Ležel jsem schoulený pod dekou
a počítal probdělé minuty.
Kousek ode mne se ozýval
Tvůj pravidelný dech.
Na klíček
Vrr . Kolem proběhla myš na klíček.
Má v hlavičce otvor a tím se natahuje.
Každý z nás někam utíká.
Dýky a šípy
Mlýnská kola osudu se roztáčejí
a do jejich vrzání proniká tlumený hovor.
Hovor lidí jež mají jazyk jako meč.
(nebo spíš jako dýka)
Ruce nad New Yorkem
Tak mi zase všichni lžou do očí
a nad Manhattanem stoupá dým.
Zas se svoboda skloňuje ve všech pádech
a hrdinné ruce
Ptačí cesty
Tak jako ptáci zteplých krajin
se i já vracím vždycky zpět
z cest co ne vždy někam vedou,
ale říci můžu hned,
IKARUS II.
Každévečer odlétám branou hvězdného města.
Křídla nenesou mne tam, kam letět nemusím.
A když přeci někdy zabluodím, tam mezi hvězdami,
tak mé srdce mne dovede zpět a nebo k vám na zemi.
Výzva sebevrahům
Když nemáš nikde stání
a hlava bolí od zpívání,
po stole běhaj bílí myši
spolu s černým psem.
Sen o sově
Nedávno zdál se mi sen.
Viděl jsem nad polem tančit sovu.
Měla roztažená křídla
a velké průzračné oči.
Anděl
Na mostě stála socha anděla.
Kolem se hnala staletí.
Mnoho lidí už prošlo kolem,
Mnoho příběhů se zde odehrálo.
Cvrček
Šel jsem po prašné cestě mezi poli a bolely mne nohy. Ušel jsem asi dvacet kilometrů a tak jsem se rozhodl, že si odpočinu. Sundal jsem ze zad batoh a hodil ho do trávy u cesty. Sám jsem se pohodlně natáhl vedle něj a vychutnával letní paprsky.
Deštivý večer
Asfaltové chodníky, vlhké od deště
odráží paprsky pouličních svítilen,
co tu stojí jak baletky v řadě na jevišti.
Ulice je divadlem a balerýny stojí na špičkách,
Čas volby
Bledá víla u cesty na mne mává.
S litujícím pohledem v očích
na mne hledí,
protože tuší, co já ještě nevím.
Betoniáda
Ospalé ráno mne zastihlo
v přetopené kanceláři.
na stole stojí budík
co se stále zpožďuje.
Milování
Tak jako břeh dává se vodě,
dáváš se Ty mně
a já zas Tobě.
Tak jako řeka bere si úbočí,
Hodinová vize
Slova si hrají na pravdu
a mají ruce za zády.
Člověk poznává více sebe,
nežli mříže těch ostatních.
Let očí
Mé oči letěly městem .
Viděl jsem bílého sokola
jak krouží nad kostelem.
Viděl jsem toulavého psa
Pozorovatel
V korunách stromů hnízdí šedé ryby
a pod hladinou plavou jikry skřivanů.
Mozek prudce zvrací své myšlenky
a je při tom nenápadný jako uhlí na sněhu.
Antikvariát
Zem se pokrývá mrazivou pletí jinovatky.
Přichází zima, právě korunovaná
svým bratrem žlutým podzimem.
Na dveřích zacinkal zvoneček.
Závod s časem
Utíkám bez dechu
ženu se za vidinou.
Proč nemám více času .
Není to mojí vinnou .
Večerní žárlení
Každý večer splácím dluhy svému srdci.
Malá šedá myška přeběhla mi po hřbetu ruky.
Na věžních hodinách odbila jedenáctá.
Tma vymetá průchody černou metlou
TO
Náhle se na obloze rozevřela
světelná brána.
Záře zaplavila krajinu.
Ve světle se pohybuje stín.
Kelt
Rozbřesk.
Paprsky slunce dopadly na staletý dub.
Život se opět probudil.
Ze srubu vyšel vousatý muž
Město sebevrahů
Svítá nad městem sebevrahů.
Muž s oprátkou přechází náměstí
a potkává dívku se sklenkou jedu v ruce.
Tak jsem to město přece jen našel.
Javor
Na keři u plotu se zachytil Tvůj vlas.
Vítr si s ním pohrával
jako by neměl nic jiného na práci.
V dálce zařehtal kůň ze stínové země
Vltavské nábřeží
Po chodníku jde černý harlekýn
a slepeckou hůlkou
mává na pozdrav nenasytným rackům.
Po nábřeží ujíždějí tramvaje
Noc
Slova zní do blikotu svíčky
kytara zpívá o lásce a touze.
Je noc
a každý chce dostat
Co všechno ...
Rozetnout okovy mečem
a nemít pravdu jen v něčem.
Zaklepat na brány bohů
a nemít bolavou nohu.
Čtyři hodiny
Stál jsem na nábřeží a koukal do vody. Bylo mi mizerně. Začal podzim a bylo chladno. Přitáhl jsem si vyhrnutý límec víc ke krku a pozoroval labutě.
Snění
Po nebi krouží okřídlený kůň
a kopyty rozráží obláčky svítání.
Na trávníku sedí velká šedá myš,
která právě spolkla sluneční šupinu
Kovář Kull
V daleké zemi Akvilonské
žil krutý král jménem Gordon Wall.
On ve tvrzi své dobře si žil
jen jedl a pil a na loži spal.
IKARUS
Jen ten kdo létá. Ten se má.
Vidí z výšky zemi svojí a nesténá,
že nohy ho od cesty bolí.
Nevnímá svůj úděl poutníka co žízeň má.
Čas bez hranic
Byl jednou jeden starý a opuštěný dům
a za svůj stav vděčil všem kolem prošlým dnům.
V jeho oknech není sklo, jen na zemi střepů pár
a krysy šustí po schodech, jak kdyby sníh tam tál.
Balada pro všechny žabáky
Já malý příběh chtěl bych teď
Vám potichu tu vyprávět
O žabáku a žábě
a o tom co se děje v trávě.
Hladová liška
Na kraji pole liška seděla
K blízkému kurníku hleděla
Kurník stál u domku u cesty
A v něm bílé tučné nevěsty.
Klementinum
V prastarém Klementinu tikají hodiny.
Čas zakletý v kulatý ciferník se ne a ne zastavit.
Všude je večerní ticho.
Na sochu amora usedl holub
Jidáš
Jak ocet v Kristových ústech
Jak bezbřehá tupost davu
Jak Pilát co myje si ruce
Jak Titán co oslí má hlavu
Pesimistická
Neupřímnost rad Přízemnost zájmů
Podlost charakteru Síla pomluvy
Chceš-li přežít v tomto kolotoči
nezbyde Ti než se přizpůsobit.
Dobrou noc
Dobrou noc mé sny.
Přeji dobrou noc vám všem,
kteří hledají a nenachází.
Dobrou noc bláznům i mudrcům,
Lodě nadějí
Kolik lodí spí na dně všech moří světa .
Prach vody na nich lpí a vraky se pomalu rozpadají.
Kolik koster omývá mořská voda,
kolik osudů a lásky .
Divadlo
. pak se náhrdelník roztrhl
a kolem se rozsypaly miliony žlutých perel.
Pierot hlučně dosedl na skládací židli
a začal se řehtat svému tlustému stínu.
K.K. in memoriam
Sedě na pijáně věnuji se kávě s omějem.
Věnuji se pití kolem pluje žití zhýralé.
Kolem šesté vstávám o práh zakopávám z rozmaru.
Vstoupím do tramvaje davy nevnímaje usedám.
Zcestná úvaha
Seděl jsem v první lavici a čmáral si klikyháky do poznámkového bloku. U tabule stál silnější mužík s bradkou a tlustými brýlemi. Vysvětloval funkci tranzistoru a skrze své tlusté čočky zíral do prázdna. Najednou se jeho pohled zastavil na Davidovi.
Cesta
Mám trochu strach.
Město se slaně potí v žhavém slunci.
Pobíhám od jedné myšlenky k druhé
a za oknem (se) řehtá kůň
Masky
Po ulici šel pán a neměl tvář.
Rozhlédl se (zda se někdo nedívá)
sáhl do příručního kufříku
a nasadil si masku lhostejnosti.
Slova
Na okně seděla kočka a bylo jaro.
Ptáci zpívali do ticha rozbřesku
a kdesi v dálce zakrákala vrána.
Ozvěna se odrážela od špinavých domů
Zimní město
Když oblohou letí pár šedavejch koní
a střechy jsou bílé a mraky se honí,
tak vždycky z toho zvláštní pocit mám.
Na ulice padá stříbrný sníh
Orel a blázen
Letí ve vzdálené výšce nad kaňonem barev a stínů.
Vše co vidí je mu známé však náhle let svůj láme.
Tam u té uschlé borovice leží člověk.
Upírá oči k nebi a rozpraskanými rty cosi šeptá.
Blázen v tramvaji
V tramvaji seděl člověk a zpíval si.
Kolem postávali lidé
a pohoršeně dělali, že ho neslyší.
Kamenné tváře vytesané ze tmy
Sluneční ryba
Courám se sám po břehu potoka
co v něm plavou sluneční ryby.
Říkám si, copak jsem to za cvoka,
že se mi tyhle ryby líbí.
Alkoholní půlnoc
Z nebe prší mořské kapky
krev se vaří v žilách
a osud zpola utopený v kapce alkoholu
plave unaveně kraula.
Alter Ago
Po ulicích chodí a na chleba nemá.
Na chodníku sedí a v kanálech spí.
S nataženou dlaní o kus citu žebrá
a s večerem usíná strachy.
Racek
Stál jsem na nábřeží a hleděl do vln. Na rameni se mi usadil racek. Jemně a nehlučně kloval do mého knoflíčku u košile. Nechal jsem ho tak.
Jezevčík
Seděl jsem na nádraží a čekal, až mi pojede vlak. Najednou přiběhl jezevčík, sedl si přede mne a koukal. Trochu mne to vyvedlo z míry. Sáhl jsem do torny a vyndal buřta.
Ráno roku 1965
Po asfaltu zní klapot osamělých kroků.
Básník má podrážky z bílého mramoru
. a karafiát v jeho klopě pomalu vadne.
Míří na Malou Stranu kde zvoní tramvaje.
Slon
Seděl jsem na lavičce a četl noviny. Najednou mne vyrušil podivný křoupavý zvuk. Vzhlédnu od novinových sloupců a vidím jak po písčité pěšince kráčí slon. Uklidnil jsem se a chtěl pokračovat v nerušené četbě, když tu se slon zastavil přímo u mne a zeptal se na situaci v Perském zálivu.
Déšť
Začala mrholit pravda. Lidé začali rychle otevírat deštníky a vchody domů se zaplnily chodci. Nikdo nestál o pravdivý déšť. Jen malý klaun nastavoval kapkám tvář.
Znamení let minulých
Hvězdy se rozzářily vražednou září. Z
e stromu spadl malý růžový kvítek.
A kdesi dál, až u seřadiště
vlezl utahaný tulák do prázdného vagonu.
Možná
Možná budu mít smůlu
a už nikdy neuvidím křídla letících ptáků.
Možná se zítra probudím
a zjistím, že tady nejsi.
Kukačka
Stál jsem na rozcestí a přemýšlel. Přede mnou tři cesty a ukazatel či mapa nikde. Sedl jsem si na pařez. Jak dál .
Melancholie
Sladkobolný déšť padá na neklidné chodníky.
Po kampě běhají duhoví psi
a hledají zbytky včerejší noci,
která někam zalezla a nejde přivolat.
Zmije
Stál jsem strnule sehnutý u pařezu, jenž byl pařezem už asi hodně dlouho, neboť jeho dřevitá struktura byla notně vyschlá. Ve vzdálenosti asi dvaceti centimetrů od mé hlavy se nalézala zmije a hleděla mi uhrančivě do očí. Zrovna jsem přemýšlel, co komu odkážu ve své poslední vůli, když tu zmije povídá :
"Proč se člověče nenarovnáš . "
"Jo, já se narovnám a ty mě kousneš .
Citová horečka
Asi jsem se zamiloval,
neboť příznaky tomu nasvědčují
a doba si žádá více bláznů
než je v Praze pouličních lamp.
Běžec
Běžel po ulici a v ruce držel hrst hlíny.
Za patami mu hořel stín,
ale plameny mu zatím dosahovaly jen k pasu.
Cítil prudkou bolest v srdci,
Sup
"Nemotá se Ti hlava . " zeptal se mne sup, který seděl na větvi asi dva metry od místa, kde jsem se nacházel.
Visel jsem na konci lana a podemnou se ztrácelo dno skalní rozsedliny.
"Trochu ano.
Karneval
Na stole zazvonil telefon.
"Právě začal karneval Světů . "
Sluchátko mi vypadlo z ruky.
Po nebi se rozlila plechovka od Coly
Padající vesmír
Kolik nových tváří bloudilo ulicemi když začal padat vesmír .
Hvězdy létaly sem a tam.
Ticho.
Výkřik.
Housenka
Ležel jsem na pláži a vystavoval své tělo záření. Vedle mne se opalovala housenka.
"Je to ale krásně, že. " řekla a upřela na mne své velké modré oči.
Stonožka
Za okny padá svítání
a já nemám kdy
navštěvovat
velkolepé hostiny.
Král
Na trůn usedl král v černém cylindru.
Místo žezla svíral v ruce stříbrnou flétnu
a místo jablka ohnivou kouli.
S cynickým pohledem se díval na svět.
Výprodej
Když začal výprodej citů kupci byli hluční a chtiví.
Obsluha rychlá - ceny mírné.
Láska byla na kila a přátelství na litry.
Pak tu byla i nenávist, ale té bylo jen trochu