Písmák Mrtvení
Mrtvení
Zlaté nůžky ciferníku
kousíček Nitě
zas potichu ustřihly,
Dva hlasy
Dva hlasy
Jenom dva hlasy
promlouvaly tiše
nad rozbitým pohárem
Chci koupit čas
Chci koupit čas
Obcházím zeď
židovského hřbitova,
děravou časem,
Cesta
Cesta
Hodiny odbily
tři čtvrtě na věčnost,
když mrazivým tichem
Já...
Já.
Cáry tabákového kouře
rozeklány větrem jak prastarý pergamen
stejný kus papíru jak ten
Srdce
Srdce
Dozníval déšť pod korunami stromů,
když klekání
rozbušilo srdce zvonu,
Mezi stromy
Mezi stromy
Voněla tam tráva, vanilka a les,
jako by to bylo sotva včera,
co se na mě usmála, tehdy poprvé.
DARKMAN'S END
DARKMAN\'S END
I.
Light is dancing on the skyblack and dark as dragon\'s bloodclouds are running in the grave.
II.
NOTHING FOREVER
NOTHING FOREVER
I. Silent smoke on the waterWaitingfor the SunYou can't see the LordThe Lord of Secret Pain.
Raising Sun burnsyoureyesYou'll never see the LordYou'll die like a blind manLike old Lord of Yourself.
REF.
HATE RIVERS
Hate Rivers
I.
Spitting, spitting in water,
brooks in rivers flow,
LOST MEMORY
Lost Memory
I.
Walking down the dark grey street,
missing shadows dancing on the wall,
RUN OF LIFE
RUN OF LIFE
I.
Hot news dying one by one,
I am dying and I know,
Šedomor
Šedomor
Jen ztěžka šel šedivou ulicí,
letitý kabát tak smutně vlál,
mrtvé město měl coby kulisy,
Tobě, která jsi neviděla snídat polibek
Tobě, která jsi neviděla snídat polibek
Tobě, která jsi neviděla snídat polibek,
tobě patří mé pozvání do mé duše,
tak prosím, spěchej a přijď co nejdřív,
Divný svět
Divný svět
Milióny ukřižovaných denně mši podstupují,
koupit morálku od Boha, modlí se za odpuštění,
když svět jejich vinou umírá a bitva ještě zuří.
Netopýr
Netopýr
Na bídný svět zase padla hustá noc a černá mlha,
kužely bledého světla jen marně prokusují se dál,
nikdy nikdo nepozná, co že to se skrývá za nimi,
Ve víně pravda?
Ve víně pravda.
Psí víno zatrpklé podzimní melancholie
šplhá se do hlubin duše
povrchního a tupého Homo sapiens,
Jak hodnotit?
A doufám, že se nad tím zamyslí někdo se mnou. Vrtá mi hlavou celé klubko červů otázek. A tak je sem nahážu, jak mi prolejzají mozkem (ačkoli pár jich zcela jistě opomenu).
______________________________________________________
Jak poznáte kvalitní dílo od nekvalitního.
Návštěva
Návštěva
Byl docela rád, když položil sluchátko, ze kterého se dozvěděl, že dnes nestíhá a tak nepřijde. Neměl na ni náladu, dnes opravdu ne, spíš přemýšlel, jak by se tomu vyhnul. A teď tohle. Málem radostí povyskočil, už dlouho se mu něco tak elegantně nevyhnulo a to proto nic neudělal.
Tvoje oči
Tvoje oči
Směs pomněnek, čerstvé jarní trávy
a malé špetky smutného popela vášně
zarámovaná tenkou černou nitkou,
Modrovous
Modrovous
Konečně dorazil domů, čelo zbrocené potem a pořezané vráskami vzteku, zase se vpráci pohádal se šéfem. Prý věnuje firmě málo času. Taková blbost. Za poslední měsíc neměl ani jeden volný víkend.
Zapálit hvězdy?
Zapálit hvězdy.
Jak troufalý poutník po vyhaslých hvězdách,zhruba tak nějak si připadám, když hledímna bambusový svícen pod vázou suchých květů,černá svíce na něm pláče po stěnách svýcha slzy její drobné lesknou se jak ledové křišťály.
Znám jich mnoho, jasných hvězd bezstarostných,ale září jen chvíli, než přiblížím se tak na dosah,pak pohasnou a jsou z nich černé díry, které beroua já dávám, bezhlavě, slepě a odevzdaně nakonec,když už vidím, že cesty zpět není a nikdy nebylo.
To pak zapálím onu černou svíci a pláču spolu s níza svitu mihotavého plamínku, který bych tak rádzahlédl v temnotě oné smutně vyhořelé hvězdya voskové s praskotem slzy kanou po černém těle,když zahořkle zase krvácím do vlastních útrob.
Naposledy
Naposledy
Záměrně svlékám šupiny letmých doteků,
svědí stejně jako Tvůj poslední pohled,
ty dvě uloupené louče očních důlků,
Rebelka a její bratrstvo
Rebelka a její bratrstvo
Rozplizlé stíny mátožných trosek organické hmotyponořeny do koncentrovaného roztoku osobní samotyzběsile fosforeskují kolem nazelenalého ohně,přičemž jejich vybledlé masky oparu mizí v nebi,které padá svou vlastní olověností až do jejich výhněa s řevem škvaří se na rozžhavených kamenech.
Tito neživí pijáci nesmrtelného Světla extaticky křepčíkolem puklé pánve nebeské klenby na soukromém ohništi,která tu v nelidských bolestech rodí nejvyšší kněžku,svatou čubku, zneuctěnou a odkopnutou ubohým vynálezcem,jež zpupně zove se všemocný a prý i milosrdný Bůh,který však v laskavosti sotva najde sobě rovného tyrana.
Vržena do ohnivé lázně několika šílených individuízaklela bekyně Temnoty jak nejsprostší dělník mořea vystoupila netknutá z toho gejzíru zeleného plazmatu,aniž však přítomným dala jakkoli najevo obě své bolesti,vždyť kdo by jí tu pomohl, když Bůh se jejího těla nabažila pak je pomačkal a zahodil jak nepovedený dopis.
Loď vzdechů
Loď vzdechů
Skleněná vzducholoď za výlohou světa
na mě mrkla malými drátěnými očky,
co ji drží pohromadě a taky na zemi,
Šaman?
Šaman.
Oholené stromy zoufale trčí knebi,
marně snaží se větvemi kus urvat
a skrýt jím svoji temně rudou Nahotu,
Fantazie
Fantazie
Brána zamčená sedmi zámky,chybí jim jen Sněhurkaa děravou zdí dýchá svět fantazie. Hnědozelená, pak oranžováa nakonec šedomodrá,ale pořád v bílém nabíhá ta fantazie.
Sněhurky netřeba, stejně tak klíčů,brána se otvírá, pukají zámkya rezavé panty melodicky skřípou. A všechno je pomalé, hlubokéa složitě, velmi složitě překrásné.
Nic
Nic
Na černém majáku za bílé noci,
lemované jen křikem slizkých chodeb,
které oněměly vden prvních kroků zútrob,
Náš Utgard
Náš Utgard
Za neprůstřelným sklem upatlaných půllitrů
tajemně a neslyšně, pod bíle nadýchanou peřinou,
dříme temný Utgard, čekající i na Tvoji návštěvu.
Zimní zahradou
Zimní zahradou
Je ticho a večer klepe na vrata,
slyšíš. Ťuká jen nesměle, tiše,
ještě je šedivé světlo, a tak se bojí,
Oheň
Oheň
Zapálil jsem oheň,
na který jsem nesměl ani pomyslet.
Jenže mi byla zima,
Marně
Marně
Zčernalé krápníky bolestivé beznaděje,
zoufale trčící zklenby ledové jeskyně,
trousí krvavé krůpěje trpkého světla,
Tento způsob léta...
Tento způsob léta…
Zrcadla vod, Slunce bronz
a šumů les.
Lámání trávy, její marné výkřiky
Zapadá
Zapadá
Skrz vetchou pavučinu
potrhanou kapkami tiché rosy
pozoruje zpitý poutník
Den a Noc
Den a Noc
Hledání nekonečného posvátna nazíraného kalným zrakem
člověka, který jen obtížně krotí svoji divokost,
neslučitelnou ani vnejmenším se situací světa,
Varianty čistoty
Varianty čistoty
Kdesi daleko, ve smradlavých močálech,
co nahání posvátnou hrůzu všem,
kteří je neznají, ty bažiny překrásné,
(Ne)smrtelná
(Ne)smrtelná
Nevěděl kam, nevěděl kdy
a vlastně ani netušil, co,
přesto ale šel a hledal,
Nekrolog
Nekrolog
Antracitoví havrani spřívlastkem kalené oceli
kráčí jak tribunál srozsudkem smrti
či jako průvod pohřební ze zlého snu a mlčí…
Záludnosti hledání
Záludnosti hledání
Jsou mi známy cesty, které vedou jen někam…
Vyprodaný obří kráter, antický svatostánek
divadla na Marsu (na Zemi už byl dávno překonán)
Černá vdova
Černá vdova
Není kudy jít, je příliš mnoho cest,
které vedou kamkoli, ale jen ne tam,
kam je třeba, aby člověk odešel…
A svět utichl...
A svět utichl…
A svět utichl, už není slyšet dětský smích…
Vyprahlou stepí, rozpukanou a prašnou,
okrajkovanou solnými nánosy slz prázdnoty
Most
Most
Kdesi mezi stromy, možná v lese
stoleté, plném polámaných větví
a kostí těch, co nechtěli splynout
Síla růže
Síla růže
Krvavé slzy beznaděje hlučně pleskají na Zem,
zatrpklé víno hořící modrozeleným plamenem,
stravujícím poslední větvičky doufající naděje,