Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž zvedám oči k nebi, vidím moře
Výběr: Print, sidonia, Fouckault, a2a2a, Markéta, rtymá
21. 10. 2006
49
16
6790
Autor
Armand
Když zvedám oči k nebi, vidím moře
Když spínám ruce, objímám tě
a když se klaním, jako bych stál
na ramenech obrů
Když zametám listí, trpím polibky
…to neustále
prsty mi o spánky opírá
tvá píseň
16 názorů
synáček: je příjemné číst kritiky, které umíš vykouzlit ty. Svědčí o tom, že tvá poesie není omezena básněmi. A to obdivuji. Za to děkuji. A i kvůli tomu se čím dál víc těším, až se od tvých "kritik" dostanu k tvým básním. Zatím jsi stále tím štědřejším ty. To je míněno jako poklona, ne srovnání. .-)
Jsi kouzelníkem nejhlubších zákoutí lidské duše… (je příjemné číst všechny kritiky… dozvídat se o radosti, kterou Tvé verše přinášejí… )***
sluncem_zvláčnělá_zběsilost
03. 09. 2008Predrag_Tomič
20. 06. 2008
Když zvedám oči k nebi vidím moře.......a dál jsem už nemusela číst, nemám správná slova,t
chytrá_jak_radio
18. 04. 2007vlastovka.
29. 11. 2006
sapro: dík za ta slova, ačkoliv s tou básní nemají Pearl Jam nic společného, tak tahle kapela je moje srdeční záležitost a Given To Fly jedna z nejoblíbenějších skladeb :)
Pišta_Hufnágl
26. 10. 2006
už jen nebe a moře! ¨(si mi tím připomněl něco co už delší dobu nosím v hlavě)
..
(mno jinak bez řečí)
Já tu nebudu moc mluvit, protože to neumím. Je mi po Tvé básni jinak, než před ní. Líp.
Pokud jen jediný člověk dokáže cítit jako Ty, máme jako živočišný druh štěstí...
:)
***
zametám listí....zajímavé, jak to člověka napadá vždycky na podzim... T*
jsem tu zas, ale tentokrát si to okopíruji a vytisknu - nemohu se dobrat dna té tvé "drobnosti". Nevadí, že?
Jsme- li v klidu, zjeví se nám tisíc věcí
hýbáme- li se, nevidíme nic.
Nedíváme- li se na nic, co tedy vidíme?
Že padla jinovatka a rozkvetlo plno chryzantém!
nádhera....ráda čtu Tvojí poezii..jakobych odněkud slyšela hudbu..a tady tipuju už jenom za název****
mi z toho vyčuhuje nějakými póry erotika/ v barvě kterou moc neznám/ ale proč ne/ ta podivná stavba/ svět a dům a dům a svět v jedněch zdech/ nabízí různá dvířka k otevírání
tip*
mno první verš dobrej (proto je asi zvýrazněnej), ale zbytek celkem nuda, na těch vosum voškubanejch řádek bych čekal větší konzistenci a ne cancy vo líbání, ale já su starý asexuál takže se neni čemu divit
Zejména první sloka je přímočaře jednoduchá, skoro by mne napadlo, že neobjevná, ale tak to nevnímám.
Má čistou linku ve vyjádření tím, že nic nepředstírá a neprotahuje, a obraz s rameny obrů ji dává korunu.
Druhá je jiná, více obrazná, když zametám listí ( vzpomínky ? , trošiličku mám problém s použitím písně jako hodně zaužívaného obrazu, na druhou stranu mi něco říká, že to tak cítíš, že všechna jiná vyjádření ti byla málo, a v tomto případě neplatí žádný monopol.
A tak se rád přidávám.
Diana: tvá reakce mě moc těší, protože si z té básničky odnášíš to pravé. Je to poděkování (a ne jen člověku). Takže máš pravdu .-)
Honza_Princ
22. 10. 2006
Ještě jsem se vrátila a musím připsat. Ta část
"a když se klaním, jako bych stál na ramenech obrů" - taková síla, to přece JE modlitba!
"prsty mi o spánky opírá tvá píseň" Dnes jsi mi přinesl velkou radost.
Drobnost, jo?
Je to nádherné! nemám slov. Oslovila mne hned od prvních slov. Je jako modlitba. T**************