Studánka

Nikdo tu není
studánky zrcadlení
živé obrazy
Šeptají listy

Srub

Paprsky potichu odemykají starý dub
tam hluboko v lese usmívá se. zarostlý srub
Listy na dveřích. a větve v okýnku.
skrývají nejednu milou vzpomínku.

Zahrada rajská

Semínko mi v dlaních klíčí
krásu nikdo neponičí
život je velkou záhadou
stávám se rajskou zahradou

Znovuzrození

Jako by mi někdo v hlavě
brnkal na struny
Celé tělo ve vibraci
se obrací

Mezi břízami...

Mezi břízami
a lučním kvítím posed -
magické místo

Sedmikráska

Hle sedmikráska
jediný kvítek v trávě
s kapkami rosy

V dálce...

V dálce zní ptačí zpěv - krotí mráz
spojený stromů dech - ticho v nás
píseň má tóny všech hvězd
barevná hudba dvou cest

Mlhavé ráno

Mlhavé ránojen zpěv ptáků zazníváv korunách stromů

Odvahu do rukou vzít...

Odvahu do rukou vzít
své poslání uchopit
A věrně při něm stát
Skutky dobra vykonat

Dušičky

Plamínek svíceve vodě se odrážímrtvých dušičky

Odlétám

Odlétám jak list
jako s básní lampion
do světa divů
Do jemné malby

Místy...

Vhlavě už kvetou jasmíny
a do oka vlétla jiskra
zohnivého obrazu
vsrdci hraje hrací skříňka

Obrázek pro radost

Černá silueta
dívky tajemné
maluje pastelem
v západu slunce

Na zamrzlé řece

Ležím na zamrzlé řece
ledovou hladinou vnímám
bublání hlubiny lehce
podobá se hodinám –

Tanec větru se sněhem

Kolem stromů tančí sníh
zmrzlé krystalky se vrhají
ze střech do náruče větru
vzdušné proudy unášejí duši

Dlaň prameniště

Pro všechny snivce, vodomilce, milovníky přírodních miniatur, léčivých barev a slov, která vyvěrají z jednoho Zdroje, aby se jako voda po kapkách oddělovala a zanechala svoji stopu v mysli nebo vědomí čtenáře. a zároveň se spojovala do jednoho toku myšlenek, proudila životem, dlaněmi či ústy a obohacovala tak svět v jiných podobách. chystám vydání své druhé básnické sbírky s názvem Dlaň prameniště.
Kdyby se tady někdo našel, kdo by chtěl podpořit vydání této sbírky, posílám zde odkaz na Hithit, kde je možné si ji předkoupit i s různými maličkostmi pro radost :-)
https://www.

Rosa

Rosa padá do trávy
broukům rovnou na hlavy
Klasy vlají ve větru
ukazují ke světlu

Nad řekou

nad řekou tiše zaznívá
zvonkohra večera
kačení píseň mazlivá
šeptání do šera

Vánek

vánek svěží vánek
přinesl vůni borovic
od vodopádů po dešti
načepýřené ptačí peří

Za horizonty

Kamsi do jiných světů se vydala
aniž by si čas a prostor hlídala
Kolik má vlastně člověk těl.
Skterým by vesmír obletěl.

jen dotek krásy...

jen dotek krásy.
andělské hlasy
uvnitř mé hlavy -
hledím do dálavy

Strom

strom splody vholé krajině
jak stařec se svým poznáním
jež nemá komu předat
zemi jedině

...předjarní...

předjarní slzy
uprostřed zahrady sním
modrý jaterník

...čistá voda spí...

čistá voda spí.
vánek jí
průzračné prameny čechrá
loděmi listů dubových

Magnolie

rozdávám lásku
kvetoucí magnolie
doteky dlaní
v žilách mi žije

V zahradním okně

v zahradním okně
malina cinká o slunce
místo zvonkohry

Lžička v šuplíku (nejen pro olomoucké autory)

Občasník pro literárně-kulturní degustátory Lžička v šuplíku (http://lzicka. wbs. cz)

Kousání hrušky

Jednou za čas
se stane,
že si nemáme co říct
I kousání hrušky

záludná matematika

. kéž by ten pocit
mohl být věčný,
ale když touhu naplníš
v hlavě rýsují se sečny.

...výpustky...

sítko na dně umyvadla
zadržuje výpustky
našich nedorozumění

Oranžový drak

Nad polem za naším domem
chytl se drak drátů
Vítr se ho snažil sundat –
Roztrženým plátnem

Dům

několika ústními otvory
vdechl jsi vůni večera
a vydechuješ rozprášenou omítku -
výměna mezi dvěma světy

Nic

Nemít nic
a z toho nic
vykouzlit krásu -
to je umění

Ve skladu

Vezem se jako palety
pokaždé s jiným
materiálem na těle
Vidlice duše

Ztracený vzkaz

Zatím jen tuším
rozpíjím inkoust
kapkou potu z čela
Co se mi snažíš říct

Prstem

prstem na ústech
zašívám ránu
po bolestivých slovech
až půjdeš kolem

Zeď

Přes tu Zeď
s veršem o kouzle na štěstí
házím obalené kameny
papíry modliteb

Vraky na kolejích

Vlak jako starý koráb
mluví tajnou řečí
vrzáním z hlubin
proudem vzruchů

Okno

jenom to okno září
tmou nebeskou
a nikdo neotvírá
písní slaměných balíků

Vytrhaná

Hodiny už jdou automaticky
napřed
stále se bráním vlivu
marně

Utišit

Ruce stromů
hrají na provázky
tílek polonahých zad
Píšou listy

Za Druhé

Bezcílně civím
obracím se v nic
nevidím / zvracíš
zavírám oči / pliveš

Příroda je fasádou

kratochvíle

krajina rozkrájená
na krajíce
krajky kráterů
u krajnice

Jaro z budovy

Deštníkové housenky
vylézají zbudovy
Kuklí se a transformují
vlarvy

Brýle

Brýle je nutné jednou za čas vyčistit, ale někdy neuškodí úplně je odložit a dívat se na svět pomocí jiných smyslů.

Volání zevnitř

Černá díra v hrudníku
čeká na světlo
vesmírné lodě

Mezi zimou a jarem

Ve váze svítá
pouliční lampa
stín růže vykvetl na stěně
a samota nemůže usnout

Korálky

Navlékám korálky
citátů na nit
svého života
snad některé mi pomohou

Stropy mají uši

Slyšíš. -
šumění pěny
z vany od sousedů
špitání klíčů

Fikční

Tančíme uvnitř
fixních světů
a nevnímáme odpovědi
není čas

Stromy

Jednou budou růst
stromy okny
a listovat
v našich knihovnách

Stisk ruky

Kdesi uprostřed dlaně
září tvé město
okna domů
ústí propletených ulic

Paměťník

Z památníku
někdo vytrhal stránky
balancuješ
na jeho pevných deskách

Bluesový dotek

Bluesovou linkou
kreslím introsvět
na svůj horní ret
Čekám až se

Vlaková romantika

Dvě PET láhve
jedna poloprázdná v červené
druhá plná v modré etiketě
koukají na sebe

Plout

Tak často mlčím s deštěm
učím se dýchat kapky
ze všeho se zout
ale nemůžu jít

Uvnitř

Tak oblačno
až se chce rozepnout knoflík
na modré blůze večera
Tak teskno

Schody

Nastal čas
uzamknout chvíli
rozebrat myšlenky
na kostky lega

Piktogramy

Záříš jako citrín
vystavený paprskům Slunce
Letmo jsem se dotkla
tvé žluté aury

Podzimní moment

Nebe má vyražený dech
na stromě ani list
nechvěje se
Papírový drak

V představách

Žijeme v představách
barevných fantaziích budoucnosti
černobílých filmech minulosti
přítomnost tančí kolem nás

Ve vlaku

Sleduji tě déle
než běžící stromy v okně
Sleduji tě
v odrazu

Rušnou ulicí

Prorůstám rušnou ulicí
ohmatávám kolemjdoucí očima
snad mi někdo odpoví
přivoní k medovým květům

Virtuální

Rozpouštím se
ve virtuálních dnech
mizí můj hlas
a pohledy

Zdalipak

Už zase v kapse mám
svůj sen
Proč dokola se ptám
zda jsem.

Každý básník...

Každý básník
po smrti zkrásní
a jeho podoba
stále žije

Pohromy lidstva

Záplavy talentů
Tornáda slávy
zamotala naše hlavy
a spustila náhlé

Přemítání

V závětří zavíráš se
jako květina
jež vítá podvečer
má hodino vykrojená

Inspirace

Pomalu vytrhávám plevel
ze zarostlých slov
a mrtvý básník
na mě dýchá

Jsi tím, co máš rád...

Jsi zpěv
hluboký a tajemný
vážný i rozverný
Jen s tebou sladit dech

První otazník

Kdo vykročí
když oba couváme
Kdo se první otočí
když každý čekáme

V trávě

Česala louku
hřebenem prstů
motýli teď sají rosu
z její čáry života

Teras(n)ová

Popadané okvětní lístky na terase
mění svou barvu
a mezi nimi vrabec
klove obraz do rohlíku

Živly

Jako roční doby
střídají se živly
v našich srdcích

Odraz

Jak odraz v oku
leskne se uvnitř
naděje
křišťálová koule

V kapce

Kapka po kapce
do rtů mi bubnuje
kapka po kapce
tě objímá

Pršavky

Zaplést pršavky
do vlasů
a skrýt svůj svět
do kapek

Bezbranná

Němá zahrada
bezBrány
Pastelka
bez t(o)uhy

Zasněná

Zavadilo nebe
o struny dlouhých řas
Rukáv se zachytil
o kliku něžných krás

Nedotčená

Pohladil ji pomerančovou vůní
nesměle a průsvitně
na rýhu pod nosem
rozehrál kaRetní hru

Pastelka

Prameny oranžových stínů
leží hluboko na dně pastelky
kterou maluji svůj svět
fialovýma rukama

Klobouk

Do klobouku padají
listy strachu
taháš je po jednom
čístíš od prachu

Tvé obočí

Pěšinka zarostlá mechem
uprostřed lesa
vzávoji večerních pavučin
Lehám si na ni

Kostelní zvon

Dozvuk zvonu
v tmavěmodru
dokreslil první hvězdu -
ústa milenců

Stopa

Ráno má dnes prsty
na hmatníku
hraje ve mně ještě k večeru
a šimrá řasami na kotníku

Kabát

Na kabátě je napsáno
rozhodnutí
odkládáš ho
něco tě nutí

Pod polštář

Přílivem dlaní
omývám tvou tvář
Jsem mořskou kolébkou
sny se ti o mně nezdají

Jarní

Můj jarní vánku
vybarvi mi tělo
jak omalovánku
a vyfoukej mokré

Když nechce se domů, když jsou mrazy

Jiskření dvou pólů
ruší elektrický proud
Lampy vyblikávají morseovkou
nevyslovenou frázi

Vyčerpanost

Je tak snadné
prochodit večery snížinou
pak zavřít dveře
setřepat všechnu mokrou bělobu

Tanč(n)ící záložka

Tančit s knihou
kolem sálu.
Schovám ti boty
houslím do futrálu

Šepot úsměvu

Prozradilo nás už
posturální echo
.
a každý letmý dotek

Bez

Život je sladký
i bez cukru

Povánoční

Smích se rozpouští
pod hrající fontánou -
vločka po vločce

Socha

Jsem socha vytesaná
co mluví očima
a dlaněmi se otvírá
někdy jsou slova zbytečná

Večer

Stmívám se
když vycházejí hvězdy
tvé prsty ve vlasech

Předvánoční

Sněžné liányse pomalu spouštějína punčové rty.

Pohled z okna

Sníh tiše kroužíkolem smrkové špičkyv pátém poschodí.

Myšlenky

Ty nejmenší myškyve skrýšico spolykaly závažíkdyž se jednou odvážívyjít a sestavit slovatíha se změní ve vánektma do světla se schová

Kruhy

Jsou body v pamětikterých se dokola dotýkáme -kruhy pod očima.

Větrovky

Miluji dny větrových bonbónů -jedním dechemrozcucháš mi vlasy.

Poznání (se)

Až jednou poznám sev poznámce pod čarouaž světlem dotknu sejediné pralátkypak najdu smyslsvé přestupní stanicerozletí se dveřea rozplynou hranice.

Sázej

Sázej básně
do úrodné půdy
ať zakoření
vyklíčí

Voda

Pij z prameneVe vodě se odráží nebeNásleduj prapůvod V přírodě najdeš Boha.

...jen...

. jen se modlím tišeza mrtvé z věnce květyza motýly v břišea za rozdílné světy.

Sémiotická

Zpívám v jiné tóniněnež slyšíš uvnitřChtělo by to naladitakustické obrazy.

Jezero

Jezero, které usíná
Modrá vteřina, minuta, hodina
V bublinách rozkvétá útěcha -
Lotosy na hladině

Javore

Vdechni mi javore
tichou radost
z konečků
rozevlátých vlasů

Klidná

jsem klidná
melodie tvého hlasu
akvamarín v dlani

Jako by zhasla na tomto světě

Jako by zhasla na tomto světě
a zasvitla na nebi fiktivních příběhů
záložka
kterou někdo prudce přivřel

Nachlazení

Kdo doprovází lásku,
když odchází z domu
na vycházku.
- tvoje vina, moje vina,

Zahraz(ď)ená

Už dlouho je mi záh(r)adou,jak vklínit se do tvojí hlavy,aby z jasmínuvykvetly mysmíny.

FénixUm

Za hranicí barvy myšlenky
běží písmena
ve stádech antilop
anebo plameňáků

S lístky

Slístká se mipo barvách letozimníhointerludia,v nemž vyvěrá víraz hloubky basových klíčů. Zamykají kořeny,otvírají brány nebes. Ne, bez barvy úsměvuklíční šišky,nebude bránaza svatou brána. V noci, večer, vrána.

Motýl

Jsou louky barevných světélekjsou motýli co někdy zabloudíkdyž není o čem mluvitjen jeden usednena palec u nohyjen jeden plní lampu přánízamává když nepromluvíšrozsvítí ti. odletí.

Otazník

Otazníková cesta
ženského těla
s tečkou
rumové pralinky muže

Lapač snů

Před usnutím
ve snůšce myšlenek
lapá po dechu

Mandalové ráno

Snímám svůj pokojmandalovýma očima -i strop zkulatěl.

Mandlové ráno

Snídám svůj pokojmandlovýma očima -ze stropu padajípražené kapky

Sbíráme

Sbíráme za sebou
kamínky
já do hrnku
ty do sklínky

Dívka v dešti

Černé pramenyve větrných vlnáchzlehka objímajítorzo deštníku.

...přívonnost...

přivoním si tě
k sobě
v jakékoli denní době.

Iluze

Na světelnou milisekunduuvízla v iluZorném polihvězdářského dalekohledua pod víčkyzanechalačáry.

Kdo?

Kdo naučil nás do ztracena
snít. Do remízků, letokruhůbáseň s písní zasnoubená. Štít

...volají...

kde jsiiivolají lesyvolají cestTyvolají (v)ola na (v)oko volnostia člověk. zima je. od.

ProPojení

Jeden Kmen
drží naši větev -
dva kalíšky z listů
jsou plné mízy

...takový klid...

. takový klid
že i můj dech
je výkřik
a tikot pumpičkových hodin

...Vlčímu kvítku...

. a ona mlčí
jen se jí myslí
obrazyprocházejí -
zametá

...3bit...

. půjdeme cestou
já tvou, ty mou
tou nebeskou.

Trumpeta

Tóny trumpety dnešního ránahřejí oknem ven

Svěcená voda

V očích máš svěcenou vodu
pokřti mě podruhé
pokřti mě znovu
ať můžu otevřít bránu

Teplo

Jak krásné je zapadnout
naschvál válet se
ve sněhu po pás
když má tě kdo vytáhnout

Šašek na olomoucké kašně

Do zvuků tramvajíšašek na kašně Tritonů
s flétnou
píská si
jako by nezapad

Přání

Jako slova v protisměru
jak tajenka křížovky
jsou naše přání
a v rohovce oka

...koloběh...

dělám si z tebe metaFóry a smysl to má jen když dva rozdílné příběhy spojí se v jediný koloběh.

Padají na mě a já na ně

a ve tvých očích jak v mléčné drázeplují ta slova v souhvězdí básnínení to klišé nejsou to frázepadají na mě a já zas na sníh.

...napiš...

napiš mi báseň bez hranic napiš ji prstem do prachu a potom přestaň - nepiš nic jen tajně čekej potichu.

Síť z vlasů ve snu

Sítí třepe probuzeníje polapen a přece není. pavoučích kusadel -dvou těl-mučidelnoc se s ránem potkávávlasy už váže si do coputa dívka z nití sešitá.

Divadlo poezie

Píšem si v řeči náznakůhrajeme divadlo poezieněkde uprostřed diváků. hudba slovvpíjí se do barev obrazůdo pohybu stínových tělTepeme do tepelpísmena fantaziemrzí nás do mrazůkrok. sun strof.

Bankomaty na city

Skoro na každém rohubankomat na city -po vložení penisuzadejte pin. a paknezapomeňte svouhotovost.

...až...

až ucítíš to jemné ťukání
vezmi ho pomalu do dlaní
z prstů vytvoř motýla
a leť s ním bílou krajinou

Pomalu

Už mi jen klavírdokáže vykreslitmelodii vesnicev mlze městaNemůžu hrátchci se jen taknechat hladitposlouchatZahnat rychlostdo koutajednodušemilovat pomalu

O tom, kam patří naše city a náš rozum...

Exotiku můžeme obdivovat,domov milovat. _______________________anglicky upravené se mi to jaksi líbí víc:We can adore foreignnessbut our love and personalitycan only bloomat homeon that placewhere we belong to.

Na dálku

A přece je krásnékdyž obraz zhasnea hlas ti hlesnepověsí ticho na šňůryčíst v cizích myšlenkáchrozvířit lehce prachvloupat se do kůryRoztrhat obálkuve vztazích na dálku.

Autorovi

Na řasy vážu si nitky
čtu písmenkové polívky
dojídám slovní zbytky
Všude vidím povídku

Ze snů

I fotka za postelí spadenávystrčila růžkykdyž myšlenky mi utíkalya shazovaly tužkya přikovaly rucea svazovaly srdce. a tak jen ze snůvždy tiše hlesnuneodcházej.

Pater noster

Pater noster qui es in caelisnese mne nahorui s tvým letmým polibkemtéměř bez dotekua přesto ho stále cítímVystoupil jsi v nějakém patřea já jela zase dolůa pak tě viděla v přízemíodcházetPřistoupil někdo jinýa od té dobyjsem nevystoupilaTočíme se, stoupámea klesámeobčas se zaseknukdyž chci bojovatjako stařec s mořemale nikdy nezvítězím. když nedočtu knihu.

Světlo do nového roku

V oknech blikají novoroční přáníčka
– zhaslo světlo lamp

Ztrácení

V nekonečném koloběhuv troše bláta v kupě sněhuz objetí do obětíspojení do odnětíbereme mlhámdáváme slzámztrácenívracenído svých dlaní.

Dno

Neviděl na dno
a nemyslel
padal
aby našel nekonečno

Sníh

Bílé myšlenky
nebeské
napadaly mně
na hlavu

Mezi... -

mezi aposiopesí a elipsoukdesi. kdesi jsoutři tečky a pomlčkanaše předchozí slova -pocitová rozlučka.

Jak čtete báseň?

Zajímalo by mě: Jak čtete báseň (myslím tím jakoukoliv báseň jiného autora, ne svoji :-)). Vztahujete si ji nějakým způsobem k sobě, ke svému životu, nebo v ní hledáte nějaký autorův záměr, nebo se tím snažíte poznat a pochopit samotného autora. Jak si ji interpretujete. Nevím, jestli jsem se zeptala dobře a srozumitelně, ale za diskusi to možná stojí.

Světlo

Světlo je v bouřinápad mužekdyž voda se loužív záhybech kůžebaterky odrazůčajové svíčkyZapal mne pohledema zhasni víčky.

Miniatury

Do lentilek na dlani
dýchám svoje pokání
Ber si.

Prázdno

a prázdno trčído všech světových stranmé přelétavé. sušepláču -žízním po svých slzách.

Kdo potom pomůže slepci?

Napadají ho
Myšlenky.
. jsem slepý
Ale vidím to

Pořád dokola

Není nám dáno
mít vymalováno
jak bychom si přáli
Není nám přáno

Spojení

Bosímalujem si palcina průhledné svitkyvzducholoděmalomocné kytkyA když se nohy unavírukama lámemepředstavydo barevných vitrážíKaždému na druhém koncipřirostl začátektaháme se v dálceo jeden špagátek.

Roční období

Když na jaře kvetli motýli
zapomínala jsem pro jejich květy
na plody
V létě jsem ochutnala plody -

ínasp usipod

žu es míjaten mít ež im íbyhc karz
a otorp ďet ušíp avols kapoan
žydk es im ičo íčorkzor
ykdář es uondevz - íčotú

Ztracená píseň

1.
Snadno se ztrácím ve svojí mysli,
nemůžu najít výchozí bod.
Naději hledám vhudbě a básních,

Šach

Je to trochu jako v černobílém filmu - postel bíloprázdná a igelitky šoupou rohama o šachovnici v kuchyni Silueta sedící na židli chytá cigaretový kouř mezi prstyV nejdřívějším ranním světlepronikáš oknem mé rozespalostiNemůžu tě pohladitpo vlasech.

Kohouti rana

Nemůžu spolknout
ta kohoutí rana
se třemi netopýry nad hlavou
Do tmy zachrastil

Kostas

Polštář stále voní zmrzlinou
a za sklem dveří
střídají se barvy
Mám spálené uši

Neptej se

Neptej se
proc v dalce prsi ze spanku
neptej se
proc laska preje chudakum

Loučím se na léto

Ahoj všem,
jenom jsem chtěla říct, že od úterý 8. 7. 2008 budu až asi do konce září pracovat na Krétě,kde se k internetu asi jen tak lehko nedostanu, pokud ano, možná sem napíšu nějakou tubásničku. Každopádně se chci rozloučit touto cestou se všemi milými písmáky, se kterýmito nestihnu, nebo to nebude v mých možnostech.

Postřeh

Ještě jsem nepoznala muže,
který by při jídle nekousal do lžičky.

Oči spáče

Znám tě skoro jenom z not klíčem houslovým mi odemykáš chrámy Tajně přeskakuješ plot jdeš mým stromovím a já ti dělám šrámyProč někdy světlo zabolído tmy se tiše pláčeproč zanechals mě svévolia dal mi oči spáče.

Rozbor Holanovy sbírky Bez názvu

Vladimír Holan – Bez názvu
Holanova sbírka Bez názvu je cyklus 74 básní, které byly zařazeny do prvního dílu obsáhlé knihy lyriky Ale je hudba. Ta vznikala vletech 1939–1948. Samotnou sbírku Bez názvu psal autor mezi lety 1939–1942, tedy vokupační době. Dobová atmosféra se v jeho verších silně odráží, avšak čtenář je nucen hluboce pátrat v básníkových jinotajích a symbolech.

Polibek

Vychutnám siten dar moudrého muže -správná odpověďkterá mi zavře oči.

Učím se šetřit

Učím se šetřit -Pravidelně líbám už jen hrnekSvůj oblíbený.

Oficiálně ruším svůj alternick Svobodová

Naše počnutíNenezapomenuna tu počáteční touhunašich písmenNa první vzhlédnutíod sešituNa zpocené dělníkyDržení dveří od výtahuNa zapařenou PrahuHrdopýškaRyba mrskalaocasem ironieV očích ohnivý chladNoc nikdy mi tak nevonělatrochu odvázanou tkaničkou atrochu po jahodách. viz http://www. pismak. cz/index.

Lilie

Dnešním dnemse otevřela liliea provoněla můjzatuchlý sklep

Už ne

Už nechcijen mám přání.

Stíny

Stíny létajípod korunami třešní. Člověk je jen list.

Rybí rej

Je klid, jen rybynad vodou poulí oči -prší naruby.

Kai

jak ti říctkdyž vězenía Norskojsou mi dálnež heavy metalže jedna tamburínave mně nepřestala hrátže tě občas najduvnejedné hitovcea pak stebou ležímcelou nocna vězeňské pohovce
jak ti říctže tě nemilujuale nosím si tě vnáprsní kapseže mě občas nastartuješjako auto šroubovákema to mám chuť se zbláznitzbláznitzbláznitzbláznitkrástfetovatprát se
a pak být zase hodnájako ty

Komunikace

Často stojíme za dveřmia bojíme se zaklepatČasto stojíme přede dveřmia bojíme se otevřítBalóny hlavplněné myšlenkamise vznášejí u stropuChceš abych mluvilaale zakazuješ mi otvírat ústa.

Chci s tebou cestovat

Razítko boty vasfaltu –naše omega
Tiskáme začátkybarevnými dlaněmina zdi zastáveka déšť je smývá
Až se naše barvy spojívjednu tyrkysovou linkuodjedeme spolu

Z nástupiště

Pořád mi voní vlasy,i když už nejmíň dvacetkrát umyté,tvým posledním výdechemz nástupiště.

Zapomenutá

Život úží seJak čárky jeho mžourekNemá už potřebuOtvíratVšechno už vidělNa všechno si sáh
Jen jednaunikla muJen tase krčí vtmách
ZbitáA nemytá….

Čtyři stěny

Čtyři bílé stěny Hledí si vzájemně do očí Láska Bolest Radost Smrt Slečny neoděny
A člověk ve středu Klíčem krájí čtvrtky Rýhami do omítky Dveře Nikdy neotevře
Každá Chtíč nechtíčTouží se milovat.

Koncert

Rock od krokuodráží sena horním zápěstíOlomouce
Omítkou Moravského divadlavlají stínové šatyNěkdo ubodal tichoPohřeb začíná.

rTy

Laskal jí hláskypostelním dechemkostelní echospojilo jim rtyTy rty Ty rty Ty rty -slova co tepouobkročněsdruženěpřerývaně.

Květena

Foukáš do škraloupůhorkého kakaana pohovce mých očíJarní schoVánkuStromy otevřely oknaNa dveře už pršíkvětena.

Dotek ve tmě

Vzduch se nepřestával smátslepeckým tajemstvímZtracená náušnice v trávěDva prsty se potkalya mlčky zůstaly stát.

Pocit

Nic nebylojen tmaa hrnčířský kruhco se točilv rytmu tvé krční tepny
Nic nebylojen tvárná tmapod mýma rukamaa pocit umělcekterý (h)ladí své dílodo posledního detailu.

Na lavičce

Dvě hřívy svoněly se v jeden vzduchobod -Jívy si češou vlasy nad kolébkou vodyUsínáš a víčka tikají zhasínánímCirkusové hory v mlzeNa plátně se promítáSouloď ryby s pet lahví.

Vzpomněnková

Padají špendlíkyz nástěnek nitrodušnýchObrazy v kalužíchuž se lesknou matně
Ztratil jsi podobua našel tvářkdyž ti někdo náhodoupomáhal vstát

Zdálo se mi

Zdálo se mižes do mě zapichoval očiVe vzdálenosti našich úsměvůbyl celý sálA lidé v němtvořili slovaco jsme si nestihli říct.

Blbečkovi

Zbylo tu po tobějen DNAna dně hrnkuotisky prstůz klávesnicejsem už setřelakolikráttě budu musetještě zabít.

Při uklízení...

Poslouchámcinkání porcelánua vysavač nemravazvedá mi sukni
je mi červenminulý rokještě tě neznám
venku chumelídneska se asi potkámezas jednoupoprvé. Zapatlám se od zmrzlinya budem se oba stydětPak ti zase naletímsvedeš měsvou něžnou ironií.

Sníh

Z oken se stalypointilistické obrazydva dnypřed příchodem jara.

Horolezci

Když nám slova ránem nekončípro moudra horolezcůvzdávám se ti schválněza pět písmen půlnoc
Hodina citlivých bodů na těleTvé podvědomí ve stavumezi bděním a spánkemodpovídá na mé otázky.

Chrastí

Vítr si hrajena opuštěné cestěs dětským chrastítkem.

Jablka

Vítr si povzdechldo korun jabloníkdyž jsem ti trhala jablkas ošatkou svých šatůsbíral sis listyz obličeje.

Kombajn

V poli mříža kříže z klasů,kde dravec zapomnělsvé drápy zatnout. Prstýnek z trávyve vyschlé skruži,tam, co se copánkyk sobě druží,zlátne na slunci.

Nevědomky

Slovaprotkaná zlatou nitíuž píšeš mi po sté s kytaroua mně pak pocit bezejmennýlíbá ušní lalůčky
Jsem jen jméno vkalendářikaždý rok na stejné stránces jiným obrázkemA někdo mě hladínevědomkykdyž v něm zrovna listuje

Námluvy

pár chameleonůlaškuje na jedné větvi -duha v teráriu.

To pak usnu i nezakrytá...

Jó, už se směju stereo
a máčím vlasy mopu.
Lepší je totiž
utahat se rukama a pusou,

Tři tečky

Dozrávají užtři tečkyza oknem našich herHlavně netrhat.
Jen přivoňa zakousni sedo vzduchuPíšu ti prstem na záda.

V pohybu

Déšť létá něhou nosovek Francouzská pýcha klavír sotva neudýchá Neměla jsem otvírat okno do ulic Kapky tančí v kabaretu a já stírám tóny z parapetu stínem náušnic.

Konec světa

naposledy vidím tvoje oči - zelené aury na okenních tabulkách zůstávají dlaně nedosáhnu na ně.

Že by ještě něco málo ke konci světa?

Do rachotu stíhaček
zpívá Nouvelle Vague
I’ll stop the world and melt with you…
na baru stojí už jen dvě sklenice

Med

na ramínku noční košile voní otisky medových prstů.

Prostředník

Radostí váhám a ležím tvář obrácenou naruby z měňavých dnů naskakuje hroší kůže
nejspíš jsem vztyčený prostředník Boha jako ukazatel cesty
nakopnout a potají dávat korálky inspirace zůstat jen tenkou nití trhající se při každém vy(s)vlečení
až dojedu na konečnou a složím všechny puzzle budu pevná jako skála počkám si až mě otesášať už jsi kdokoli.

Dvě růže

Zašeptala popraskanými rtyJsi mé jaro, co stále nepřichází. Ticho prosvítá záclonouVšechny barvy splynulyJejí dlaněDvě růžeNehybně rozevřenéNa bílém povlečeníPřestaly vonět

Nechtěná

světelní andělé si lámou vaz do prázdna počatá jen cítila mráz dvě křídla rozpjatá svět dýchá čas svou duši objala s ní mrtvou hráz . . . a neuměla lhát a neuměla odpouštět.

Pohlazení

Pampeliškou hříček z tvojí kapsy Objatá v tajnosti Házíš myšlenky jak žabky na hladinu Lovíš něhu dlaněmi A jsi čajem co po kapkách Zahřívá mě ENergiÍ.

Mé dny

Mé dny jsou jizvy v paži s každým ztrácím kapku krve slévají se v jednu řeku co člověk to hrot netupím nebrousím jen chodím okolo otupělá.

oPraz

Prahotočím se v toběJsem javorová nažkaco krájí inverziv parku beze jména.

Olomouci

Do lístků zeleného čajenavátý hvězdný prachvracím se do pavučinco rozvěsilas na nebemléko s medemrozlité v očíchz dírek knoflíkůkoukají tvá zákoutíslévám si olověné kolážez kol kolejí a holubů na báníchz horních a dolních podloubíloudím úsměvy smolařůco se zatoulali jako jáv tobě má rozmiláOlomouci

Kočka na plotě

S kočkou na plotěčekám napnutěna tvůj krokkdybys jen věděljaké to jepořezat seo rozkrokmožná bys našlapovals citemne s vášní.

Praho

Jako drobek z chlebana tvé dlanizneuctěná v křižovatkáchbráním něhu maloměstna svém tělePraho ušpiněná.

Hledám

Jsou to už roky kdy byl pro mě tvůj obličej mandalou a já si ji mohla každý den vybarvit jinak Teď jenom zapomínám ve vzpomínkách a hledám potmě ztracené pastelky.

Cestičkou žilní

Učit se znovu chodita psát jako malé dítěpřitom neslyšetpohádat se do potuse svým svědomímpotom se svěřovatpočítadlupřevracím hoze stranyna stranuco kuličkato chybaČas někdy vyprávíčernobílejindy tě bodá do očía kouše přítomnostípřešla mě chuťna čokoládové šiškyspíš se mi chce. skočit z lávkydo potokaa projít ho celýproti proudu.

Pohádka

Pramen fantazie Omamný nápoj usínání Hádanka zamotaná ve vlasech Árie pro jeden hlas ve dvou barvách Dalekohled do jiných světů Křídla něhy co se třpytí Ametystový pohled dítěte.

Modrá a Oranžová

lítost v kapičkách
olizuje moji schopnost
vyzařovat
i přes modré jádro

Italská domácnost

(s) oblohoulétají talířeUFO v Itálii.

:DD:

Nemít čas už ani na úsměv ani na ironický úšklebek topit se v myšlenkách na smrt jak poetická dnešní doba.

Hranatý den

Hranatý denrozlil se mi do koutkůnahorudolůpísmenem Czašívám si ústakapky potu stékajípo mokrých vlasechnikdo už mě nepohladízhluboka dýcháma v nose mě pálísauna přetéká.

Bublina

mýdlová bublina praskla na klíční kosti polibek zasyčel.

Salsa

ovázal sis mě jak stuhu kolem boků ve vlnách salsy

Bože...

prosím.
dej mi sílu
malovat
úsměv

NorMemory

album Anoukdvakrát dokolavůně měsíčního šamponuco se mi zaryla pod kůžijeden náhodně zahlédnutý Smirnoff Iceprotiskluzové ponožky na noháchcigaretový kouřzradaprotestlestmstabolests křížem na konci slovasrdcové kamenyco nejdou vyoperovatvzpomínky.

Malíři

Obraz na stěněvypoulil na mě očia tvůj autogrampotichu do mě vkročil.

Les

Rozepnul's ruce a tvůj stín oblékl mě Máš ústa plná ostružin.

Nevyznám se v sobě

Z prostříhaných básničeklezou kusy mého tělasvé srdceto veliké klišéjsem nikdy neviděla.

Horké maliny

Horké maliny v klíněV očích svatozář mění tvar a o kolenaopřená tvář maluje si víčka.

OKARÍNA

Dírkou okaríny fouká nálada dnešního rozednění.

Šumperk

Šumperks barvami krabiček od pastelekŠumperktryskající do oblakŠumperks deštníkem zaschlé vodys ňadrem Venušea krvavými vlasyŠumperks rozsypanými zápalkamis pupíkem sovyŠumperkco tiše pokuřujeměsto fontán a kopcůměsto které mnevdechuje.

Večerní

v lampách svítáa mlžná impresesvádí panenkyk tanci do neznámau hospod čepujíhranice stínůŠumperks barvami panelákůdýcháhasičské sirényjímá pokušení smrtižaluzie zamrkaly.

Česká krása

Okna jsou udýchanáa jako by klavírprohrávaljemně a smutněna každé střešePamátníkz černých závojůa bílé pěnyprobourané stěnyčeské krásymokré vlasya igelitový pytlík ve větruNarostly mi očido nehtových lůžeka už se bojímdržet tě za ruku

Šlápoty

Za hrob samoty maluju šlápoty malých radostí třeba mi přijdeš naproti zvedneš mě a očistíš ruce od bláta ne že bych na to spolíhala ale něco mi říká že na to myslíš v koutcích svých rtů.

Černé světlo

Jsou dny kdy mi vanilka voní druhým životem letem létem s motýly A jindy ve mně křičíš a dupešKarlíku a všechny vůně splývají mi v samotu Mé druhé já stojí na konci černého tunelu a svítí obrysem mladé Markétky

Jsem jiná

Jsem jináa je to moje vinaže je mi cizítvoje blízkosthryže měaž na kost.

Opilec

V páře opilec čáry čmáře vzhůru nohama.

...zamlžení...

pojďme zas aspoň na tři chvíle líbáním mlžit naše brýle.

Rozpitý čaj na stole ;)

v kuchyni na stolezamrzl rozpitýheřmánkový čajs lístkem na šňůrcepohrává siprůvan.

Sponka

Sepnula sponku rty a vůně vlasů sáhla jí na nárty.

Je zima...

Kloužeš sepo ledové plošemého srdcadlataju tvým obrazema tříštím sev odrazech botJe zimateplo ve mnězamrzá.

Krásné Vánoce a šťastný celý nový rok!

Přehlížená

Průhlednáaž neviditelná potkaní tlapka Šmejdím v zákoutích a je ze mě vidět jen žaludí čapka.

Příští zastávka - Fibichova - přepracovaná

U kruhového objezdu hraje Fibich své tramvajové symfonie lavičky v plesových šatech tančí si dlážděným sálem proplula sama v mokrém kabátu má rozkoš zabalená stírám kapky vykulenýma očima.

...předvánoční...

u zvonů kostelníchzapomněl vítr váta nebes bílý hříchne a ne napadat.

Příští zastávka - Fibichova ;)

U kruhového objezduhraje Fibichtramvajové symfoniekaždý večerkdyž chodímkolem blikajících neonůtančí mi lavičkyv plesových šatechco se třpytí kapkamiproplouvám samadlážděným sálemv mokrém kabátu.

Na zajíčky

Když v nocistíny šeptajíhraju si s nimina zajíčkyabychom se nebálitrháme strachuzuby.

Pane docente

Často je mi do smíchu,když Vás vidímv kulichu,pane docente.

Maličkost

ráda se směju potají když tě mé vlasy lechtají.

Oči na jazyku

Dívám se očima na jazyku a chutnám pohledem aby můj život měldvojsmysl.

Tasemnice

Bolí to čím dál vícvysátá přísavkamidvou tasemnicv sobě zamotanýchjedna má kousekz méhocitového orgánua druhámě serehlavně po ránu.

Sternum

Stoč si mě na sternum aspoň dnes večer chci být tvoje kost

Sen

Snažíme sepomoci druhému,ale jen si tímvzájemně ubližujeme. Pak tě čtvrtímve snu,Lásko,s beznadějným pocitem. Chci tě zachránita mám na sobě tvoji krev,aniž bych si touvědomovala. Otevřu očia ty vedleklidně spíš.

Brečet a jíst

Plavu v tomjak oliva v nálevuUž zase mám chuť.

Smrk

Zatímco líbášsněhové vločky očima,kradu ti z kapsybalíčekkapírovýchpapesníků. Zase Vánoce. Koukámna zasněžený smrk.

Ledviny

Proč všechny mé hříchy, vinyusedly mi na ledviny. Tak teď močím jako pes,lidi, vážně, je to děs. A do dutin nosníchnapadal mi snad sníh. Musím troubit jako slon,pač mám hlenů milion ;).

Polykat pelyněk a slyšet pysk

někdy je nejlepšízdekovat sedo dekya být bydlitpolykat plynout plýtvat vzlykánímzpytovat a pak pykatsyčet sypat (sůl)výt a výskatzvykatsina tvrdourealitu.

...z výšky...

někdy se mi chce vykřičet kameny ze skály vyčůrat močopád z výšky když místo očí má někdo jen plechové plíšky.

...zase jsem se za...

zas mě to hřeje jak čaj z termosky na vršku hory první pohlazení po vlasech letmý dotek šály jsem zazimovaná.

Stop

Ztracené ilustracesbírámz tvých stopneutíkej.

...Feng-yün Song...

v duši mi dozníváčínská poezieztracenáv barvách lampionusakuraa červený drakco do světlazazpíval.

Zrnko rýže

* jsem tak maláve tvém objetízrnko rýže *.

Zas jeden kalambúr

Zamyšlen kousámza myšlenkou sám.

...píseň...

a ta píseň
jako opar na rtu
rodila se vnás
tón plynul za tónem

U vrby

Dvě řeky vjíždí si do vlasů
a větve vrby
kol pasu
objaly mě

Rozrytá hlína

Rozrytá hlína
polámané pastelky
a dětský smíchopláč
na zemi našla jsem

...hallelujah...

opíjiš své očido němotyněco jsi našela hned ztratilv dýmu dýmkynadějenic se nedějejenom z dálikdosi tiše zpíváhallelujahhallelujah.

zapomněla jsem si

zapomněla jsem si u tebepár vzpomínekvrať mi je prosím někdydo schránkyP. S. : až je budu nejvíc potřebovatzavolám do prázdnaadresu znáš.

vím že je těžký

vím že je těžkýžít v pavučiněse stovkou mucha nesmět ani jednuzakousnoutzadlužit se do posledního křídlaa ztratit přátelejsem člověkco jen tak nezapomenena to co se ho dotklouvnitřa i když už se skoro tři rokynevídámea já o tobě slyšímjen to špatnývzpomenu si vždyckyna ty nejšťastnější chvílekterý jsme spolu zažilinevím kde jsinevím co dělášnevím proč neplatíš dluhynevím proč jsi mi nevrátil krabicive které byly vzpomínky na tebea radši to ani nechci vědětjenomstane se někdyže se mi něco vybavía to mi stačík povzdechu.

Pepř čtyř barev

Drtíš mě jako mlýnek kuličky pepře ve čtyřech barvách

...bez papučí...

a víš že mě pořád baví držet se tě za kalhoty jako malý děcko vydupat si nový boty do kaluží a pak u vás neposlušně chodit bez papučí jen abys mi vynadal s úsměvem na rtech.

...touha...

nechám se pro tebe ukřižovats kapkami deště na sklevlaky nejedoukvůli výlukáma stigmata na semaforechnepřestávají krvácetještě minutua narostou mi křídla.

Pořezaná

Řízl jsi mětam kdesi u prvního žebratrošku vlevo. Zprvu to skoro nebolelo,ale pak jsi do té rányzačal plakata ona se prohloubila. Teď už nekrvácí,jenom je citlivána vzpomínky.

Usnula jsem

Usnula jsem
přede dveřmi
vašeho bytu,
byla bouřka

A grain of sand

I can see your eyes
through the darkness
I can feel your look
through my heart

Pocitovka z Norska

…noc je tu chladná a vzdálená
dešťové náramky
kapou zmého zápěstí
peřina je až příliš teplá

Elegie jedné sbírky

Možná jsem jen přání zašeptané do větru,
možná jenom nitka zapletená ve svetru…
A sama nevím,
kam a komu patřím.

Duha

…tvůj úsměv
se maluje vmé mysli
jako duha
do šedivých dnů…

Znovuzrozená?

Vytvářím si
druhé dětství
vdospělosti,
abych přelepila

Mráz

. šimrám tě na bocícha pozoruji mrázjak ti běhá po zádech.

PIANO

Tu noc jsem byla tvé piano
hrál jsi tak něžně
že mě skoro nebylo slyšet
a na klapky na očích

Balónek

Nebe roztrhané na cáry
lepím dohromady
Jen mokré rukávy
objímají mé paže

Molo

Molo odplouvá míjím tvůj pohleda předlíbeníUcukla jsemabys mě nemohl držetvhrsti Molo odplouváa lodě se drží ústybřehuNěco se pálí –moje vlasyhoří tvýma rukamaMolo odplouváa já tě ani neobjalaTopím seholohlavá

Pozdrav z Norska

…vyšla jsem před chatkua jako bych slyšela sekačku.
Tak se podívám kolem,a nikdo se vtrávě nemiloval,
jen komáři…

Kolibřík

líbá se s každou naplněnou květinou guru kolibřík.

3 hřbitovní haiku

Svlečený javorchvěje se před hřbitovembránu už zamkliHrobník si kouřísvou dýmku spokojeněopřený o plotSlunce se snášíjak mýdlová bublinaza nejvyšší kříž

PÁPÁ - hvězďouš vám odlítá

Dává se na vědomí, že malinka_hvezdinka (mořská hvězdice) odlétá letadlem Airbus Industrie A320-100/200 dne 9. července na daleký sever do Norska do lokality Hurdal (80 km na sever od Osla), kde si bude nelegálně užívat a pracovat až do 22. srpna, kdy z této krásné země uprchne Boeingem 737-400. Je možné, že po dobu pobytu bude mít občas přístup k internetu, pač si s sebou bere noťas, takže se tu eště asi objeví ;).

...pírka...

pro pírka smířenípřijdu si po setměníaž ani hvězdynebudou světélkovatprotože ve tměčlověk poznápřátelstvíto pak i křídlaodpuštěníbarvy měníz radostiže mohou zamávatznovuzrozeným.

Ezoterie

Bloudíme v kruzíchezoterienaše barvyse vpíjí do sebejako teplo Sluncea chlad atmosférytočím se ve spiráláchpaprskůa ty kreslíšmodrou křídouna hladinusvým rybím okemuhranuls mneproč ryby nemají víčka. házím tiduhový oblázeka ruce mi vonípo voskovkách.

Asi bude pršet

vlaštovky pištínad šikmými střechamimraky jsou nízko.

...mozaikou...

mozaikouz barevných sklíčekprosvításiluetatvé tvářetak trochu nebeskyvznášíš se v odrazecha mně zatímstydnečaj.

Barevně

Sůl si malujedo hedvábného šátkumandaly duhy.

Kosák

na stromě blimbá třešňovou náušnicí červený kosák

...džbán...

kdo bude upíjetz mého džbánu,jenž něhou přetéká,když pro tebe je něhapříliš sladká. Zatrpkne časem,lhostejností. Marně pak budeš hledatu měpohlazení.

V bichli

Nebudu brečetjen potit slzyv plavkáchna balkónějak tvrdé yv bychlizměknuv bichlipro své vědomostišprušle zmoknoua pak se potichuvypařím.

Ranní mouchy

Mouchy mě budíze spánkusvými šimravýmijazýčkyšťebetajícosi mi našeptávájíjedna přes druhoupostel se propadáa já s nína dno ránas očima zavřenýmav/sloup

...stihomam...

pronásleduje mě tvůj stínráno má nejdelší prstysahá mi na stehnakdyž se nemůžu hnoutv noci se schovává za postelpotměšilestihomamhledá můj klín.

...šmouha...

někde nad ránemztratila jsembarevnou hloubkusvého pohledučernobílá fotkaa na ní rozmazanášmouha -tvůj úsměvmá touha.

...tvoje jméno...

vymyslím ti sto přezdívek a pokaždé tě oslovím jinak, abys nepoznal, že jsem zapomněla tvoje jméno. . hlavně nenápadně.

Nehet

V kaluži krvezbaběle couvá měsíc -zlomený nehet

Kalambúr

Sní sen o jedliS ní seno jedli.

Usínání

Za mlhou sen kamení už zase na tvém rameni rozverné ptáče tiše dřímá odzvonilo mu ale ještě vnímá nádech výdech příběh co proudí ve tvých žilách . přikrytí lipovým odkvétáním zapomněli na svítání.

Zapršené ráno

Ráno promlouváŠepotem kapek deštěCvakla konvice.

...fonetika...

v proudu hlásek dva ubrečené vzlyky a velký zásek vyměním učebnici fonetiky za tvůj barevný hlas bez příkras.

Pro chuť za hmat

Spočítej mi pihy na nose pramínkem vlasů a já ti pak stejným počtem obsypu tvář polibky Spočítej mi znamínka na zádech svými prsty a já ti pak stejným počtem pokapu páteř vychladlým čajem jen tak pro chuť za hmat .

...vzpomínka...

zahřmělo mé srdcea blýsklo se mi před očimaTo jen vzpomínka na teplotvých dlanía úkryt ve tvém náručíprolétla celou mou bytostíNoc se choulí strachemkdyž tu nejsia nehladíš souhvězdísvými polštářky.

...papírová růže...

. skládám si origamize smutných písničeka papír mi voníto asi ze všech slovco nečtou se očima.

Děkuji

Za ruce s mozolyza unavené očiza mokré botyza vůni ohněve vlasechza úsměvna vrásčité tvářiza radost psaco vítá pánaza to Ti Paneděkujiže dáváša nečekáš nic zpětže mlčíš skrze lesya mluvíš skrze násže miluješ náš světa že s tebou jde vše snázTi děkujia modlím se znovaza všechna krásná slovaProsím Díky Miluji.

Nechte mě nebýt

Ve stínu tvých pažínajdu klid a oporukdyž se opuštěnáchytám kořenůa když mi zbyljen prázdný světs velikýma očima V odrazech řekyna tvém kmenihledám třpytivé zábleskyútěchyZarytá v kůřenechce se mi odejítjen meditovatbez tikotu hodineka zvonění telefonuZpívat jako ptákkterý si udělal hnízdomezi tvými kořenymísto v koruněUž trávou zarůstámzem si mě (s)chováNechte mě chvíli nebýt

víno

In vino veritasa pravda je i v nás.

Až budu odlétat

Slibuju že mě neuvidíš plakataž budu odlétatNechám slzy stékat dovnitřA až budu pryčstanu se ponorkou
Rychlokurzy potápění
za 22. 50
Možná pak zapomenuna tvůj hlas a na tvé rtyAle nikdy nena tvoji zradu.

Po americkým dojáku

Ach jo. Asi nevíš, jaký to je. pustit si večer ten největší americkej dojáko samotě. A pak se podívat na svý uslzený očido zrcadlaa říct si:Tvůj život není film, holčičko,dokonalí chlapi neexistujou,tak běž radši spát.

...ples deštníků...

jarní déšť zulíbal mi tvářea vítr vyfoukal vlasyteď můžu na ples deštníkůtancovat v kalužícha modlit se za žár sluncekterý tě spalujeaby mi vysušil šatytvýma rukama.

HOUSLE

Mé dlaně chladnounoční ulicíjdu samaa strach mě jímádo svých zřítelnicale housle mi ještě teďhrají na citybýt tak strunoua nechat se hladittvým smyčcemvzdychala bych blahemkřičela rozkošívrněla spokojenostízpívala radostí i úpěla žalem.

Jednou tě opustím

Jednou tě opustímvydechnu naposledna tvé rtya odnesu si s seboutvůj pohled a slzyJednou tě opustímale ne na dlouhovrátím se zasdo tvých obrazů a slova vydechnu s větremna tvou šíjiDotknu se tě jemnětam někde uvnitřa ty budeš vědětže na tebe čekám

...nostalgická...

. oba dva dohromady a přece každý sámdo hrudního koše radost ti nasbíráma pak sama vskrytuvydechnu všechen žalže pro mne radostnikdo nesbíral.

Tři nejdůležitější věci ve vztahu

Jedna kamarádka se mě nedávno zeptala, které tři věci považuji ve vztahu dvou lidí za nejdůležitější (kromě lásky, ta je samozřejmá), tak by mě zajímalo, jaký na to máte názor vy. .

V jednom dýmu

Vítr si pohrál s tvým stínempo poli tančily klasyOpít se medovým vínema potom ti cuchat vlasyto by mi šlojak dítěti na veselcešlo šlo šlo šlodělat si své kotrmelceJá mám rým a ty máš rýmutak to dejme dohromadyVšichni jdeme v jednom dýmunevystrkujte ty brady.

Láska je láska :o)

Na Prvního Májedva vyhnaní z Rájesvé fíkové listyslíbali si ústy.

Vinice

hroznová ňadrazrají mi na sluníčkujsem tvá vinice

Hlad

Bouřka vúdolí
Uprostřed znějí zvony
Kručí mi v břiše.

Tajemství podkolenních jamek

Tajemství podkolenních jamek Motýli v padácích S nápisy na křídlech Skládají čtyřlístky v letu

A jdeme dál

Ave, ave vymodlené kopřivyčekala jsem na vaše květyruce se sápoupo žahadlecha světlo mi protíkámezi prsty u nohouzase jsme prorostlikořeny pichlavého nemluveníAve, ave, úsměv se pokřivía jdeme dálty buben já varhanyjsme jinítak jsme si zahrália jdeme dálkaždý za svým tónem.

Cukrová vata

chomáčky vlasůcucháš mi rozpustilecukrovou vatu

Kukátkový obrázek

emise polibků za tři úsměvy ve zmrzlinovém krámku u tajemného domu s malou věžičkou kde má každé okno jinou barvu jako průhledná náplň člověka životem pošahaná siluety v odrazech zaplpaných výloh od dětských prstíků občas zakopnu o vlastní stín aby si sklo ve mně mohlo poskládat kukátkový obrázek a prodávat ho za holubičku nad hlavou

Jakoby omylem

Kreslím si na sedadla rychlíků
Po vzoru letadel na obloze
Lámu se ve světle
Tak průhledná

Terminátor

Tvůj dnešní vultus
zdá se mi
jako Pearsonova pozitivně skloněná
křivka koeficientu šikmosti…

Život je pes

téměř slza i na nebi dnesjoooo život je pesa čeština fenajak kdosi kdysi řeka byl to Polák tuším tak zas podél řekmlčím kačením ušímznovu nenarozena

Mravenci

tři nedopalky vedle zastávky kouří černí mravenci

Architekt

zmačkaný papír
do ulic vrhá stíny
tvůrčí architekt.

Pleš

Muž na lešeníV dálce se leskne slunceDělníkova pleš.

Euforie

v muzice léta sopečná euforie - sukně v oblacích

V čínské restauraci

dvě zrnka rýže na jednu čínskou hůlku šikmé pohledy

Listy ve vlasech

stoletá lípa zahazuje svá srdce listy ve vlasech

OdVykání

úsměvy vína odVykací metoda zvykám si na Tě

Zatím se vznáším v bublinách

Lesk hrajících fontán
Hrne se do mých myšlenek
Osm bílých pramínků
Smršť kapek

Diakritička

Má to háčekdám ti tečkucukrová hvězdičkadělám si čárkujsem totižD I A k r i t i č k a.

Dadajedy

Z mrakodrapů lidopády. rozpustile žbleptášsvoje dadajedy do záclon a výtah zacinkal v 18. patře přikryl jsi mi oči denním stiskem Podívej. ziskuchtivé vzkříšení nehoda na dovolené akrobati jaravařící vodou polívám ti boty da da dávej pozor.

Hladový dítě

Jsem tvý hladový dítě
se zlatým prachem ve vlasech
Ruce od bláta
Krkavčí nálady

Ja soldat

V dálce znělo ruský reggae"я солдат, я солдат. "Obrátil seske svým rodným horáma splynul s nimiv jednu zeleň"я солдат"Tvůj poslednípohledstřelil měslepýmn á b o j e m.

jen to sudé

s l y š e l a j s e ms r d c e t v év e v ě t r ub i l o ( m n ě )b y l o ( m é )z b y l o m n ěj e n t o s u d éo s u d e

Rusovláska

Prameny vlasů planouzapadá sluncezrudlá rusovLáska s/ním.

Beránku

Přiviň se
ke . . mně
b e r án č í° °
nezkrotnouk r o t K o s t í

Střepy

Utopená láhevve vlastních vináchmea maxima culpasbíráš střepydo svých dlanízářezy životabarevné vzpomínkyt s o l u n i msklopils víčkamea culpamozaiky slovprosvítila tma.

Turbulence

Slyšitelné turbulence
Šelestivě šeptáš
Do mých žil
A ve mně vř e

Potápím tě...

spojené průhledyspojené mlčeníspojené břehy nocísny v soumrakyse rozptylujínechci tě shoditz nebe tvých představtvé rysyv mlze dálekv slze z leduv oparu horzapadajído propastispojené průhledy spojené mlčení spojené břehy nocí spojená něhaspojená touhaobjevených lodípotápím tě. a ty o tom nevíš.

Vlčí mák

No tak si mě klidně urvi. Zvadnu ti jako vlčí mák. Budeš se tlouct do palice, žes mě nenechal růst. A sypat semínka prázdnoty do mého náručí.

Vypelichaná křídla

Vypelichaná křídlav deštiSvět nám nepatřípřesto se snažímeho vlastnitViděla jsemumírat andělaÚzkostně svíralSvětlo v dlaniA pak ho pustilmezi světla autDal mi svou nadějia zmizel v prachu cest.

Bezvědomí

Už jsem si zvyklapolykat jehlya cítit chuť dřevaokousaných vařečekna patřeHoď po mně koštětemZametu ti práhabys měl čistéb e z v ě d o m í.

A rýhy jsou na mých zdech

A rýhy jsou na mých zdech Jitro skučí v nitru V nitru mého zápolení A rýhy jsou na mých zdech Nic než ten hlas Hlas tohoto pokoje Hlas který mrazí První doteky První vzdech A rýhy jsou na mých zdech.

Inspirace = vdech

Inspiroval jsi měa já nechci,abys vydechnul.

Špendlík

Zarostlé pískovištěBosé vosyNa posprejovaných lavičkáchČekáš na zázrakSetřel jsi prachZ mých ramenTak abychom zaseZačali mlčet. V uličce někdoSehnul sePro spínací špendlíkDomy vybuchlyTichemA ve dveříchBolestiZachrastily klíče.

Manželství

Jedna píseňVe dvou světechJedno srdceZe dvou strunTrnitou alejíDvě růže seNavzájemProplétají.

Opičí oči

Zase se ve mně houpouopičí očivečer pod vodopádemzhasnu pohledemSpusť svůj stíndo zatopeného lomuVečerko ustyděnávoníš mi po kameniUšpiněná zapadám.

Pomoc

Zakřič mina pomocve slovechztratím dech.

Pruhovaný den

Pruhovaný densedl mi na víčkaMezi žaluziemisevřené paprskyzpívajíA neviditelná rukarozhrnula mé vlasyna polštáři.

V jinotaji

Duše dokořán vítr je můj pán průvanem roztrhán závojový sen Světlo na řasách rozpolcená tvář stojíš v jinotaji V hledáčku hledám tě prosvítáš čajové sítko.

Animálie

Muší pár na zdiNa zdimuž mouchasi tak cestubrázdía šťouchásvou nevěstupomalouna malouŽabí idylkaRosnička z rosyKuňk Čao vařía skokan bosýmezitím paříSobSob sobu sobcemsežral ho s kopcemzelené trávya teď se dávídobře mu takv břiše má tlakBuldočekNáš buldočekspal u kočekna mokrý čumákdaly mu šumákteď chodí a pšikájak stroboskop blikáKočkodaniZtratili sev temném lesekočkodan a kočkodankabyla po nich v kleci sháňkaU výběhu rysa ostrovida bez háčků a čárekRys a ryskaskrabali si briska:o).

Vymávaná kolečka

Spojila jsemnaše vymávaná kolečkana zamlženém okněpo tom co jsi vystoupil…
Jsou teď jako očidvou neznámých lidíkteré ksobě našly cestuve stejném vlaku.

Tetování

Myslel sis,že zapomenu. A já přitom stále mámvyšeptanétvoje tetování. na šíji.

Šálek

Jediný šálek rozumímému nadšení,zápalu pro láskua snaze dělat všedokonale…
Prolíbám snímchladné večery.
Konvička nehnutěnaslouchá uchemmé osamělosti,pomalu louhujesmutek ve mně skrytý…
Svíčko,má důvěrná přítelkynězpytuji ti svědomí…

Čirou náhodou

Za jednou tvou bázníje můj hříchJsi mé světlo tichév závějích
Za jednou mou básníje tvůj smíchJsem tvé číslo lichéslepý mnich
Na konci tuneluod dlaníodrazím slabotuplakání
Potmě ti usteluke spaníDám ti svou nahotuksnídani…

Eduard

Až se mi to vymkne z ruky,přijde za mnou snadstřihoruký Eduarda naučí mě vidět krásu,která řeže jako nůž. řeže do očía přítom se mnejen křehce dotýká. A možná mi tím zlepší zrak,že už ani brýle nebudu potřebovat.

V hlavě mi zase sněží...

Třeba se mi to jenom zdá,že se cítím líp sama. Jsem sama. Pod očima tlačí měněčí prsty. - Vždyť to je jen rýma.

Roztříštím noc

Zanech mě na pochybách -roztříštím noc…
Stojíš tak blízko,že jsi mi narušilmoji osobníprostorovou bublinu.
Ústupkyjsou jen pud sebezáchovy,každý krok -strach zchyby…
Ztrácím rovnováhu,když jsi nablízku.

Dva stíny

Dva stíny na stěněNěmá gesta. pav okně naprotiA všichni sousedé jsou hluší. Světlo nad ránemv duši tmaa místo krvealkoholUž zase nemůžu spát.