Deník Jasona McCoala - 10
19. 2 - 25. 2 2001
Pondělí 19. 2.
Deník Jasona McCoala - 4
8. 1 - 14. 1 2001
Pondělí 8. 1.
Deník Jasona McCoala - 2
25. 12 - 31. 12 2000
Pondělí 25. 12.
Deník Jasona McCoala
18. 12 - 24. 12 2000
Možná by se hodilo počkat s deníkem až od prvního ledna, ale protože doba je těhotná událostmi a v těchto dnech prožívám tolik věcí hodných zaznamenání, že by byla věčná škoda nechat je ležet ladem. Proto se jistě nic nestane, když začne deník z půlky měsíce.
Hráč
"Pane doktore, vy víte, že vás mám ráda skoro jako svýho, ale tohle prostě nejde," vykládala paní Mrázková a mávala přitom rukama, takže z dálky připomínala větrný mlýn.
"Jak si to představujete, pořád takhle bouchat. Co to proboha můžete furt zatloukat. Nejprve jsem si myslela, že jste se konečně přestal odbejvat a naklepáváte řízky, ale tolik řízků by nesežral ani nebožtík Mrázek, tak jsem si říkala, že zatloukáte hřebík, ale tolik hřebíků by neměli snad ani U Rotta.
Dopis ježíškovi
Milý Ježíšku,
tak vidíš, už je zase rok pryč, a Ty budeš zase brzy chodit s dárky ke všem hodným dětem. A protože vím, že toho máš hodně, tak ti píšu co bych chtěl, abys to nemusel pracně vymejšlet. Já vím, že jsi mi loni přinesl Růženku, a tak že letos už možná nedostanu nic. Ale to snad ne, viď, že mi něco přineseš.
Za deset minut bude včera
„Říkám vám to už potřetí, žádnou skříň jsme si neobjednali, a nerad bych to ještě opakoval," rozčiloval jsem se na ty chlapíky ze zásilkové služby, co mi stáli u dveří a nechtěli se hnout.
„Tak podivejte se, šéfe, mně je úplně jedno, co jste si kde neobjednali. Já mám tady objednávku, která je na vaše jméno a je i podepsaná. Tak vám to tu nechám a dělejte si s tím co chcete," začal být netrpělivý vedoucí těch stěhováků a strkal mi pod nos objednávku.
Smolař
Jsem smolař. Nevím čím to je, ale je to objektivní fakt, se kterým nikdo nehne. Tak například, kdykoli bych mohl ráno klidně spát, semelou se události tak, že z toho nikdy nic není.
Zrovna jako tenkrát.
Až mi bude šedesát čtyři
When I get older, losing my hair,
many years from now.
Will you still be sending me a Valentine,
Birthday greetings bottle of wine.
Potřebuji člověka
"Můj člověk bude zuřit," problesklo mi procesorem, když mé zrakové senzory uviděly tu spoušť. Jak se mi to jen mohlo stát. Umiňoval jsem si přece, že budu opatrný. Snad to zavinil zkrat v řídícím systému anebo to způsobil pokles napětí v ovladači servopohonu.
Tajemství černé věže
Noc, která přišla po třetím dni posledního měsíce pětašedesátého roku krutovlády Damiána III. , byla neobyčejně deštivá. Podobnou průtrž mračen nepamatovali ani ti nejstarší pamětníci. Proudy vody se snášely na Ardenii, jakoby se snažily smýt z ní utrpení a bídu, která lpěla na všech obyvatelích země jako dávné prokletí.
Dobrá práce, chlapče!
V kanceláři Dalida Thorsena bylo dusno. Seděl za stolem, v ruce držel videotelefon a s někým vzrušeně hovořil. Zjevně nešlo o nijak příjemný rozhovor. Čím déle mluvil, tím více se z jeho tváře vytrácela barva.
Už to není, co to bývalo!
Když jsem se včera, při přikládání do kamen, podíval do kalendáře, zjistil jsem, že má být babí, takzvané indiánské, léto. Nevím jestli sluníčko zapomnělo, jaké léto bývalo v dobách indiánů, anebo jestli se z jeho strany jedná o nějaký protest. Nechci sahat do svědomí našich ekonomických ministrů, ale mám je v podezření, že sluníčku snížili dotace na svícení a ono teď stávkuje. Ať tak či onak, musím konstatovat, že to počasí už dávno není, co to bývalo.
Manon
. Manon je motýl, Manon je včela
Manon je růže vhozená do kostela.
V. Nezval
Když se Manon probudila, byla ještě tma.
Fejeton o fejetonu nabitém informacemi.
Jednou jeden moudrý muž označil naše století za století informace a pěkně nám tím zavařil. Není totiž radno, brát výroky slavných na lehkou váhu. Je třeba postarat se o jejich pravdivost. To by tak hrálo, aby to nakonec nebyla pravda, když už to někdo moudrý řekl a někdo snaživý zapsal.
Tucet pravidel
1) Pamatuj, že vůl nemusí mít vždy rohy.
2) To že vůl nemá rohy, neznamená, že není nebezpečný.
3) S lidmi jednej vždy slušně. Ty slušné to potěší a ty ostatní překvapí.
Když je mi fakt na pytel, vyléčí mě léčitel.
V lidském bytí jsou jevy, které pro obyčejného člověka zůstanou záhadou po celý jeho život. Tak například, já pořád nemůžu pochopit, kde se v člověku bere ta nutkavá touha po zlepšování svého zdravotního stavu. Všimněte si, kolik lidí je ochotno zničit si zdraví neustálým sháněním a následným konzumováním vitamínů, nebo dokonce multivitamínů. Nikdy jsem tyto nadšence nebral vážně a jen se vědoucně usmíval nad jejich: Počkej, však ono na tebe taky dojde.
Sluha nebo pán?
"Pokrok chlapče, ten nezastavíš," to mi říkal dědeček, když vyměňoval svůj oblíbený bicykl za mopeda, na kterém se později málem zabil. A měl pravdu. Pokrok skutečně nikdo nezastaví.
Je to proto, že člověk jednou poručil přírodě a už to neumí zastavit.
Nejdobrodružnější dobrodružství
A už je to tady. Než se kdokoli nadál, doba dovolených vzala roha do teplých krajin. To proto, že u nás jí byla zima. Naši občané si zhluboka oddechli a začali si lízat rány, utrpěné během svojí dovolené.
Hurá na lyže!!!
V těchto pohnutých dnech kdy si zima začíná uvědomovat svoji porážku, si ji uvědomují i všichni sjezdaři, běžkaři a ostatní vyznavači zimních sportů a aktivního odpočinku. Ti všichni dobře vědí , že už to nebude dlouho trvat a bělavá pokrývka na hřebenech hor neobstojí před hřejivými paprsky jarního slunce, a oni sejmou z nohou lyže a běžky, vyběhnou na zahradu a začnou se rýpat v hlíně. I v mém okolí se nacházejí takto postižení jedinci, kteří víkend co víkend vyrážejí do hor, aby tam aktivně odpočívali. V pondělí se vrátí a přesvědčují mě: "Člověče to ti byla paráda.
Maniaci všech zemí, spojte se
Tatam jsou ty doby, kdy být maniak, či hysterik bylo spíš ostuda než výrazná charakterová přednost. Stejně tak zmizela v nenávratnu i historická etapa, ve které byla největším postrachem společnosti davová hysterie, a hysterické Fanynky zpěváků pop music byly pranýřovány v novinách i jiných masmédiích jako největší zhouba pokroku.
To dneska už je to jiné. Dneska bereme mánii, jako něco zcela přirozeného, asi tak jako když v televizi dávají Dallas.
Kaše jako od maminky
Jsem toho názoru, že čas od času vůbec neškodí připomenout si časy, kdy člověku teklo mléko po bradě a vůbec dělal věci, za které se v dospělosti když ne přímo stydí, tak určitě se s nimi nechlubí. Protože v této inkriminované době ještě nebyl Kodak, který by mé vzpomínky uchoval v barvách ještě zářivějších, mívám tyto záchvěvy nostalgie poměrně zřídka. O to silněji pak zasáhnou do mého života. Když mě naposledy přepadla taková vzpomínací nálada, přistihla mě zcela nepřipraveného.
Balada jarně oděvní
Letmý pohled z okna nám prozradí, že už tu máme, možná definitivně, jaro. Zblblé sněženky už asi potřetí vykvetou, všechno se začne klubat na svět, skřivan riskne, že si vrzne, aniž by přitom zmrznul, topiči odhodí lopaty a děvčata začnou nosit sukně tak krátké, že už toho pro fantazii moc nezbude. Zkrátka, přijde jaro radost pohledět. Jen sluníčko poprve jukne zpoza mraků, každý má hned jakousi nutkavou potřebu opatřit si něco nového, aby se i on v té jarní nádheře, zaskvěl v co největším lesku.
Kdo se bojí cestovat MHD
Nevím jak na Vás, ale na mě působí noční obloha téměř magicky. Hvězdy září jako perly a v člověku se probouzí romantik, který zatouží, v černi noci, dlouze políbit svoji milovanou, nebo jít sousedovi otrávit psa.
Od obojího ho odradí jen jasně zářící měsíc. Který, naopak, každého nutí aby se hluboce zamýšlel.
Malé cirkusové blues do oušek ochránců zvířat
Tak tu máme zase cirkus. A ne jen tak ledajaký. Dokonce je to cirkus Humberto.
My, obyčejní smrtelníci máme, díky spisovatelům typu Eduarda Basse, o životě v manéži poměrně přesnou představu.
Malé cirkusové blues do oušek ochránců zvířat
Tak tu máme zase cirkus. A ne jen tak ledajaký. Dokonce je to cirkus Humberto.
My, obyčejní smrtelníci máme, díky spisovatelům typu Eduarda Basse, o životě v manéži poměrně přesnou představu.