Dobré ráno, pane malíři
Probouzím se opojen okolním ruchem,
zastříhám okem, zamrkám uchem.
Zasednu k snídani v nočním rozpoložení,
koupaje čaj čekám až se v hlavě rozední.
Nad ledovou vodou
Nad ledovou vodou
roztažená křídla
smířený výraz ve tváři
otáčíme proti větru
Já tu čekám v stínu katedrál
Se skromným výrazem andalúského psa
vyrazil sám na průzkum.
S ohromným zápalem létajícího tygra,
vybalil z půlky vypitý rum.
Všem vránám
V modravém osvětlení letního rána
přisedla ke kartám jedna malá vrána.
Nesla eso a další hru flekovala;
okolo se rozhlédla a kvitovala:
Podivná
Nad pouští smutné duše
Nad poloprázdným talířem
Probouzí vítr světla dálky
Tři tóny hradní tuše
V levitaci
zapálená rána mlhou voní
ubrečená noc se tichem zmítá
objevená záře slzy roní
nenásilná hvězda leskem zpívá
Ráno ve městě
Modravé ráno hrdě se vznášející nad ponurým betonovým městem snažící se paprsky slunce vzbudit poslední ospalce a vysypat je z postelí zahřátých celonočním sněním o překrásných neznámých krajích vyplývajících z mezihvězdných prostorů mentality všedního člověka unaveného prožitým všedním dnem podobajícímu se spíše krátkému okamžiku probuzení ze snu a následnému proděravění se do dalšího spánku vstříc novým modravým ránům vznášejícím se nad ponurými betonovými městy plnými spících nebožáků snažících se dospat probděné noci ve společnosti blízkých, vzdálených i neznámých jedinců, dětí, andělů, starců, přítelkyň a přítelů, psů, prostitutek, veksláků, nočních chodců a tramvají snažících se probdít do dalšího modravého rána líně se vznášejícího nad ponurým betonovým městem plným odpadků kutálejících se po ulicích a snažících se vzbudit lítost sdružováním se do obrovských kop a vytékáním z popelnic na chodníky a následným pronásledováním výše zmíněných nočních individuí bloudících setmělými kanály plnými nepředstavitelných fantastických tvorů s pohádkovými vlastnostmi a nechutně odpornými krysami se svítícíma očima snažícíma se dohlédnout na další nové modravé ráno lepkavě se vznášející nad nevzhledným betonovým městem překypujícím dýmem a exhalacemi plechových motorizovaných odosobněných krabic plných znuděných a rozespalých lidí mžourajících skrze namrzlá a zamlžená skla na kousek asfaltové džungle snažící se utéci jim až na samý okraj světa a ještě kousek dál do světa překypujícího osamělými dušemi brouzdajícími se v meziprostoru nesmrtelna a vzpomínajícími na překrásné modravé ráno lehounce se vznášející nad ponurým betonovým světem jejich hmotnějších bývalých známých se právě proměnilo v dopoledne.
Prostá starostlivost
J: „Já vím, že se na to ptám asi po milionté první, ale stejně to pořád nechápu. Proč jsi jim to udělal. “
B: „Co máš zase na mysli. “
J: „Tak já nevím, třeba ty nemoci.
Malá komorní
Pronásledovala mě ta myšlenka už od rána. Vlastně už od večera, co jsem se to dozvěděl. A dneska na to musím pořád myslet. Co když měl pravdu.
Zamyšlení nad mísou koblih
No jo no. jsou všude zvláštní lidi. já bych to moc neřešil. nebo vyřešil Saturninem.
Krátká zdánlivá nesouvislost
Od dalekých moří, od smutných skal
Na cestu obrovský parník se líně dal
Na palubě náklad toulavých muzikantů
Ekvatoriální rovina, trumpeta, tram tu tů
Dvě strofy nad Prahou
V studeném pátečním odpoledni
Uzavírá se jeden malý kruhoběh
Skončí jedna tichá bezvýznamná
V obětí života; v nádechu bezčasí
Rhythm
Rhythm, please…
Come on man, try to find out where the hell starts
Try to put down the rest of the world in small parts
Come on man, let me show you how do people fly
Trochu vzdálená
Modrá lampička na obzoru
Podivné století na odchodu
Nad mořem klidu malá kapka
Šedivá láká jak mucholapka
Krapet futuristická
Nad zlatým polem
mojí minulosti
mávám sbohem
sladké mrzutosti.
Poněkud pozdě
I v novém století
Andělé odletí
Bludičky rozsvítí
Rolničky z kvítí
V oblém světě
Znával jsem skřítky,
co spávali pod postelí.
Voněl jsem kvítky,
co voněli od nadějí.
Lednová
Do ledu kreslím obrázky,
obrázky, zmrzlé provázky.
Provázky tichých slovíček,
Viděných lehce z pod víček
Nad ránem
Nad ránem otevírají se kouty, o kterých není celý den ani vidu ani slechu. Jakoby se někdo chtěl přesvědčit, jestli je v nich všechno v pořádku a jestli tam vlastně ještě vůbec jsou. Na maličkou chviličku přes ně přejde světýlko a potom už jenom a jenom a zase znovu stín. Jak světýlko přejede přes koruny stromů a je léto, tak se probudí všechno tvorstvo, které nezlenivělo budíky a probdělými nocemi, a dá se do práce.
Ahoj
Proč se to nedá zastavit.
Proč je těžké si to představit.
Proč jsou lidmi zrovna lidé.
Když uvěříš, co Ti to dovolí.
Malá únika
Posílám písmenka,
házím je z okýnka
na cestu za vlakem,
na pole za mákem.
Svítá ráno
Svítá ráno, osm koní
pod kopyty křehká země zvoní
padadadam padadadam
na sedadle prázdném
Šípková Růženka
Ospalý zámek pomalu usíná,
za růžovou zahradou
stařena v závoji batole proklíná.
Proklíná k životu ve spaní,
Starolidská
V podvečerních náladách
brouzdám se v náhodách.
poslouchám ovzduší.
Snad nikdo netuší.
Hoře
Pod Horou leží v trávě
tři malí duchové hodní.
Na ohni šumí právě
jídla prachová a vodní.
Všem rytmikům
Půlnočním duchem
do prokletého města.
Velblouda jehly uchem
tak končí tahle cesta.
O zneuznaném štěstí
Zmrzlé myšlenky se třesou
neskutečně tuhou zimou.
V odpoledním slunci noci
vychází hvězda ničí moci.
Na nic se nečeká
Půldenní tma
zvednutá silou.
Večerní mha
pouští nám žilou.
Konečná
Studená hodina
bez milé tváře.
Půlmrtvý hrdina
zahání lháře.
Jepice
Prázdnota,
všeničící nicota,
včerejší zbytky rizota,
láskyplná slečna subreta,
Desolation Angel
Unavený, gigantický mrak,
urozený, buddhistický drak,
zavržený, osamělý vrah
zrozený z hvězdných drah.
Čekání
V půlce jarního dne
stojím vprostřed davu,
který se co chvíli hne.
Já proti proudu plavu.
Dobrý den
Dobrý den, milá paní,
jakpak se vám dneska daří.
Měla jsem dobré spaní
a v hrnci voda se vaří.
Postřehy nočního chodce
Soumračný měsíc studeně se dívá,
z modravé oblohy rozespale zívá.
Znavený pupenec zčervená a zmizí
a přijde doba čarovná a doba cizí.
Průlet tramvají
Potichu poslouchám, procházím potají
kolem tuctů nápadů, tisíců myšlenek
létajících rozevlátou ranní tramvají
prchající krajinou milionů smyšlenek.
Vyvedlo mě z Míry
"Kupte si natahovacího modrého slona v životní velikosti. " vyřvával prodavač na rohu ulice a cpal mi do ruky koníka na baterky, který spíše než slona připomínal krysu v posledním tažení. Pokaždé mě v tomhle městě něco překvapí. Ať už prolhaní prodavači nebo ziskuchtivý taxikář, jenž mě zavezl někam úplně jinam než jsem mu řekl.
Traveller's Blues
Ještě chvíli rozhovoru s čínskými draky,
pak andělů pár s okřídleným vozem
prožene se s Tebou nad spícími mraky
a smýknou Tebou jemně o zem.
Pomalu ztrácí se?
Neviditelnou pavučinou spojení
mluví spolu lidské bytosti.
Možná jen světlušek plavné rojení
je naplní do nuzné sytosti
Chůze pro začátečníky
Je to prosté, milý chodče. Stačí si stoupnout na dvě končetiny a dobře udržovat rovnováhu. Nejlépe se k tomuto účelu hodí končetiny dolní, zvané též nohy. Pro případ, že by vám postoj na dvou nohách, na které musíte přenést celou svou váhu, činil obtíže a začal by jste se převažovat vpřed, či vzad, čímž by hrozil váš pád, připravte si do pohotovostního režimu i obě končetiny horní zvané ruce.
Kraj v podstatě ukrytý
Kde mraky se usmívají,
kde slunce září hebce,
tam lidé nám zamávají,
tam bývá se nám sladce.
Between
From skies is looking yellow eye.
Around you is flying creepy fly.
Don't know what to do.
It is up to you.
(Ne)skutečný svět
Proražená motýlí křídla
Padající do tmy zatracených
Bezeslovné věty
Z úst oněmělých
O smutném človíčkovi
„Haló haló… tady smutný človíček…slyší mě někdo. Haló haló… tady smutný človíček…slyší mě někdo. Jsou tam někde lidé. “
„Možná… možná tu někdo je a možná ne.
Realita
Stříbrně zlatý sníh
roní slzy;
pitoreskní smích
končí brzy.
Bílá paní
"Dobrý den. " pozdravila slušně a sedla si mi na klín. Chtěl jsem se ji zeptat, co to dělá, ale okamžitě usnula, tak jsem to nechal být. Přemýšlel jsem o tom, proč si vybrala zrovna mě.
Na lepší spaní
Labuť křídla rozpíná.
Děti si hrají na břehu.
K nebi svůj zrak upíná.
Házejí koule ze sněhu.
Kdo jsem?
Jsem malou tečkou na cestě času
Jsem noční labuť vzlétající z vodní hladiny
Jsem snílkem, jemuž bylo dáno žít
Jsem prospektorem světa a jeho krás
Černo ? bílý svět
Jak bezmocné pírko ve větru,
jak smutná slza stékající po tváři,
vláčím se tu po světovém šeru,
svět ztratil pro mě svou záři.
Globalizace
Pan profesor Votruba říká, že globalizace jsou tendence k propagování kultur. Internetová sekce slovníku Webster hlásá, že slovo pochází z anglického to globalize, což znamená udělat ze světového blízké. V encyklopedii Britannica se praví:
„Je to proces, při kterém se každodenní žití sestávající se z prolínání komodit a idejí stává standardizovaným po celém světě.
Faktory napomáhající globalizaci jsou stoupající kvalita a propracovanost komunikací a dopravních technologií, služeb, masová migrace a stěhování obyvatelstva, úroveň ekonomických aktivit, které přerostly národní trhy pomocí průmyslových spojení a obchodního seskupování přesahující národní hranice, mezinárodní úmluvy redukující cenu provozování obchodu v zahraničí.
První vjem
Velké srdnaté slunce
křivolaká zem
starostí už jen unce
mlhavý sen
Bez ohňů je underground
Procházíme miliony světů,
abychom nakonec skončili
pod drny a tunami květů
bez vody, chleba a bez chilli.
Postřehy Slunce
Velký vůz, Mléčná dráha – ostrovy ticha
Mořská sůl, nekonečný vítr – útroby mnicha
Ucho, oko, ruka, nos – otevřená mysl
V hadrech, s vousy, bos – šestý smysl
Egypt
O ceně tunisského dináru
Bylo to asi v polovině srpna 1999. Vraceli jsme se zrovna z Tunisu domů, do Prahy. Vzhledem k tomu, že přímé spojení mezi Prahou a Tunisem v té době nebylo, nebo bylo ale jen občas, letěli jsme tam i zpět přes Sofii. Přes sídlo nejobávanějších lidí Evropy, Bulharů.
Universe C
Sto roků, sto dní
stále marně čekám
až se rozední.
Blekotavé hvězdy tiše sní.
Zloduchova balada
Ocelové nebe světlo svírá,
pod ním slepý člověk zmírá.
Opuštěn a neoholen jest,
čas nad ním svírá rychlou pěst.
Mé přání
Chtěl bych mít Tebe.
Tebe a modravé nebe.
Modravé nebe a života půl
a Mojžíšovu starou hůl.
Snová romance
Ležím na zemi,
spát teď chce se mi.
Koukám se jen do mraků,
krajiny okovaných draků.
Anděl
Malý, křehký, v koutě sedí,
hlavu skrývá do kolen.
Trpí, doufá, asi neví,
že byl vyvolen.
Člověk a stroj aneb já se napiju!
Jednoho krásného dne zrodil se nám v hlavě nápad, že bychom mohli opět někam vyrazit. Někam, kde jsme ještě nebyli. Po dlouhém prohledávání v leťáku jsme se rozhodli pro jednodenní výlet do Bruselu. Ráno tam a večer zpátky.
Rataje 2002
Všechno to začalo už hodně dávno. Možná v září možná v říjnu. Kdo ví. Dohadovali jsme se o tom, zda-li bychom mohli jet na ŠVP neboli školu v přírodě.
O thajském cestování
Do Thajska se našinec dostane většinou letadlem. Jsou i dobrodruzi, kteří jedou lodí, ale myslím, že by se nenašel ani jeden, který by tam jel po souši autem nebo vlakem. Nedej bože po vlastní ose stopem, pěšky… Tyto druhy dopravy jsou všeobecně známé. Přibližme si tedy vnitrostátní thajskou dopravu.
O thajské džungli, vodopádech, hřbitovech, motýlech,
Kdysi v roce 1995 na thajském ostrově Koh Samui zrodil se nám v hlavách nápad. Každý třetí den půjdeme někam na výlet. A že to nebyl nijak malý ostrov, jezdila se alespoň jedna cesta taxíkem. No, taxíkem…vlastně to byla Toyota pick-up s prodlouženou korbou a stříškou.
O velbloudech, fatě morganě a Sahaře
Když jsme byli v Tunisku, tak jsme si řekli, že když už jsme tady, tak se na tu Saharu podíváme. Koupili jsme si tedy dvoudenní výlet a těšili se na velbloudy.
První den jsme vyjeli do Souse Tam nás naložili do autobusu s českým, polským a anglickým průvodcem. Ten náš byl ze všech nejmladší a taky toho nejméně namluvil.
Bezčasí
Podíval se na hodinky na palubní desce. Do startu zbývalo už jen několik málo minut. Jen několik málo minut a splní se mu jeho sen. Sen letět stále výš a dál.
Dlouhý pochod
Stáli v průchodu
muž a žena,
v dešti kolem jdu,
chybí jim jen cena.
Doktor Alpha
Sníh a mráz,
staví mezi lidmi hráz.
Jako na stavbě dělníci,
staví zeď po zemi vonící.
Poslední
Je ticho, šedivé
ráno se plíží temnou
ulicí pro živé.
Je cítit vůni jemnou.
Proč nesmíš umřít
Všechny země drželi by smutek,
z očí by vody proud.
„Proklát kordem tento divný skutek. “
řek’ by muž mna si vous.