Malá osmatřicetiletá...
Zas o jeden víc
O krok blíž
Či dál.
A pořád nevěřím
Táhni
Táhneš si mě na provázku
Jak tu šílenou kachnu
Z dětství
Co dělá ploutvemi
Malá světelná...
Stát v šeru pod lampou
A čekat až se rozsvítí
Nechat se zalít světlem
Moct jako první
Malá unavená...
I malé střípky štěstí
Co vejdou se do dlaně
Když zatneš pěst
Mohou zbourat svět
Malá rozlucková
Horká voda na zádech
A slzy v očích
Když to pálí na kůži
I na srdci
Malá září(cí)...
Miluji soumrak
Když se šeří
A vše bílé září
Jako tvé oči
Malá zamlžená
Když končí léto
Oči tmavnou
A vlasy se barví do zrzava
Jak šaty stromů
Dlaně velké jak svět
Podals mi ruku
Teplou a obrovskou
Co schová v dlani motýla
A nepocuchá mu křídla
Malá pampelišková...
Jen fouknešA jsou pryčPrskavky sněhobíléJako snyKdyž nastane chvíleProbuzeníZhoupnou se ve větruZatančíA možná pohladí po tvářiNež zakoření
Nebo odlétnou
Mohli jsme se mít
Počkej pár minut
Chvilinku krátkou
Nechci tě ztratit v davu
Nechci Tě minout
Duhová
Mám doma dva báječné syny,
a i když je každý trochu jiný,
společně klidně brnkaj celý dny.
Na struny ne. Na nervy.
Hřešíme na pramicích
Máme své ostrovy
Daleko od sebe
Plné prachu
Ze starých dopisů
Smířená
Houpu se na vlnách
Dobrých zpráv
I srdcervoucích
Co život změní
Sny rostou jako tráva
Nejrychleji
Roste tráva za úsvitu
A mé sny
Těsně před probuzením
Příteli leť
Naruby
Obrátím celý svět
Pro tebe příteli
Abys hned vzhůru vzlétl
Když bortí se sny
Někdy se bortí sny
Co ještě nezačaly
A přesto bolí víc
Než ty dávno sněné
Dcero
Kéž bys tu byla
Holčičko milá
Vymodlená
Kéž ručka tvá mou dlaň svírá
Jsem tady
Ukrýváš se mi za víčky
Když usnu
A když se probudím
Jsi pořád ještě tam
My
Naše láska Nakrájená na plátkyJako příloha Běžným dnůmChutná trochu skořicověA voní po mandlích.
Bezcenná
Hledíme na sebe
Už příliš dlouho
Až příliš nahlas
A mě už bolí hlava
Akta X - Žárlivost
Byl den jako každý jiný. Fox Mulder, jako obvykle, seděl za svým stolem. Bylo 6:30 a i když nechtěl, neustále musel přemýšlet nad tím, proč tady Scullyová ještě není.
Mohl by strávit každou vteřinu svého života jen tímhle…čekáním na ni.
Momentka
Namalovala jsemtrochu podzimního smutkuse zavřenýma očima. Jen pár barev,rozechvělých tahů -pak mohla jsem se podívata setřít z tváří slzy.
Leden
Ledové jsou
dnes Tvoje oči.
Trochu nesměle
tváříš se vznešeně
Nový rok...
Ani ses nerozloučila
a už mi mizíš vdáli
sdárkem vigelitce
a ze stromku
V Srpnu...
Dal jsi mi prstýnek
utkaný ztrávy
místo kamínku
uprostřed borůvka
12 a 23
Přicházejí a odcházejíDuchové nociNedívají se do očíJízlivě ukrývají tvářePřijíždějí a odjíždějíPoloplnéČísla 12 a 23.
Detaily
Ani si nevšímámeOtisků prstů na kovuJen čtemeNevšímavě přehlížímeStopy na dlažbáchVyhýbáme se stínůmStejně je není vidětDůkazy bytíA nikdo nám neuvěříŽe tam jsou.
Osycháme
Stárneme vždyA všudeOmítka padáOsychá soužitíPomalu po schodechKráčíme ven.
Jen chvilka ticha
Chtěla bych sTebou
Dneska chvilku mlčet
Ty bys mi hladil záda
A já bych předla
* * *
Noc je dlouhá nekonečná pouť
Kdy slunce prohrává boj s tmou
A pláče do polštáře
Někdy i já bloudím takhle sama
Zrezivělá
Olověná žízeň
Začala dělat přehmaty
Madla jsou ošoupaná
Schody zrezivělé
(Ne)příčetné počty
Jedna, dvě, tři, čtyři…
Rychlík.
Nemám rád rychlíky
Jezdí moc rychle
***---***
Každý den v pološeru
Za spadlou oponou
Herci jsou uklizeni
Do skladu rekvizit
J+K
V písanke malé srdiečko
a tvoje meno v ňom
mi ťa pripomína.
Spomienka na kradmé pohľady
Souhvězdí Berana
Hraješ si na boha
Ovládáš pláč i smích
A neklid ve tvé duši
Nedává mezím pevný cíl
Je těžké zapomenout...
Vzpomínko toulavá
Proč pořád vracíš se
Vkrádáš se do mých snů
Když víš, že nechci tě
Trable
Trápíš mě, myšlenko.
Rozum ztratil svojí tvář
A přinutil mě lhát
Bez polibků aslov
Hry gilotiny
Barevné hvězdy zpapíru
Vítají mě místo Tebe
Když otevřu dveře
A vánek zacinká
Souhvězdí Blíženců
Namalovat obraz
Tebe a mě
Není tak těžké
Pár tahů štětcem
Bez...
Zastavte
Chci vystoupit
Vestanici bez schodů
Bez němých tváří
Až půjdu
Až půjdu na hvězdy
Do tmavé noci
Vezmu si do kapsy
Itrochu rosy
Pár vět
Povznes se nad stíny
Vymysli nový svět
Perem svým napiš poezii
Stačí pár krátkých vět
Říjen
Tak náhle přišlo babí léto
Rozehřálo něco v nás
Už kýčem není západ slunce
Když utíká letní čas
30. 9. 2004
Den úplně obyčejný
Sic přece trochu jiný
Den, kdy stud ukryl hrdost
Amy odpouštěli jsme viny
Doteky slepoty
Oči poznačené slepotou hledaly dotekem ve tmě lásku. Jemná dlaň našla mojí tvář. Byla to dlaň tříletého dítěte.
“Mami, kdy zas uvidím sluníčko.
Hermann
Hledáme jiný svět
Elitu dobrých srdcí
Rozum ti říká Běž.
Máš v hlavě tisíc věcí
Cmukina
Co kTobě říct, mladá dámo.
Máš šestý smysl na otázky
Už nejsi jenom hloupé dítě
Které myslí, že svět je plný lásky
Vesuvanka
Vidíš, co jiní nevidí –
Erby sopečného prachu
Slzy Vesuvu
Už ani nevíš kolikrát
Kminnek
Kráčíš do dálky
Možná najdeš tam sebe
I srdce, které ztracené
Nechce už žít
Bez tance
Stála tam sama
Shudbou vuších
Připravená vznášet se
Letět
Jarní (ne)haiku
Sluneční úsvit
Rozpouští vločky zimy –
Nastalo jaro
Den poté II.
Proroctví vran
Zahalilo nebe
Temným poznáním –
Přišla smrt
Laciná
Ani nevím
kdy jsem je začala vnímat
kdy jsem si
poprvé uvědomila
Víla s bonbóny
Přisedla ke mně na Dunajecké malá holka spytlíkem bonbónů…
„Tady máš. “ Vtiskla mi do dlaně červený Bonpari.
Podívala jsem se na ní jako na zázrak a usmála jsem se. „Děkuji Ti, krásná vílo.
Červnové (ne)haiku
Vzajetí světla
krademe paprsky slunci -
Jen Ty a já
Červen
Zkus vdechnout život mrtvým snům
Vybarvi červeň na tvářích
Namaluj kapky rosy
Vyčaruj vítr ve vlasech
Červenec
Ztracená duše
Vklouzla do ovesných vloček
Šustících vmisce mléka
Nebe zmodralo
Den poté
Nebe schovalo hvězdy za mraky
Včerejšku zamával měsíc
A neznámý zítřek zapálil
Svícen života
Květen
Vúsvitu nového rána
změnil se svět
i ptáče ztichlo
Teplý vzduch
Příběh kamenného mostu
Slzy už uschly
Vzpomínky zapadly prachem
Je to tak dávno
Kamenný most
Modré přání
Našel jsem Tvou řasu
Modrou
Zapomněla sis ji na polštáři
(Máš novou řasenku. )
Duben/Apríl
Duben
Je ticho po dešti
Vzduch nasycen nebem
Přelamuje vůně pylu
Vzkaz po zrníčku rýže
Vlahvičce malé
vdlani pálící
zrníčko rýže
svybledlým vzkazem Tvým
Kamínky starého indiána
Záda dalšího autobusu
ztrácí se vdáli,
zastávka zůstala prázdná.
Jen starý indián
Vtesaný do kamene
Když ještě nebyl čas,
ve větru zhasla svíce Tvá.
Vzpomínky zahalily slzy
a vsrdci úsměv schází nám.
Březen
Symfonie jara
Utkaná zhlasů slavíků
A tajícího sněhu
Snesla se
Naposled
Zastav se
Ještě na chvíli
Pohleď do mých očí
Naposled
Klíč k poezii
Srdce mladičké dívky
schovává klíč –
darem byl nevinným
od Tebe, básníku.
Svědectví smutné vrby
Jen tužkavněžných dlaních
a chmurná myšlenka
schovaná před svitem měsíce,
zapsaná vjemné kůži.
Zneužitá
Voku schovaná jiskra
tak podobná smutku.
Na cestu svítí žal.
Měsíc už nemá sil.
Stopy v prachu
Jdu prázdnou ulicí
Za mnou kroky
Kroky ničeho
Kroky prázdnoty
Leden
Mrazivé jiskry
Hrajíce si na hvězdy
Něžně sklouzly znebe
A zmrzlé stromy na stráni
Poezie
Modrá kapka oceánu
Voku básníka
Hladí svět
Jak slza klouže se
Prosinec
Červená čepice starého pána
hladí mě bílou bambulí,
jak dětské úsměvy
lechtají u srdíčka,
Listopad
Rty mlhy něžně šeptají
po větru stromům
dobré ráno,
barevné listí
Cela smrti
Stíny na duši
bojují spocitem viny
hledají cestu naděje
kde andělé zpívají
Milý básníku...
Kdysi dávno
ještě jako malá holka
ptala jsem se básníků:
Proč slavíci zpívají
Jantarový podzim
Socha z jantaru
plave v očích dívky
bojuje s vlnami smutku
jak listí s větrem podzimu
Smrtičekání
Znovu jsem umřela,
mé srdce přestalo bít -
už asi po sté.
Tak je to pořád,
Srpen
Ve vlasech slova
Šepot bílých hvězd
Hladí mě sníh.
Ne, to jen chmýřípampelišek
Afgánská holčička
Ukrytá vruinách malého domku
choulí se dívka vklubíčku.
Srdíčko bije na poplach
a ruce svírají mrtvou kočičku.
Jak jahůdka z Jogobelly přišla o iluze
Jednou vlétě jsem se procházela po naší krásné zahrádce u domečku a kradla jsem si jahůdky. Vtom mi jedna vykřikla pod rukou zrovna, když jsem jí chtěla utrhnout: “Aúúúúú. Hele dávej pozor. To bolí.
Blázni nemajú nárok na lásku
Poznala som blázna -
šiel životom sám.
Nikdy nezačul vetu:
Miláčik, rada Ťa mám.
Križovatka
Pomaly kráčaj dopredu.
Neobzeraj sa.
Nemusíš.
Celý život máš pred sebou.
Jak to káčátko z Toma & Jerryho...
Někdy se mi zdá svět docela fajn a jsem šťastná, ale pak mám najednou pocit, že jsem tady nadbytečná, že jsem jiná než ostatní a proto mě nikdo neposlouchá, že mi nikdo nerozumí.
Připadám si, jak to káčátko z Toma a Jerryho, co chodilo po světě s pytlíkem na hlavě a brečelo:Nikdo mě nemá rád.
Smrť bezdomovca
Bludisko starých uličiek
Steny vyčítajú mi svoj prach
Ruky bezdomovca prosia o život
A zjeho očí kričí strach
Vzpomínej
Vzpomínáš si ještě na ten den,
kdy padal první sníh.
Hodiny odbíjely pátou
a vdálcenám zpíval dětský smích…
Mačka a ježko
* * *
Keď sa može mačka zježiť,
može sa aj ježko zmačkať.
* * *
Mačka a ježko
* * *
Keď sa može mačka zježiť,
može sa aj ježko zmačkať.
* * *
Trest smrti - ano nebo ne?
Tady je několik reakcí proti, které jsem našla na netu a pár příběhů.
Proč být proti
Trest smrti je konečný, nelidský, krutý aponižující trest aporušuje právo naživot.
Trest smrti je neodvolatelný amůže být uvalen nanevinného.
Kam kráčaš ľudstvo?
Aká budúcnosť nás čaká. Túto otázku si ľudstvo kladie čoraz častejšie. Zničia nás vlastné chyby, ktorých sa dopúšťame čoraz častejšie, alebo sa poučíme na chybách, ktoré sme už spáchali vminulosti. Zrejme ešte dlho potrvá, kým ľudstvo príde na odpoveď, ale…čo keď potom bude už neskoro niečo meniť a budeme sa musieť zmieriť snaším osudom.
Život
Život jsou
všechny ty úsměvy, které rozdáme,
všechny ty slzy, které vypláčeme a
všechny ty otisky nohou v písku,
Šepot
Becher
Netreba hovoriť vždy všetko nahlas. Pokoj, ticho, šepot majú svoj podmanivý hlas, svoju patetiku a otriasť svetom možu nielen búrky a zemetrasenia, ale aj drobná pieseň, tiché slovo. Svet nenačúva len ampliónom, pravda niekedy prichádza jemne, na nožkach holubíc.
Přesto jsem naivní
Tvé oči hoří láskou,
přesto mně zamrazí,
když se do nich podívám.
Tvá ústa tvrdí - Miluji Tě,
Chybíš mi...
Je to jen pár dní,
co nejsi se mnou,
ale už teď mi chybí
naše společné chvíle.
Jak Knedlík sbalil Knedlinku
Jak Knedlík sbalil Knedlinku
Musím se s vámi podělit o příhodu, která se mi stala včera u oběda.
Tak jako každý den i včera jsem šla s přítelem na oběd o polední pauze. Většinou chodíme k Rozvařilům a včera měli skvělé menu. plněné knedlíky vepřovým masem se zelím.
Jak vznikl vesmír
* * * * * * *
* * * *
Byla jednou jedna Černá díra (napínavé, že jo. ) a té Černé díře bylo mooooc smutno, protože v té celé černé černotě byla úplně sama. Tak se jednou rozhodla, že si namaluje vesmír. Vzala černou barvičku a malovala, malovala a malovala až namalovala další velkou černou černotu.
Jéééééj
J. Kerouac
Jediní naozajstní ľudia, ktorých poznám sú blázni, blázni do života, utáraní blázni, cvokovia na spasenie, tí, ktorí chcú mať všetko - a hneď. , ktorí nikdy nezívajú a nevravia veci-čo-sa-patrí, ale horia, horia, horia ako tá skvelá raketa, čo sa rozprskne a vystrelí tisíc pavúčích nožičiek proti hviezdam, že len modrastá svetlička ostane uprostred a všetci vydýchnu "jéééééééj. "
Klub citátů
Lidičky, je tady nový klub: Klub citátů
Chci tam zařadit všechny zajímavé citáty, aforizmy, motta, myšlenky,.
Máte nějaké v zásobě. Tak pište. Upřednostňují se vlastní dílka, ale zařadím i zajímavé citáty slavných osobností, jestli nebudou moc okoukané.
Lehká
* * *
Cítím se lehce
jak to pírko,
co vítr ukradl labuti.
Anjel
Možno vie, že v neho neveríš,
no predsa je tu.
Možno vie, že ho nevidíš,
no predsa sa usmieva.
Odchádzaš....
*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
~~~~~~~
Odchádzaš za svojím šťastím,
nechávaš ma tu samotnú.
Kvapka za kvapkou
Kvapka za kvapkou,
vkráda sa do ľudských duší,
kvapka za kvapkou,
hladká krivky mladých tiel.
Rozprávka nevznikla preto, aby zaspali deti..
Končí sa ďalší vyčerpávajúci deň strávený vpráci. Zrazu sa otvoria dvere na detskej izbe a za unaveným oteckom či mamičkou pricupká malé slniečko sknižkou vruke a prosebným hláskom sa opýta: “Budeš mi dnes opäť čítať. ” Je ťažké odolať veľkým netrpezlivým očkám, a tak sa ocko alebo mamička zdvihne, usmeje sa, uloží dieťa do postieľky a otvorí knižku rozprávok… O chvíľku sú už obaja ponorení do zázračného sveta, kde sa plnia aj tie najtajnejšie priania, uzatvárajú sa priateľstvá na život a na smrť, a kde vždy zvíťazí dobro nad zlom. Zatiaľ, čo dieťa rozmýšľa nad tým, prečo aj jeho Dunčo nerozpráva, a prečo aj ono nevie lietať, dospelý tajne dúfa, že táto chvíľa nikdy neskončí, a že raz aj vreálnom živote nastane doba, keď bude priateľstvo, láska a šťastie trvať večne.
Mŕtva duša
Posielam myšlienky do sveta fantázie
Strácajú sa vo vlnách otázok
Márne hľadajú záchranné odpoveďe
Vidia len smutný obrázok
Bez křídel...
Zdál se mi sen.
motýl mě hladil křídly.
odehnala jsem ho.
probudila jsem se.