Písmák Pohledy
P { margin-bottom: 0. 08in; }
K ránu se vracíš rozpuštěná
z líčidel řeka fialová
zkrápíš můj stín,
tramíny
z důvodu bobulí
rozlívám do sólosklinky
polosladkej stošíkovickej tramín
ročník 2012
Gemini
Rád bloudím po hvězdách
zrcadlím se v souhvězdí vah
Rád bloudím po hvězdách
vážím touhy s jizvami krás
Bílá hora - Scukec písmactva v Brně
Tak jako loni koncem školního roku, i letos zvu vás nejmilejší
písmactvo, tentokrát společně s Emptym a Kytkou_vypíchnutým_vokem, na
oupn-ér scuka v Brně.
10. -11. 6.
Zemětřesení už bylo dost
zase jsem se neoholil
nakonec tělo chce píchat
tak proč bych to tajil
masky se nedaj nosit věčně
Bílá hora - Oupn-ér scukec písmactva v Brně
Tak jako loni koncem školního roku, i letos zvu vás nejmilejší
písmactvo, tentokrát společně s Emptym a Kytkou_vypíchnutým_vokem, na
oupn-ér scuka v Brně.
10. -11. 6.
zátiší s ohněm - diskusní koutek klubu
tlachání, svěřování, výlevy, nápady ;)
cokoliv co se týká základního instinktu, nevěry, vzplanutí, míjení, zhášení a oprátek.
With a horsenail, in the Nostalgia pub
nálady se mění
podle toho o jakou šprušli v lavičce
opíráš se zrovna nejvíc
když sedíš
Koncert Xychtů v eMVéčku
Není to žádný aprílový fígl, nýbrž pravda čisťounká jak alabastr.
Naše divergentní a psychotické pseudohudební těleso Xychty vystoupí, letos poprvé,
14. 4.
v klubu MV, Kounicova 20/22, Brno
Bytostná
Až zkostnatím a seschnu
pomiluju Tě dotekem
vypadlého
vlasu
Apríloví Xychti v eMVéčku
Není to žádný aprílový fígl, nýbrž pravda čisťounká jak alabastr.
Naše divergentní a psychotické pseudohudební těleso Xychty vystoupí, letos poprvé,
14. 4.
v klubu MV, Kounicova 20/22, Brno
Festival Potulný dělník -- velmi hrubá recenze
Zúčastnil jsem se festivalu Potulný dělník letos poprvé. Přítomen jsem byl pouze na prvním dni, nicméně si dovolím zde presentovat pár svých postřehů.
Když jsem zavítal do půdních prostor kouzelného brněnského domu Skleněná louka, do galerie Střepy, zrovna se nazvučoval blok Tomáše Vtípila. S Tomášem jsem se setkal poprvé před měsícem na Dannyho čtení na Leitnerce, kde improvizační formou svým velmi osobitým způsobem hry na housle okořenil autorské čtení.
Přitažlivější než postel
Ranní balkóny
jsou někdy přitažlivější
než postel
protože se Ti na nich
Dvě fontány pro Aničku
vymyslel jsem
sedm způsobů plandání
peřině po klíně
/týdny byly vždycky krátký/
Zas přišlo jaro
zas přišlo jaro
se s náma pomuchlovat
krásně bezpohlavní roční období
chtěj to v něm dělat všichni krapet víc
In a pub, under the decoration
panáky pro dámy
panenky pro pány
v hospodě u anglickýho kýče
nejvíc mě zaujala petrolejka
Zavřel bych oči
měl jsem mlhu pod víčkama
když se slova ze rtů vypařila
a líbání vzduchu
stalo se poslední
Utíkáme z černobíla
Když jazyky sněhu
olizují havranům křídla
utíkáme z černobíla
s malíčkama v dlaních
Killing Joke a Insania v Brně
Only a hint of religion
Uncensored truths for the novelty
the sound of breaking glas
this is a reflection
slunečnice
přelety oblačností
nadívaných chtěním vydýchat čas
nasněžily ticho do šlépějí medvíďat
potracených zimnímu spánku
Pohledy
pohledy prázdný
na ulici
pohledy němý, zamilovací, oblečený i vyslíkací
na cestě
čtyři na pět /přelom/
náhražka sněhové rozkoše
prosákla střechou
jako kdyby se chtěla ukrýt
před jiskřením prskavek
Sirka, kanystr a jeden tah
zahřejem se
/ten podivný pán chodí neustále okolo domus kanystrem/
každý se nějak učí létattrvá to dlouhoraketky se nejdřív staví z papírupak z plastikua nakonec přijdeš na tože všechno kolem jsou raketky
stačí sirkakanystra jeden tah
Nebo nebudu vůbec
Až bude zšedých mraků
z rána
aspoň earl grey tea
Budu chodit plešatej
Nejhůř se hraje
Hlediště hledí,diváci divíoponu opíjejídootevření
Hercům maskují za nímaskérky maskymastí na ksicht
Nejhůř se hraje mrtvola.
Volal mi kamoš
volal mi kamošfakt jokamoš
co nebývaj
že jak se mámže ať napíšubáseňže potřebuje slyšetslovo
a že se teda mám všelijakale že vpodstatě dobřeže ho zvu na koncertže ho zvu na chlasta že.
Bairro Alto
Slunce v rozmaru propálilo
jeden z nespočetna životů
a obarvilo kočičí hlavičky
mezi břehy kolejnic
Místo vlaštovek
Tebe nepustím jen tak, tam hluboko pod jeviště hřbitovních stínů, my odlétneme jako papírové vrány s lehkostí popela A třeba si nás budou dole skládat místo vlaštovek, ti po nás, těžko říct
Anjelská
V létě mě mrtvoly nezajímaj
(nejlepší hřbitov je v Poličce)
Ale v zimě chci být sníh
v němž se válej
Dva roky živého Xychtu
Je to k nevíře, ale neskutečné 2 roky uplynuly od prvního živého
vystoupení Xychtů v klubu Kashmir v Brně. Od té doby členům kapely spoustu věcí
přibylo i ubylo (tituly, vlasy, lásky, nemoci, letokruhy, litry alkoholu v kostech, apod. ;))
Jak to s námi po těch dvou letech vypadá se ostatně můžete přijít
Její zpráva
Toulám se sám zarostlou zahradou,tráva voní z koutů květinových dětíV čem hledat smysl kolemkde nikdo nic nevíMožná voní nekonečnemMožná má chuť nulyToulám se sám parkem ztemnělýmprosíky bezdomovců denně zní v áriíchKde hledat smysl kolemkdyž nikdo nic nevíMožná někde v nekonečnuMožná blízko nulyNadechnutí, vydechnutí,pořád se to takhle střídáNevinné je narozenía smrt je vždycky jistáRoztřepaná, zkrvavená,Její zprávavyrytá do našich kostíToulám se sám městem nejtiššímz podzemních domů voní hřbitovní kvítíKde hledat smysl kolemto ani popel nevíMožná jednou v nekonečnudotkneme se nuly
Portio ullus muliebris
Některá štěnata přestanou štěkat
když je převalíš na záda
a na břicho jim nakreslíš
srdíčka
Pro pocit chtění
Až z mé tělesnosti vyroste keř
se srdcovými listy- pro pocit chtění
Posaď se pod něja počkej až promění sev zlatý déšť
prší
prší
moji rakev neste pomaluať ještě pár kapekproklouzne na mou hruď/pod zem milenky nepouštějí/
prší
krajiny prolínánístékají po bocích náhrobků/obrazy, které se samy smyjí/
Zimování
Prolety povzdechů větru skulinami pod Petrovemhledají marně v kostrách stromůvůně naivních prvničektancujících nabosona hrázi obrubníků
Zima bude vždycky lékemna nahotu
Třeba se vyjasní
Rozcuchané květy jasmínu
seřezané do drobotin sloních mláďat
milovaly se mezi listy čaje
pod lucernami z čajosvíček
Volání světla
Plamínek na svícnu nadějí, čistější než polibek francouzské včely na okvětí jasmínu, dohltal poslední kapku naléhavé vůně a zmizel v souchotinách osik Tvé jméno šeptám do výstřihu skládanky duší, založených do sebe, přes marnosti hostýnských kopců Zoufalým odíráním srdce o vrcholy himalájských štítů, tříštím strach Tvého přítele v suti snů našich těl všeptaných v sebe Tvé jméno krvácí mi ze rtů dutinami bezmoci - Markétko. Z pod víček mi tryskají krůpěje starosti bubnující na dno tibetské mísy
Mučednice
Tma je zmrzačená smrt
Na vozíčku beznaděje
jezdí každé ráno
na hřbitov bez svíček
Xychty a Charlie the Bomber
Zdravím všechny. Že zase otravuju. V prostorách "krematoria" (xychtovské označení jinak snad docela příjemného brněnského nadačního fondu Maják) mají své dny. V jednom z nich (29.
Z psychiatrické léčebny
Na římse podkrovního okna
své psychiatrické léčebny
- Amsterdamu mé slabosti -
balancuji Tvé neuchopitelno,
Světlozávislost
Bylo ticho před smrtí,pod splavem vteřin slzavýchkývaly se v osikáchoprátky utonutí
Pak zavonělo světlo,jako když rozeběhne se vítr po pláních Tibetua ve spárách čínské zdi rozmělní květy z jasmínového čaje
Vůně omamnější než kadeře rozmarýnu,rozpuštěné po ramena nahotin,ukrytých pod srdcempřed strachem z doteku nikoho
A umírání si opět oddechlov kolébce kyvadlových hodin,které nepřetáhneš
Vpodstatě nic
nejsem země
nemám kořeny
nejsem strom
co jsem vpodstatě.
Rozplétání oprátek
Rozpustila
pár vražedně roztomilých copánků,
jež se Jí s létem spletly
Nejspíš jen tak, pro změnu
Živodoběh
Co bylo v řekách
se z oceánů vypařilo
Co bude v nebi
jen mrtvým zdá se
Hvězdopady
Obloha byla plná kýčotvarů, těch, co nikdy nezmizí, když dva střípky hvězdného prachu vzaly si život, abychom si mohli přátBylo to jako když se zamiluje motýla bezhlavě zasyčí v kbelíku na přecity, pak už nevyplaveA padlo určitě víc hvězd, jen od rána marně hledám v trávě, kam se zakutálely
Svítání
Noc ráno neumírá,
jen chodí spát
netopýrům pod křídla
Z ulice (léto)
Bylo vedro,
dávali kozla na stojáka
tam, v tý úzký
ulici
Vesmír v uchu jehly
Oči kamzičí
zazářily do tmy v zříceninách samot,
kde plameny tančí rege
na srdcích zamilovanek
Poslední jazzová večeře
Nastala poslední jazzová večeře,
menu:
- enharmonie těl
- disharmonie duší
Boskovice 2004
Židovské městečko Boskovice zase na pár dní ožije stylovým festivalem laděným mírně do vod undergroundových. Pokud jste ještě nenavštívili, mohu vřele doporučit. Lze tu najít od každého kousek. Od divadel, filmů, autorských čtení až po spoustu dobré muziky mnoha žánrů (třeba Psí vojáci, -123 min, Vladimír Václavek, Sestry Steinovy, Ty Syčáci a mnoho dalších.
Letní koncert Xychtů
Příznivce i nepříznivce našeho nestylovéhohudebního sdruženíXychty srdečně zvu na další koncert, který se opět uskutečnínechlastmo nekuřmo pod hadrovým krucifixem.
:kdy:
v pátek 9. 7. v 19:00
:kde:
Brněnský srazík
Milé písmoňky a vážení písmoni :-) Jak už tu jednou bylo avizováno, v sobotu 3. 7. od hodin odpoledních až někdy do neděle se ve městě Skácelově koná sraz. Celá akce vypukne v 16:00, kdy na vás do 16:30 budu čekat ve vestibulu brněnského hlavního nádraží.
Srabova píseň
Ztratil jsem řeč,když přehráli mi žvásty, který jsem nakydal
Ztratil jsem chuť,když řekli mi, že to byl můj pes
Ztratil jsem čichv ledadle domů,v dechu ruské mafiánky
Oslepl jsem,když zrcadlo ukázalo,co jsem zač
Červnový Šuplík na Leitnerce
On to tady Bacil určitě ještě upřesní, ale pro jistotu dávám na vědomí, že zítra 1. 6. se od 19:30 koná v brněnském klubu Leitnerova poslední "šuplík" v tomto školním roce. Dostavte se v hojném počtu a doneste si něco ze své tvorby, večer tentokrát patří volnému čtení.
23:59, usychám
Gejzírem mých patogenů
cukrátka na rtech prvniček
křepčila před strachem
z panického chvatu
Divergence krve
Těžko krvácet tak,aby nebylo krví potřísněných
(připadá-li někomu ta Madona povědomá, tak byl asi taky pod Ortlerem.
. tam jsem jí chytil :-))
Meziklubovní písmácký srazík na konci školního roku
Milé písmoňky a vážení písmoni :-) Pro některé se blíží konec dalšího školního roku a tak mne napadá, že než se všichni rozprchnete na prázdniny, mělo by se to náležitě oslavit :-) A jak jinak než-li doma - tedy v rodině písmácké ;)
Tímto bych chtěl tedy vyhlásit diskuzi o dvoudenním srazíku ve Skácelově městě, kde bych ji rád zorganizoval ;)
Prvně mi dovolte nahodit pár myšlenek, ju. :-)
Navrhovaný termín: sobota-neděle 3. -4. 7.
Festiválek ve Starém Lískovci
Srdečně zvu vážené písmactvo na tradiční malý brněnský festiválek za tři pětky ;) Od původního záměručistě folkové akcenámkvůli odřeknutíněkterých kapel programnakonec výrazně zrockovatěla akce se stala málem opět společným koncertem kapely Šťáva a našich Xychtů :-) Folkové barvy bude hájitŽádná křeč.
Kdy se to koná.
vsobotu 29. 5.
Siluety Venušiny
Siluety Venušiny
zamlžené vzlykotem májových dešťů
jsou mlčenlivou písní ženy,
té v horečkách naivit vysněné,
Nevidomá víla
Prolety marihuanových nepohledůnad doteky chodníků bělavou holítesknou mi v myšlenkách
Ta nevidomá víla,jež v obálkách soumrakůzří jen světlo a tmu,dovede číst pohlazenímz rukou
Jen uchopit ji dlaní v dlaňa stal bych se čirým střípkem sklaprůsvitným jak její slzykanoucí z nenávratnav nedohlednonebohů
Májová bujení
Plynou kolem jako vítr
od šeříkových mučednic,
svazují chtíče
úzkostí v celibátu
Znovuupoutávka na koncertík Xychtů a Šťávy
Připomínám zájemcům o nejen xychtí tvorbu koncertík tento pátek v Brně ;) Bližší údaje zde :-)
((-: Šťáva :-))
Toto roční neviňátko v kolébce brněnské rockové scény dovede osvěžit slechy posluchačů svojí jemnou a přitom živelnou hudbou. Výraz kapely je postaven na přirozeném projevu zpěvačky Evy Doležalové, jejíž nespoutaný hlas osciluje mezi polohami „nerezovsky“ hravými a „moriseťáckou“ rockovou naléhavostí. Pod průzračnými tóny tepe rytmika, která vše vesele žene kupředu místy až k vlnám funky.
Kapela hraje ve složení:
...zas nastal Máj
Srdce se rozbušilo májovými stahy
pod zatnutými žebry
cestou mezi stehny
- vzpomínám -
Odrazy nebe
Z náhrobku Tvého anděla
raněný pohledem do země
stírám odrazy našeho nebe
Májový koncert kapel Xychty a Šťáva
V rozporuplném čase, kdy na jedné straně ovzduší rozčarované jarní
květenou dráždí buňky nejen čichové, a na straně druhé si připomínáme
odchody dvou osobností postmoderního rocku do hudebního nebe, Tě srdečně
zvu na setkání melancholického xychtího rocku s pohodovým šťavnatým folkrockem.
Stopy do nebe
Ažse ze mne vysvlékneš,
nechám Tvé tělo
polykat mé stopy
do nebe
Na kostech obětních beránků
Když odlomíš jeho hliněnou sošku
z dřevěného kříže,
ztrátou smyslu ztrouchniví
a rozklíží se
Popel a sen
Nejprve přikryjí mne, až potom budu hořet tak odevzdaně Rozetnuti bezcitem vteřin, kostnatou dlaní umlčených, budeme se uplakaně vznášet v kapénkách dechu ticha Já - popel a Ty - můj sen
Poslední kapka krve
Věčností zadýchaný sen,
dusiv se v objetí
mučidel milostných,
zas prokrvácel mi srdcem
Nová krev - soutěž studentských kapel
V rámci moravského majálesu byla vyhlášena soutěž kapel Nová krev. Tento a příští týden probíhá reprodukce soutěžních kapel prvního kola. Skladby jsou ke stažení ve formátu MP3 odtud. Váženou porotou jste vy všichni :-) Po té, co
se na student zone zaregistrujete, můžete soutěžní skladby ohodnotit v diskrétním rozmezí 0 - 5 bodů ;) (kliknete na registrace a vyplníte pár
nezávazných údajů, na to k vám dorazí email k potvrzení a můžete hlasovat.
Rockový festival v Brně
V sobotu 13. 3. se uskuteční v Brně festiválek rockových kapel různých odnoží od lehkého funky přes náš xychtí rock až po HC.
Kde: Sokol Starý Lískovec, Máchalova 4, Brno - linky 69, (v noci 96 ;)) (zast.
Xychty v domečku
Festiválek kapel:
XYCHTY (ksicht-bít)
JAGLEW (alternativa)
ŠŤÁVA (folk-rock)
Balvan (Sobě)
Polknul jsem černý balvan
vsazený v jádřinec jablka
s červenou slupkou
naivity
Vosk čajové svíčky
Jsi vosk čajové svíčky
pod mou kůží
roztavený
Jsem Její knot,
Stopy
Naše stopy
ke smuténkám andělů
se svěšenými křídly
vedou bludištěm hrobů
Hodina touhy
Je hodina duchů
minuta ticha
vteřina touhy
Tvé šlépěje svými protínám
Nad bystrostí bernardýnů
Bořit sev sypkých krystalcíchranních sněhů,vysoko,hlubokoi níže,iluzerozmáčet
Milovat záchvěvysmrtících závějív omrzlinách,a doufat,jen tiše doufat,v bystrostlavinovýchbernardýnů
Z nejistoty k vírám,v pověrách nevěr,mezi něhami vloček touhou tajících,tělemmrznouta doufat,jen tiše doufat.
V sílu úplňků,jež svítí nocítak ubozejasně
Onanie srdce
Do svého srdce
vstřebal jsem ženu,
Ty dráždíš Její G-bod,
lásko
Xychty anplakt
Srdečně Vás zvu na improvizovaný večer. hudbou. poezií.
středa 17.
Možná hvězdy oněměly
Možná hvězdy oněměly,ta třpytivá zrnka,slzy jader lásek rozpadenýchna rubu v krev a bolest,na líci znecitlivěnýchTa zaseta jsou do tmy
Když se stromy propíjejímízou v tepnách letokruhůaž ke dnům rakví z hlíny,tím pláčem zabíjejí bolesta prázdno o pochopení prosí,naléhavě, přitom tak marně
Možná hvězdy oněmělya stromy budou k nim dál se pnouti,chtíc uzdravit něžné hlasy ženyTou marností s gravitací se přít,zemskou i nadzemskou,v mezikruží oběžnic
To hvězdy jen oněměly tmou,přitom křičet by chtělySnad ještě uslyším. někdy.
Paraboly šachu
Srdce je jezdec na šachovém poli,
snadno překročí řadu pěšáků
- ti s jistotou vpřed kráčejí,
v malých krůčkách,
Pozvanka na dalsi koncert Xychtu
Srdecne Vas zvu na dalsi akci z rady dvoukoncertniho obtydeniku organizovaneho mym bratrikem. Tentokrate se k nasim Xychtum prida kapelka Jaglew, ktera s Xychty sdili cloveka za rytmikou :-)
Mimo starsi xychti kousky uslysite zhudebneni me basne Vitr zde publikovane a mnoho dalsiho.
Kde: klub MV, Kounicova 20/22, Brno
(doprava trolejbusy c. 32, 34, 36; vystup zast.
lim {n->0} (2^0/n)
S nekonečnem vklíněným v srdci
jsem nulou v soustavách
bezejmenných
V limitách křivek konkávních
Sebestřepy
Propálen tiše bolet,
plameny pomilovat,
shořet a nebýt
nic
Ze strniště babího léta
Tak rád chodím bos, na stébla trávy, orosená Tebou, jen zlehka našlapuji Kořeny zemí prorážejí, ohýbaje se před kameny, a za nimi se zas spojují v rukou objetí Prázdné. Tak kdes Ty. Kámen tolik chladí, v noci, kdy léto babí bolestmi stáří sténá na spáleném strništi kleče Poklekám s ním a zakláním se k nebi - žíznivý tak prosím o svoji kapku deště
Bolest třetizubí
Na kamenném trojzubci,vybroušeném bojem o štíty ticha,mrtvé životy stále krvácíjako lovci velryb mezi zuby žraloků
Tolik bolelo trhání mléčných stoliček,a ty druhé. - prostřílené rtutí
A třetí.
Jen umělé střípkyzasazené do neutronových děrv jádrech okoralých dásní,chladně cvakají strachemna rozkazy nádorů slovních rakovin
Vyšší pláč
Slzy unavené mámy,
pramámy všech živých i mrtvých,
do údolí tekou
ve vodopádech
Noe
Ve světě moří,
na vlnách času,
lodě pravdy hoří,
potápějí krásu
Mimoběhy
Bude ticho v jabloňovém sadu až jablka opadají. . mrtvá. Jejich bělavá těla
pod slupkou shnijí
a rozpadnou se.
Vanitas parum
Ani Pálavským kopcům
(v kyselém oparu nad horizont čnějícím)
zvětralost povrchních kamenů nevymluvíš
Ale hluboko pod nimi
O křivkách
Spojitostí rozvlněná křivka,ve shluku otevřených bodů (snad nekonečně hustých)diskrétně zdiskreditovanáprázdnou sebereflexí,s tranzitivním obalemspojení globálních,lokálně trpíderivací.
Směr úniku. Změny. A kam.
O charakteru (ne)bytí
Je nutno životu k životu životů. Smrt si vystačí sama.
. tak čistě.
Prošívání
Němými slůvkynaše srdce prošítchtěl bych
V očku jehlynáš světmítbych chtěl
Tam provlékám nit naděje.
Prosba o výprask
V zoufalém tichutrpím chtěním,navinutý na rozžhavenou dýku(v Jejím saténovém objetí)poutám tělo k čepelivlákny konopí
Chci vykrvácet srdceskrze jizvy vyšlehané bičem,ve vlnách řezavých švihůpronikat svou zlobu v sebe
Poklekám a prosím,prosím Tebe,lásko,prosím o výprask.
Koloběh lásky
Když usínám,
vlíbám si znavenou lásku do snů,
a ráno vytryskne ze mne
zas čiláa krásnější.
Cesty nadějí
Na mechových polích zítřkůležet jen tak a popíjet déšťČisté kapky padají jen zřídkado nachových kalichů hořců
V lenticely lesních jahodkrůpějky naděje vpíjet Do borůvčí laskaného nebemvčesat slzy rozechvělých srdcí
Na polích rozmoklých minulostíz podzimu smutno někdy bývá,když o trny keříků ostružinnaděje sama sebe trhá
Báseň do dlaní
Ze shluků slabik do vzduchu vkmitatslova
Do slabin vět šepotem vtišitticho
Promlouvat dechem,básně vdýchatdo dlaní
. a přikrýtrty
Věřím samotou
Uplakané tichosvírá mne v loži jako v rakviMůj vysílač je mrtvýNechci rušitNechci být tříslem granátuzaťatým v křišťálovém srdci
Do vůně hřbitovních květůrozplynu sebeSpoutaný u náhrobku,nahý, přitom v celibátu,budu svádět nebe
Má duše rozumí Tvé,jen to ticho je tak žíznivé,že je mi líto(teď dokáži volat jen Tebe)
Je křehké jak hříběKdyž dám mu občas napít,nebudeš se zlobit, že ne.
Strom
Jsem strom osamělý v poli, míza v kmenu naděje Mám větve, které bolí ohýbání větrem jedů Jsem muzeum lužních lesů, v žilách střepy olova Mám listy, které pálí. Všechno vídím, jak světlem dýchám, všechno cítím, jak vítr šeptá Bezcitným stíním, procitlé chytám, jak vítr prosí, ať neusychám Jsem večeří ostrých pil, palivem zimomřivců Mám kořeny, jež hnijí ranami od slepých rýčů Kácí mne pro psaní keců a na vytírání zadků pánů bez citu a mozku. Všechno vídím, jak světlem dýchám, všechno cítím, jak vítr šeptá Bezcitným stíním, procitlé chytám, jak vítr prosí, ať neusychám Jsem nápojem lesních včel, pergamenem básníkůMám hnízda nadějí. .
Hloubení
Zamknul jsem Slunce v nohách,
do půle těla spálený
teď chodím po dlaních
V pěšině vyšlapané bosou vílou
Světlo a tma
Dva bosí andělé
nahými polibky světélkují
Chodidla orosená půlnoční trávou
na dotykovou válku spolu hrají
Bouří(m)
Procitám rozechvělým vzduchem,slechy polykám vzlykot kočekmrouskajících se v mé kůži,v srdci vysoké napětí
Nebe tiše křičíjako dvě nahé lesbické ženy onanující v mém pokoji,svíjím se chtíčem
Tělem připoutaný ke stromu,uzemněn láskou,jen čekám a toužímpo smrtícím blesku
Dvacet pět miliard nadržených elektronůrozštěpí mé tělo na šestnáct tisíc nabitých iontů,cítíš ten ozón.
Pozvánka na koncert
koncert kapel
Xychty & Japka
středa 4. 6. 19:00
MV. MUSIC CLUB
Planutí růže
Přesypal se čas konjunkce,
dýchavičné listy mé duše
tiše ševelí tmou,
v řapíku sténají
Umírám tmou
Světlo mlčky pochováno
stářím večera,
vrásky v jeho žilách
naplnil měsíční prach
Smrtí básníka z lásky
Nad ztuchlým hrobem,smrtí tichého básníka(básníka beze slov)jsem
Skrze slzy procitám,k hlubinám studny(studny čiré vody)pronikám
Pronikám k smrtismrtí z lásky,svojí smrtíprotínám se
V zákoutích hřbitovaobcuji s Tvojí přítomností(Ty plníš studnu po okraj)
Kolej
Dvě rovnoběžné čáry
linou se pod Humprechtem,
bylo tak za časů páry,
a kdo ví, co zítra,
Víla
Vlásky z borůvčí upletenéDo ticha kolem mnevoní rozkoší,v Ni padám
Zadýchaný jako vítr,rozpuštěný deštěm,klaním se Jíhluboko
Nad Jejím dotekem,rozepínám touhu,klíčem z vášnípronikámv Ni.
Tam
Na rozzuřené židlistažený zadekSamota kolem krkujako had
Tma prořízla hrdlo Seattlu,pod kůži jehlu,do krve světlo,Heroin
Chytili kohoutado pohádky v řetězechNášlapná trhavinajest ranní rozbřesk
Ráno mrtvé hrdlo Seattlu,z něj temný chrapota v krvi světlo,Heroin
Stloukám rakev
Stloukám rakevv jarních bouříchsrdce
Stloukám rakevv krupobitíchcitů
Stloukám rakevneboť chci seumilovat k smrti.
Až jednou pokácí mne
Až jednoupokácí mne smrt,nech rakev z mého dřeva stlouciSloupej ze mne kůruna poklop
Dej sílu našich spojeníke kořenům mé dceryKe kořenům synadej moji víruv Tebe
Tři druhy větru
Byli jsme vánek,
pak přišla vichřice.
Všichni se třeseme před tornádem.
Hudba v nás
Jsme orchestr májového deště.
Spojeny v akord,
naše duše
(tak blízké)
Bývá teplo z jara
Bývá teplo z jara,
srdce občas zachvěje se
v těle obnaženém touhou
(. ta pálí. )
Západ
Když zapadne Slunce
bývá smutno v korunách stromů,
zakřiklé zobáčky rdousí tma,
ticho zabíjí.
Vrahové
Jsme vrahové na silnicích
jen ztrácíme, co nám příroda dala.
Jsme smrt, co jezdí v popelnicích,
na louce plameny,
Světlo jsi Ty
Milenci na dekách,
tak roztouženě schumlaných
doteky čerstvé trávy,
proplétají lásku těly
Odlétneme
Náš strom
má pár silných větví,
my vyšplháme na tu horní
(Ty budeš kočka, já Tvůj pták)
Třeba štěstí
Kaplo mi na maják.
Ptám se:
"Pták nebo mrak. "
A stejně. Vždyť je to fuk.
Já a Ty
Já a Ty
jsou různoběžky.
Běží různě.
Jednou proniknou se.
Akrobat
Křídla malého dravceplachtí jarním vanutímnad závojem Bílé hory
V letu tak jistý,jak ústa zralé ženy,je zázrakem přírody.
Nad starým letištěm vrtulový stroj. Jeho vůdce. .
Plamínky
Obklopen svíčkami
. cítím jak planeš.
dotýkám se
jen sebe
Králíci
Tváře z vína, oči z mramoru, stádo stínů, táhne nahoru Mozoly z piva, v ozonu díra, ostré symboly na zdech domů Šedivý obraz moře paneláků Králíci do králíkáren táhnou domů Šedivý obraz kyselých mraků Vybledlí králící jdou domů Peklo je ráj výbojky svádí touhy Peklo je ráj a světlo stín Peklo je ráj touhy nezahojí jizvy Peklo je ráj, čas kamenný mlýn Jedna plus jedna, na stole bedna, v obrazech falše ztrácí se duše Ve škopku únik, na účtu zánik, ostré symboly v kalendáři Šedivý obraz moře paneláků Králíci do králíkáren táhnou domů Šedivý obraz kyselých mraků Vybledlí králící jdou domů S jizvou na líci dupou králíci. Co si vydupou. Leda vopici. Hlavu vzhůru, volnost králíkům, spánek vopicím, kyslík plicím.
Má láska
Má láska je anděl,
když svítá, jen polykám
Její světlo.
Má láska je ďábel,
Duhový sen
Jsi v kapkách deště Jsi živá voda z nebe Jsem obraz Slunce Duha je ze mne Jsi v kapkách deště Jsi živá voda z nebe Jsem most naděje Přes jizvy země Obarvím Slunce, Slunce, přes kapky deště Odrážím Slunce, Slunce, paprsky z nebe Odrážím Slunce, Slunce v srdci mám Tebe. Jsi mokrý sen vysílaný z nebe paprsky Slunce sem dolů ke mně Jsi promoklý sen vysílaný z nebe Jsem satelit touhy s jizvami země Přijímám Slunce, Slunce přes kapky deště Přijímám Slunce, Slunce paprsky z nebe Přijímám Slunce, Slunce a hledám Tebe.
V kapkách deště.
mp3 (autor hudby Tom @ Xychty)
Zadaná
Zář nad očním stínem
s mou nocí se mine,
je žhavá,
přitažlivá
Nad městem
Nad městem smrt
v oparu dáví zrak,
za zády s komíny Zetoru
do pórů života sypem si prach.
Vítr
Někomu zdá se býti otravný,
snad proto, že všechno ví
. ačlověk je tak závistivý.
Když ševelí v listech stromoví,
Z trávy...
Tráva z hlínyHlína ze zeměZemě z vesmíruMy z trávy do nebe.
Na vrcholu duhy
Láska je déšť,
jenž nikdy nevyprší.
Když vysvitne Slunce,
vyroste duha,
Evoluce
Scéna 1: spojení
Byl jsem špetkou soli,
jež rozpustila se v kapce deště.
Scéna 2: evoluce
Zátiší s ohněm
V koutě levných krás
já viděl svítit louče
rudým světlem nouze,
jež taví se v nás
Nechte je žít
Ospalým Sluncem
červená nebe
rozverným tichem
jež kroky vede
Všechno něčím, a čím tohle?
Pláčeme smíchy
Vzdycháme blahem
Hoříme touhou
Čím toužíme.
Svíčka
Jsi měsíc moří za úplňku,
záříš na mne ticho
Jsi svíčka,
plamínkem rozpálíš mne,