Písmák Hrdinou
Drakobijec Rancor seděl na koni uprostřed širé pláně a volnou rukou pozvedl hledí své přílby. Drak velikosti kupeckého povozu byl už jen malou tečkou na nebi, ale Rancor dobře věděl, že se co nevidět vrátí. Z rána narazil na dospělého samce Jednorohého, hodujícího na mršině. První útok lehce odrazil kopím, když se po něm při průletu sápal.
Delegace
Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701-D, plně recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo nezabloudil.
"Kapitánův deník: Hvězdný čas 0609111222. Letíme na setkání s diplomatickou lodí gledů, s nimiž má Federace všelijaké plány. Jejich šunka (šunka - hvězdná loď, na kterou se neposkytuje záruka) je schopná dosáhnout max.
Depeše
Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701 D, plně recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo nezabloudil.
"Kapitánův deník: Enterprise byla vyslána na průzkum mlhoviny Mlha. Cesta bude trvat několik dní. Posádka zatím bude plnit běžné úkoly a až bude po všem, tak každému kdo o to požádá, udělím dovolenou.
Děsivá skutečnost
Voyager - vesmírná loď, která bloudí ve vesmíru, jako róm na úřadu práce. Hledá cestu domů, do kvadrantu alfa, protože posádka si myslí, bůhví jak jim tam chybí. Složitě krouží kolem planet, asteroidových pásů a mlhovin, jen aby nemuseli letět rovně - čili nejkratší cestou. Jako důvod těchto manévrů se v lodním deníku občas objevuje zpráva, že dochází jídlo, pohonné či jiné hmoty né-li antihmoty a jiné maličkosti, a proto je Voyager nucen opustit trasu k domovu a vydávat se k cizím planetám za hledáním surovin, které jsou nezbytné pro další cestu.
Hra
Galaxie: Epsonn
Planeta: Epsonn1
Hvězdný čas: odpoledne
Dnes bylo na planetě obzvláště rušno. Všichni obyvatelé byli natěšení na nadcházející zápas. Makléřské a burzovní firmy měli plné monitory práce.
Hvězdné datum
Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701-D, plně recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo nezabloudil.
"Kapitánův deník: Dnes je velmi zvláštní den. Jeho tradice se tahá, kam až má paměť sahá. Doufám, že ho přečkáme bez větších úhon.
Nový domov
Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701-D, plně recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo nezabloudil.
"Kapitánův deník: K sakru, s tím čajem jsem to přehnal. Už se mi zase chce. upss.
Osudové setkání
"Chtěl bych uporoznit, že Vesmír, ve své nádheře a velikosti každým okamžikem nabízí nespočet situací a událostí, měnící věci ve svých podstatách, které se nám mnohdy můžou zdát dané, ale není tomu tak.
Není těžké, takové momenty objevit (pro mě), ale i já sám jsem někdy mile překvapen, když narazím na briliant mezi diamanty, na vkus uprostřed nicoty či pořádek vně chaosu. Chci se o jeden takový okamžik podělit i s vámi, smrtelníky. Staniž se.
Playground
"Kapitánův deník: Dnes ráno jsem si pokecala uniformu, sakra. Kapitán konec. "
Kolem motoru Fazimhského plavidla se mihl fázerový paprsek a neškodně vyšuměl do vesmíru. Q se znechuceně odvrátil a bradu si opřel o dlaň.
Vyšší vědomí
Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701-D, plně recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo nezabloudil.
"Kapitánův deník: Protože vyšel nový díl knižní ságy Astronomie: pravda či lži. , vydali jsme se s Enterprise na hvězdnou základnu Kolotoč, kde mám již dopředu objednaný jeden vzorek tištěný na křídovém papíru. Kvůli tomu budeme muset odložit cestu na Clar - planetu, kde řádí zákeřný virus Xcs, který dokonce způsobuje náhlou a nečekanou smrt.
Budeeeš asimilován!
Vesmír, takové jsou cesty hvězdné lodi Enterprise 1701-D, plně recyklovatelné i s posádkou, která se odvážně pouští tam, kam dosud nikdo nezabloudil.
"Kapitánův deník: Letíme na opuštěnou planetu třídy M, BeeeWare, nacházející se v okrajové části našeho Federálního vesmíru. Byla odsud zachycena zpráva o pomoc a jako taková má prioritu i před mým testováním smyků s hvězdnou lodí na oběžné dráze. Kapitán konec.
Tak už to chodí
Kdesi vdálce zahoukala siréna a jako na povel se začalo stmívat.
Nad městem plula mlha společně skouřem, stoupajícím zkomínů útulných domů na předměstí. Sníh přestal padat zhruba před hodinou a na cestách ho leželo skoro třicet čísel. I vtak velkém městě, jakým bylo Los Angeles, dokázaly navodit sněhové vločky atmosféru klidu a pohody.
Dalších 10 sekund věčnosti
Prázdná noční ulice skýtala určitý druh soukromí. Bylo po dešti a od mokré dlažby v historickém centru města se odrážela záře pouličního světlení. Krátký odpočinek muže vdlouhém černém kabátě, postávajícího u jedné z lamp přerušil klapot kopyt a cizí rachot. Věděl, že přijde změna, ale zatím netušil jaká bude.
Křehký stroječek
Letištní hala ožila poté, co uklízečce upadl mop na podlahu. Nepříjemný zvuk měl účinek výstřelu startovací pistole. Do areálu se začali hrnout první cestující. Pomocná kolečka naditých kufrů skřípěla a hala hučela hovorem mnoha nedočkavých lidí.
Sklidíš, co nezaseješ
Hrozivý blesk přeťal tmavou oblohu. Kapky deště, hnané silným větrem, neúprosně bubnovaly na zrezivělou plechovou střechu malého domku, stojícího uprostřed širého pole, posetého vzrostlými obilnými klasy. Hustý déšť zahlcoval místy děravou rýnu, odvádějící vodu do dřevěného sudu. Blesky za doprovodu hřmění křižovaly oblohu v nepravidelných obrazcích.
Parta Dobrodruhů: Lovci příšer
Byl krásný slunný den. Ptáčci poletovali a cvrlikali. Blízké jezírko bylo plné nahatých děcek a na břehu opalujících se dívčin, které znedalekého houští pozorovali mladíci, kterým hrozilo, že jejich oči opustí své oční důlky a vydají se na sólovou dráhu.
Parta dobrodruhů si taktéž užívala tohoto krásného dne a dopřávala si odpočinek vzatuchlé hospodě „U Kreténa“, kam se slunce neodvážilo ani když Kretén otevřel neprůhledná okna.
Mutant
Stíny čtyř postav byly minimální, jako by se snažily schovat před spalujícím žárem slunce, které jim viselo nad hlavou. Čtveřice raiderů uprostřed pustiny hleděla do země s výrazem člověka, který hledá ono proslavené zrnko písku na poušti. „Tady stál,“ tvrdil vysoký štíhlý muž oděný vkožené zbroji a rukou stále ukazoval na místo před sebou, kde se kromě několika trsů trávy převaloval jen všudypřítomný písek. „Dneska hodně pálí,“ promluvil velitel týmu, stojící vedle dlouhána a volnou rukou si zaclonil proti žhavému slunci.
Příjezd do Ugavy
Vyprahlou pustinou se řítil starý otřískaný automobil pochybné značky a zanechával za sebou oblaka dýmu. Větší část chrlilvýfuk, zbytek pocházel z prachu málo používané cesty, která ho nyní směřovala na západ. Občasný hrbol či díra vzemi nemohli smazat usměvavý výraz zřidičova zasněného obličeje. Rychlost vozidla se o něco zvýšila, když se cesta naklonila zmírného svahu.
Xar
Bylo nebylo - klasika. Kdesi v horách, kde lesy jsou tak husté, že se jimi takřka nedá projít, žil starý král Sarin. Jak už to bývá, žil král na svém hradě. Hrad to sice nebyl nic moc, ale pořád měl pár set návštěvních pokojů , hodovní síň, funkční hladomornu a nesmíme zapomenout na věž, která byla klasicky určena pro zlobivou princeznu.
Hra osudu
Stanice Federace visela vprostoru a monotónně se pomalu otáčela kolem své osy. Připomínala obrovský špendlík, snažící se zavrtat do samotného vakua. Náznak života na palubě tvořila jen mozaika oken, znichž některá svítila, jiná zhasínala. Společně se stanicí rotoval i velký nápis na jejím trupu „Omega 3“.
Ztráta
„Víš, říká se mi to těžko,“ polkl muž v zelené rybářské vestě a nervózně poposedl na dřevěném prknu umístěném ve středu jeho malé loďky, houpající se na vlnách moře. Foukal studený vítr, ale muž se potil. Po čele mu stékal pot, jako kdyby ho do obličeje bodalo ostré slunce. Snažil se hledat slova, ale moc se mu to nedařilo.
Znamení kruhu 6
Kapitán Brolen se krčil za hustým keřem a pozorně sledoval postavu u ohně, jak horlivě točí rožněm, na kterém bylo cosi napíchnuto. „Jsi si jistý. “ otočil se na stopaře, který klečel hned vedle něj. „Určitě.
Znamení kruhu 5
Armin ujížděl na východ od Wemaku a byl rád, že mu vpatách necválá početná jednotka vojáků, ale tušil, že pokud ho nesledují už nyní, stane se tak vnejbližší době. Vduchu si představil rozzuřeného kapitána Brolena včele jednotky, která se za ním žene. Dusot koní, řev vojáků pobízejících je krychlejší jízdě a nad tím vším mnoho tasených mečů, hladových po jeho krvi.
Poprvé za dobu, co opustil město, Armin zastavil, vztyčil se vsedle a pořádně se rozhlédl, zda vdálce za sebou nespatří vířící oblaka prachu.
Znamení kruhu 4
„Odjíždíš. “ zeptal se Egrim. „Ano. Obchod je obchod, však to znáš,“ pokrčil Armin rameny a dál rovnal šípy do toulce.
Znamení kruhu 3
Když Armin dosáhl svého cíle a získal zegrittí vejce, vydal se nazpět do Wemaku. Rozhodl se, že na zpáteční cestě navštíví trpaslíka Egrima, svého přítele a zbrojíře především. Když slunce oznámilo poledne, Armin vdáli spatřil mohutné Krannarské hory. Věděl, že na jejich úpatí se krčí obchodní město Krannar, kam se později dozajista podívá.
Zdenda: detektiv
\"Jo, jo, kde jsou ty časy. \" ptal se Zdenda svého odrazu na monitoru počítače. \"Kde jsou ty časy, kdy jsem tohle dělal jen tak, pro radost, čistě pro mé potěšení. Dnes mi za zabíjení platí nehorázné sumy peněz a jede to jako na běžícím pásu.
Zdenda: Vánoce
Je krásné odpoledne. Vánoce se blíží a Zdenda si vykračuje městečkem. Pozoruje okolní vitríny a lidi na nich nalepené. Od huby se mu kouří a červenýma ušima dává blinkr, když zatáčí do ulice, kde je bankomat.
Zdenda: kasino
Začínalo svítat a sluneční paprsky se s námahou snažily proniknout maskáčovými závěsy, co má Zdenda na okně. Je 5. 59 hodin, ale budík už to má dávno za sebou. Zdenda si dneska přivstal.
Zdenda: únos
Bylo navečer a Zdenda zrovna upgradoval svou internetovou stránku, když tu najednou se ozval známý zvuk. Né nebyl to ten zvuk, co Zdenda často vyluzuje svým řitním otvorem a jehož účinky jsou plně srovnatelné s chemickou zbraní. Byl to zvuk, upozorňující na přicházející email. Zdenda zbystřil všechny svoje smysly co měl po ruce a jal se číst poštu.
Zdenda
Přicházím domů (jakejsi zavšivenej hotel na konci světa) a znaveně zasedán k počítači. Rolety ani nestahuju, protože okna jsou tak zasviněná, že přes ně stejně nejde vidět. Dnes s tím něco udělám. Takhle už to dál nevydržím.
Znamení kruhu 2
Jezdec na koni vytvářel nezvyklý obrys na horizontu. Kůň udržoval stále stejné tempo a pomalou chůzí, nijak neřízen jezdcem, mířil na sever. Muž v sedle sledoval převážně nebe nad hlavou a občas přejel pohledem horizont. Za celý den udělal jen jednu přestávku, kdy se kůň napásl a on si mezitím protáhl ztuhlá záda.
Znamení kruhu
Oddal se tomu neustále opakujícímu se rytmu koňských kopyt, když ho věrný kůň nesl na svém hřbetě. Cestu sledovat nemusel, protože kůň by zní nesešel. Seděl shrbený vsedle a očima hleděl nepřítomně před sebe. Svaly měl ztuhlé a otěže mu volně visely na jeho ohnutých prstech.
Parta dobrodruhů: Lovci pokladů
Byla jednou jedna parta dobrodruhů, která si říkala Parta dobrodruhů. Byla známá široko daleko, protože její hrdinské činy předbíhala svelkým náskokem pověst o jejím debilním názvu. Jednou takhle šla Parta dobrodruhů po lesní pěšině. Na to, proč se vlastně lesní pěšině říká lesní, přišli hrdinové až po několika hodinách.
Sumec
Sedím ve své loďce a mávnutím ruky zdravím kolem veslující dvojici mladíků. Jsou to mí sousedi z městečka a pravidelně o víkendu si tady na jezeře zlepšují svou kondici. Je to krásný sport to veslování. Také jsem to kdysi zkoušel, ale nakonec jsem se vrátil k mé oblíbené loďce, na které se skoro denně vydávám na jezero rybařit.
Mise
Mise
Probudil jsem se a vuších mi zněl známý zvuk. Červený majáček nade dveřmi osvětloval mou ložnici červenou barvou. Poplachová siréna uvedla do pohybu sled událostí. Automaticky jsem začal vykonávat činnost, kterou tato situace vyžadovala.
Upír
Upír
Tak už to bývá. Člověk se dostane do problémů, ani neví jak. Potom může trvat hodně dlouho, než se z nich zase vyhrabe. Tedy, pokud vůbec někdy.
Projížďka
Projížďka
Červené tlačítko na ovladači se zablesklo pod dopadajícími slunečními paprsky a já ho spříjemným cvaknutím zatlačil do dálkového ovladače. Vrata se dala okamžitě sjemným skřípotem do pohybu. Řetězy očko po očku vytahovaly kovové lamely. Kousek po kousku se začala odhalovat neuvěřitelná nádhera.
Záhada
Záhada
. a teď mé oči směřují proti sobě, ale nic nevidí. Abych Vám to vysvětlil. Tedy, pokusím se o to.