Jak place zena

mm, tak se vracim potreti, s dodatecnym V :)

uf, tu jsem dlouho necet, porad silna ....

je to bajecne moc moc:o)*

možná je lépe vykračovat levou nohou..protože, když člověk dá jako první tu pravou, mohlo by pak nastat ještě větší zklamání...líbí - (ne)hezky uplakaná...tipec:-)

Jednoduchý jak pláč ,s úsměvem ...tipec!

bez komentare, tipan * .:)

Jo, tohle tedy můžu. Je to sice smutné, ale není to to, čemu říkám ušlechtilé fňukání. To je sakra drsný život a když jsem to četl, tak se mi stáhlo hrdlo. Nic na tom nemění fakt, že já mám život celkem šťastný. Jenže jsem si to uvědomil až pměrně nedávno... TIP

Hele, hele : to je hezké ! To je dost skličující, ale vyústí to do optimistického závěru a to já rád... TIP

slzicka na krajicku tip*

tak si tu listujem a ... hm niekedy tiež čelím slzám bez zjavnej príčiny, ktorá však niekde vnutri je a musí s nimi vyplávať ža na samý povrch tohto sveta, aby bol opäť krajší a ten úsmev na slnko stál za to ... veľmi pekné ... *

velkýýýýýýýýýýý TIP***

Basnicky Ti idu lepsie alebo toto sa mi velmi velmi pacilo realne bez kravin ) a duhe a tak realita zivota a v nej basnicka vidis ju tam kde ju inz nepostrehnu tak to vidim ja

tip

Bez tech hacek a carku se to blbe cte. A to nechci urazit, prostě fakt blbě.

jojo, samota nejni moc fajn ale....je naděje že bude líp....

avi

nelibi se mi tam opakovani slova placu - slo by to bez toho - prijde mi to jako rusivy prvek.. prvni placu je rozjezdvy.. pak uz jen "duvody"....dalsi placu to seka na kousky - podle me jinak.. je to napsany pekne, zaziva to kazdej mozna s ruzne intenzivne, min ci vic si to pripousti, ruzne se k tomu stavi ale zaziva to kazdej neni to primo muj salek cajiku, ale ma to neco do sebe *t dik Vih. za avi

Moc, moc podobné pocity teď mám. Ale s věkem pláču míň a míň. Pláču dovnitř. Do duše. Každá žena zůstane tam uvnitř malou holkou. Dospělost je iluze. Není dospělost, je jen zkušenost.

Nejen holky, každý muž zůstane v sobě tak trochu klukem a kluci jak známo, nesmí nikdy brečet, takže to maj ještě těžší. Musí plakat tak, aby to nikdo nepoznal, hlavně ne žádná ženská, že brečí, třeba skrz básnění, nebo na rameni opravdu dobrýho přítele, nikdy ne holky, ani vlastní manželky třeba. Holkám se promine všechno. Klukovi nic. Já vim, jsem krutej a nespravedlivej. Ani interpunkci nepromíjím :o) Ostatně nespravedlnost je prý výmysl zoufalců. Mat - kde je dospělost, tam už začíná cesta z kopce dolů, ke krematoriu. Zpět na kopec už jen skrz děti.

Jsi statečná holka. Život je těžký - pro každého! A nic rozumnějšího neznám, než se vyplakat - a jít do toho znovu. T***

Hezky smutná TIP

každý pláče když musí,všichni pláčí,když nemusí.pláč je jako pára v papiňáku,v momentě když ten tlak převýší,vyrazí ven z hrnce,stejně tak jako z nás ten pláč:)

Dneska jsem na ulici viděl ležet jednoho mladého kluka, porazilo ho auto. Koukal jsem a nemohl mu pomoct. Takže i když třeba bulíš, jsi naživu a (doufám) nemáš rozlámané kosti v těle - a to není zrovna málo.

Hmm...*

Naprosto souzním! Zvlášť dneska... Mám pocit, že celý svět by měl plakat, když se mu chce... A někdy se mu chce - to jsou pak ty povodně apod... :-) *t

Taky si sem tam rád zapláču. Doporučuji film Tanec v temnotách. U toho to teče samo :-)

Pláču... Protože je život někdy tak hezký.

Souhlasím s foxie. Nádherně napsáno to co občas cítíme všichni. Posílám velikánský *T !

Ahoj Andulko, dostala jsem od tebe típek za svoji tvorbičku a když jsem si na oplátku přečetla tohle tvoje dílko, pochopila jsem proč... A taky ti dám T a veliký, protože jsi krásně a čistě, bez zbytečných kliček vystihla to, co občas cítíme všichni. Mám na tohle téma taky jednu "báseň" a chystám se ji na Písmáku předhodit. Pošlu ti pak avi, jo? :-)

k

Ještě jednou jsem si to přečetl a vzpomněl jsem si na Ferlighetiho "...Svět je báječné místo k narození, pokud Vám nevadí, že si tu a tam šeredně spálíte prsty..." Moc se těším až zas něco napíšeš.

já narozdíl od pozorovatele soucítím... a nejen za to tipik

Tvůj pláč je ulevující a to je dobře!! - T

...

!!! *T

*

*

*t

a tak plakala a plakala a plakala... až z jejích slziček stal se potůček z potůčku říčka a z říčka řeka tak dlouho plakala, že se řeka proměnila v jezero a jezero v moře a to moře bylo velmi slané! jak to, že je tak slané podivil se na jeho břehu statný jinoch (jak jsou ti mužové někdy nechápaví) i vydal se pátrat po příčině přes hory a doly putoval po skalách lozil, bažinami se brodil až po velkém soužení k uplakané dorazil i poznal tehdy, proč je moře tak slané pravil: vem si mě za muže, učiním tě šťastnou a nebudeš už muset plakat! cožpak to nechápeš, odvětila, že to ne já ale slzy všech žen řinou se mi z očí nezastavíš žal štěstím jediné... podivil se jinoch a vrátil se smutný zpátky domů na břehu moře loví ryby a občas chutná vodu je-li stále tak slaná jako kdysi (to je bajka, ale nemá ponaučení) :-)

Asi začnem plakat.. ako ženy to vedia... *t* bolest+bolest=úľava

Díky za pesimisticky optimistický pocit

Neměl jsem čas číst všechny kritiky, ale já se vrátím.... :-))) Keep smailing je naše heslo co si počít když to kleslo Když už není úsměv v tváři vysmát se mu se mi daří :-))) Toš, su BARBAR jo a tip

Andulko...pohlazení a děkuju, že ty to umíš vypsat..... *

Andul, tohle je nádherné... opravdu krásné... a lepší krvácet na papíře, než z žíly... mě se taky vždycky ohromně uleví... *

Andulko, je moc krásná. Tip

*

Každý máme své smutné chvilky, kdy jsme dokonce sami sobě tím největším nepřítelem, ani nás nikdo nemusí zraňovat. To nás jen naše neuskutečněné sny a touhy tolik, tolik bolí. A nejlepší je stočit se na chvíli do klubíčka, vyplakat se, vyspat se, dát si sprchu a zase jít dál.

ad zvedavec) Je to tak, musi jit o vice mene vyrovnany tok energie. Nelze jenom sdilet bolest, ale take nejde sdilet pouze radost (i kdyz to je daleko jednodussi). Ta rovnovaha (mezi vydejem a prijmem energie) je dulezita, aby lidi spolu mohli vydrzet vecne. Neni nic vic vycerpavajiciho, nez byt (pouze) necim duvernikem. Sdilet se musi obe.

Andulka, dufam, ze si uz vsetku tu bolest vyplakala a zostala iba cista dusicka. :-) *

Nadherny plac

Ale nikdo se dneska nechce delit o bolest Kazdy se ji boji jak cert krize "chce sa". Nájdu sa takí (a ja ich považujem za takých tých "pravých"). Ibaže nie je možné byť tu pre bolesť všetkých, to sa nedá vstrebávať iba bolesť, pretože tej bolesti máme všetci, myslím si, vyše hlavy. Allen ten, kto bude stáť pri mne i v bolesti, je mojím skutočným priateľom, človekom, ktorý ma má skutočne rád. Toho si celkom určite všimnem a na celý život mi utkvie. Máš pravdu, ak Ty rozdávaš "slnko", je dobré byť pri Tebe. Vtedy totiž "čerpá ten druhý z Teba". Ty dávaš. On prijíma. A tiež som zistila, že je výhrou ostať i pri niekom, kto prežíva bolesť. Samozrejme, človek sa bojí, ak sa má s niekým takým citovo zviazať, ale stojí to zato. Pre oboch. Myslím, že sa nájdu aj takí, ktorí budú stáť pri Tebe (a nielen bozkávať Ťa "od kotniku az na spicku nosu"), lenže to nemôžeš plakať len sama pred sebou, musia sa o tom dozvedieť. Musíš im preukázať tú dôveru, že nebudeš pred nimi prechádzať "s vypnutými prsiami" s hraným šťastím. Inak držím palce!

Andulko, nekdo treba rekne - neplakej, ale já ríkám PLAC kdyz je ti smutno, nezadrzuj to, uleví se ti.. dávám TIP.

smutná, ale hezká pocitovka...dneska se v ní hodně vidím....*

taky mívám období, že mě dojímá i zdařile kýčovitá reklama, pak se s nikým raději nestýkám, aby se nepoznalo, že jsem taky trochu baba .-))))

*

andulko a tak se to opakuje az do smrti....:))....t

dadik: to melo byt poklepani na rameno?...:-))))) sb: jak to myslis? to je muj zpusob....ja si vzdycky musim vylit srdce at jsem stastna nebo naopak.....Mozna je to problem me osobnosti.....:-)) vis...ze pred lidma jsem klidna, vyrovnana, usmevava .....a pak anonymne krvacim na papire...:-)...vis jako kdyz mi tata dal facku....tak jsem nikdy nebrecela pred nim.....az kdyz jsem byla sama, tak tajne pod perinou. Kurna...:-)...jeste ze mam toho Pismaka a vas....ze se mam kde ventilovat...:-)))

poklepání, ano..:))

Ach... Andulko přeubohá... plakat a plakat... a plakat zase znova... a v koutku tiše krvácet... Věř mi, že připraven jsme dělit se i s Tebou o bolest... však ale... řekni... jde to...? T***

No v tomto prave je.....ze to nejde.......kazdy si nese ten svuj kriz......a ja asi prichazim o panenstvi....jelikoz se stavam dospelou.....jelikoz se musim divat realite do oci a odlozit na chvili ty svy ruzovy bryle....:-)

Andulka: Proč... vždyť jaro může být vždy znovu a znovu... v nás... nikde jinde totiž skutečná(!) realita není... Kdo tohle beze zbytku dokáže, bude svobodný i šťastný… třeba i za mřížemi… Pochopit se to (v západním světě) dá velmi těžko… je nutno to zažít…

A az budu vyplakana a nezbude ve me vubec nic Tak se nadechnu, vypnu prsa a vykrocim vpred Protoze vim, ze ani behat po loukach A sbirat kytky a koukat na slunce a kosate stromy Neni zadarmo. Protoze to pisu do Kanady, pisu bez hacku a carek. Za tuhle posledni sloku, kterou ti na prosto verim a ktera mi jasne vysvetluje prvni cast basne, kterou bych ti zase neveril - tip Tomu plakani u tebe rozumim tak, ze je to prirozena, ale nutne prekonana etapa, alespon u tebe, ackoliv, jak te znam, stejne places - kvuli jinym.

Synacek....ty si dobrej...:-))) Jednak je to moje zivotni motto ze skutecna realita je jen ta jako sami si zvolime zit ...:-)....a prave tady krvacim....protoze neni...protoze to clovek musi balancovat s realitou.....I kdyz je fakt, ze az naberu dech zitra a vykrocim levou nohou vpred tak si zase zvolim tu svoji realitu sama.....:-) Nechapu ten tvuj dovetek o zapadnim svete......jako je fakt, ze do jisty miry nas velmi ovlivnuje spolecnost kde zijeme, ale zase do druhe miry ovlivnujeme my to jak my chceme zit...:-) Ale tak nejak mam pocit, ze aby jeden mohl byt silny jako skala, tak se musi nejdrive plazit bolesti po brisku..... Odpoved na to proc: Jiny by to asi mozna bylo....kdybych nesla odpovednost jenom sama za sebe. Jelikoz nesu odpovednost za sve dite......tudiz proto musim obcas odlozit ty ruzovy bryle a konfrontovat zivot s realitou......:-) tak jsem to myslela...:-)

Andulko, Ty mi nějak promlouváš z duše, mám podobné pocity - věk atd..... já také nějak často pláču... a Tobě dávám TIP a přeji hodně sluníčka

a2a2: :-) Jak place muz? Je fakt, ze napriklad pri pohledu na film Kolja, jsem musela z kina odejit o deset minut drive, jelikoz jsem hystericky stkala nahlas a rasenka mi tekla po tvarich....protoze mi bylo desne lito....kdyz ten Kolja odlital od svyho kamarada...a ja vedela jak je to oba boli.......A pak jsem premyslela nad tim proc tak brecim....a zjistila a) sobecky si myslime, ze placeme nad utrpenim druhych....ale placeme sobecky litosti sami nad sebou....protoze zname tu situaci velmi dobre.....mozna sobecky placeme radosti, ze nejsem sami, kdo zna ten pocit Plac ventiluje toxiny, plac nam ulevi, kdyz nevime kudy kam......jenom ulevi...protoze se musime nadechnout, udelat to co udelat musime...a jit dal....Dik za pochopeni.. b) precitlivelost je pravdepodobne nasledek destvi, kdy vyrustame s tim, ze nas nikdo nema rad....ze musi nejdriv neco dokazat, abychom si zaslouzili trochu pozornosti -> V dospelosti se uz nemuzume vymlouvat na destvi, ale meli bychom byt schopni odstranit ty chyby sami....

Vidím, že úplně sdílíš moje pocity..Kdybych je měla vypsat,znělo by to přesně takhle.. Je to zdrcujicí pravda, ale tip dát musím :)*

muzi placou casteji, nez se obecne predpoklada, znam jeden pruzkum, kde odpovidalo 52 veznu, tedy chlapu, co jsou zvykli predstirat tvrdost a skoro tretina - 17, se priznalo, ze nekdy vecer ze stesku, nebo i pri nejakem filmu se musi branit slzam. Muzi casto placou kvuli zenam, kdyz je prohravaji, mene nez zeny kvuli detem, protoze vic veri v jejich schopnost rvat se s problemem, ale jinak asi velke rozdily nebudou, jen to vice skryvaji.

...Ale nikdo se dneska nechce delit o bolest Kazdy se ji boji jak cert krize... tak to je pravda, Andulko ... :-( A hele, já u Kolji taky zaslzel....ale s Tvými dvěma body nesouhlasím. Buleli jsme protom, že je to prostě dojemný a tvůrci zatraceně moc chtěli, aby to dojemný bylo. A my jsme halt ti senzitivní umělci, že jo ... .-)))) P.S. (a už nebul, hernajs !) T + avi

Chlapy pláčou drsně:))) No, já např. nikdy moc neplakal, protože jsem se za to styděl - prostě blbost...- stydět se -.... A teď pláču, když mám potřebu či důvod a je to skvělý:) Pláču rád. Moje rada (sakra, proč cítím potřebu radit? vždyť je to na nic... vždyť nejsem andulka...): MĚJ SE RÁDA. To já bych se na všechny vysral. Hodil před sebe svý problémy, prohlídnul si je, zjistil, že to nejsou žádný problémy a hned bych si je vyřešil. Vypni prsa, holka a já zapnu zadek:))) Tip ti nedám, protože nesoucítím. :)))

pozorovatel: Obcas placeme vsichni....:-) Tady nejde o soucit....tady jde o zabijeni ......dvou much jednou ranou....:-) a) fakticky si telo potrebovalo ventilovat stress ven placem....b) jsem tomu pomohla amaterskou basni , aby to slo rychleji...:-) A bud se mi amersko-umelecky (boze to je spojeni) podarilo vyjadrit pocit, jaky ma obcas vetsina z nas a ctenar byl schopen soucitit se mnou....anebo nebyl....:-)

K soucitu potřebuju víc. Vysvětlím na příkladu: Potkám cizího člověka na ulici, který mi řekne, že je mu velmi špatně. Řeknu "jo", možná poradim, ale nesoucítím. Potkám přítele, znám jeho minulost, znám ho celýho a jsem schopen s ním soucítit. Literární soucit je ještě těžší.

a2a2 : zajimavy postrech......mozna to taky souvisi s lety...:-) Nevim jestli si videl posledni film s Jack Nicholson ....uplne mi vypadlo jmeno......tak v tom filmu je scena...kdy par 50-60 let ma sex a po vyvrcholeni se oba rozplacou... Zkratka....ze s pribyvajicimi lety je clovek vic sensitivni a vic emotivni a vic ty emoce ventiluje placem.....:-) Treba zacinam prichazet do stredniku veku....a takhle se to projevuje....a je to od zivota rana spendlikem....ze mi uz neni dvacet...:-))))

plac je totez co smich. Jsou to uzitecne emoce. K souciteni nepotrebujeme plac, ale skutek, k souciteni nepotrebujeme rozlisovat, zda jde o znameho ci neznameho, soucit je otazka vychovy a mozna i charakteru. Kdyz se nestydime za smich, nemeli bychom se stydet za plac. Nicmene rozumim tomu, ze chlapi se za plac stydi, ale jeste sem nevidel chlapa, ktery by jinym chlapem pohrdal, ze place. I kdyz jiste jsou. Pred zenami neplaceme radi, ale to uz je trochu jina vec. S vekem si clovek lepe uvedomuje sve meze, tu povestnou neustalou pritomnost posledni vteriny.