Písmák Naděje
Ještě mi větrem vzlétá vlas a slunce krev mi rozehřívá Zdá se, že obelhal mne čas když tvrdil, že se dávno stmívá Ještě si mohu proklestit cestu krvavým trním zdivočelou Ještě mi kytara mládí docela nedozněla Kulhající srdce zase pádí s nadějí obrozenou i ve stínu Azraela.
Říkej mi miláčku - 1. část
Bylo už pozdě večer, ale i přes to jsem seděl u počítače a unavenýma očima jsem hleděl na jeho obrazovku. Musel jsem ještě dopsat esej do školy, a tak jsem se snažil, abych u obrazovky neusnul. Můj přítel už spokojeně pochrupoval v mé posteli a tak jsem měl na práci alespoň trochu klidu. Najednou se ozval pro mě velice známí zvuk, který ohlašoval, že mi na ICQ přišla zpráva.
Říkej mi miláčku - 2. část
Bylo to už týden co jsem se s Mikiem rozešel a týden co jsem si uvědomil, co všechno k Torovi cítím. Nikdy bych nevěřil jak může být čekání bolestivé. Čím dál víc jsem si uvědomoval, že pro Toru jsem jenom kamarád s velkým “K“ ale nikdy nebudu nic víc. Emi mě pořád utěšovala, neboť si myslela, že to není pravda, ale já jí to nevěřil.
I. kapitola
„Sesshoumaru-sama. Sesshoumaru-sama. “ ten vysoký dětský hlas mu bude vhlavě znít navždy…
„Rin, nekřič tak nahlas. “ okřikl jí chladně.
II. kapitola
„Riko. “ křikla za ním ještě, ale on jakoby jí ani neposlouchal. Zatvářila se zklamaně. Vždycky si tolik rozuměli… a teď najednou tohle.
III. kapitola
„Ne. “ její tón byl překvapený. Tohle bylo poprvé za několik dní, kdy sní Riko vůbec promluvil. Najednou jí vhlavě pořád zněla slova o tom, že je do ní Riko zamilovaný.
Sukidajo
Pár překladů (já jsem holt na tu Japonštinu nějak ulítlá):Akira, Taimei - Jména hlavních postavNayumi, Etsumi - Další postavySuki, Ai - láskaTenshi - Anděl(Mai Tenshi - můj anděl)Hai - AnoSukidajo - Miluju těBaka - Idiot, hlupák
Letmý pohled.
Už zase. Připomíná si Akira.
Zase… Pořád.
Marcel / 15+
Marcel Dupont, okouzlující plavovlasý dvacetiletý chlapec, se vracel do svého podkrovního pokojíku úplně prokřehlý. Dobře věděl, že jeho ubohoučké útočiště bude také promrzlé, protože neměl kdo zatopit, a i kdyby ano, dřevem se muselo šetřit. Zima bude ještě dlouhá a peněz není nazbyt. Odevzdaně se jen víc zachumlal do svého skrz naskrz záplatovaného pláště, už tak ošoupaného, že přes něj bylo skoro vidět.
Nedočkavost zoufalství
"Kdy. "
"Teď hned. "
"Kde. "
"Přijdu si pro tebe.
Cesta povinnosti
"Nezdá se ti náš život poněkud monotónní. " zeptal se, sleduje planoucí dům.
"Proč myslíš. " vrátil mu jeho společník zamyšleně.
Enter To Wind - Úvodem
Tuhle povídku mám opravdu ráda a to hned ze dvou důvodů. První je ten, že jsem se díky hlavním hrdinům dokázala na chvíli odpoutat od všedních povinností (a věřte nebo ne, byly to jediné světlé chvilky za školní rok). Ten druhý je prospěšnější pro více lidí. Při lámání si hlavy nad docela důležitými částmi příběhu mi bylo po ruce všechno dívčí osazenstvo mé třídy.
Enter To Wind - Kapitola 1. - Goodbye Julia!
Okvětní lístky sakury, paprsky slunce, měděné mříže u dvoru školy…
První školní den na střední škole, trvalo to dlouho, než jsem měl dostatek vědomostí studovat na této škole, pomyslel jsem si, tolik práce, ale přece jsem zde, na prestižní střední chlapecké škole.
Jmenuji se Souru Kaeri a konečně jsem středoškolský student, Je mi 16 let. Mám tmavě hnědé oči i vlasy a výškou nepřesáhnu 180cm. Jako málokterý teenager mám vše po čem jsem toužil - vysněnou školu, milé rodiče, dívku, téměř bezstarostný život… jen jedno mi schází… LÁSKA.
Enter To Wind - Kapitola 2. - S hříchem na srdci
Celý první seznamovací týden, jak to sensei pojmenoval, jsem nemohl na Fuisuri-kuna přestat myslet. On se na mě od té doby ani nepodíval. Úspěšně mě ignoruje i dnes, je pátek. První hodiny jen kouká z okna a nevnímá jakoukoliv látku, která se během vyučování probere.
Enter To Wind - Kapitola 3. - Tiché slzy
První zvonění, pondělí, všichni zaujímáme svá místa ve třídě. Jen jeden člověk tu už sedí, na svém místě, ve svém světě, Killian. Stále mě při pohledu na něj bolí rameno, ale víc mě bolí u srdce. Celé hodiny se dívá ven z okna.
Enter To Wind - Kapitola 4. - Zničující otázky a slova
Uběhlo několik dní, cítím se šťastný, ale je tu něco, co mě trápí. Killian není jako dřív, sice se mnou mluví, dotýká se mě, ale je to v něčem jiné. Jeho dotek už není tak vřelý, je spíše chladný a odměřený. Co se to s tebou děje.
Enter To Wind - Kapitola 5. - Zlomené myšlenky
Když jsme se opět setkali pohledem, lehkým pokynutím hlavy mě přivítal. Proč sem přišel. Co mi chce, když mě nepotřebuje. Ještě jsem byl lehce dotčený z dnešního dne.
Enter To Wind - Kapitola 6. - Prahnoucí srdce
Je krásně, i když už brzy bude léto, tak stále vane svěží vítr a po hladině pomalu proplouvají okvětní lístky dávno odkvetlých stromů.
Stojím před břehem jezera, které je tak klidné, uvolněné…
Jsem unavený…
"Souru. "
Enter To Wind - Kapitola 7. - SPOLU x Každý sám?
Po pár šťastných společných týdnech se sensei s námi domluvil, že pojedeme na exkurzi.
"Vítám vás třído, mám pro vás dobrou zprávu…"
Jen na chvíli jsem odvrátil pohled od Killianovi tváře. Mohl bych se alespoň pokusit vnímat něco jiného, říkal jsem si.
"… V neděli odpoledne odjíždíme na 6 denní exkurzi a návštěvu Yokohamy.
Enter To Wind - Kapitola 8. - Nesmyslnost válek, bolesti…
Opět nastupujeme do autobusu mířící do asi půl hodiny vzdáleného zábavního parku. Tyto povinné výlety mi připadají příliš nudné. Ještě před tím než, jsme vystoupili, všichni byli úplně vyvedení z míry. Připadá mi, jako by v životě nic takového neviděli.
Enter To Wind - Kapitola 9. - Přítel s nenávistí I. část
Probouzím se již po setmění. Bolí mě rameno a v nohách mi brní vzpomínky na bolestivý pád způsobený Killianem.
On teď sedí vedle mě a potichu mi něco šeptá do ucha. Moc dobře to nerozeznám, mám takový pocit, že si to spíš říká pro sebe… Konečně jsem zachytil ty slova.
Enter To Wind - Kapitola 10. - Upřímnost přátelství, lásky
"Killiane, jak to myslíš. " povídám mu s husí kůží.
"Po pravdě bych to chtěl vyzkoušet a navíc se cítím trochu provinile, protože jsem se nikdy nezeptal, co chceš ty. " Nějak ho poslední dobou nechápu.
Enter To Wind - Kapitola 11. - Přítel s nenávistí II. část
"Tak jsi se tu přeci jen objevil. " Povídá Ashima spokojeně jakmile k němu dojdeme blíže.
"Chtěl si, abych přišel, tak tu jsem. " Neměl jsem jinou možnost, jak odpovědět.
Enter To Wind - Kapitola 12. - Co všechno končí...
"I když už to nemohu vrátit, i když už nezměním své chyby, chtěl bych abys věděl, že jsem neměl v úmyslu ti ublížit. Ani nikomu jinému. " Sklopím potutelně hlavu.
"Můžeš mě opustit, můžeš na mě zapomenout, ale nechci být tebou nenáviděn.
Enter To Wind - Epilog
"Změnil jsi se. " Povídá mi Killian až s přehnanou zdvořilostí. Provokativně se na mě usměje a já přistoupím blíž k němu.
"Zato ty jsi pořád stejný.
Kouzelná žába
***Věř a víra tvá zachrání tě***
Když jsem nastoupila na gymnázium v malém městečku nedaleko od domova, poznala jsem mnoho velmi neobvyklých věcí. A poprvé uviděla opravdového, nefalšovaného a živého gaye.
Jmenoval se Dominik, vypadal jako anděl a chodil se mnou do školy.
Naše třída byla téměř ryze dívčí záležitost, navštěvovali ji jen čtyři kluci a z toho byl ještě jeden homosexuální.