mše za Aničku

mše za Aničku

                                                                       věnuji…

in nomine patris; ve jménu otce

jménem otce voláš

v patře tvého pokoje se drolí noční ptáci z nemocničních lůžek

dvojací po stínu světla z lamp

chodí ode zdi k rámu srdečního záchvatu

a povídají

a tropí špumprnágle k smíchu kradou šepot

do peří

mše začíná rozkrýváním peřin

      kopancem do hran horečného snění

mše začíná a vrací

křivku pádu zkrvavených úst

až k políbení

confiteor; vyznávám se

vyznávám se dveřím do tvého pokoje

že je chvíle k nevstoupení

že praští v kloubech strachem

že jsi   my

prodlévání na dvou končetinách

zapřený

a srdce tluče o futra

kyrie eleison; pane smiluj se

pane smilujte se a vražte hřeby na dno nádoby

džbán se kývá na stolku   bude rozbit

drcnutím nemocného zoufalství

a usychání

pane smilujte se    kruci vražte hřeby

do plačtivých ran mokvajících z okolností

nekonečné ztráty rozumu

a blekotání

gloria; sláva

sláva    do mateří neviny    nic není jako dřív

bolestínská mihotání dlaně po čelech

tvých chlapců

tvých rozmítačů nepokojné pohody

tvých ale    co by stály za starost

za tu starost

pro srážení vrásek obvyklými metodami

lži a vyvlékání z ok

   a ty je stražíš podél cesty ke mně

   a já se chytám 

pokaždé

evangelium; radostná zvěst

čtení z první knihy

na polici hned vedle Bible

leží s rozervaným hřbetem

změť pamětí a rozjímání nad minulým časem

letokruhů zrajícího vína

padlého stromu    a po něm jdeš

na kraj kajícnosti v obličeji

zčernalý obtisk rtěnky

smrtky 

credo; vyznání víry

věřím   něco se zláme v kolenou

až do kleknutí

  mravenčí pochod skrz nervy

do krajíčků těla  kam se jinak city nedostanou

věřím v obtékání pohledů   že je možné

brát a držet za ruku a bloumáním po ulici

rozčesávat přítomné chvíle

v proplétání kroků

věřím okenní kličce co se točí zvenku

okna v patře prolévaná touhou

nemístného pohledu

vždyť třeba …     protékají skla

sanktus, sanktus; svatý svatý  

svatá prostoto je mi to líto

kolébání stranou sem a tam

a vyrážení zubů nad pětidenními strništi

je mi to lito že už ti z tepen neprýští    

krev a mlíko

svatá prostoto    miluj mne a ber mi z dlaní

žár a nad ohněm za pátou z bran

poprosím i za ni

až jí bude lehká zem

a nebe     zbude dokořán

pater noster; otče náš

otče ber a sbírej tam 

kam jsi nás nechal vbloumat 

   postranním úmyslem

a řečí co je na srdci

k neudržení

báli jsme se otvírat rány

tak opravdu jak se to dělá

když je blízko chvíle prolínání

agnus dei; beránek boží

beránků z běloby je na obloze

až těžko počítat    

skrze průhled zvonů prý kolikrát trvá ráno

    hodiny a hodiny

a potom se vrací noční spřádání nad svící

dáš ji do voskové dlaně    a smlčíš co se ví

o podobě tvého smutku

o smutku beránků 

eucharistia; svátost; večeře páně

to je tvé tělo    a tvá krev pod postelí

válí se tu jako beznadějná bouře

v příkrovu vlasů a splínů  

jako by už znělo mrtvým hlasem

že je v pekle sezóna sběru variací na životní téma rakovina

a nebe se rve s bezradností v podávané dlani

přijímám

a vracím se k plačtivému oknu

a vidím co se děje na odraze

a venku

k smíchu odraná skutečnost se mstí

     za prodlévání a bojácnost

benedicamus domino; blahořečme pánu

 

jdi, ve jménu Páně…