Verše z bruntálské cely
V bruntálské cele
nahý a spoutaný
verše jak plíseň
znějící varhany
Vrak letadla brazilských fotbalistů
Viděl jsem padat letadlo
v brazilské džungli
s fotbalisty jako když
na podzim
Plačící housle, sila na rakety
řekni hudbou
klavíru Leno
že je otevřeno
a strach z mužů odešel
Až táto přijmu
až kameny
v řece Bečvy
ztratí hrany
až tanky na Krymu
Dotknout se tě
Dotkni se mne
rozčeř hladinu
a uzdravím se
sedím tu u bran
očima jsem tě skenoval
Nic od vás pane
nechci koupit
na to jak žít
nejsou návody
V mých celách lodě opravují Gdaňští loďaři
Umírá poslední
dělník z Gdaňska
expremiér Polska
cesta je úzká
chcal jsem moč bez drog
Milovali víc tmu než světlo
poslušnost vynucovali
pouty a obušky
a na zdech měly etické kodexy
Anděl co dostal psoriázu
kloužu a ujíždím
ve váze uvadlo
pět květů
jež nastavilo mi
Láska od šmejdů dealerů
neboť jsem zloděj
kleptoman
bez ptaní beru
nesmlouvám
Proklínám ďábla a jeho démony
proklínám ďábla
jeho démony
z koruny
stromu
verše z výprodeje
na vernisáži
neznámých autorů
vyprodávají umění
dny plné vězení
láska, dvě kulky vystřelené ze samopalu vzor 58
čas zalehlé trávy
nekonečna hvězd
havárie
Velkého vozu
říkal pán v TV že řeky vylejí se z koryt
Říkal pán v televizi
řeky vylejí se z koryt
nebe pláče
až proplakalo se
Pán v hubertusu přes okno krnovské kavárny na náměstí
V kavárně na náměstí
přes okno stromy kvetou
sedí tam pán
co nad vinětou
Jako CheGevara po Praze
Jako CheGevara po Praze
jdou verše mé
v propadlé podlaze
sny o svobodě
Stín pouště, rozbořené citadely
Po cestách karavan
jdu bosý ve sněhu
kde mihotal se hvězdný prah
žíznivý hledal útěchu
O místě slastného sténání
není ospravedlněním
ani vinou
snít prý se má
a hvězdnou mlhovinou
Život je rozlité víno mezi spárami dlažebních kostek
chytal jsem den
do veršů poesie
lovec motýlů
uprostřed omšelého
depeše vězněného
Hledal jsem
ta místa
pro hnízda
v korunách stromů
výprask ocelovou tyčí
mráz drží inverzi
hejna havranů
klovou den včerejší
a mé verše se dusí
Ostrava
Až vyvinou vakcínu
pak pachuť chininu
vsladkost se změní
všechno to tlení
Krnovská poesie
Ve městě vilek od Larische
vyhaslých textilek
tu jeden básník píše
co cinkal tu klíčemi
Čas básníků dohořel, vosk padl do rozsudků
Známěstí setmělého
šeptaly koruny stromů
příběhy milenců
skrytých v objetí
Křičím a žaluji své verše po Labi
Jak poutník zLabyrintu
zpera Komenského
hledám tu fintu
kumštu hereckého
Mé slzy v Srebrenici
Mé slzy vSrebrenici
snad čas slunce umlčí
vesloval na pramici
osleplý závodčí
psané ukradeným protokolárním perem v Chile
Jsem svobodný vězeň
sRozsudkem
bez pout
možná že neprolezem
verše amputovaných nohou
Všechna ta díla zknihoven
pseudoumělci
formace
stohoven
Dehet dnů, pravděpodobnost loterie...
Na sako kášmírové
lepí dehet dnů
děkuji za
vápno
Když opilec tě odsoudí
Když opilec tě odsoudí
a pravda chromá marodí
a žaluje zmije
bez citu
Bezletovou zónu mého srdce vyhlásili
Bezletovou zónu
vmém srdci vyhlásili
rakety dopadaly
až tepaly mé žíly
Láska má Bílá Opava
Sestřel mne znebe
jsem tvoje hvězda
uprostřed města
tě naučím tančit
Padají dvě věže bruntálského Babylóna (Státní zastupitelství- Soud)
„Padají dvě věže“ Babylóna
vBruntále poblíž centra
taková mrtvá zóna
bod zlomu epicentra
Třásl se Libyjský opar ve mne
Říkali že svět je pevný
a já se třásl
jak Libyjský opar
jak cena ropy na burze
Z kanálu lidství maloval hvězdy
Taxisem rozbiji
téze
nozdry klisny
všechny podobizny
Praskliny v chlopních srdcí
Rozpučí znovu květy
a laně vrhnou mladé
z pupenů zjihlých citů
na pláňku roubované
Zraněn tvou krásou, kterou za peníze dalas´
Příliš čerstvá míza
rozpukaných citů
dva nejvzdálenější body
břehy rozdělené
dvacet let v zrcadle
Nosil transparenty
vykřikoval hesla
zvláštní doba euforie
boření zdi
Hory mé bezcitné
Ony ví prameny
co ze země se vzpouzí
vlasy nad rameny
jak ptáci vhejnech krouží
Vánoční (vězněným v Pakistánu a jinde)
Brána a klíč
děkuji
mohl jsem
vstoupit
Na vahách milování je chyba v kalibraci
všepotu růží zvázy
láskou odzbrojen
voděvech nazí
sevření
Pohrdavě prosím o soucit
pohrdavě prosím o soucit
ty jež slibovali blahobyt
a navlékly přitom pouta
v čas nestřežený
Láska je nádor na močáku, demarkační čára v Koreji
Mé dluhy
jsou jen za sny
a srdce vzastavárně
a na úpise zbásní
V průjmu těch revolucí
čas fádně
mrazil vlhkem
vtleskotu revolucí
navzdory noci
Ze šatlav mých snů zbavených imunity
Má zem
tak zjizvená
pilíři nedostavěných
hrabyňských
Jsem racek s Faustovým rukopisem
Jsem ztracený racek
vpísečné bouři
a těch pár facek
jak burčák bouří
Hnis vztahů uvadlých
Z portálu seznamek
jež byly pouhou fikcí
ze jmen těch skládanek
sají kolibříci
Až číšník sečte život na účtence
A tak mi odpusťte pane Majakovský
že básníci
co chtěli stavět mosty
okovy mají místo díků
Mé dny jsou plné napalmu
Říklals že setřeš každou slzu
že už nezůstanu osiřelý
z mé cely
jsem pozoroval krajinu ráje
Lásky ze supermarketu Tesca z Opavského předměstí
Je normalni den a z lavičky v Tescu
maluji fresku
všech pobíhajících lidí s vozíky
z nakupní muziky
Pancíř je roj vlaštovek
Nevidělas´mne budovat svět
se soudruhy ve Vítkově na učňáku
a já neviděl Wermacht
na ústupu rozprašený
Mazlavá hlína tady u Smolenska
Můj hlad je úhoř
jež číhá
u dna jezer
mé dlaně jsou
Ticho visutých zahrad Babylónu
Dejte mi jablka zvisutých zahrad Babylónu
budu myslet na slunce a slávu
nejvíce mi šumělo moře
vcelách kasáren libavy
země v erbu s lvíčetem
Viděl jsem umírat
svět
jak list ve víru
se topil
Noci pobitých proroků
Tisíce dní se smogem padlým
tančí popílek nad hrobem Kryla
ty jsi to zavinila
že zrak se zakalil
Řekl mi že jsi líbezná
Nejvyšší vladař
ten jež srdce zná
řekl mi
že jsi líbezná
Život je Něvský expres
Zpěv rezavých strojůa v tichu Poldi KladnaStehlík tam pějea skrz obymadlakrvácíma véčka prstůuvězněna v rucevyčichl parfémnežné revolucea muž s krátkými kalhotyžebrá po Nobelově ceněvšechno je narubyvše je obráceně
Ještě se nevztyčilymosty v Sarajevujako bych nevědělže hněv zas vzejdez hněvupadají dvě věžeBabylónua vzduchmá pachuť po cyklónunějak jsem vykolejila v krvi kofein z espressmůj život škola Beslanživot je Něvský expresmezi Moskvou a Petrohrademjsem vykolejiljakýsi básníkprý i debilco nepracujev baru básně skládáa před Paroubkem se neovládáa plete si ho z Gottwaldemjak židékráčím Buchenwaldemprací prý ke svoboděmám průjema hnojemkorunuji vaše chrámyprožrané korupcígripenů a dálnica nad modlamichystají privatizaciduchazemě je hlucháa Jezábelkritička našich děluž chystá Zákonchystá střelbu do davůmám duši bolavouještě z poslední okupaceInternaciónálaPíseň práceÓda na radostmám toho dosts číslem na zápěstís čipem z Bruselunová římská říšebordel všech bordelůto klišéjež si žádá dobavzývat svého bohakrále Belzebuba
Stáhnout ti chtěl hvězdu do prstenu z kočičího zlata
Toho dne tam stál někdo jiný
půjčil si mou kravatu
vypadal jako já
když se jej soudkyně ptala
ošlehán revolucemi, žaluji....
Ošlehán revolucemive větru se chvějisníh ve snech studentůhřeje čaj po šalvějiv tom uklidněníGinsbergovo Kvílenívšechny ty majálesydeportaceplesyjak za dnů Hipiesdva táborypod nebem padajících hvězdv zákopech Varšavské smlouvyjdou na mne mdlobyz tiskařské černěz novinových článků propagandz rubriky pro otrokyz rubriky nálezů a ztrát
Signály z Mnichovaze skřínky s tranzistoryzní píseň Krylovanad peklem rudé zlobyukryté pod šatyrozkošných valerínbílých jak liliejak závoj ruských zimněco tu nehrajez tlampačů Píseň práceač v Krista doufajebýt terčem pro práskačebýt psancem bufetůmít funkci kotelníkapodepsat těch Pár větPřed zraky pekelníka
Ve světe absurditporaďte Hrabalezda v Tygru pivo pítči zobat korálepilulky slepotydiazepam prácebýt krmen lopatoumít oznak vyzvědačebýt srnou v ohraděkolouškem mezi plotyzda v zemi zamrzléBledule k procitnutí.
O davech v ulicícho mužích s pendrekynic nevím o idejíchjež žily by navěkyjen o jménech nezestárlýchPalacha, Opletalao studentech v ulicíchta jména žalovalake Koruně česképrotektorátemjakousi koloniílživým plagiátemhluchou symfoniíprůvodem z Albertovaza štít dal květinyóda pendrekovásoučet mládí a vinyslzný plynkopanceMarxovy monstrance
Muž se sbalenými zavazadly
Prochází Katyní
mé sny jež ksvatyni
vést měly
osiřely
V šeru kabaretů ulpěl popílek
Snídal jsem vůni kolonád
zapíjel vřídly U Císařských lázní
to na dásni
ulpěl hnědouhelný popílek
Papa kotvy a papakříže, a nemáme co do talíře
Jako kotva a kříž
Ta monstra zocele
Luxus zVatikánu
vymydlené prdele
vůně ženy
Dne kdys mi zavoněla
padl měsíc
na hladinu Máchova jezera
po krvavém západu
Doplout až do Šanghaje, být pilot v nadzvuku....
Červencové poledne
jít nemám kam
stanuji jako Abrahám
vrestaurantu přečtu
písní nesloženou v rukou klavíristy
Den, kdy přišel anděl do mého pokoje
Pohladil po vlasech pozvedl z kolenou
JSEM písní nesloženou
vrukou klavíristy
Jako lvi blijem o mříže (písně kosmické od Nerudy na palubě raketoplánu) a mě hlava bolí po ránu!
Z Malé Strany prý Měsíc je blížeA já spoután hledím vzhůrupane NerudoPísně kosmickév raketoplánu ve stavu beztížeač prohrávám s časemv hvězdném závodu
Krátery na 'Měsíci mají jménaa hvězdy v mapách číslajako židé na zápěstívzhlížím a tmu mám na sítnicia přes zdi Treblinkyjen černý kouřnamísto holubice s ratolestí
Nechte mne snít o jiných světechzde v okovechv chladu a plísnijako lev o mříže bych chtěl bítunášen vzhůrukosmickou písní
Mé Slezsko, sever Moravyuviznul na rampách z Mitallové ocelifabriky zavřelia v tmách celosvětové krizeodpočítávám startodpočítávám na halířena propagandyna pády vládna korupcina falešná obviněnína uranové dolyna mučeníA křičím k Bohupo soucitujak stíny lidí z Hirošimyv záblesku Krakatituztrácím sena Náměstí květinS Brunem na hraniciS Lutherem Kingem mám snyco končí úplavicímed ze lvích zdechlinv poutech Samsonovýchv slepotě slibův gulazích stalinovýchpřemýšlím nad křídlya bájném Ikarovio Lajce v Sputnikuo písních Okudžavyo svíci Horákovéjak čas je nesmlouvavýVzhlížím tím úsvitemoprátkou Heliodora Píkyjít cestou neznámoucestou s otazníkyodezírát ze spektra barevčerných děrtěšit se na přídělvězeńského žrádlapro habányhleděl jsem triedremměl plányz rovnice Einsteinovyzatím jen Černobyla Osvětimské hrobyrozbitý Bagdádna nebi Tomahawkyhleděl jsem k hvězdám skrze zvratkyskrz oči černouškůhladomor s genocidouskrz kulky v studentechna Náměstí Nebeského kliduVzhlížel k nebiz hor Kašmíruna misce atomových vahpřemýšlel o míruO zemětřeseních v Seučuánuo hladových dětech z Teheránuo všech těch tsunamio krvi na Koránuo vypáleném Římuo lvech v Koloseujak zlo si žebrápo přídělujak slepotaudává vizistart Z Mysu Ceneveraldnes bude v televizi
Jako loď v Rýně, zakotvil jsem v Tobě
Být kladivem
či kovadlinou.
verše psát o ostrovech
a být už pod hladinou
Když se srazí ventil s pístem v motoru JTD, kulháš jak Jákob, pereš se s Bohem
Když se srazí ventil spístem
je zle
přeskočí rozvody
uvízneš na dálnici
Bublání času, doba havlovských krátkých kalhot, Depeche mode
Poslouchal bublání času
jako se pozoruje film vbiografu
procházelo náměstím
a ukusovalo fasády
Za vůní planých růží vkrajině oceláren
Stejně tak nazí
dnes jako včera
dvě plachá těla
tou vernisáží
modlitba Giordana Bruna mně pro štěstí
Až na Náměstí květin
Giordano Bruno vzplane
Mám oči zavázané
To abych neprohlédl
V nemrznoucí směsi, laciného destilátu, řekla jsi:"táto kam jen plují?"
Ještě je čas
Na útěky
To do Mekky
Táhnou poutníci
Vánoční v Betlémě a shoping parku Silésie
Jen prázdné ruce mám účet je v debetu
ač dar Ti chci dát zástupy vshoping parku vSilesii
plačící král ozdoby v skeletu
mezi pastevci vánoční symfonii
Polibky z Katyně (věnováno jedné státní zástupkyni z Bruntálu)
A tak jsem dojelzadřel pístchyběl olejmálo se modlilalíbalvintimnostikrajekpoblíž stydkých kostívnevinnostise vzpíraloprátcetak dejte se do prácectihodný soudcemám bílý pruh na rukávudopijte kávua vyneste rozsudeknemám žaludekna tu arogantnístátní zástupkyniplesnivým chlebemkrmím svinipro blaho z klobásekradosti poezievlezla mi do spisušišlavá zmijev kostýmku a s doktorátemjsem tesař s dlátemco pohrává si nad rakvemii té paní Milady Horákovéodpuste mijustiční vražduto malé nedopatřenírád řečnímkoketuji s vězenímvsametu vychcánkůzcinkavých revolucíbezedné tunelyarogance mocito že jsem nemazaldojelmůj údělhákZa úsvituastínHeodora Píkyuž příliš slepýnerozeznám vykřičníkypro zvýšený cholesterol
prasepožírá sviničekám Srebrenicičekám na Katyni.
Jak zrno v klásku pod Golgotou
Vlnky jež tančí vhorizontu moře
o Kostarice sní
ač vmlze
na úpatí hor Jeseníků
kosmodrom Treblinka
Koně bez sedel
lososi bez přehrazení
lákáni mořem
dychtíc po souznění
Spirochety v mozku a plíseň v džemu
To co jsem měl
Rozdal jsem falešným žebrákům
A na pokutách a znovu připojeních
ČEZu
A lže mi soucit o gangréně
Vzduch chladne vzáří
Zaplatím poslední zdravku
A sociálku
…dopiji kávu zšálku
Recyklovat život, míchat sny do emailu
Někdo mne škrábnul lak na autě
A odraz půlí mi tvář
Už nikde nejezdím
Jen sedím a sním
Toužení po Spartakově povstání
pachuť hasičských zábavrozmetali v celácha rozmarná létajež jsem v Karosách míjeljsou pryčodkoplý míč někde do autua před leskem skrytý v chládkučekal jsem na nahrávkua stačila větarozhodčího v taláruVe jménu republiky
Postavili jste mi arénumně vězni Spartakovipřežil jsem pochod z Gáliei Klausovy utáhlé opaskyi nudu Havlových divadelních herteď učíte mne zabíjetvašimi zbraněmipro zdvižený palec
Nic nevíte o životěnic o smrtijak vězňům zdává seo široširých plánícha v milováníchkřičívají athénské pannykdyž římské legieneznají slitovánívím, že uniknu
Tady v Praze pod Stalinovým pomníkempod troskami co zbylypod snem chobotničních knihovenklečím na podlazecelý od hovenhraju v kostkys panem hrobníkemjež nazývá mnepříštím prezidentem
vězni letokruhů
Zase vypalují synagogy
A pozměňují blogy
A retušují realitu
Tančíme na břitu
Všechny ty zkurvené radary na obranu demokracie
Až příště přiškrtí kohoutky ropy
Pro ten podivný radar
Výlučně na obranu
Poslechnu si příběh týnejdžra
Zrcadlo ze skla V3esky
Svět skrze okno kavárny piazza
Nezdá se být zaprášený
Něžně voní káva
Hebčí nad rty ženy
Láska se pohřešuje....
Už nikam nesměřujem
vkorytech vyschla řeka
zůstalas pod závojem
či sproudem jsi odtekla
Z kempingu mých lásek
Zhráze Bystřičky
až kněmým tlamám kaprů
šeptání slůvek
co nenašly adresáta
V den kdy pohřbili Jelcina
Vden kdy pohřbili Jelcina
Přemýšlím o puči
Jak se vymanit zotroctví
Zdívčího náručí
V jednu půlnoc odložilas´šat
Pod atrapou starých hodin
čísi čas dotikává
okna jsou otevřená
a nelze vyvětrat
Zahrada motýlích křídel
Měla zahradu
v lukách
A oči jako květy
hořců
Zítřek je bič skrytý do závoje
Tak zas mne vítá
Střelným prachem raket
Stejně jak loni
Vzemi důlních šachet
Citadela a země berberů
Vločky mne odnesou
a slzy skanou kmoři
Exupery vzlétne kmisi
z níž se nevrací
Obraz potulného malíře z Užgorodu
Za chvíli podzim
zbarví lístky vZakarpatí
Zůstal jsem na hřebenech
ač musel jsem se vrátit
Komenta v zakarpatí a láska
Chtěl jsem vzlétnou
Zranwaye
Zdálnice od Popradu
Ikarus
Loutky z bazaru v Jonkopingu
Bylo to poprvé kdy požádal převozníka
Kdy viděl moře a přešel suchou nohou
Zpaluby trajektu počítal hvězdy
Vlastně to byly záblesky majáků
Jako pták přeletět Oderskými vrchy....
Chtěl jsem být ptákem
plachtícím nad Oderskymi vrchy
řekou Dřevnicí jež sytí
koželužny Svitu
Varšavské povstání 1943
Nevím co říct
Nemohu uchopit
A polknout
A utéct
V atolu Sviní hledám identitu....
Můj dům je plný bomb
a vyhaslých doteků
a betonových zdí
co jsme mezi sebou rozprostřeli
Orgasmy ze staré továrny na ocet
Blízko staré rozbité octárny
vymlácená okna pláčí
za nářku stavů předválečných textilek
a není lék
břehy Costa rica
Položil na mne ruce
A od té doby slyším vmorku kostí
Costa rica
A jeho sen možná je snem i mým
Bál osamělých srdcí
Kmému přístavu nevedou koleje
A léta nepřiplouvají lodě
Tundry namísto úrodných polí
Vykáceli třešňové aleje
stařenka z Popradu
Stará babičko v popradském kroji
co jsi kdysi skrývala po závoji. Byl to zpěv pasáčků
mládenců ze salaší.
či vůně sena
V staré továrně na čokoládu
Vstaré továrně na čokoládu
V Šelestu holubů a dávného šustění celofánu
Toužím po dešti vtichu prázdného obydlí
Odkapává kapka za kapkou
Vesmír pod závojem
Město je protkáno
mnoha semafory
světla tří barev
a mne chybí
Meluzína v čase
Přespříliš mnoho krásna
A žádná toaleta
A tělo křičí po látkové výměně
A taky po ženě
lidství v zemi Karílie
Možná že se potápíme
až na dno Atlantiku
Tvé lodě vezou otroky,
bolest a cnost
nebýt brufeinů
Ráda diagnostikovala druhé
Byli zrcadlem jí samé
Milovala skromnost
Co vzala už nepustila
Pach dezinfekce srdce
Tento taxikář nestaví
A stejně dík za porouchaný taxametr
Projížďka Slezskem
Vdobytčím vozem
odpočítávání
Zachytit lístky vletu
Chtěl jsem
A slunce, že tu bylo
Citara pro idylu
Čas odešel kočovat s cikány
Bestie láska probouzí se jarem
Raší vous jinochům
zjemňuje tváře panen
je zmije pod balvanem
Letadlo na dně moře u Soči
Když anděl znebe padá
Prší slzy do moře
někde u Soči
Trosky tvých křídel
Valčík na rozloučenou
Opouštím tuto zem,
a možná že jsem zabil
modrou pilulkou zbabělosti
v čase nevinnosti
Sesbíraný čas pro její vzdechy
vkavárně Čas ocitnout se mimo čas
rozlomená bolest vpaprsky štěstí
klouže po stopkách šampusky
kjádru vnás
nemohu tančit, láska je azbest....
nemohu tančit, mám polámané srdce
všechny ty převraty, přehmaty
a revoluce
potlačené vnáručí
Bestie bez kalhotek
včajové svíci svůní magnolií
ztratil jsem hlavu, trvalo to chvíli
než zazněl blues véře netu
zraněný čmelák nad propastí květu
Z deníčku ex panny
na sukně skvrny
od červené řepy, či ex panny.
sténají vzdechy
rozlité vmilování
Milujeme v bombách- žalm
delší běh Pavle
delší Marathónu
po básních toužil jsem
a po chansónu
nářek ruské duše# nesmířil jsem se s gulagy
je to už pár let co nemohu se smířit sgulagy
Solženicyn neskonal toho dne vprovizorním lazaretu
myslím na Finsko, na útěk, na ptáky
přikován ktundře bez možnosti vzletu
Milenci od Seiny 1918
Petr a Lucie
hledá ji vparcích
hledá u Seiny
stisk dlaní
Našel sám v sobě
NAŠEL SÁM V SOBĚ
Svět, co se zastavil.
Nádraží vAstapově.
Do černé opony
Vzkříšení (na motivy románu Tolstého)
VZKŘÍŠENÍ (na motivy románu od Tolstého)
Vústrety rusí sšavlí vbok
za čistou láskou cválá kníže Nechljebov.
Vočích laně, krajem bříz znějí líbezná slova,
bar s hračkami
umletá zrnka kávy sprchují se vpáře
milenci suplující za hvězdáře
putují nebem
možná sní
STEHNA, KTERÝMI NEOBjÍMá
den v němž se přestanou počítat zimy
vločky padají do sklenic
Vúčetní ztrátě figuruješ mezi nimi
malinká sbírka nahých tanečnic.
Hvězdy nad Saharou
Hvězdy nad Saharou
dnes rozbiji o stěnu, poslední láhev dopitou
osvobodím poušť od Rommela
to slza zazářila vtřpytu
Z hvězd rozsypaných u Opavy
ze všech těch vypuštěnej raket- ruských, amerických, čínských
zjistil jsem ,jak tu sedím nahý
hrabu se vkrabici- přání lidských
zhvězd rozsypaných u Opavy
Co cestaři nesmyjí....
už jsem si zvykl probouzet se vjiných městech
na život, co se vleze do ruksaku
na chrámy katolíků- zvlhkem ve zdech
na pohled shora tažných ptáků
CHci ještě stavět tento svět?
Říjnová rána – déšť krajinu mlží
chladná jak tvé srdce, co cizí úspěch neodpouští.
A já ty zlaťáky dávno přičítám jako ztrátu.
Zas toužím hladovět a křičím po návratu.
Průlet slzavým údolím
Byl to průlet slzavým údolím
Do vlaku mně přeložili někde ze SLEZKÉHO baru
VOlomouci přestup na korbu zelený Tatry
A pak brána, kde měl končit svět
KOLOBĚH
KOLOBĚH
Město, co neobjato pro svou plachost.
Tikot dnů pod krajem zdejším.
Viděl jsem probouzet aleje
Jiná aktiva
Mluvilas o byznyse a já slyšel vzubech skřípat písek.
Uvěznili tě do modrých šatů, a já myslel na to jak tě osvobodit.
Nevnímal jsem ty nudné kecy o aktivech,
Chtěl jsem mít vruce něco na co si mohu sáhnout.
Valašský pláč aneb poslední Valach
Léta jdou. a hřídel zůstala bez kola.
Tesař odešel od hoblíku.
Vysloužilec na rentu čeká.
Život chlapce....
Život chlapce.
Dodnes slyším ta rána běžet chci do krytu. batůžek po boku pach masky plynové. Země je dokonána nebe bez svitu.
Školní láska
Školní láska
Noc, která voní po květech.
Na prstech něco zbílé křídy.
Sešli jsme se po letech,
V den neuskutečnění
VDEN NEUSKUTEČNĚNÍ
Vden, kdy jsem slyšel o Tobě poprvé,
chtěl jsem Tě znovu přibít na kříž.
Kéž by šlo hrdlo zardousit, než vyjdou sněho slova.
Rozhovor y beze slov
Město jak na dlani, lampy zrcadlí se
- milióny hvězd na hladině.
Světrem plout a necítit, jak něco uvnitř hyne.
Jak hasne jedna, pak zrozena druhá.
OSTRAVSKÝ NÁŘEK
OSTRAVSKÝ NÁŘEK
…. Dříve než se rozední
než strhne ráno závoj dusivého smogu
než nadechnou se plíce Vítkovic
KRNOV (Vzpomínka na Karla Kryla)
Bývalas ohalená ve své nahotě prapory.
Šeď tvých uliček načichlých ještě minulou válkou.
hledal jsem pro Tebe místo na zemi
v zapadlém baru v klášteře Minoritů.
Samsonův pláč
Samsonův pláč
( píseň iráckého křesťana. )
Jde poznat když svět mlčí, když pot mu stéká po tváři.
Má vypíchnuté oči, na krku závaží.
Ta, co si nevzala prachy
Ta, co si nevzala prachy.
Popírám zlato, že má nějaký lesk.
Pálím výpisy. Už neposílejte je zbanky.
Víra bezejmenného vojáka v lásku
VÍRA BEZEJMENNÉHO VOJÁKA VLÁSKU (1993)
Když těžknou ruce unavenyz kvéru
A kmeny stromů nesou závoj -přioděny ze severu.
Když ptáci, jež tu pěli dávno umrzli.
ZRCADLO S JIDÁŠEM - milostná
ZRCADLOSJIDÁŠEM
(zloděj tvého těla)
Zatoužil krást jsem, když viděl jsem tě poprvé
Uvěřil vzločin bez odplaty.
BARMANKA ŽIVOTA
BARMANKA ŽIVOTA
Bylas má barmanka, za tebou jsem chodil pít.
Sklánět svou hlavu těžkou do klína náručí.
Život je hádanka, že má se ctít.
Má zem
Má zem (1993)Mám rád Tvé oči, jsou tak plaché. Čisté, jak dva kamínky vltavínů,leštěné v křišťálu všech horských vod. Sám pozor dám, vždýť nástrahy jsou všelijaké. A pod světlem je plno stínů, stačí jen křivě našlápnout.
LOUČENÍ
LOUČENÍ
( MP)
Vměstě, kde nesvítí lampy, klopýtám vmlze.
Procitá Slovo, jež je světlem po pauze….